Čínská lidová republika (ČLR) neustává ve zvyšování tlaku na Tchaj-wan. Pokračuje v přípravách na potenciální invazi ostrova, o čemž svědčí jak rétorika čínských představitelů, tak činnost čínské lidové armády (People’s Liberation Army – PLA). Během počátku roku 2025 čínské námořnictvo uspořádalo řadu cvičení. Cílem jednoho z nich bylo prověřit připravenost námořnictva na obojživelné operace velkého rozsahu. [1] Později téhož roku se odehrálo cvičení, které otestovalo strategické a taktické schopnosti obojživelné brigády 73. armádní skupiny, která by byla nejspíše hlavní silou při vpádu na Tchaj-wan [2] [4] Silným signálem bylo také cvičení Strait Thunder 2025A, jehož cílem byl nácvik blokády a ničení cílů ostrou municí ve vodách kolem Tchaj-wanu. [3] Všechny události dávají najevo jedno: strategické uvažování Číny a čínských představitelů i nadále směřuje zcela jasně k otázce sjednocení Tchaj-wanu. Stále existuje řada překážek, které invazi komplikují a oddalují. Čína se snaží aktivně tyto překážky brát v potaz a je ochotna k jejich překonání využít i na první pohled nekonvenčních řešení.
Jednou z největších výzev pro Čínu, uvažujeme-li o možnostech invaze, byly odjakživa terén a přírodní podmínky Tchaj-wanu, kterým by invazní síly musely čelit. Řešení, která by tak potenciálně mohla napomoci překonat tchajwanský průliv a pobřežní nástrahy ostrova, mají ze strategického hlediska nevyčíslitelnou hodnotu. Jedno z takových řešení se objevilo ve veřejném prostoru počátkem roku 2025. Jedná se o lodě třídy Shuiqiao. Pro jedny možný strategický triumf, pro jiné bezvýznamná snaha o dosažení nedosažitelného. [5] Aby bylo možné zhodnotit faktický význam plavidel, neobejdeme se bez položení několik zásadních otázek. K čemu tato plavidla mohou sloužit? Co se o nich doposud ví? A v jaké fázi invaze bychom mohli očekávat jejich nasazení?
Původ plavidel třídy Shuiqiao
O oficiálním pojmenování třídy plavidel je známo pouze omezené množství informací. Uchytilo se označení Shuiqiao, jež se poprvé objevilo v článku U.S. Naval War College v březnu 2025. [6] Plavidla jsou v zásadě velkými výsadkovými plošinami, jejichž konstrukce umožňuje překonat mělký břeh a různorodé pobřežní překážky, které by komplikovaly konvenční způsoby vylodění. Plavidla tvoří systém, který se skládá ze 3 plavidel, přičemž každé plavidlo má specifické vlastnosti, určující jeho roli v rámci systému.
Konstrukce plavidel je založena na třech principech: pohyblivosti v extrémně mělkých vodách, schopnosti stabilizace a maximalizaci efektivního dosahu pro vylodění. Tyto vlastnosti vychází pravděpodobně ze dvou čínských civilních patentů. Na základě těchto patentů a fotogrammetrie (určování rozměrů a polohy konstrukce podle fotografie) spatřených plavidel lze alespoň přibližně určit jejich vlastnosti.
Plavidla se objevují ve třech variantách: Shuiqiao-110 (S-110), Shuiqiao-135 (S-135) a Shuiqiao-185 (S-185). Patentové přihlášky byly v obou případech podány čínskými státními podniky. S-110 pravděpodobně vychází z patentové přihlášky nazvané „Speciální pracovní loď schopná rychle stavět mostní pole a způsob jejich stavby“. [7] S-135 a S-185 pak připomínají plavidlo popsané v patentu, který lze volně přeložit jako „Pohyblivé molo se schopností rychlé výstavby a zakotvení u dna“. [8] Oba patenty svým názvem stručně a zároveň docela věrně vystihují role těchto plavidel.
Specifikace a užití plavidel
Rámec pro efektivní užití plavidel vychází značnou měrou ze třech výše zmíněných principů konstrukce. Bližší pohled na parametry plavidel může napovědět, že jsou určeny s největší pravděpodobností primárně pro nasazení v těsné blízkosti pobřeží. Plavidla se však přesto liší v řadě parametrů, definovaných především jejich rolí v systému. Hlavním aspektem je především předpokládaná vzdálenosti od pobřeží, v rámci operačního nasazení. Nejblíže k pevnině se vždy nachází plavidlo S-110, za ním pak typy S-135 a S-180. Rozdílná vzdálenost od pobřeží se odráží v konstrukci. Zejména pak v délce a šířce trupu a tvaru přídě lodi (viz Tabulka níže).
