Ministerstvo obrany (MO) 4. června 2020 oznámilo, že má v rámci modernizace dělostřelectva v plánu nakoupit 52 samohybných houfnic Caesar od francouzské firmy Nexter Systems (do roku 2006 GIAT Indrustries). MO k tomu hodlá využít výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek a houfnice pořídit bez vypsání výběrového řízení přímým oslovením společnosti Nexter. Předpokládaná cena zakázky by měla dosáhnout 5,95 mld. korun. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že k podpisu smlouvy by mělo dojít do konce roku 2020. [1]

Samohybná houfnice Caesar: co armáda získá s novým systémem?

V současné době má Armáda České republiky (AČR) ve výzbroji Samohybnou kanónovou (ShKH) vz. 77 houfnici Dana. Její kolový podvozek Tatra 8×8 nese kanón ráže 152 mm s automatickým nabíjením. Ten je schopen dostřelit maximálně na vzdálenost zhruba 18 km (dálkový granát až na cca 20 km) a to s rychlostí palby 4 ran za minutu. K obsluze systému je pak třeba posádka 5 osob.[2] Jak je z názvu patrné, ShKH Dana vznikla na konci 70. let minulého století a jedná se tak o již poměrně zastaralý systém, a to zejména v oblasti rychlosti a řízení palby. Potřeba jeho nahrazení je ještě umocněna snahou o interoperabilitu zbraňových systémů se spojenci, vyplývající z členství ČR v NATO. Pro samohybné houfnice to znamená ráži 155 mm, kterou však tedy Dany nedisponují. I kvůli tomu tak Dany také nejsou schopny používat moderní (např. naváděnou) munici západní provenience.

Právě s ohledem na standardy Aliance byly vytvořeny celkové požadavky na nová samohybná děla. V první řadě se tedy jedná o již zmíněnou ráži, dále ale také o dostřel alespoň 40 km a schopnost vystřelit 5-6 projektilů za minutu. Důležitou roli také hraje vzdušná přepravitelnost, které je u Dan značně omezena jejich rozměry a vahou.[3] Všechny stanovené podmínky by měl být systém Caesar (Camion Equipé d’un Systéme d‘ ARtillerie), ve správné konfiguraci, schopen splnit. Kolový podvozek 8×8 Tatra, který byl také jednou z podmínek, je osazen 155 mm kanónem s délkou 52 ráží a schopen vypálit šest ran za minutu. A to v souladu s dnes obecně přijímaným základem dělostřeleckých doktrín o schopnosti opustit místo výstřelu do tří minut od vypálení první rány. To typicky znamená během minuty vypálit co nejvíce ran a zbytek času se připravovat k odjezdu; Caesar je tedy schopen během tří minut vypálit šest ran a být připraven k přesunu. [4] Tento systém disponuje i druhou z hlavních schopností požadovaných od nové samohybné houfnice pro AČR, a to již zmíněný maximální dostřel alespoň 40 km. S dálkovým granátem pak až 55 km. [5]

AČR dále požaduje alespoň poloautomatické nabíjení a i tuto podmínku Caesar splňuje. Dle přání zákazníka může být vybaven buďto právě poloautomatickým (viz následující video), nebo dokonce plně automatickým systémem nabíjení. Přičemž automatický systém klade sice menší nároky na osádku, zároveň ale také zvyšuje riziko poruchy (jedná se o mechanicky složitější systém) a počet nábojů v zásobníku (obvykle umístěným nad závěrem hlavně) je omezený. Zda AČR, potažmo tedy MO sáhne po automatickém, či poloautomatickém systému, není zatím zcela jasné.

Na první pohled největším rozdílem mezi Danou a Caesarem je nástavba. Dany jsou opatřeny věžovou nástavbou – tedy systémem, kdy je dělo, nabíjecí ústrojí, muniční schránky a prostor pro obsluhu (mířiče a nabíječe) tvořen uzavřenou (u některých systémů i polouzavřenou) věží, která se otáží na podvozkové platformě. Tedy systém v principu podobný jako u tanků, či bojových vozidel pěchoty s osádkovou věží. Jedná se například o americké M109  (viz video) nebo německé PzH 2000. Caesar je na druhou stranu konstruován bez věžové nástavby. Obsluha děla (primárně nabíjení), tedy probíhá zvenku, jak je vidět na prvním z videí.

