Systém Železná klenba v akci (Zdroj: Wikimedia)

Aktuální konflikt v Gaze: základní přehled

Červenec přinesl dynamický vývoj událostí v pásmu Gazy a vystupňování sporů mezi Izraelci a Palestinci do nové vlny ozbrojených bojů. Co bylo jejím spouštěčem, jak se situace vyvíjela a jaké jsou postoje obou hlavních aktérů a mezinárodního společenství? V rámci souhrnu červencových Novinek z Blízkého východu vám přinášíme stručný přehled základních faktů, odpovídajících právě na tyto otázky.

Co bylo rozbuškou červencových bojů?

Je důležité poznamenat, že příčin sporů mezi Izraelem a Palestinou v oblasti pásma Gazy je celá řada, a pro jejich závažnost a neochotu kompromisu na obou stranách se je dlouhodobě nedaří odstranit. Proto je v oblasti i přes nejrůznější pokusy o vyjednávání přítomno trvalé napětí, které čas od času eskaluje do více či méně rozsáhlých ozbrojených akcí. Spouštěčem těch posledních se staly vraždy tří izraelských a jednoho palestinského mladíka.

12. června došlo k únosu a následné vraždě tří izraelských teenagerů, kteří stopovali poblíž skupiny židovských osad Guš Ecion na Západním břehu Jordánu. Izrael z činu obvinil palestinský Hamás, který ale odpovědnost odmítl. Na základě informací izraelské zpravodajské služby Šin Bet byli za pravděpodobné únosce a vrahy označeni dva členové Hamásu, Marvan Kavasmá a Amar abú Ísá. Kvůli jejich dopadení bylo zatčeno přibližně 400 lidí, izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyjádřil odhodlání zločin potrestat a oznámil přípravu rozsáhlé ofenzivy v Gaze. Prvními cíli se stala obydlí dvou podezřelých útočníků. Netanjahu také vyzval předsedu Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse, aby ukončil spojenectví „s teroristy z Hamásu“, kteří jsou od června členy palestinské vlády národní jednoty společně s Fatahem.

Pouhý den po pohřbu tří chlapců, 2. července,  bylo poblíž Jeruzaléma nalezeno upálené tělo mladého Palestince. Netanjahu vraždu odsoudil jako „odporný zločin“ a slíbil dopadnout a potrestat viníky. Izraelská policie následně zadržela šest podezřelých. Motivem činu měla být pomsta za zabité Izraelce. Pohřeb palestinského mladíka o dva dny později přiměl k demonstracím stovky Palestinců. Mezi nimi a izraelskými bezpečnostními složkami došlo k několika střetům.

Události poté nabraly rychlý spád. Hamás vypálil na území Izraele několik desítek raket, z nichž většina byla zneškodněna izraelským obranným systémem Železná klenba. Izrael na oplátku zahájil letecké útoky mířené především na odpalovací zařízení raket, výrobny a sklady zbraní v Gaze a sídla členů ozbrojeného křídla Hamásu. Několik z nich bylo při náletech zabito.

Systém Železná klenba v akci (Zdroj: Wikimedia)
Systém Železná klenba v akci (Zdroj: Wikimedia)

Jaké jsou postoje obou aktérů?

Vraždy chlapců probudily na obou stranách silné emoce, jak bylo ale řečeno, vzájemný spor je daleko hlubší a složitější. Svou roli hrají ekonomické, sociální, bezpečností i politické příčiny. Podrobněji se tímto tématem budeme zabývat v příštím komentáři. Zde jen velmi stručně: Palestinci dlouhodobě nesouhlasí s izraelskou vojenskou přítomností[1] na území Gazy a s izraelskou blokádou. Embargo na dovoz některého zboží, například stavebního materiálu, dobrým vzájemným vztahům rozhodně nepřispívá. Důležitá je i politická rovina problému – připomeňme, že jedním z dlouhodobých strategických cílů Hamásu je zničení státu Izrael. Současná přítomnost Hamásu v palestinské vládě národní jednoty je pro Izrael z pochopitelných důvodů nepřípustná.