Nejspecifičtější z hlediska konstrukce je S-110. Jeho návrh vychází ze snahy zvýšit efektivní dosah při vylodění. Musí mít co nejmělčí ponor, ale zároveň si zachovat své funkční vlastnosti. Hlavním cílem je maximalizovat využití 130 metrů dlouhé mostní konstrukce integrované na plavidle. Čím blíže se plavidlo dokáže přiblížit k pobřeží, tím účinněji může zajistit jeho překonání. [11] [6]
Jedním z principů konstrukce celého systému je stabilizace. Každé z plavidel je proto vybaveno různým počtem, různě vysokých hydraulických vzpěr. Jejich vysunutí umožní zakotvit plavidlo v sedimentu a následně bezpečně rozvinout a spojit mostní konstrukce jednotlivých plavidel, čímž vzniká propojený systém. [6] [10]
S-135 a S-180 se od S-110 liší především přítomností nákladních ramp. S-135 má boční rampy po obou stranách plavidla, zatímco S-180 je vybaven jednou rampou na pravoboku a širokou rampou na zádi. Zadní rampa umožňuje mimo jiné vykládat náklad s pomocí diagonální rampy, často používané u civilních transportních lodí. Všechny rampy mohou fungovat současně, což umožňuje paralelní vykládku z více plavidel. Jakmile je systém stabilizovaný, celé uspořádání plavidel prakticky tvoří improvizované molo, které může sloužit jak civilním, tak vojenským transportním lodím a trajektům. [12] [13] [14]
V posledních letech jsou čínská civilní plavidla četně spatřována při vojenských cvičeních, jejichž součástí je nácvik transportu vojenského personálu a techniky. V roce 2015 došlo v Číně ke schválení standardizace, zavazující výrobce transportních plavidel, aby nová plavidla konstrukčně odpovídala konstrukčním požadavkům, jež jsou v souladu s národními požadavky obrany. [15] Jen v roce 2023 bylo identifikováno přes 20 civilních plavidel schopných převážet vojenskou techniku, která se odchýlila od běžné trasy a pravděpodobně se účastnila cvičení PLA. [16] Celkem se odhaduje, že existuje více než 30 podobných velkokapacitních plavidel, jež by PLA mohla využít pro vojenské operace. Každý trajekt má tonáž přes 10 tisíc tun, kapacitu pro tisíc cestujících a více než 300 vozidel. [30]
Rizika a omezení spojená s nasazením
Plavidla trpí současně několika nedostatky, které omezují jejich účelnost a efektivitu nasazení. Jedním z hlavních omezení je šířka mostů mezi plavidly a pevninou, která činí přibližně šest metrů. [6] To znamená, že v jeden okamžik se na závěsný most vejde jedna, maximálně dvě řady vozidel, v závislosti na jejich typu. Tento fakt zpomaluje vylodění a klade vyšší nároky na organizaci vyloďovaných sil.
Během operace je téměř nemožné provádět bojovou činnost. I pokud by byl cílový prostor vylodění zajištěn, koncentrace velkého množství techniky v omezeném prostoru představuje značné riziko. Úspěch vylodění by závisel na jediné mostní konstrukci, jejíž zničení by mohlo celý proces narušit. Paralelu lze nalézt v události zničení šedesátikilometrové ruské kolony na Ukrajině 28. února 2022, kdy mosty sloužily jako úzká hrdla, jejichž zničení znemožnilo jednotkám ústup. [17] Při vyloďování by navíc nebylo možné jednotky rozptýlit, což by pomohlo omezit ztráty.
Systém je zranitelný také během výstavby, stabilizace a propojení. Dronový útok s termitem nebo výbušninou by mohl narušit stabilitu kovové mostní konstrukce a zmařit celou operaci. Ze hry navíc nejsou ani konvenční metody. Například ukrajinské dělostřelectvo dokáže dnes díky softwaru GIS Arta a husté síti senzorů reagovat na přítomnost nepřítele během desítek sekund s přesností mezi 18 a 75 metry. [18] Jen uvedení plavidel do provozuschopného stavu by v optimálním scénáři trvalo desítky minut.
