Brazílie je jednou ze zemí, o nichž se mluví nejčastěji v souvislosti s proměnou mezinárodního systému na počátku 21. století. Již dnes ji lze považovat za dominantní mocnost Jižní Ameriky a také její globální vliv je nepopíratelný. Následující text analyzuje současnou vojenskou politiku tohoto stále významnějšího aktéra v mezinárodní politice.

Úvod

Cílem tohoto textu je stručně popsat a analyzovat současnou vojenskou politiku Brazílie a následně se pokusit odhadnout její další vývoj v horizontu příštích zhruba dvaceti let. Základním dokumentem, ze kterého autor při své práci čerpal, byla Národní obranná strategie Brazílie vydaná v roce 2008. První kapitola je věnována uvedení do základních souvislostí týkajících se Brazílie, jejího mezinárodního postavení a jejího zapojení do některých konkrétních mezinárodních projektů. Ve druhé kapitole je stručně rozebrána historická role armády v brazilské společnosti a analyzován vliv těchto souvislostí na její současnou podobu, stejně tak jako na podobu současné vojenské politiky země. Další část analyzuje aktuální podobu brazilské vojenské politiky. Na začátku se jedná hlavně o obecné souvislosti vycházející z dokumentu Národní obranné strategie, kterému jsou z části věnovány i další podkapitoly, a následně je prostor věnován jednotlivým druhům ozbrojených sil. Prediktivní část tohoto textu je obsahem čtvrté kapitoly, v závěru se pak nachází celkové shrnutí problematiky.

Brazílie: regionální a globální mocnost?

Brazilská federativní republika, jak zní celý název Brazílie, je největší zemí Jižní Ameriky a zároveň pátou největší zemí světa. Svým počtem obyvatel se řadí mezi nejlidnatější demokracie planety. Má také značnou ekonomickou sílu, na konci roku 2011 se řadila mezi šest největších a deset nejrychleji rostoucích ekonomik (Central Inteligence Agency 2012). Tomu napomáhají i velké zásoby nerostných surovin, které má Brazílie na svém území k dispozici. Nejdůležitějšími z nich je železo a ropa, jejíž další velké zásoby byly nedávno objeveny v Atlantickém oceánu nedaleko od pobřeží (Bloomberg 2011). Ze zemědělských artiklů důležitých pro vývoz jmenujme hlavně cukr, kávu a sóju. Brazílie má ale i velmi vyspělý strojírenský průmysl schopný produkovat výrobky světové kvality. Jde například o leteckého výrobce Embraer, který dodává letadla nejen brazilské armádě, ale vyhrál i tendr na nákup strojů pro USA.

Silné pozici Brazílie v mezinárodním ekonomickém a politickém společenství odpovídají její regionální a geopolitické ambice. Země je členem mnoha mezinárodních organizací, z nichž je v rámci Jižní Ameriky nejdůležitější ekonomické společenství Mercosur[i], kde má velmi silné postavení. Na globální úrovni Brazílie participuje v organizacích jako je například Mezinárodní trestní soud, Interpool, Mezinárodní zdravotnická organizace, ekonomické uskupení G-15 nebo skupina BRICs (BRICS)[ii]. Brazílie je samozřejmě také členem Organizace spojených národů. Zde je stále důležitější její role v pozorovatelských a peacekeepingových misích. Po zemětřesení na Haiti v roce 2010 se stala vedoucím státem vojenské části místní mise OSN UNSTAMIH (také MINUSTAH z francouzského akronymu). Zapojuje se také do stabilizačních procesů v Africe a na Blízkém východě. Dlouhodobým cílem její zahraniční politiky je získání místa stálého člena v Radě bezpečnosti OSN (United Press International 2009).

Historický kontext: kořeny současné vojenské politiky

Bylo 15. listopadu 1889 a ulicemi tehdejšího hlavního města Brazílie Rio de Janeirem se nesl vítězný pokřik „Ať žije republika!“. V tento den padlo brazilské císařství, císař Pedro II. byl donucen odejít do exilu a v Brazílii vzniklo republikánské zřízení. To vše díky armádě, která se proti předchozímu režimu vzbouřila a svrhla jej. Podobná situace nastala i roku 1964, kdy byl vojáky svržen civilní prezident Goulart. Následná vláda vojenské diktatury trvala až do roku 1985 (Klíma 2011).

