Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění v euroatlantickém prostoru v prvním měsíci nového roku.

28. 1. – Abdikace nizozemské královny Beatrix

Nizozemská královna Beatrix oznámila, že 30. dubna abdikuje ve prospěch svého syna, 45letého prince Williama-Alexandra. Královna Beatrix tak z trůnu odstoupí krátce před svými 75. narozeninami a přeruší stoletou éru žen na nizozemském trůně.

28. 1. – Výrazné posílení americké kybernetické obrany

Podle amerických médií plánuje Pentagon výrazně posílit své kapacity v oblasti kybernetické obrany. Velitelství US Cyber Command, které bylo založeno před třemi lety, by se mělo v příštích letech rozrůst až o pětinásobek: ze současných 900 na zhruba 4500 civilních a vojenských zaměstnanců. Nově posílené velitelství by pak mělo sestávat ze tří druhů sil: „národních“, které by chránily americké systémy a infrastrukturu; „bojových“ k vedení ofenzivních kybernetických operací a nakonec „vnitřních“ k ochraně systémů samotného ministerstva obrany a amerických ozbrojených sil.

27. 1. – Úspěšný test amerického interceptoru

USA oznámily úspěšný test obranné rakety země-vzduch z kalifornské základny Vandenberg v rámci svého projektu protiraketové obrany. Jedná se o první takovýto pokus po neúspěšné zkoušce z prosince 2010.

25. 1. – Rakety Patriot připraveny

Šest baterií raket Patriot (dvě nizozemské, dvě německé a dvě americké), které mají chránit území Turecka před syrskými raketami SCUD, jsou podle vyjádření představitelů NATO již na místě určení a v průběhu víkendu by již část z nich měla být uvedena do operačního stavu. Všechny baterie by pak měly být v plně operativním stavu začátkem února.

25. 1. – Bývalý agent CIA odsouzen za únik informací

John Kiriakou, bývalý agent CIA, byl odsouzen k 30 měsícům vězení za únik zpravodajských informací, když americkým médiím prozradil jméno bývalého zpravodajského důstojníka zapojeného do vězeňského výslechového programu CIA. Ten vzbudil mnoho kontroverzí především kvůli nechvalně proslulé metodě „waterboardingu“. Kiriakovy obhájci hájili jednání svého klienta na základě tvrzení, že jednal jako „whistleblower“ (tento institut v americkém právu za určitých okolností umožňuje prozradit jinak utajovanou informaci bez toho, aby byl informátor trestně stíhán; např. když se jedná o protiprávní jednání). Soudkyně ale tento argument nakonec neuznala. Jedná se tak o první takovýto rozsudek za posledních 27 let. Kiriakou může být ale přesto spokojen, protože další obvinění v souvislosti s prozrazením informací listu New York Times či jeho knihou „The Reluctant Spy: My Secret Life in the CIA’s War on Terror“ soud zamítl.

24. 1. – Kerry potvrzen jako nový ministr zahraničí USA

John Kerry dnes bez problémů prošel schvalovacím slyšením před senátním Výborem pro zahraniční politiku, kterému sám dlouhá léta předsedal. Jeho nominace na post ministra zahraničních věcí v druhé Obamově administrativě je tak de facto jistá. V úřadě nahradí odcházející Hillary Clintonovou a podle některých by k tomu mohlo dojít již v první polovině příštího měsíce. Na schválení Senátem čeká ještě Chuck Hagel, který by měl být novým ministrem obrany a John Brennan, jež byl nominován na post ředitele CIA. Část republikánských senátorů je ale proti jmenování Hagela do čela Pentagonu a jeho schválení tak nejspíš nebude tak „hladké“ jako to Kerryho.