Tchajwanská armáda začlenila do posledního každoročního cvičení Han Kuang nově dodané raketové systémy HIMARS. Právě ty mohou svou značnou mobilitou a dosahem až 300 kilometrů představovat hlavní hrozbu pro plavidla. [19] Protneme-li Tchaj-wan od jeho nejsevernějšího po jeho nejjižnější bod, činí vzdálenost 395 kilometrů. [20] Jinými slovy, jediný systém HIMARS ukrytý v zalesněných horách středního Tchaj-wanu, může ohrozit vyloďovací operace podél pobřeží celého ostrova. Tchajwanské ozbrojené síly doposud disponují 11 systémy HIMARS a 18 dalších by mělo být doručeno v roce 2026. [21]
Rizikem může být i poškození systému výsuvných vzpěr, které slouží ke stabilizaci plavidel. Na Ukrajině se jako účinný prostředek ukázaly nejen vzdušné, ale také námořní drony. S ohledem na tyto zkušenosti se na Tchaj-wanu začaly objevovat prototypy námořních dronů, upravené specificky pro místní podmínky. [22] Pokud se tak plavidla vůbec dostanou k pobřeží, stále hrozí možnost narušení integrity těchto nosných vzpěr a spojovacích mostů pomocí právě pomocí dronů.
Dalším omezením je kvantitativní aspekt. Dle dostupných informací je v současnosti v nasaditelném režimu pouze jedna skupina plavidel. Tedy jedno plavidlo od každého typu. Satelitní snímky naznačují, že další skupina je ve výrobě v loděnici firmy COMEC na ostrově Longxue nedaleko Hong Kongu. [6] Druhý set sice snižuje riziko úplné ztráty operační schopnosti, ale stále představuje důležitý faktor, který může ovlivnit a omezit invazní strategii. Pokud by například došlo k vyřazení S-110, zbylá dvě plavidla by byla pro plánovanou operaci těžko nepoužitelná. Otázkou tak zůstává, jak PLA hodlá plavidla chránit a v jaké fázi invaze by bylo možné očekávat jejich nasazení.
Nepřívětivost tchajwanského pobřeží pro invazi
Při otázce obrany Tchaj-wanu nelze pominout přírodní faktory, které patří mezi hlavní aspekty ovlivňující možné nasazení těchto plavidel. Tchajwanský průliv, oddělující Tchaj-wan a Čínu, představuje pro PLA bezpochyby největší překážku. Kromě zřejmých logistických problémů přináší průliv komplikace také v podobě proměnlivého počasí a stavu moře v průběhu roku. Mezi červnem a zářím a listopadem až únorem je počasí v průlivu, společně s častými monzuny a tajfuny, mimořádně nepříznivé pro obojživelné operace. [23]
Podle jednoho ze zmíněných patentů je nasazení systému významně omezeno stavem mořské hladiny, který je určován Douglasovou škálou. Spojení a rozpojení systému by mělo být bezpečné pouze v mořských podmínkách třetího stupně (vlny vysoké asi 1,25 metru), zatímco samotná konstrukce by měla být schopna přežít podmínky až šestého stupně (vlny do výšky šesti metrů). [9] Pokud se však zaměříme na hranici třetího stupně, oceánografická data ukazují, že přibližně mezi říjnem a březnem vlny v mnoha oblastech kolem Tchaj-wanu tuto úroveň často přesahují. [24]
Ačkoliv zkoumaná plavidla nejsou přímou kopií uvedeného patentu, v mnoha ohledech z něj vycházejí. Lze tedy předpokládat, že jejich operační schopnosti se budou těmto parametrům alespoň blížit. Pokud tomu tak skutečně bylo, nasazení plavidel by záviselo na aktuálním stavu moře, a tedy i ročním období, v němž by byla operace provedena.