Obě tyto události jsou jen některými příklady z mnoha, kdy se brazilská armáda úspěšně, či méně úspěšněji. pokoušela ovlivňovat politické dění ve své zemi. Její představitelé byli tedy vždy velmi důležitými a často i váženými postavami státu. Během vlády vojenské junty se brazilské armádě dostávalo zvláštní pozornosti. Byla nakoupena na svou dobu kvalitní vojenská technika, která je ještě dnes často ve výzbroji. Ta pocházela nejen ze zahraničí, ale také od domácích výrobců, kteří díky těmto nákupům začali prosperovat (např. Embraer, Engesa)[iii]. Po pádu vojenské vlády v roce 1985 a po rozpadu bipolárního uspořádání světa hledala Brazílie, stejně jako mnoho dalších států v té době, pro svou armádu nové úkoly. V devadesátých letech začaly brazilské ozbrojené síly kvůli hrozbě skupin pašujících drogy zvyšovat svou přítomnost v Amazonii. Důležitým faktorem byla v té době také rivalita s Argentinou. Od roku 1994 se pak země začala zapojovat do peacekeepingových misí OSN. Armáda se od tohoto období také podílí na civilních programech, zahrnujících například vzdělávání nebo stavbu cest, přičemž tato funkce ji zůstala dodnes (Globalsecurity 2012).

S nástupem prezidenta Luize Inácio Lula da Silvy v roce 2003 se ale role armády s narůstající ekonomickou silou a tím i vzrůstajícími ambicemi země začíná proměňovat. Lukáš Visingr napsal v roce 2005 pro tehdejší Armádní Technický Magazín v článku o zvětšující se vojenské moci Brazílie: „Brazílie zaznamenává rychlý hospodářský vzestup, provádí reformu ozbrojených sil a získává stále větší politický vliv. Může se stát dominantní mocností jižní polokoule…“ (Visingr 2005: 28). Dále se zabývá rolí ozbrojených sil: „Ozbrojené síly Brazílie (…) se od evropských nebo asijských poněkud odlišují. V regionu totiž existuje minimální riziko války mezi státy, takže ozbrojené síly jsou zaměřeny na vnitřní bezpečnost, pohraniční hlídkování a humanitární operace“ (Visingr 2005: 28). K tehdejšímu vzrůstu brazilských vojenských ambicí dodal, že „v roce 2003 se ovšem objevily alarmující zprávy, podle nichž měl prezident Silva mluvit o tom, že si přeje znovu zahájit vývoj nukleárních zbraní. Patrně se jednalo o chybnou interpretaci a Silva popřel, že by měl něco takového v úmyslu, ale nelze pochybovat, že kapacity Brazílie na vývoj nukleární zbraně postačují. V případě, že by se Brazílie skutečně stala jadernou mocností, mohla by poměrně snadno přeměnit svou čtyřstupňovou nosnou kosmickou raketu VLS (…) v mezikontinentální balistickou střelu…“ (Visingr 2005: 33). Všechny výše zmíněné okolnosti se větší či menší měrou projevují v současné vojenské politice Brazílie.

Současná vojenská politika Brazílie: Moře, země, vzduch a průmysl

Ozbrojené síly Brazílie

Na úvod je třeba stručně popsat ozbrojené síly Brazílie. Ty tvoří dle ústavy tři složky: Brazilská armáda, Brazilské letectvo a Brazilské námořnictvo, jehož podsložkou je i námořní pěchota a námořní letectvo. Současně působí mimo tyto tři základní složky ještě Vojenská policie, která je přímo podřízena ministerstvu obrany. Země má povinnou vojenskou službu, branci nastupují na devět až dvanáct měsíců, přičemž celková velikost armády je 327.000 osob (Globalfirepower 2012). Rozpočet ministerstva obrany byl v roce 2011 31,576 miliard dolarů, což tvoří zhruba 1,6 % HDP (Stockholm International Peace Research Institute 2012).