Právě této skutečnosti se z některých stran dostalo kritiky. Bezvěžová konstrukce zjednodušuje zaujímání palebného postavení; zejména stabilizaci celého vozidla. Avšak zároveň více vystavuje obsluhu děla nepřátelské palbě, ale také nepřízni počasí, neboť se nemůže uchýlit pod ochranu věže. Bezvěžové nástavby však mají i své výhody a to například ve zjednodušení nabíjení v jistém smyslu, neboť obsluha není při pohybu limitována velikostí osádkového prostoru. Caesar zároveň není zdaleka jedinou samohybnou houfnicí s bezvěžovou nástavbou. Na stejném principu je postaven například také švédský systém Archer FH77 či izraelský ATMOS 2000.

Nevybralo se nejlépe ani nejhůře, rozhodně však nejlevněji

Kritika výběru systému Caesar nás přivádí k jeho konkurenci. Na úvod je třeba zmínit, že dle podvozkové platformy se dají samohybné houfnice rozdělit na dva základní druhy – pásový a kolový (případně také již poněkud zastaralý polopásový systém). Jak již bylo zmíněno, AČR požaduje systém na kolovém podvozku 8×8 Tatra. Tento přístup dává smysl, neboť tyto podvozky již v AČR slouží v rámci vozového parku nákladních automobilů. Současně by volba pásového podvozku byla problematická, neboť AČR v současné době nemá ve své výzbroji žádnou moderní pásovou platformu. Nová pásová bojová vozidla pěchoty (BVP) jsou v současné době stále ještě ve výběru. V první řadě však samohybné dělostřelectvo v případě pásových podvozků nejčastěji využívá spíše platforem sdílených s tanky. Modernizace tankového vojska je také součástí koncepcí a plánů výstavby AČR. Avšak tento proces je zatím ve velmi rané fázi a k finálnímu rozhodnutí o budoucím hlavním bitevním tanku AČR, a tedy i konkrétní podvozkové platformě, je zatím daleko. Nakoupit tedy samohybná děla na pásových podvozcích bez jistoty komparability s budoucí podobou tankového vojska nedává valného smyslu.

Za zmínku také stojí, že Caesar není jedinou kombinací francouzské nástavby na podvozku kopřivnické Tatry. Právě společnost Nexter vyrábí pancéřovaná MRAP (mine resistant ambushed protected) vozidla TITUS. Ty ve své variantě 6×6 využívají také podvozku Tatra. Na nákup 62 kusů těchto vozidel v různých variantách pak dokonce MO podepsalo v minulém roce smlouvu. V případě nákupu Caesarů se tak nebude jednat ani o první systém s francouzskou technologií a českým podvozkem ve výzbroji AČR.

Po konkurenci Caesaru v kontextu akvizice pro AČR je třeba se tedy dívat do oblasti systémů na kolových platformách. Zde lze najít čtyři hlavní konkurenty. Slovenské samohybné houfnice Zuzana 2 a Eva a již zmiňovaný švédský Archer a izraelský ATMOS 2000. Vývoj systémů Archer a ATMOS, stejně jako systému Caesar, započal již v 90. letech a první dodávky získaly zákaznické armády po přelomu tisíciletí. Zuzana 2 a Eva pak byly představeny na brněnském veletrhu bezpečnostní a obranné techniky IDET. Zuzana na ročníku 2011 [6] a Eva 2015 [7]. V  případě se nejedná o od základu nový systém, nýbrž přepracovaný a modernizovaný systém Dana.

MO dle oficiálního vyjádření uvažovala celkem osm různých systémů. [5] Caesar prý dle provedených průzkumů trhu a studie proveditelnosti předčil svoji konkurenci zejména v oblasti dostřelu a ceny. Nejčastěji skloňovaným konkurentem Caesaru pak je zřejmě Zuzana 2 (pomineme-li možnost modernizace současných Dan, která se ještě kolem roku 2016 plánovala). Ta se shodnou minucí dosahuje velmi podobného dostřelu jako Caesar. Je však schopna rychlejšího zaujetí a opuštění palebné pozice a pojme větší množství munice – tedy 40 nábojů oproti 30 nábojům Caesaru. Zároveň se jedná o systém s věžovou koncepcí a obsluha je tedy lépe chráněna před nepřátelskou palbou a rozmary počasí. [8] Z pohledu schopností se tak zdá Zuzana 2 jako o něco lepší možnost.

Potenciál pro zapojení českého obranného průmyslu mojí oba systémy podobný, neboť oba stojí na podvozku Tatra. Fakt, že Zuzana byla vyvinuta na základě Dan, může představovat určitou výhodu v oblasti náhradních dílů a již existujícího zázemí a zaškolení nejen osádek ale i technické podpory vozidel.