24. 1. – Americké ženy v první linii

Odcházející ministr obrany USA Leon Panetta oznámil zrušení zákazu, který znemožňoval nasazení ženských příslušnic amerických ozbrojených sil v bojových operacích. Nemalou roli sehrál především nátlak ze strany veteránek v posledním období, ale také zkušenosti z konfliktů v Iráku a Afghánistánu. V nich se některé ženy vzhledem k neexistenci jasné frontové linie dostaly nechtěně do bojových situací, přičemž prokázaly dostatečnou odvahu a hrdinství. Emancipace v americké armádě je tak zdá se dokončena. Jedná se již o druhou „revoluční“ změnu pro příslušníky ozbrojených sil za Obamovy administrativy. Tou první bylo zrušení zákazu otevřeně se hlásit k homosexualitě.

23. 1. – Cameronova řeč o EU

Britský premiér David Cameron přednesl dlouho očekávanou řeč o EU, kterou reagoval na rostoucí odpor britské veřejnosti k Bruselu. Britským občanům přislíbil referendum o setrvání Británie v EU po parlamentních volbách v roce 2015. Nejdřív chce ale vyjednat nové postavení Spojeného království v unii a teprve pak nabídnout toto nové uspořádání voličům. Cameron nicméně nespecifikoval, které pravomoci by chtěl získat zpátky. Prohlásil také, že on sám si přeje, aby Británie zůstala aktivním členem nové reformované Unie. Reakce ostatních členských států jsou smíšené. Proti možnosti vystoupení z EU se silně ohrazují nejen opoziční labouristé, ale také koaliční partneři, liberální demokraté, a v neposlední řadě také britští podnikatelé a byznysmeni.

23. 1. – John Allen očištěn

Americký generál a hlavní velitel sil ISAF v Afghánistánu John Allen byl očištěn z podezření o nevhodném chování, která na něho padla v souvislosti s aférou kolem nevěry dnes již bývalého ředitele CIA generála Petrause. Prezident Obama v souvislosti s výsledkem vyšetřování prohlásil, že jeho administrativa bude nadále podporovat Allenovu nominaci na nejvyššího velitele vojenských sil NATO.

22. 1. – 50. výročí Elysejského paktu

Francie a Německo si připomínají 50. výročí od podpisu Elysejské smlouvy, která definitivně ukončila nepřátelství dvou tradičních evropských rivalů a je považována za stavební kámen evropského integračního procesu. V roce 1963 ji podepsali tehdejší německý kancléř Konrad Adenauer a francouzský prezident Charles de Gaulle. Podle Angely Merklové a Francoise Hollanda budou obě země pokračovat v spolupráci vedoucí k hlubší ekonomické a fiskální integraci. Přestože výročí je oslavou 50 let trvajícího přátelství, které stojí na velmi solidních základech, existují i v něm i rozpory. Z dlouhodobého hlediska je tím nejvážnějším podle většiny komentátorů asymetričnost tohoto kdysi rovnocenného vztahu, protože z Německa se za půl století stal jednoznačný lídr Evropy. Z krátkodobého hlediska jsou to pak rozdílné pohledy na řešení současné evropské krize a skutečnost, že oba lídři jsou zástupci rozdílných politických spekter. Zdá se ale, že tato skutečnost zatím až tak vážnou překážku nepředstavuje.

22. 1.-17. 1. – Pomoc Francii v boji proti islamistům

Několik západních zemí již poskytlo asistenci francouzské vládě v jejím boji proti islámským radikálům v africkém Mali. USA poskytly zpravodajskou a logistickou podporu v podobě několika transportních letadel a další přepravní letouny poskytlo také Německo a Itálie.

21. 1. – Obama podruhé

Staronový americký prezident Barack Obama byl dnes ve Washingtonu oficiálně inaugurován do svého druhého funkčního období. Přepis prezidentovi řeči najdete zde.