Izrael považuje Hamás za teroristickou organizaci, stejně jako například Spojené státy americké nebo Evropa, a blokádu obhajuje právě proto, že nechce, aby se například zmiňovaný stavební materiál dostal do rukou teroristům, kteří jej pak využívají ke stavbě tunelů z Gazy na území Izraele. Tunely slouží nejen jako cesty pro pašování, ale i jako prostředky, jak se mohou palestinští ozbrojenci dostat přes důkladně střeženou hranici. To je podle Izraele přímým ohrožením jeho bezpečnosti, čímž se cítí oprávněn k podnikání obranných kroků. Strategickým cílem je pak pro Izrael demilitarizace pásma Gazy.

Vojáci IDF odkrývají tunel v pásmu Gazy (Zdroj: Wikimedia)
Vojáci IDF odkrývají tunel v pásmu Gazy (Zdroj: Wikimedia)

Jak se situace vyvíjela?

Na zabití několika členů svého ozbrojeného křídla reagoval Hamás 7. července vypálením raket na jih Izraele. 8. července povolal Izrael 40 000 vojáků v záloze. Benjamin Netanjahu ohlásil zahájení operace Ochranné ostří (angl. Protective Edge), jejímiž cíli bylo zastavit raketové útoky Hamásu a zničit jeho kapacity. Následovaly stovky leteckých útoků, mířících především na velitelská stanoviště Hamásu a na některé tunely. Při útocích byl mimo jiné zabit vůdce radikální organizace Islámský džihád Hafes Hamad.

Z druhé strany hranice došlo k vypálení stovek raket, z nichž většinu se Izraeli podařilo zneškodnit. Mahmúd Abbás označil 9. července izraelské akce za genocidu vůči palestinskému lidu. Brzy poté se do probíhajících událostí začal angažovat Egypt, který se pokusil o vyjednání příměří mezi oběma stranami. Hamás toto příměří odmítl. K mimořádnému zasedání se sešla také Rada bezpečnosti OSN a vyzvala k okamžitému zastavení bojů. Útoky z obou stran nicméně pokračovaly a neúspěšné byly i další pokusy o složení zbraní v průběhu měsíce.

Dne 11. července došlo k vypálení dvou raket na Izrael také z území Libanonu, kde působí mimo jiné radikální šíitské hnutí Hizballáh. K vyjádřením znepokojení a výzvám k ukončení násilí se přidal americký prezident Barack Obama. Izrael ale spíše než o ukončení bojů mluvil o rozšíření probíhající operace. Obvinil Hamás z ukrývání zbraní do mešit, škol a obytných domů, a z využívání civilních obyvatel coby lidských štítů.

První pozemní průnik do Gazy se uskutečnil 13. července prostřednictvím elitního komanda izraelské námořní pěchoty. Pozemní ofenziva byla oficiálně spuštěna 17. července a operace Ochranné ostří tím vstoupila do nové fáze. Izrael celkem povolal 70 000 mužů a žen ve zbrani a do pásma Gazy vyslal tanky. Hlavním operačním cílem se stala likvidace sítě tunelů. Zasaženo bylo ale i množství civilních objektů, mezi nimi i nemocnice, tržiště nebo školy zřízené OSN jako útočiště pro palestinské uprchlíky. Kvůli množství civilních obětí byl Izrael kritizován mnoha hlasy ze zahraničí, včetně Evropy a Spojených států. V operaci se ale rozhodl pokračovat, dokud v Gaze nebude obnoven klid a dokud Hamás nepřestane s odpalováním raket.

Jaké jsou zahraniční ohlasy?