Na straně Caesaru pak stojí fakt, že již slouží v několika spojeneckých armádách. Kromě domovské Francie jej v roce 2017 nakoupili také Dánové (také varianta 8×8). Zatímco Dánsko teprve letos obdrží první kusy, Francie již svou variantu 6×6 i bojově nasadila – například v Iráku, Afghánistánu či Mali. [9] Caesary dále také slouží v armádách Saudské Arábie, Thajska, Indonésie a dalších. Jedná se tedy již zavedený a ozkoušený systém.

„Dealbreakerem“ však zřejmě byla cena. U systému Caesar avizuje ministerstvo odhadovanou cenu zhruba 105 mil. Kč za kus. Je však třeba uvést, že jednání se společností Nexter budou teprve probíhat. Odhadovaná cena jednoho kusu Zuzany 2 je pak 185 mil. Kč. U systému Archer pak zhruba 150 mil. Kč za kus. Ceny jsou samozřejmě pouze orientační, neboť jsou vždy velmi závislé na požadavcích zákazníka na schopnosti systému a od toho odvislé konkrétní konfiguraci. I tak je však jasně patrné, že Caesar je jednoznačně nejlevnější variantou.

Caesar ještě nemá zcela vyhráno

Jak již bylo zmíněno v úvodu, MO přistoupilo k přímému oslovení dodavatele bez vypsání veřejné soutěže. Umožňuje mu to zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, konkrétně § 29 písm. s), který dovoluje zadavateli nevyhlašovat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, pokud se jedná o obchod s vojenským materiálem či jeho výrobu a je tak nutné učinit, aby byly ochráněny podstatné bezpečnostní zájmy ČR. Nesmí však tímto postupem dojít k narušení spravedlivé hospodářské soutěže na trhu Evropské unie v oblasti obchodu s výrobky nevojenského užití. [10]

Tento přístup značně zrychluje celý proces akvizice, avšak nese s sebou i jistá rizika. Caesar má ve své kategorii relativně početnou konkurenci a není tedy nepředstavitelné, že by některý ostatních z výrobců mohl tento postup MO napadnout. Případná soudní pře by mohla celý proces nákupu minimálně pozastavit. Pokud by žalující ve sporu s MO uspěl, celý proces výběr dodavatele a tedy i nové samohybné houfnice by musel proběhnout znovu. A vzhledem ke stavu a schopnostem současných Dan by takovéto odsunutí modernizace byla velmi špatná zpráva.

A jak už to tak bývá, problémem jsou i finance. MO by chtělo smlouvu uzavřít ještě letos, avšak velký otazník visí nad tím, zda se resortu povede domluvit a prosadit si finanční krytí zakázky. Zhoršení ekonomické situace následkem opatření zavedených kvůli pandemii viru COVID-19 samozřejmě vše ještě více znesnadňují. Zda MO uspěje a nákup si prosadí, tedy zdaleka není jisté.

Resortu Lubomíra Metnara se však nedají upřít ambice. A to nejen v rámci tohoto projektu, kdy chtějí do zhruba půl roku od zahájení oficiálních jednání s dodavatelem podepsat smlouvu. MO čeká v dohledné době hned několik dalších významných modernizačních projektů a s nimi se tedy samozřejmě pojících velkých výdajů. Podle posledních veřejných vyjádření jak ministra Metnara, tak premiéra Andreje Babiše se stále počítá s nákupem nových pásových BVP. V tomto případě se má dokonce jednat o nejdražší zakázku v historii AČR. MO plánuje za 210 nových BVP zaplatit zhruba 50 mld. korun. Sehnat tedy v současné situaci 500 miliardového schodku státního rozpočtu dalších téměř 6 mld. k těmto zmíněným 50 jistě nebude vůbec jednoduché.

MO však v tomto ohledu paradoxně nahrává jedna z největších problematik akvizic pro ozbrojené síly. Značná část větších zakázek probíhá v řádu let. A to jak co se týče dodávek výrobků, tak ale také logicky jejich zaplacení ze strany odběratele. Tato skutečnost poskytuje MO možnost roztáhnout nákupy do více let, než bylo původně plánováno a výdaje tak více rozprostřít. Tento postup by sice mohl ohrozit splnění slibu, který dala ČR Severoatlantické alianci o vytvoření těžké mechanizované brigády od roku 2026. Avšak splnit slib o pár let později, než bylo plánováno, a nesplnit ho vůbec, protože nedošlo k nákupu potřebné techniky, jsou dvě velmi odlišné věci. Doufejme, že nastane první zmiňovaná.