20. 1. – Rakouské referendum o ozbrojených silách

Rakouští občané rozhodovali v referendu o budoucí podobě svých ozbrojených sil. 60 % voličů se nakonec vyslovilo pro zachování povinné vojenské služby, která v současnosti trvá 6 měsíců (alternativou je pak 9-měsíční sociální služba). Každého půlroku je tak odvedeno na 22 000 mladých lidí. Mnozí odpůrci úplné profesionalizace rakouské armády se obávají, že tímto krokem by byla zpochybněna neutralita země a posíleno její směřování k NATO. Přestože referendum není právně závazné, sociální demokraté, kteří stojí v čele vlády a podporují profesionalizaci rakouské armády, oznámili, že budou jeho výsledek respektovat. Jejich koaliční partneři, konzervativci z Lidové strany, jsou naopak zastánci zachování současného stavu.

18. 1. – USA uznaly somálskou vládu

Spojené státy oficiálně uznaly po více než 20 letech somálskou vládu. Právě Obamova administrativa poskytla výraznější podporu silám Africké Unie (např. nasazením bezpilotních letounů), které od roku 2007 bojují proti islamistické organizaci Al-Šabáb. Ke skutečnému obratu došlo ale až začátkem loňského roku, kdy se k misi připojila Keňa a Al-Šabáb byl vytlačen z některých svých území.

14. 1. – Panetta chce užší vojenskou spolupráci s Evropou

Končící americký ministr obrany Leon Panetta se vyjádřil pro užší spolupráci mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími evropskými spojenci. Na svém týdenním turné po Evropě zavítá do Spojeného království, Itálie, Španělska a Portugalska. Spolupráce by se podle něho měla posílit především v oblastech kybernetické bezpečnosti a námořní spolupráce.

11. 1. – Francie zahájila intervenci v Mali

Francouzský prezident Hollande oznámil zahájení vojenské intervence proti islámským radikálům v africkém Mali. Tato bývalá francouzská kolonie je zužována krizí od dubna loňského roku, kdy po březnovém vládním převratu vyhlásili islámští radikálové na severu země nezávislý stát Azavad. Rada bezpečnosti OSN v prosinci jednomyslně schválila vyslání mírové mise do tohoto osmého největšího afrického státu. S jejím zahájením se ale počítalo až někdy v létě 2013. Rychlý postup radikálů v posledním období a reálné riziko, že by mohli ovládnout celou zemi, ale přispěly k tomu, že Paříž převzala iniciativu a rozhodla se pro vojenskou operaci. Materiální podporu Francii přislíbily také USA, UK, Německo a Itálie. Francouzská vláda zároveň posílala bezpečnost v zemi kvůli obavám z možné teroristické odplaty ze strany islámských radikálů.

10. 1. – V Paříži zavražděny tři aktivistky PKK

Tři členky Kurdské strany práce (PKK) včetně její spoluzakladatelky byly zastřeleny v Paříži. Jednalo se o Sakine Cansiz, která se podílela na vzniku PKK a dalších dvou: Fidan Dogan a Leyla Saylemez. PKK bojuje za nezávislost Kurdů na turecké vládě a Ankarou, EU i USA je oficiálně považována za teroristickou organizaci. Za 25 let konfliktu mezi tureckou vládou a PKK zahynulo na 40 000 lidí.

8. 1. – Pokračující násilí v Belfastu

V severním Irsku pokračují již pátou noc v řadě násilnosti a nepokoje kvůli sporu ohledně vyvěšování unijní vlajky na radnici v Belfastu. Spor začal již před měsícem po tom, co místní radní rozhodli, že britská vlajka se již nebude vyvěšovat každý den, ale pouze při předepsaných svátcích, tedy 17krát do roka. To popudilo probritské loajalisty (neboli také tzv. unionisty), kteří se vybrali do ulic, kde došlo k tvrdým střetům jak se separatisty, tak policií. Od prosince již bylo zraněno na 60 lidí. Během vánočních svátků se situace sice uklidnila, ale se začátkem nového roku byly protesty obnoveny. Počet zatčených již přesáhl sto lidí. Velkou část demonstrantů tvoří mladí lidé, z nichž mnozí ještě nedosáhli plnoletosti. Objevují se dokonce zprávy o střelbě na policii, což vyvolává obavy o obnovení sektářského násilí mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány, které trvalo 30 let a ukončeno bylo až mírovou dohodou v roce 1998.
Galerie fotek zde.