Potenciální invazní síly by tak byly odkázány pouze na pláže, které umožňují transport těžké techniky a zároveň jsou vhodné pro vylodění. Zpráva Tchajwanského institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti (國防安全研究院) z roku 2024 identifikovala celkem čtrnáct takových lokací. Některé zdroje pak uvádějí až dvacet potenciálně vhodných míst pro zahájení invaze. I přes možný navýšený odhad, zůstává počet vhodných lokalit omezený. [31]
Pláže by v případě invaze samozřejmě nebyly ponechány bez obrany. Během plánování je obrana těchto konkrétních oblastí brána v potaz, o čemž svědčí mimo jiné i cvičení tchajwanské armády, které se na tyto pláže nezřídka zaměřují. Příkladem je každoročně konané cvičení Han Kuang, jehož námětem je vždy do určité míry i nácvik obrany zmíněných rizikových lokalit. [26] Řada identifikovaných pláží navíc prochází úpravami, aby jejich dobývání bylo co nejvíce ztíženo. Plavidla třídy Shuiqiao však mohou s ohledem na všechny uvedené okolnosti do určité míry změnit pravidla hry. Zároveň však jejich nasazení představuje rizikový tah. Vše tak záleží především na tom, v jaké fázi invaze a pro jaké operační úkoly by plavidla mohla být potenciálně využita.
Role a význam plavidel pro invazi
Většina modelů invaze na Tchaj-wan obvykle kalkuluje s poměrně předvídatelným scénářem. Po získání vzdušné nadvlády by invaze pokračovala vyloděním obojživelných kombinovaných brigád a byla by završena ovládnutím některého z velkokapacitních přístavů nebo letišť, jež by umožnily přesun dodatečných sil. Tchaj-wan nabízí řadu přístavů, nicméně pouze osm z nich poskytuje podmínky vhodné pro velkokapacitní operace. [27] V tuto chvíli proto vyvstává logická otázka a to sice, zda je ovládnutí, byť jediného takového přístavu realistické, pokud zároveň kalkulujeme se snahou o dosažení alespoň jisté míry efektivity využití sil?
Obranná vize Tchaj-wanu je založena na takzvané „Celkové koncepci obrany“. Ta je postavena na třech pilířích: ochrana bojových jednotek při počátečním útoku, rozhodující bitva v pobřežním pásmu a zničení nepřítele na plážích. [28] [29] Koncept tudíž počítá s omezenou operační variabilitou čínských sil, kdy by hlavními prostředky obrany bylo opevnění pobřeží, doplněné o letecké a námořní údery zprostředkované naváděnou municí a drony. V ideálním případě by se tak nepřítel neměl dostat do vnitrozemí, nebo by měl být v procesu bojů natolik oslaben, aby již nebyl schopen plnohodnotné bojové činnosti. Úspěch prvotní obojživelné operace by v tomto scénáři byl pro PLA naprosto zásadní. Je totiž předpokladem pro obsazení některého z transportních uzlů, které umožňují přesun pozemních sil pro další fáze invaze.
PLA se proto snaží nacházet způsoby, jak obejít obranu Tchaj-wanu koncentrovanou v několika málo předvídatelných bodech, nebo alespoň jak docílit rozptýlení obranných jednotek v průběhu invaze. Právě zde mohou hrát plavidla třídy Shuiqiao roli. Jak již bylo zmíněno, invaze by byla v prvotních fázích vedena skrze jednu či více předem identifikovaných pláží. Společně s letišti a přístavy představují tyto pláže, jediný koridor pro transport dostatečného množství techniky pro účely pozemní fáze invaze. [31]
Plavidla by v tomto ohledu mohla sloužit ke dvěma hlavním účelům. Prvním by bylo rozptýlení obranných sil podél téměř celé délky ostrova. Umožňují totiž provést vylodění na místech, která jsou pro konvenční metody vylodění jen stěží překonatelná, a to především díky výrazně nižším nárokům na operační prostor. Nevyžadují podmínky, jako jsou mělký břeh, mírný sklon pobřeží či absence překážek. Naopak díky specifické konstrukci trupu a integrované mostní konstrukci může být vylodění provedeno i na místech, o nichž se dosud neuvažovalo, a to navíc s možností překonávat překážky vzdálené i více než 100 metrů od břehu.
Současně je však nutné zvážit realističnost využití plavidel pro účely vylodění v první fázi invaze. Jak již bylo nastíněno, systém je sám o sobě značně zranitelný a jeho přiblížení a následná výstavba by byla za podmínek aktivního odporu na pobřeží prakticky nereálná. Uvažovanou variantou by mohlo být samozřejmě použití plavidel v kombinaci s předběžným zajištěním prostoru, například pomocí vrtulníkového výsadku připomínajícího ruskou operaci na letišti Hostomel při počátku invaze na Ukrajinu. [32] Ani v případě úspěchu takové operace by však nebylo možné vyloučit veškerá ostatní rizika.
Je však na místě uvažovat i o tom, do jaké míry je vlastně nutné zmíněné manévry provádět. Respektive, zda pro požadovaný efekt nepostačuje pouhý aspekt potenciální proveditelnosti. Právě ono zvýšení operační svobody PLA by mohlo donutit tchajwanské síly rozptýlit své již tak omezené prostředky za účelem obrany doposud neuvažovaných úseků pobřeží. Dokud totiž nebude možné vyvrátit možnost využití popsané strategie, bude s ní muset Tchaj-wan v obranných plánech počítat jako s možnou eventualitou.
Druhou alternativou využití plavidel je jejich nasazení ve druhé fázi invaze pro účely masového transportu pozemní vojenské techniky. Jak bylo zmíněno, přístavy a letiště by byly jedinými koridory, které by umožnily masové nasazení pozemních sil na ostrově. PLA by tak mohla být nucena tyto strategické body dobývat za cenu vysokých ztrát. Vyloučit navíc nelze ani podminování či preventivní zničení těchto uzlů, které by zanechalo již vyloděné jednotky bez logistické podpory a možnosti doplnění dodatečných sil potřebných pro další fáze invaze. Právě zde však mohou plavidla zastávat nezastupitelnou roli. Zničí-li totiž Tchaj-wan vlastní přístavy za účelem zvýšení šancí na přežití, Čína bude schopna tuto ztrátu suplovat právě pomocí výstavby vlastních provizorních přístavů. A to v čase a na místě k tomu příhodném, na základě operačních možností a znalosti aktuálního prostředí.
Čína se v posledních letech snaží o budování schopností v oblasti nákladní přepravy a výsadku těžkých a nadrozměrných nákladů. Příkladem je společné úsilí Číny s Ruskem o vývoj těžkých transportních vrtulníků AHL. [33] Jiným navazujícím příkladem je nedávná dohoda o vybavení a výcviku čínských jednotek určených právě pro výsadky těžké techniky. [34] Trend v tomto ohledu mluví jasně. Čína má zájem na zvyšování potenciálu pro rychlý transport a nasazení bojových jednotek mimo pevninskou Čínu, a to jak ve vzdušné, tak v námořní doméně.
Plavidla Shuiqiao mohou v očích některých pozorovatelů působit skrze jejich rozměry jako prostředky přinejmenším nepraktické pro operační nasazení. Vezmeme-li však v potaz výše zmíněné aspekty, měli bychom o plavidlech uvažovat jako o možném strategickém komplementu. Zvyšují operační svobodu čínské lidové armády v případě invaze, a především umožňují překonat problémy v podobě cílené neutralizace logistických uzlů, na nichž by mohla celá invazní strategie ztroskotat. Pokud by byla plavidla Shuiqiao nasazena ve správném operačním kontextu, mohla by být jedním ze zásadních aspektů rozhodujících o úspěšnosti invaze.
Editor článku: Martin Machorek, Dávid Dinič
Titulní obrázek: U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist 3rd Class Ben A. Gonzales
Zdroje
[1] Chul, Gu Min. 2025. „China’s naval flotilla conducts amphibious drills in disputed waters.“ Defence blog. Retrieved from https://defence-blog.com/chinas-naval-flotilla-conducts-amphibious-drills-in-disputed-waters/.
[2] Zhen, Lie. 2025. „PLA conducts amphibious landing drill in strait as Taiwanese leader marks first year.“ South China Morning Post. Retrieved from https://www.scmp.com/news/china/military/article/3311146/pla-conducts-amphibious-landing-drill-strait-taiwanese-leader-marks-first-year.
[3] Cash, Joe, Yimou Lee and Ben Blanchard. 2025. „China concludes two-day war games around Taiwan after live fire drills.“ Reuters, April 2, 2025. Retrieved from https://www.reuters.com/world/asia-pacific/china-drills-around-taiwan-continue-gives-them-code-name-strait-thunder-2025-04-02/.
