Afrika jako kontinent, a obzvlášť některé její regiony dlouhodobě zápolí se zájmovou apatií ze strany mezinárodního společenství – obvykle ke škodě obyvatel afrických států, které jsou postiženy občanskými válkami, chudobou, nemocemi a hladem. Pod záminkou demokratických zřízení často v těchto zemích panuje libovůle úzké elity či autokratického vládce, který se na úkor svého obyvatelstva obohacuje. To ovšem jen za podmínky, že v dané zemi vůbec nějaká stabilní vláda existuje. Aktuální informace o Africe by rád prostřednictvím kompilace novinek z různých mediálních serverů přinesl čtenářům portálu Sekuriťáci tento příspěvek.

Na následujících řádcích se budeme věnovat bezpečnostním hrozbám plynoucím z existence subjektů patřících do kategorie komerčních kultů, přičemž se zaměříme zejména na jejich formu nazývanou multi-level marketing. Pyramidové schéma založené na specifických interpersonálních vztazích s komerčním pozadí lze totiž dle Vojtíška zahrnout do tzv. skupin na pomezí náboženství. Ten konkrétně multi-level marketing vnímá jako „náboženskou oddanost věci a fanatismus v získávání dalších stoupenců“.

Po čase se vracíme k rekapitulativnímu „odkazovému“ zpravodajství ze světa, které se na těchto stránkách objevovalo v průběhu let 2006 a 2007. V současné době se snažíme teritoriálně pokrýt co největší prostor a jako předkrm nabízíme novinky ze regionu Davidovy hvězdy, půlměsíců, molotovových koktejlů a odporu k vepřovému masu. Od ledna čekejte příval informací!:)

Jana Lorencová bývala jedna z našich nejrazantnějších a nejdůslednějších reportérek, jejíž vskutku odolný kořínek pochází ze Znojma. Kromě novinařiny vystřídala řadu profesí, mezi něž patřila během gymnázia i práce manekýnky. Po roce 1968 však nemohla dělat ani řidičku tramvaje, a tak dělala servírku. Po listopadu 1989 ze dne na den odložila zástěru, vrátila se k žurnalistice a začala spolupracovat s Českou televizí, kde působila např. v pořadech Klekánice nebo Za zdí. V průběhu své kariéry se zaměřila na jedny z největších kauz, které otřásly v 90. letech českou společností. Proslavila se zejména reportážemi o lehkých topných olejích, dovozu nezdaněného lihu, kampeličkami nebo obchodu s drahými kameny.

***“Zločinnost této aféry spočívá především v tom, jak vláda ČR, v tomto případě ministerstvo financí, připravila masivní oloupení svých občanů, když připravila zákony tak, aby z jejich kapes vytahané miliardy nekončily ve státní pokladně, ale v kapsách jednotlivců.“***

Na stránkách sekuritaci.cz nemají místo pouze příspěvky týkající se bezpečnostní problematiky z hlediska ademického či populárně-naučného. Prostor bychom zde rádi dali i iniciativám či akcím, jejichž aktéři poukazují na soudobé problémy aktivně a do veřejného prostoru vnášejí apely či alespoň témata k diskusi. Názory na tento aktivistický přístup mohou být různé, nicméně našim úkolem by neměla být jejich sudba, ale podpora. Takové iniciativy či akce totiž mohou přispět k formulaci vlastních názorů na danou problematiku nebo nám také mohou pomoci v náhledu na určité problémy jiným úhlem.

Akci „Gruzínská iniciativa“ přibližuje Klára Bažantová.

Poslední část mého deníku se bude věnovat bilancování nad mým pobytem. Pateticky se říká, že lze Rusko milovat nebo nenávidět. Něco na tom asi bude, na druhou stranu by se tohle tvrzení dalo aplikovat na každou druhou zemi. Myslím, že mi bude chybět nezřízenost ruských řidičů, pach moči v panelákových chodbách a nevrlí Rusové narážející do vás v metru.