Obranná strategie Brazílie 2008 – obecné souvislosti

V současné době platný dokument nejvíce relevantní pro dnešní vojenskou politiku Brazílie je Národní obranná strategie, vydaná v prosinci 2008. Na jejím vzniku se podíleli jak civilní, tak vojenští odborníci na obranu a její finální podoba byla mimo jiné konzultována i se zástupci ministerstva financí a ministerstva pro vývoj, jejichž poznámky byly brány v potaz. Plán je vytvořen se střednědobým až dlouhodobým výhledem a hlavní důraz je kladen na reorganizaci ozbrojených sil země v důsledku objevení se nových hrozeb, kterým by měly být schopny na počátku 21. století čelit. Dále se tato obranná strategie zabývá restrukturalizací a reformou brazilského obranného průmyslu a také změnou náborové politiky ozbrojených sil.

Brazílie je zde definována jako mírumilovný stát, který nemá žádný zájem o ovládnutí jiného národa. Zároveň je zde ale stanoveno, že pokud se mají Brazilci ve světě rozvíjet tak, jak chtějí, musí být připraveni čelit nejen potenciálním agresorům, ale i teoretickým hrozbám, které po konci bipolarity světa nastaly. Důležité je konstatování, že strategická obrana země a stabilita není zajistitelná pouze pomocí vojenských sil. Nezbytná je v této věci propojenost všech státních složek, v prvé řadě průmyslu a ekonomiky. Právě průmyslu se práce velkou měrou věnuje. Důležitým slovem, používaným v celém dokumentu, je rozvoj. Nemluví se pouze o rozvoji armády a jejích složek jako takových. Rozvojem musí projít i věda – kybernetika, vesmírný program, potřebné technologie, zároveň také vzdělávání, a stejně tak i celá společnost. Kromě rozvoje je důraz kladen i na samostatnost. Brazilská armáda má kooperovat s průmyslem, který by měl být schopný pokrýt veškeré její potřeby.

Cíle a úkoly

Základním úkolem ozbrojených sil je podle tohoto dokumentu obrana teritoria – souše, brazilských vod a vzdušného prostoru. Z tohoto hlediska je ale většina jednotek špatně strategicky umístěna. Proto v současnosti probíhá a bude probíhat jejich redislokace. Jsou určeny rizikové oblasti, ve kterých by měly vzniknout nové základny jak pozemních sil, tak i námořnictva a letectva. Pozemní síly mají více působit v centrální oblasti Brazílie, odkud mohou být rychle podle potřeby nasazovány po celé zemi. Dále je nutné zvýšit počet jejich jednotek na severu a severozápadě země, při hranicích se sousedními státy, aby byli vojáci schopni efektivněji čelit hrozbě drogových kartelů a pašeráků, kteří v těchto místech působí.[iv] Námořnictvo bude své aktivity více soustředit na oblast kolem ústí řeky Amazonky a také na řeky Paraná a Paraguay. Speciální pozornost je pak v rámci všech druhů vojsk věnována regionu Amazonie, který je označován za prioritní.

Vedle toho je důraz kladen také na schopnost armády pracovat v kooperaci s jednotkami cizích států, zejména při plnění různých peacekeepingových misí v zahraničí. Na tyto mise je celkově kladen dosti velký důraz. Jak jsem psal výše, Brazílie je vedoucí zemí mise OSN na Haiti, aktuálnější zprávou je nasazení jejích pozorovatelů v občanské válce v Sýrii (BBC 2012a).

Dalším důležitým úkolem armády se v posledních letech stává tzv. „policejní práce“. Vojenské jednotky bývají často nasazovány k potlačování nepokojů a probíhající války gangů v příměstských chudinských čtvrtích – favelách[v]. Vojáci ale k takovéto práci nejsou vycvičeni a proto dochází často ke krvavým střetům, kde oběti jsou hlavně na straně ozbrojených gangsterů. Jejich nasazování je v důsledku toho podrobováno občasné kritice veřejnosti (BBC 2010). Zajímavé bude sledovat vývoj nasazení vojenských jednotek v těchto chudinských čtvrtích v souvislosti s blížícím se Mistrovstvím světa ve fotbale 2014, které se koná právě v Brazílii, a také s příchodem Olympijských her 2016 konajících se relativně nedaleko největších favel v Rio de Janeiru. Armáda ale bojuje i s jinými druhy kriminality. Často bývá nasazována v pohraničí nejen proti zmíněným drogovým kartelům, ale také jako síla, která má zabránit nelegálnímu využívání brazilského přírodního bohatství, například nelegální těžbě dřeva. Jedna z posledních operací tohoto typu byla uskutečněna v srpnu 2012 a účastnilo se jí na 9000 vojáků brazilských ozbrojených sil se svou technikou. Nechybělo ani nasazení letadel v čele s typem Embraer Super Tucano, které se pro podobné operace velmi dobře hodí (BBC 2012b).