8. 1. – Škrty v obraně rozvířily debatu ohledně francouzských jaderných zbraní

Pokračující škrty ve veřejných financích rozproudily ve Francii debatu ohledně jejího jaderného deterrentu. Ten v současnosti sestává ze dvou prvků: námořního (balistické střely neseny čtyřmi jadernými ponorkami třídy Le Triophant) a leteckého (střely s plochou dráhou letu odpalovány z letounů Mirage nebo Rafale). Právě druhý zmiňovaný by se podle některých kritiků mohl úplně zrušit. V tom případě by Francie disponovala pouze námořní složkou podobně jako Spojené království. K výraznější redukci letecké složky francouzského jaderného arsenálu došlo za prezidenta Sarkozyho v roce 2008, kdy byl počet hlavic snížen o třetinu. V současnosti tak Francie disponuje celkově zhruba 300 jadernými hlavicemi. Tato diskuse je specifická zejména tím, že toto téma je tradičně tabu a mezi společností panuje všeobecný konsensus ohledně podpory francouzských jaderných zbraní. Konečné rozhodnutí bude na francouzském prezidentovi, který je oficiálně hlavním velitelem francouzských jaderných sil a jenom on může rozhodnout o jejich (ne)použití. Krátkou a přehlednou analýzu současného francouzského jaderného arsenálu lze nalézt např. na stránkáck BBC.

7. 1. – Nový Obamův bezpečnostní tým

Prezident Obama představit své kandidáty pro funkce ministra obrany a ředitele CIA. Za šéfa Pentagonu byl nakonec po různých spekulacích nominován republikán a bývalý senátor Chuck Hagel. Ten by byl v případě schválení Senátem prvním vietnamským veteránem v čele tohoto resortu. Jeho nominace ale není bezproblémová. Mnozí republikánští senátoři ho kritizují za jeho údajně příliš „vlažný“ postoj k Izraeli či válce v Iráku, ale podle některých komentátorů je skutečným důvodem jeho prosazování rozsáhlých úspor ve výdajích na obranu. Část republikánů se tak obává, že Pentagon by pod Hagelovým vedením škrtal ještě více než je neplánovaných 500 mld. pro následující dekádu (viz Budget Control Act 2011). Na post ředitele CIA navrhl Obama svého poradce pro boj s terorismem, Johna Brennana. Ten působí v zpravodajských službách již téměř 25 let a Obama ho chtěl za ředitele CIA vyjmenovat již před čtyřmi lety. Brennan ale tehdy tuto nabídku odmítl. Společně se senátorem Johnem Kerrym, jež byl v prosinci nominován na nového ministra zahraničí, tak Obama představil svůj nový tým pro zahraniční a bezpečnostní politiku pro nadcházející druhé funkční období.

Pár komentářů:
http://www.natoaktual.cz/kdopak-by-se-hagela-bal-jeho-vlastni-republikani-kteri-v-nem-vidi-obamova-trojskeho-kone-g54-/na_analyzy.aspx?c=A130121_101228_na_analyzy_m02
http://www.foreignpolicy.com/articles/2013/01/15/whats_really_behind_the_hagel_fight

7. 1. – Rakety Patriot na cestě do Turecka

Dvě nizozemské baterie Patriot dnes vyrazily ze základny Vredepeel do Turecka, kde budou umístěny u jeho východních hranic se Sýrií. Turecké území mají chránit před raketami SCUD, které by sem mohly „zabloudit“ z občanskou válkou zmítané Sýrie. Společně s technikou míří do země také 300 nizozemských vojáků. Další rakety Patriot i s obslužným personálem poskytnou USA a Německo.