Afrika je známá svými krvavými konflikty o suroviny. Další prací, jenž se na problematiku konfliktů o suroviny v Africe zabývá pro Vás zpracovali Jiří Suchánek a Eva Macková. Konflikt v Demokratické republice Kongo (DRC, dříve Zair) byl především ve své druhé fázi největším konfliktem v dějinách moderní Afriky a někdy bývá označován jako africká „první světová válka“. Za cíl této studie si autoči vytyčili zjistit, jakou roli hrály nerostné suroviny a další přírodní zdroje v posledních dvou desetiletích, a především pak v druhé konžské válce i v současnosti.

Rusko je zvláštní. Když jsem odjížděla, máma mě (ostatně jako všechny mámy) častovala radami na cestu a sdělovala mi, co ona zažila před 30 lety, když byla ona sama v Rusku. Tehdy jsem se smála. Trochu hnidopišsky mi letělo hlavou, co ta o tom ví, vždyť si myslí, že mandelínky nám tady zavlekli Američani (opravdu je někdy legrační sledovat, co všechno v rámci propagandy komunisté vymysleli). Jenže Rusko se v některých věcech nemění a asi nikdy nezmění.

V súvislosti s druhou svetovou vojnou sa frekventovane hovorí o totálnej vojne. Mnoho autorov pritom tento pojem definuje rozličným spôsobom, hoci v určitých aspektoch sa ich ponímanie totálnej vojny navzájom približuje. Nejasnosť presných hraníc klasifikačných kritérií nabáda k tomu, aby sme na
totálnu vojnu nazerali skôr ako na model či ideálny typ. V prípade pacifického bojiska niesli bremeno hlavných bojov Američania a Japonci. Ich stret sa z hľadiska mobilizácie a dopadu na domáce spoločnosti, nasadených zbraní a metód boja a tiež politických cieľov približoval totálnej vojne.

Pokračování mého pobytu v Moskvě se táhlo v duchu byrokratického zápasu. Hned první den v jazykové škole se řešila registrace nás cizinců studentů pro moskevskou milici, vyřízení vstupních kartiček do Institutu a rozřazovací test. Dlužno dodat, že na konci dne jsem neměla ani kartičku, ani registraci a jak se později ukázalo i můj test někdo ztratil.

Armádní generál Jiří Šedivý patří díky své bohaté zkušenosti k největším expertům v otázkách vojenské bezpečnosti v ČR. Na konci jarního semestru 2009 byl hostem na FSS v cyklu pravidelných debat „Bezpečnostní středy“. Po skončení informacemi nabité besedsy o transformaci AČR jsme jej požádali o interview, ve kterém jsme se dotkli témat, ve kterých Jiří Šedivý vyjádřil svůj názor na privatizaci ozbrojených konfliktů, medializaci speciálních vojenských sil, ale i srovnání amerického a českého vojenského školství.

Naší redaktorku Báru už nebavil zaprděný český rybník Františka Janečka, Jirky Pomejeho, Standy Grosse a Simony Krainové, a tak vyrazila do pravého a nefalšovaného světa nasládlých parfémů, laciných cigaret a průzračné vodky, kde jsou za celebrity považovány persony typu Darjy Žukovové nebo chudák postřelený Vjačeslav Ivankov.
*Inspirací pro popsání zážitků z Ruska byl náš šéfredaktor, a také, jak již název napovídá, Ruský deník Anny Politkovské, dlužno však dodat, že mé zápisky si nekladou za cíl analýzu současné situace v Rusku. Mou snahou bude především zachytit dojmy a prožitky, které mě tady v Rusku potkaly.*

Na následujících řádcích se autorka zabývá konceptem postmoderní války. Autorka se nejprve zabývá obecnými rysy a charakteristickými znaky postmoderní války a tím, co ji odlišuje od války moderní. Posléze tyto rysy a znaky konfrontuje s průběhem konfliktu ve Rwandě, přičemž hlavním clem textu je zjistit, zda konflikt ve Rwandě naplňuje znaky postmoderní války a zdali může být jako postmoderní válka definován.