Pozemní vojsko

U pozemního vojska, Brazilské armády, je důraz kladen na dva prvky: flexibilitu a pružnost jednotek. Potřeba flexibility je důležitá pro přizpůsobivost. Jednotky mají být schopny přizpůsobit se aktivitám, které vykonávají v období míru, zároveň musí být schopny se okamžitě přepnout do tzv. válečného módu a být připraveny čelit všem hrozbám jak konvenčního, tak i nekonvenčního charakteru. Pružnost je chápána ve smyslu být co nejrychleji schopen nasadit potřebné množství jednotek. V případě nouze se jedná o co nejrychlejší možnou mobilizaci záložních jednotek, posléze až o mobilizaci celého národa. Nejpružnější a nejflexibilnější silou armády mají být Strategické brigády rychlé reakce.

Základními schopnostmi všech jednotek pozemních sil má být dokonalá a bezproblémová kooperace s ostatními složkami ozbrojených sil. Rozvíjen je také koncept tzv. digitálního bojiště. Všechny nasazené jednotky mají být dobře informovány o postupu a činnosti ostatních, přímo napojeny budou na průzkumná letadla monitorující situaci nad bojištěm, další informace získají také ze satelitů na oběžné dráze. Brigáda má být schopná nezávislého nasazení bez nutnosti logistického zajištění či zásobování po dobu několika týdnů.

V neposlední řadě má činnost armády v době míru spočívat v tzv. strategii přítomnosti (the strategy of presence). Jednotky mají být schopny (a podle toho i vybaveny) v případě potřeby za nejkratší možnou dobu nasazení v rizikových oblastech. Tato strategie se týká největší měrou Amazonie, kde se počítá s urychleným nasazováním jednotek v případě vypuknutí bojů především s narkomafií. Jednotky zde nasazené musí být speciálně vycvičeny ve vedení asymetrické války.

Letectvo

Brazilské letectvo má plnit čtyři základní úkoly, které jsou si navzájem podmíněny tak, že při neplnění prvního z nich není možné plnit ani ty následující. Základním úkolem je tzv. vzdušný dohled (air surveillance) nad veškerým územím a výsostnými vodami země. Plněn má být hned na několika úrovních. Tou první je základní dohled letadly vzdušných sil. Další úrovní je pak nově přepracovaný Brazilský letecký obranný systém (SISDABRA). Ten bude plnit monitorovací funkci a pod jeho správou budou i odpalovací zařízení protivzdušné obrany. Následující úroveň vzdušného dohledu zajišťuje Velitelství brazilské vzdušné obrany (COMDABRA). To má tvořit jádro celého systému a dokonce i koordinovat vývoj některých nových technologií, jež mají Brazílii zbavit závislosti na navigačním systému GPS. Nejedná se tedy pouze o armádní útvar s čistě vojenskou jurisdikcí.

Druhým úkolem, podřazeným vzdušnému dohledu, je zajištění vzdušné nadvlády nad brazilskými vodami a územím. To se samozřejmě neobejde bez odpovídající letecké techniky. Následuje úkol zajistit schopnost dopravovat jednotky podle potřeby po celé zemi. Závěrečným úkolem je obecné konstatování, že vzdušné síly musejí být schopny zajistit bezpečnost Brazílie všemi svými dostupnými prostředky.