To, zda se rezortu obrany povede uskutečnit tyto dva pro pozemní síly klíčové nákupy, zároveň také napoví o budoucnosti modernizace AČR. Ukáže se ochota, či naopak neochota, investovat do obrany do budoucna. A výrazných a důležitých akvizic je na obzoru hned několik. Takřka za hranicí životnosti jsou systémy protivzdušné obrany 2K12 KUB. Projekt na nový systém protivzdušné obrany krátkého dosahu (SHORAD), jehož cena se odhaduje na zhruba 10 mld. Kč, však byl ke konci minulého roku pozastaven a jeho budoucnost je nejistá.[11]

Zároveň se blíží dva ještě rozsáhlejší projekty. Dle Koncepce výstavby AČR do roku 2030 chce MO do roku 2025 rozhodnout o budoucnosti českého nadzvukového letectva s úmyslem si tuto schopnost udržet a nejlépe ji dále rozvíjet. Zde se bude nepochybně jednat o velmi vysokou investici. A nejinak tomu bude i druhého avizovaného projektu. Do roku 2025 chce MO rozhodnout i o budoucím tankovém vojsku ČR a tedy náhradě tanků T-72M4CZ. Oba tyto akviziční projekty se bezpochyby vyšplhají do desítek miliard. Bude tak třeba nemalé politická vůle, aby došlo k jejich uskutečnění. A osud projektů na nová samohybná děla a pásová BVP mnoho napoví.

Na závěr se snad už jen sluší zmínit, že systémy Dana ve výzbroji AČR mají podle plánů MO ve formě záloh zůstat. Jedním z důvodů pro tento krok je i fakt, že armáda disponuje značnými zásobami munice, která samozřejmě nebude s novými samohybnými houfnicemi, ať už jimi opravdu bude systém Caesar, či nějaký jiný, kvůli změně ráže kompatibilní. [1]

Zdroje

[1] ČTK. (2020, červen 4). Obrana chce pořídit nová děla za šest miliard korun z Francie. Česká tisková kancelář. Dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/obrana-chce-poridit-nova-dela-za-sest-miliard-korun-z-francie/1898497?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu&fbclid=IwAR30IEqEFXFm4mbllzqihX5MVflAs053lSSqv758nYqja5sdsy-nJBbJHkk#dop_ab_variant=0&dop_req_id=cg0gC3agDCb-202006040919&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box.

[2] AČR. (n. d.). 152 MM SAMOHYBNÁ KANÓNOVÁ HOUFNICE. Dostupné z: http://www.acr.army.cz/technika-a-vyzbroj/delo/152-mm-samohybna-kanonova-houfnice-93164/.

[3] AČR. (n. d.). Modernizační projekty AČR. Dostupné z: http://www.acr.army.cz/assets/technika-a-vyzbroj/modernizace/priloha-bez-nazvu_-01508.pdf.

[4] NEXTER SYSTEMS. (n. d.). DEMONSTRATION OF STRENGTH FOR NEXTER’S ARTILLERY. Dostupné z: http://www.acr.army.cz/assets/technika-a-vyzbroj/modernizace/priloha-bez-nazvu_-01508.pdf.

[5] FAJNOR, Jakub. (2020, červen 4). Dělostřelci dostanou nové houfnice Caesar francouzské společnosti Nexter [tisková zpráva]. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/delostrelci-dostanou-nove-houfnice-caesar-francouzske-spolecnosti-nexter-221729/.

[6] ARMY TECHNOLOGY. (n. d.). ZUZANA 2 155mm Self Propelled Gun Howitzer. Dostupné z: https://www.army-technology.com/projects/zuzana-2-155mm-self-propelled-gun-howitzer/.

[7] RAJKOVIČ, Ondřej. (2015, květen 26). Nová slovenská húfnica EVA. Armádní noviny. Dostupné z: https://www.armadninoviny.cz/nova-slovenska-hufnica-eva.html.

[8] VAŠÍČEK, Milan. (2020, květen 28). Nová děla pro Armádu České republiky: Zuzana 2 vs. CAESAR. Armádní noviny. Dostupné z: https://www.armadninoviny.cz/nova-dela-pro-armadu-ceske-republiky-zuzana-2-vs-caesar.html.

[9] TRAN, Pierre. (2017, květen 22). Denmark cuts $45M deal with Nexter for Caesar truck-mounted artillery. Defence News. Dostupné z: https://www.defensenews.com/land/2017/05/22/denmark-cuts-45m-deal-with-nexter-for-caesar-truck-mounted-artillery/.

[10] ČESKO. § 29 písm. s) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. In: Zákony pro lidi. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p29-1-s.

[11] NOVOTNÝ, Zbyněk. (2019, říjen 2). Nákup nových protiletadlových systémů pro AČR byl odložen. Armyweb. Dostupné z: https://www.armyweb.cz/clanek/nakup-novych-protiletadlovych-systemu-pro-acr-byl-odlozen.