[4] US DoD. 2024. „MILITARY AND SECURITY DEVELOPMENTS INVOLVING PEOPLE’S REPUBLIC OF CHINA 2024 – ANNUAL REPORT TO CONGRESS“. Last accessed November 11, 2025. Retrieved from https://media.defense.gov/2024/Dec/18/2003615520/-1/-1/0/MILITARY-AND-SECURITY-DEVELOPMENTS-INVOLVING-THE-PEOPLES-REPUBLIC-OF-CHINA-2024.PDF.
[5] Sutton, H. I. 2025. „China Suddenly Building Fleet Of Special Barges Suitable For Taiwan Landings.“ Naval News, January 10, 2025. Retrieved from https://www.navalnews.com/naval-news/2025/01/china-suddenly-building-fleet-of-special-barges-suitable-for-taiwan-landings/.
[6] Dahm, J. Michael and Thomas Shugart. 2025. „CMSI Note 14: Bridges Over Troubled Waters: Shuiqiao-Class Landing Barges in PLA Navy Amphibious Operations.“ CMSI Notes. 14. March 3, 2025. Retrieved from https://digital-commons.usnwc.edu/cmsi-notes/14.
[7] CNIPA. 2022. „Amphibious assault ship for transporting and launching multiple types of landing craft.“ CN114622477A, June 3, 2022. Retrieved from https://patents.google.com/patent/CN114622477A/en.
[8] CNIPA. 2022. „Movable bottom-sitting type port erected quickly.“ CN114622515A, June 14, 2022. Retrieved from https://patents.google.com/patent/CN114622515A/en.
[9] Vento Maritime. N.d.. „The Douglas Sea Scale.“ Retrieved from https://ventomaritime.dk/blog/douglas-sea-scale.
[10] Sinotalk. (@sino_talk). 2025. „A video shows the Donggong401, 402, and 403 verification exercises taking place at the same rocky beach in southern China…“ Platform Instagram. July 12, 2025. https://www.instagram.com/p/DL_xp1RuUk8/?hl=cs&img_index=1.
[11] Uncensored news. (@Uncensorednewsw). 2025 „Unknown.” Platform X. Last successful access on September 1, 2025. Note: Post may no longer be available online. Retrieved from https://x.com/Uncensorednewsw/status/1948528639722881141.
[12] Sinotalk. (@sino_talk). 2025. „On June 15th, three videos showed the Shuqiao class LPU barges conducting a verification exercise on a beach in southern China…“ Platform Instagram. June 21, 2025. https://www.instagram.com/sino_talk/p/DLLVI4Yz_8-/?hl=cs&img_index=1.
[13] Sinotalk. (@sino_talk). 2025. „A 14-second video appeared that showed the Shuqiao class LPU barges being assembled on a rocky beach in southern China…“ Platform Instagram. June 27, 2025.https://www.instagram.com/sino_talk/reel/DLZIktMtXcT/?hl=cs.
[14] Sinotalk. (@sino_talk). 2025. „The appearance of the Shuiqiao Landing Platform Utility (LPUs) in January is significant because…” Platform Instagram. March 28, 2025. https://www.instagram.com/sino_talk/p/DHv_xtCPuKv/?hl=cs&img_index=1.
[15] 伟, 倪大 and 李胜财. 2015. „《新造民船贯彻国防要求技术标准》颁布实施“ PLA Daily. June 6, 2015. Retrieved from http://www.mod.gov.cn/policy/node_43113.htm.
[16] Dahm, J. Michael. 2024. „Beyond Chinese Ferry Tales: The Rise of Deck Cargo Ships in China’s Military Activities, 2023.“ China Maritime Studies Institute. China Maritime Report No. 35. Retrieved from https://digital-commons.usnwc.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1034&context=cmsi-maritime-reports.
[17] Libet, Svitlana. 2023. „How Russia’s 35-mile armoured convoy ended in failure.“ BBC. February 22, 2023. Retrieved from https://www.bbc.com/news/world-europe-64664944.
[18] Bryen, Stephen. 2022. „Musk’s tech put to deadly weapon effect in Ukraine.“ Asia Times. July 1, 2022. Retrieved from https://asiatimes.com/2022/07/musks-tech-put-to-deadly-weapon-effect-in-ukraine/#.
[19] Wang, Ann. 2025. „Taiwan deploys advanced US HIMARS rockets in annual drills.“ Reuters. July 12, 2025. Retrieved from https://www.reuters.com/world/china/taiwan-deploys-advanced-us-himars-rockets-annual-drills-2025-07-12/.