Námořnictvo

Námořnictvo je nejstarší složkou ozbrojených sil Brazílie, a možná i proto mu byla vždy věnována velká pozornost. Jeho základní prioritou je nedovolit žádné síle využít k ohrožení země přístupu z moře. Dalšími úkoly jsou především obrana mořských nalezišť ropy a zde vybudovaných ropných plošin, obrana a ochrana přístavů, souostroví i odlehlých ostrovů, které spadají pod brazilskou jurisdikci. Významnými oblastmi působení loďstva bylo také určeno povodí řeky Amazonky – zejména její ústí, a také pruh pobřeží v okolí měst Victória až Santos. Zvýšená pozornost má být věnována ostatním řekám v Amazonii, zvláště pak těm, které na severu a severozápadě země překračují hranice. To vše v rámci boje proti pašování drog a těžbě vzácného dřeva. Na tomto úkolu má ale námořnictvu velkou měrou pomoci prohlubující se spolupráce s letectvem a hlavně družicové systémy.

Velmi důležitým úkolem, který byl federální vládou před několika lety vyhlášen, je získání ponorky (ponorek) poháněné jaderným reaktorem. Ta by měla být využita k hájení brazilských zájmů v oblasti nalezišť ropy. Brazílie na projektu pracuje, v rámci dobrých vztahů posledních let, společně s Francií.

Podpora domácího zbrojního průmyslu

Vojenská politika Brazílie je neoddělitelně spojena s domácím průmyslem. V Obranné strategii 2008 je jedním ze jmenovaných úkolů „vytvořit národní obranný průmysl tak, aby dokázal poskytnout potřebnou autonomii v získávání nezbytných technologií pro obranné účely“ (National strategy of defense 2008: 18).[vi] Národní obranný průmysl bude (je) chráněn speciálními zákony a regulacemi, pro jejichž tvorbu a spravování bylo určeno ministerstvo obrany. Zajištěna má být také výroba a vývoj těch technologií, které nelze snadno koupit ani v zahraničí.

Brazílie: vojenská velmoc 21. století?

Předpovědět správně další vývoj vojenské politiky jakéhokoliv státu bývá často velmi složité. Důvodem je jeho závislost na velkém množství faktorů, z nichž mnoho je nestálých a poměrně těžko zkoumatelných.[vii] O to složitější je to úkol v případě země, jako je Brazílie. Jedná se totiž o stát, který prochází obrovským rozvojem téměř ve všech podstatných aspektech. Je ale jasné, že hospodářský růst se nedá udržet věčně a musí přijít útlum, čehož snad začínáme být svědky už v současnosti (Central Inteligence Agency 2012). Na druhou stranu, Brazílií zvolený směr směřování vojenské politiky je dnes již dobře patrný a proto se nedá očekávat žádný velký otřes ani v případě ekonomických problémů. Jihoamerický lídr se svých mocenských ambicí pravděpodobně jen tak nevzdá.

Dá se tedy očekávat, že se Brazílie bude pohybovat stále stejnou cestou, jako doposud. V první řadě je pro ni nejdůležitější zajistit dostatečnou kontrolu strategického území Amazonie, čemuž se ale velkou měrou věnuje i dnes (viz výše). Dalším významným problémem, kterému ozbrojené síly čelí a v budoucnu budou s velkou pravděpodobností ještě dlouho čelit, jsou nepokoje propukající na předměstí velkých aglomerací. Ty se budou postupně z důvodu vysoké porodnosti v těchto oblastech ještě stupňovat. Armáda se jim ale přizpůsobí, jelikož bude v její struktuře vytvořeno množství útvarů určených zvlášť pro tento druh boje.

Očekávat lze rovněž vznik celé řady jednotek určených speciálně pro expediční úkoly. To souvisí jednak se stále se zvětšující angažovaností Brazílie v misích OSN, jednak také s hájením brazilských zájmů ve světě. S rostoucí ekonomikou totiž přichází i ekonomická expanze a cílení na nové trhy. Může se jednat o rozvinuté státy západního světa, ale také o slabé státy v Africe. V případě velkých investic v některé z těchto zemí a následném oslabení politické moci daného státu, například v důsledku warlordismu, může dojít k nasazení vojenských sil na jeho obranu, samozřejmě s plným souhlasem vlády této země. Brazílie se už dnes velkou měrou na „černém kontinentě“ angažuje, především v Angole, která je stejně jako jihoamerická země bývalou portugalskou kolonií. Výhodou je tedy společný jazyk. Brazilské firmy jsou zde největším zaměstnavatelem místních, na rozdíl od podobně angažujících se Číňanů, kteří s sebou vozí své vlastní pracovníky z Asie. Právě s nimi už dochází i k drobným sporům (Inter Press Services 2007 a 2012).