Pod tématem konfliktů o suroviny si většinou představíme suroviny jako je dřevo, diamanty či ropa. Protentokráte si ale naši spolužácí vybrali surovinu, o níž se příliš nehovoří – uran. Jde o velmi zajímavý text s neotřelým tématem se zaměřením na potenciál konliktnosti uranu. Právě roli uranu v africkém státu Niger a konfliktu nigerské vlády s etnickou menšinou Tuaregů se Marián Tomeček a Zdeněk Vodák rozhodli zanalyzovat.

Přinášíme vám zajímavé odkazy na eseje a krátké studie týkajících se debaty o reformě zpravodajských služeb ČR. Projekt bylzaložen na účasti řady bývalých pracovníků ZS coby expertů – účastníků
panelových diskusí a probíhal od července loňského roku. Na projektu participovali i extrenisté FSS – Dr. Zeman a Mgr. Zetocha.
Projekt vznikl pod hlavičkou think-tanku EUROPEUM za účelem vytvoření neformálního prostoru k artikulaci myšlenek o možné reformě a rekonceptualizaci zpravodajských služeb v České republice s cílem přispět k probíhající debatě o tomto tématu. Touto platformou je pracovní panel k reformní agendě pracující v různém expertním složení.

Dne 5. prosince 2008 podala vláda k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) v Brně návrh na rozpuštění politické strany Dělnická strana (DS) z důvodu její protiústavnosti. Od roku 1989 se jednalo o první takovýto krok. Doposud byla pozastavena nebo ukončena činnost politickým subjektům na základě administrativních důvodů (což v praxi znamená, že měly problém s finančními zprávami). Čtenář jistě ví, jak rozsudek ze 4. března 2009 zněl: návrh na rozpuštění DS byl zamítnut.

16. února 2009 podepsal policejní prezident Martinů a předseda ČMFS Mokrý Dohodu o spolupráci mezi ČMFS a PČR v souladu s rezolucí Evropské rady. Podepsaná dohoda reaguje na přijetí nového zákona o Policii ČR. Z dohody vyplynulo, že kluby mají povinnost vydat a zveřejnit návštěvní řád, který bude jasně definovat pravidla pro vstup návštěvníků do sportovního zařízení, tj. fotbalových stadionů, určí pravidla chování návštěvníků a rovněž osob vykonávající pořadatelskou službu. Smlouva se tak dotýká vlastníků sportovních zařízení, fotbalových klubů, pořadatelské služby, PČR a dalších subjektů.

Letectvo v dnešní době představuje jednu z nejdůležitějších součástí ozbrojených sil. Jeho úkoly se velmi různí a obsahují celé spektrum činností od pouhého transportu zásob a zajišťování logistické podpory postupujících pozemních jednotek, přes úkoly průzkumného charakteru, až po specifické útoky velmi přesnou a zničující municí nejen na centra nepřátelských komunikací. Role a úkoly vzdušné síly se vyvíjely posledních sto let a vždy se dokázaly poučit z předešlého konfliktu a postupně se přizpůsobovaly celé řadě nových úkolů. Jednou z klíčových otázek však je, zda vojenští plánovači z předešlých zkušeností vždy opravdu vyvodili správné důsledky a zda nás náhodou nečeká v budoucnu nějaké nemilé překvapení v podobě kolapsu celého navzájem propojeného soukolí vojenské mašinerie…

Autorem slibovaného druhého příspěvku k tématu sekuritologie je Leszek Fryderyk Korzeniowski. Na tomto příkladu se dostáváme dokonce na velice tenkou „metavědeckou“ hranu, u níž si řada z nás kladla otázka, zda-li je tento přístup opravdu pro „nové pojetí bezpečnosti“ to pravé. Hodnocení, výklad a komentáře opět ponecháváme na vás.