[20] Copper, John C. 2025. „Taiwan self-governing island, Asia.“ Britannica. November 5, 2025. Retrieved from https://www.britannica.com/place/Taiwan.
[21] OCAC News. 2025. “Taiwan conducts first live-fire drill of U.S.-supplied HIMARS.” Overseas Community Affairs Council (Taiwan). May 15, 2025. Retrieved from https://www.ocac.gov.tw/OCAC/Eng/Pages/Detail.aspx?nodeid=329&pid=75466670#:~:text=Taiwan%20has%20purchased%2029%20HIMARS,2027%20as%20was%20originally%20planned.
[22] Yimou, Lee and Ben Blanchard. 2025. “Taking lessons from Ukraine, Taiwan eyes sea drones to counter China.” Reuters. June 13, 2025. Retrieved from https://www.reuters.com/business/aerospace-defense/taking-lessons-ukraine-taiwan-eyes-sea-drones-counter-china-2025-06-13/.
[23] Van Horric, Benjamin. 2023. “A Strait Too Far: How a Deliberate Campaigning Approach in the Pacific Can Make Beijing Think Twice.” War on the Rocks. June 5, 2023. Retrieved from https://warontherocks.com/2023/06/a-strait-too-far-how-a-deliberate-campaigning-approach-in-the-pacific-can-make-beijing-think-twice/.
[24] CWA. 2025. “Wave Statistics at Pengjiayu Buoy (2019-2024).” Central Weather Administration. Last visited October 11, 2025. Retrieved from https://www.cwa.gov.tw/V8/E/C/MMC_STAT/sta_wave.html.
[25] Sacks, David. 2024. „Why China Would Struggle to Invade Taiwan.“ Coucil on Foreign Relations. June 14, 2024. https://www.cfr.org/article/why-china-would-struggle-invade-taiwan.
[26] Yu, Matt, Sean Lin and Joseph Yeh. 2025. “Record-long live-fire Han Kuang drills open, target gray zone tactics.” Focus Taiwan. July 9, 2025. Retrieved from https://focustaiwan.tw/politics/202507090006.
[27] OSM. 2025. “OpenSeaMap – The free nautical chart.” Last accessed July 30, 2025. Retrieved from https://map.openseamap.org/.
[28] His-min, Lee, Eric Lee. 2020. “Taiwan’s Overall Defense Concept, Explained.” The Diplomat. November 3, 2020. Retrieved from https://thediplomat.com/2020/11/taiwans-overall-defense-concept-explained/.
[29] Hsinbiao, Jiang. 2020. “The Logic of the Strategic Thinking and Defensive Measures of the Overall Defensive Concept of Taiwan.” Defense Security Brief 9 (2). December 22, 2020. Retrieved from https://indsr.org.tw/en/respublicationcon?uid=15&resid=45&pid=1305.
[30] Dahm, J. Michael. 2023. „More Chinese Ferry Tales: China’s Use of Civilian Shipping in Military Activities, 2021-2022.“ China Maritime Studies Institute. January, 2023. Retreived from https://indsr.org.tw/uploads/indsr/files/202401/f66b9999-7f7b-4673-9785-fdcfa538c034.pdf
[31] Xiuwen, Wang and Liang Shuyun. 2024. “2023 中共政軍發展” 國防安全研究院. ISBN 978-626-366-854-6. Retrieved from https://indsr.org.tw/uploads/indsr/files/202401/f66b9999-7f7b-4673-9785-fdcfa538c034.pdf.
[32] Collins Liam and John Spencer. 2025. “Urban Warfare Project Case Study Series: Case Study 12# – Kyiv.” Modern War Institute. February 21, 2025. Retrieved from https://mwi.westpoint.edu/urban-warfare-project-case-study-12-battle-of-kyiv/.
[33] China MoD. 2019. “China and Russia to jointly develop heavy lift helicopters.” China MoD News. March 18, 2019. Retrieved from http://eng.mod.gov.cn/xb/News_213114/TopStories/4837820.html
[34] Danylyuk, Oleksandr V. and Jack Watling. 2025. “How Russia is Helping China Prepare to Seize Taiwan.” RUSI. September 26, 2025. Retrieved from https://www.rusi.org/explore-our-research/publications/commentary/how-russia-helping-china-prepare-seize-taiwan