Zajímavé bude také sledovat brazilský boj o křeslo stálého člena Rady bezpečnosti OSN, čímž by země povýšila mezi světovou elitu. Pokud bude její ekonomická a vojenská síla nadále růst jako doposud, Organizace spojených národů ji nebude moci dále přehlížet. V navýšení potřebné prestiže by jí také mohlo pomoci zařazení většího počtu jaderných ponorek, na čemž už spolu se svými spojenci poslední doby, Francouzi, svědomitě pracují (Nuclear Threat Initiative 2012). Ze země galského kohouta by zároveň mohla přijít pomoc s náhradou letadlové lodě Sao Paulo, která beznadějně zastarává. Není ale jisté, zda by brazilské koketování s jadernou energií nebylo spíše kontraproduktivní. Mnohé státy totiž vyjadřují s proliferací těchto technologií znepokojení (MailOnline 2011 a Taylor 2009). Na druhou stranu je možné se domnívat, že Brazílie nemá a nebude mít (tedy za udržení současné politické orientace) ambice k získání jaderných zbraní. Jasně to deklaruje i ve své Národní obranné strategii 2008. Na druhou stranu, vlastnictví těchto zbraní by teoreticky mohlo znamenat pozvánku mezi stálé členy Rady bezpečnosti OSN.

V rámci spolupráce mezi zeměmi Jižní Ameriky se dá ečekat větší míra vzájemného propojení a integrace nejenom v ekonomickém směru, ale i v tom vojenském. Příležitost se k tomu nabízí v rámci boje proti narkomafii a pašeráckým skupinám v Amazonii, což zdaleka není jen problém Brazílie. V tomto směru by pak byla možná i nějaká (nejen ozbrojená) operace proti Venezuele, pokud by se dále radikalizovala a stala se neúnosnou hrozbou.

V rámci nákupu nové techniky čeká Brazílii zajímavé období. Na prvním místě je třeba vzpomenout obnovu leteckého parku, na které se už ale z části začalo pracovat[viii]. V současnosti stále probíhá tendr na nákup moderních stíhacích letounů. Už několikrát se zdálo, že vítězem je francouzský letoun Rafale, žádné dodávky ale ještě neproběhly (Onwar 2009). Francouzi dokonce nabízejí za zrealizování obchodu odkup několika dosud teprve vyvíjených dopravních brazilských strojů Embraer KC-390 (Ondrášek 2012). Problém letadlové lodi a snaha o zařazení atomových ponorek už byla zmíněna.

Úspěch všech výše zmíněných projektů ale závisí na brazilské ekonomice. Pokud se jí povede dobře, a dá se očekávat, že z dlouhodobého hlediska ano, můžeme od Brazílie v první třetině 21. století čekat, že se stane jednou z klíčových vojenských mocností.

Závěr

Ze všeho výše uvedeného lze konstatovat, že Brazilské ozbrojené síly mají potenciál zabránit jakékoli v současné době reálně představitelné agresi vůči své zemi. V rámci regionu Jižní Ameriky se jedná o největší a také nejsilnější ozbrojené síly. V důsledku zmiňovaných rostoucích ambicí této jihoamerické země ale nemusí být jejich současná podoba vůbec konečná. Právě naopak, díky velkým zásobám nerostných surovin a relativně dobře fungující ekonomice je možné v budoucnu očekávat jejich další posilování a souvislou modernizaci. Brazilská vojenská politika je v současnosti účelná a nijak nadhodnocená. Jsou stanoveny cíle, které si země podobné velikosti a důležitosti může dovolit plnit. Navíc v sobě skrývá i velký potenciál. Brazílie je zkrátka aktér, se kterým se v 21. století musí počítat.

Seznam použitých zdrojů

Primární zdroje:

NATIONAL STRATEGY OF DEFENSE (2008). 1. vydání. Dostupné online: http://www.defesa.gov.br/projetosweb/estrategia/arquivos/estrategia_defesa_nacional_ingles.pdf , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

Sekundární zdroje:

BBC (2010). Para analistas, permanência em favelas põe em risco integridade das Forças Armadas. Dostupné online: http://www.bbc.co.uk/portuguese/noticias/2010/12/101201_exercito_rio_jf.shtml , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

BBC (2012a). Brasil enviará mais 10 observadores militares à Síria. Dostupné online: http://www.bbc.co.uk/portuguese/noticias/2012/05/120508_siria_observador_lk.shtml , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

BBC (2012b). Brasil faz megaoperação militar nas fronteiras com Argentina, Uruguai e Paragua. Dostupné online: http://www.bbc.co.uk/portuguese/noticias/2012/08/120806_operacao_fronteira_lk_ac.shtml , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

BBC (2012c). Indígenas ajudam Exército a defender fronteira do Brasil. Dostupné online: http://www.bbc.co.uk/portuguese/noticias/2012/08/120815_militares_indios_lk.shtml , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

BLOOMBERG (2011). Petrobras Says Brazil Oil Reserves Similar Size to North Sea. Dostupné online: http://www.bloomberg.com/news/2011-07-14/petrobras-says-brazil-oil-reserves-are-similar-size-to-north-sea.html , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

CENTRAL INTELIGENCE AGENCY (2012). The World Factbook: Brazil. Dostupné online: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/br.html , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

GLOBALFIREPOWER (2012). Brazil Military Strength. Dostupné online: http://www.globalfirepower.com/country-military-strength-detail.asp?country_id=Brazil , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

GLOBALSECURITY.ORG (2012). Brazil: Introduction. Dostupné online: http://www.globalsecurity.org/military/world/brazil/intro.htm , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

INTER PRESS SERVICES (2007). ANGOLA-BRAZIL: Portugese – the Common Language of Trade. Dostupné online: http://www.ipsnews.net/2007/11/angola-brazil-portuguese-the-common-language-of-trade/ , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

INTER PRESS SERVICES (2012). Chinese and Brazilian firms building the new Angola. Dostupné online: http://www.ipsnews.net/2012/11/chinese-and-brazilian-firms-building-the-new-angola/ , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

KLÍMA, Jan (2011). Dějiny Brazílie. Vyd. 2., dopl. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 505 s. ISBN 9788074221071.

MAILONLINE (2011). Brazil to build nuclear submarines which will dramatically alter balance of power in South America. Dostupné online: http://www.dailymail.co.uk/news/article-2015731/Brazil-build-nuclear-submarines-dramatically-alter-balance-power-South-America.html , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

NUCLEAR THREAT INITIATIVE (2012). Country profile: Brasil. Dostupné online: http://www.nti.org/country-profiles/brazil/ , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

ONDRÁŠEK, Jiří (2012). Brazílie: Nová velmoc v oblasti vojenského letectví. In: ATM. Č. 3/2012, roč. 44.

ONWAR (2009). Takhle se prodává. Dostupné online: http://www.onwar.eu/2009/09/08/takhle-se-prodava/ , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

SOUTH AFRICA.INFO (2011). SA brings ‚unique attributes‘ to BRICS. Dostupné online: http://www.southafrica.info/global/brics/brics-140411.htm#.ULnHSYONskQ , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

STOCKOHLM INTERNATIONAL PEACE RESEARCH INSTITUTE (2012). The SIPRI Military Expenditure Database: Brazil. Dostupné online: http://milexdata.sipri.org/result.php4 , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

TAYLOR, Paul D. (2009). Why Does Brazil need Nucelar Submarine? In: U.S. Naval Institute Proceedings magazine. Červen 2009, č. 135/6/1276. Dostupné online: http://www.usni.org/magazines/proceedings/2009-06/why-does-brazil-need-nuclear-submarines , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

THE ECONOMIST (2008). Another BRIC in the wall. Dostupné online: http://www.economist.com/node/11075147?story_id=11075147 , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

UNITED PRESS INTERNATIONAL (2009). Brazil campaigning for permanent U.N. Security Council seat. Dostupné online: http://www.upi.com/Top_News/Special/2009/10/16/Brazil-campaigning-for-permanent-UN-Security-Council-seat/UPI-71131255711794/ , kontrolováno ke dni 1.12.2012.

VISINGR, Lukáš (2005). Brazílie: zelený obr se probouzí. In: ATM: Armádní Technický Magazín. Č. 7, roč. XXXVII.