Spojené státy americké tradičně vyjádřily plnou podporu Izraeli. Zároveň ale varovaly před kroky vedoucími k vysokým civilním ztrátám a prezident Barack Obama několikrát apeloval na premiéra Netanjahua, aby učinil vše potřebné k zajištění bezpečnosti civilních obyvatel v Gaze. Ministr zahraničí John Kerry uvedl, že Spojené státy plně respektují právo Izraele na obranu proti útokům raket, a chování Hamásu, které podle něj civilní ztráty způsobilo, označil za šokující.

Kvůli krizi v Gaze se k mimořádnému zasedání několikrát sešla Rada bezpečnosti OSN. Opakovaně vyzvala obě strany k zastavení bojů. 23. července odhlasovala Rada OSN pro lidská práva návrh rezoluce o zahájení mezinárodního vyšetřování možného porušování lidských práv v červencových bojích. Proti hlasovaly pouze Spojené státy. Podle vysoké představitelky OSN Navi Pillayové se Izrael „velmi pravděpodobně dopustil válečných zločinů.“ Totéž o několik dní později uvedla i na adresu Hamásu.

Liga arabských států vyzvala 13. července k ukončení izraelské agrese a poskytnutí ochrany Palestincům ze strany mezinárodního společenství. Později označila ostřelování Gazy za válečný zločin na palestinských civilistech.

Jako významný hráč se ukázal být Egypt[2], který se už od začátku pokoušel o vyjednání příměří. Tyto snahy byly ale opakovaně neúspěšné nebo přerušené předčasným obnovením palby. Průlom nastal teprve na začátku srpna, kdy Hamás i Izrael souhlasily s dočasným, 72 hodin trvajícím humanitárním příměřím.

Turecký premiér Recep Erdoğan obvinil Izrael ze státního terorismu, genocidy a ohrožování míru na Blízkém východě a vyjádřil přesvědčení, že by měl za své útoky stanout před soudem. Na stranu Hamásu se postavil také Katar a Írán.

Jaký je současný stav?

Na začátku srpna přistoupily obě strany na  Egyptem zprostředkované 72 hodin dlouhé příměří.  Izrael stáhl své jednotky z Gazy do obranných pozic k hranici. Zástupci Izraele i Palestinské autonomie by se měli sejít k dalšímu jednání v Káhiře.

Podle palestinských zdrojů bylo k 5. srpnu zabito asi 1 800 Palestinců, z čehož podle odhadů OSN přibližně 75% tvoří civilisté. Na straně Izraele je to 67, z toho čtyři civilisté.

Zajímá vás více?

Přehled zpracovaný BBC, včetně nejnovějšího vývoje: http://www.bbc.com/news/world-middle-east-28252155

Rozhovor s Markem Čejkou pro A2: http://blizky-vychod.blogspot.cz/2014/07/izraelci-se-ucili-od-britu.html

Prohlášení generálního tajemníka OSN k situaci z 1. srpna: http://www.un.org/sg/statements/index.asp?nid=7901

Komentáře The Washington Institute: http://www.washingtoninstitute.org/policy-analysis/view/the-conflict-in-gaza-recalculating-the-political-military-equation


[1] Od konce šestidenní války v roce 1967 vybudoval Izrael na území Gazy 21 civilních osad, v roce 2005 ale tehdejší premiér Ariel Šaron rozhodl o jejich jednostranném stažení. I poté si ale Izrael v oblasti udržuje faktickou kontrolu, mimo jiné díky embargu dovozu některých druhů zboží a plnému dohledu nad hraničními přechody. Jeho bezpečnostní jednotky jsou přítomny v oblasti tři kilometry širokého pásma podél hranice.

[2] Egypt byl za vlády Muslimského bratrstva, spřízněného právě s palestinským Hamásem, důležitým spojencem tohoto hnutí. Situace se změnila spolu s převratnými událostmi, které v Egyptě vedly k prohlášení Muslimského bratrstva za teroristickou organizaci, a ke zvolení polního maršála Sísího do čela země. Současný postoj Egypta dobře demonstruje i skutečnost, že klade vysoký počet civilních obětí za vinu zejména palestinským radikálům.

Štítky:

3 comments

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *