Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění ve východní a jihovýchodní Asii za říjen 2012.
Asijská Austrálie
Australská vláda vydala 28. října strategický dokument „Austrálie v asijském století“ popisující cíle této země pro nadcházejících 10-15 let. Třísetstránkový white paper se zaměřuje především na ekonomický výhled a roli Austrálie v regionu, bezpečnostní situaci je pak věnována celá samostatná kapitola. Za hlavní bod se zde dá označit australské stanovisko, které i nadále vnímá Spojené státy jako hlavního vojenského spojence země avšak zároveň odmítá jakékoliv snahy o „zadržování“ Číny. Takový postoj, připomínající podle Austrálie politiku prováděnou v období Studené války, by raději místní představitelé nahradili podporou plné participace Číny na regionální záležitosti. Zapojení Číny do místních a globálních organizací a jejich pravidel by pak vedlo k snížení bezpečnostních rizik a potencionálních hrozeb.
Celkový význam dokumentu pak popsala předsedkyně vlády Julia Gillardová jako přesun pozornosti Austrálie z tradičního euro-amerického prostoru na asijský region a na vztahy s místními mocnostmi (Japonsko, Indonésie, Indie a Čína), se kterými je již v současnosti pojí silné ekonomické vazby a stejné regionální problematiky.
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-20114032 (vydání dokumentu)
http://asiancentury.dpmc.gov.au/white-paper (celý dokument, 312 stran)
Deset dní před vydáním tohoto dokumentu také došlo k zrušení dlouholetého zákazu prodeje australského uranu do Indie. K němu Austrálie, jako jeden z nejvýznamnějších světových vývozců této suroviny, přistoupila po indickém odmítnutí podepsat Dohodu o nešíření jaderných zbraní (NPT), nyní však dojednala podmínky umožňující jeho využití pro mírové účely. Vztahy mezi oběma státy jsou však v současnosti zároveň částečně zakaleny peticí z řad australských poslanců, která volá po použití slova genocida u událostí roku 1984. V Indii tehdy při násilných nepokojích zemřelo asi 3000 Sikhů, k situaci došlo po zavraždění tehdejší premiérky Indiry Ghándíové právě sikhskými strážci. Petice má však jen mizivou podporu ve vládních řadách.
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-india-19987048 (oznámení o exportu uranu)
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-india-20178792 (návrh petice v parlamentu)
Náboženské spory v Myanmaru
Uprostřed pomalu pokračujících reforem, které začaly v minulých letech a naznačují postupné uvolňování poměrů v jinak velmi přísném režimu, se opět rozhořelo násilí v západní části země. Tato oblast zvaná Rakhinský stát je domovem Rohingyů vyznávajících především islám v jinak buddhistické zemi. Ti už dlouho usilují o uznání jako oficiální etnická menšina (takových je úředně vedeno přes 130) k čemuž však ze strany státu nikdy nedošlo. Zároveň mluví o diskriminaci z pohledu státní příslušnosti, kdy jim má být odpíráno občanství, a jsou považováni za přistěhovalce z indického poloostrova. Tyto dlouhodobé problémy vyvrcholily v provincii červnovým náboženským násilím mezi Rohingyi a většinovými buddhisty. Po vyhlášení stavu ohrožení (k čemuž došlo poprvé v novodobé barmské historii) se situace dočasně uklidnila, ale 21. října došlo k dalším násilným nepokojům. Odhaduje se na 90 mrtvých jen za říjen a celkem na 100 000 lidí vyhnaných z domova od událostí v červnu. Uprchlíci často míří do sousedního Bangladéše, kde si z jejich počtu začínají úřady dělat starosti a upozorňují, že o moc více než v současnosti jich už nebudou moci přijmout.
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-20110150 (vyjádření Human Rights Watch a barmské vlády k situaci)
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-18395788 (přehled problematiky Rohingyů od BBC)
Do těchto událostí také přišla zpráva OSN o pokračujícím boji země proti obchodu s drogami, která konstatuje, že i přes zvýšené úsilí státu o likvidaci opiových polí došlo k navýšení celkové produkce, podobně jako v předchozích šesti letech. Za hlavní důvody jsou kromě poptávky po heroinu v Asii (až půl místní produkce má směřovat do Číny) považovány slabé právní nástroje Barmy, neklidná situace v oblastech produkce (východ a severovýchod země při hranicích s Laosem a Thajskem kde se střetávají vládní a etnické povstalecké jednotky) a nedostatek dlouhodobých ekonomických alternativ pro místní farmáře.
http://www.unodc.org/eastasiaandpacific/en/myanmar/2012/10/ops-2012/storym.html (shrnutí zprávy)
http://www.unodc.org/documents/crop-monitoring/sea/SouthEastAsia_Report_2012_low.pdf (celá zpráva, 94 stran)
Sporné ostrovy pohledem Tchaj-wanu
Jakkoliv se může zdát současný diplomatický konflikt o ostrovy ve Východočínském moři jako pouze dvoustranný, i Taiwan se v něm aktivně angažuje. Jeho vlastní pozice je sice nesrovnatelná s Japonskem nebo Čínou ale také přímo neusiluje o vlastnictví daných ostrovů. Jeho prezident přišel s návrhem společného sdílení surovin, které se zde nacházejí – rybářské oblasti a potencionální ložiska paliv. I když Japonsko mělo vyjádřit zdrženlivý zájem o některé body návrhu, Čína ho kategoricky odmítá, neboť popisuje dané dělení mezi tři rovnocenné státy včetně Taiwanu. Naopak sama místním představitelům nabízí společný postup v rámci „jednotné Číny“, tedy opět nepřijatelný postup pro druhou stranu. Dále také varuje Japonsko před jakýmkoliv dalším postupem, kterým by Taiwan byl vnímán jako suverénní aktér v dané záležitosti.
http://www.koreatimes.co.kr/www/news/opinon/2012/11/171_123502.html (popis taiwanského návrhu)
http://www.foreignpolicy.com/articles/2012/10/18/those_islands_belong_to_taiwan (vyjádření taiwanského ministra zahraničí k celému sporu)
Japonsko a jaderné zbraně
V polovině října se v rámci OSN obrátila na japonské zástupce skupina zemí připravující návrh na podporu aktivit směřujících k úplnému zákazu jaderných zbraní. Jejich představitelé počítali s přidáním se Japonska jakožto jediného státu v historii, proti kterému byly tyto zbraně použity. Japonsko však takovou iniciativu odmítlo s tím, že v současné situaci by přidáním se oslabilo vlastní bezpečnost založenou na spojenectví s USA, ve kterém jaderné odstrašování hraje významnou roli. Japonsko je přitom známé svým dlouhodobým negativním postojem k nukleárním zbraním a pacifistické ústavě, avšak vzhledem k regionálním hrozbám (nejzmiňovanější bývá Severní Korea) se začínají tyto názory menšinovými skupinami v tamní společnosti velice opatrně zpochybňovat.
http://www.japantimes.co.jp/text/nn20121019a6.html (odmítnutí podpory)
Korejský poloostrov
Situaci mezi Severní a Jižní Koreou se v říjnu opět dostalo mezinárodní pozornosti po výměně řady nařčení a výhružek o opětování jakékoli provokace a to z obou stran. K vyostření došlo krátce po prohlášení jihokorejské vlády 7. října o změně dohody se Spojenými státy z roku 2001, která kvůli obavám o regionální závody ve zbrojení omezovala možnosti jihokorejských řízených střel. Nově se oba státy dohodly v prvé řadě na prodloužení dostřelu raket z 300 na 800 kilometrů (umožňujíc tak zasáhnout celé území svého severního souseda a to i z jižních částí země) a dále pak na dílčích změnách týkajících se účinnosti střel s krátkým doletem, s plochou dráhou letu a bezpilotních letounů. V druhé polovině měsíce se čeká pokračování jednání ohledně navazujících opatření.
Jižní Korea se údajně zasazovala o omezení restrikcí již od dubna tohoto roku, kdy proběhl již druhý neúspěšný pokus o vypuštění severokorejského satelitu, které jsou na jihu vnímané jako zkoušky raket dlouhého doletu (ty jsou zakázané rezolucemi OSN po jaderných testech v letech 2006 a 2009).
Jižní Korea byla také 19. října zvolena na pozici nestálého člena Rady bezpečnosti OSN, díky které doufá v oslabení provokací ze severu.
http://hosted.ap.org/dynamic/stories/A/AS_SKOREA_US_MISSILES?SITE=AP&SECTION=HOME&TEMPLATE=DEFAULT (změna dohody)
http://english.yonhapnews.co.kr/northkorea/2012/10/19/98/0401000000AEN20121019004600315F.HTML (J. Korea v RB OSN)
Územní spory Japonska
Výše popsané události jsou do jisté míry pokračováním japonsko-amerických jednání z minulého měsíce, kdy 17. září došlo k dohodě o spolupráci při rozšiřování japonského protiraketového systému, za jehož cíl je dlouhodobě označováno zneškodnění právě severokorejské raketové hrozby a to i vůči americkému území (všechny tři země na toto téma pak jednaly v Tokiu 17. října). Za tímto účelem má dojít k vybudování nového pozemního radaru v Japonsku a zvýšení kapacit jak námořní složky (systém Aegis) tak pozemní (baterie Patriot). Tato spolupráce se Spojenými státy je však zcela jinak vnímána v Číně, která v ní spatřuje snahu oslabit vlastní schopnosti a to hlavně v oblasti protilodních řízených střel. Zároveň vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou trpí vzájemnými spory o ostrovy Takešima (korejsky Dokdo), které de facto ovládá Korea, ale nárokují si je obě země. K zhoršení situace došlo po historicky první návštěvě jihokorejského prezidenta na ostrovech v srpnu tohoto roku.
S Čínou i nadále probíhá momentálně nejostřejší spor Japonska o ostrovy Senkaku (Diaoyu čínsky), na které si obě strany ale i Tchaj-wan dělají nárok a kvůli kterým již měly v minulosti rozepře. Po jejich odkoupení japonskou vládou od soukromého vlastníka v první půlce září došlo k eskalaci dlouhodobého sporu, která se dosud projevila např. zvýšením vojenské přítomnosti obou států v okolí ostrovů, odmítnutím čínské účasti na zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Tokiu tento měsíc nebo naposled 19. října námořním cvičením Číny ve Východočínském moři zaměřeném na reakce při ochraně územní celistvosti. Japonská média naopak spekulují o přípravách japonsko-amerického cvičení simulujícího dobývání ostrova, které by se mělo uskutečnit na začátku listopadu v souostroví Okinawa (nejjižnější cíp Japonska). Situaci také může zkomplikovat vnitřní japonská politika v podobě plánů nacionalisty a tokijského guvernéra Išihary, který celou současnou krizi odstartoval svým pokusem o odkoupení ostrovů, kvůli kterému musela vláda přijít s vlastní vyšší nabídkou. Sám pak chtěl začít stavět na sporných ostrovech, aby zajistil větší váhu japonským nárokům, nyní však zřejmě bude vyčkávat až do voleb v příštím roce kdy by měla zvítězit momentálně populárnější opozice zastávající tvrdší postoj v těchto teritoriálních otázkách.
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-19620355 (rozšíření protiraketového systému)
http://www.japantimes.co.jp/text/nn20121018b7.html (trilaterální jednání o S. Koreji)
http://www.japantoday.com/category/politics/view/u-s-acts-as-trouble-shooter-in-territorial-dispute (japonsko-korejský spor)
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-china-19997928 (čínské vojenské cvičení)
http://www.japantoday.com/category/politics/view/island-plans-by-ishihara-may-stoke-fresh-china-tensions (role domácí politiky ve sporu)
Mír na Mindanau?
Filipínská vláda uzavřela po čtyřiceti letech násilí mírovou smlouvu s tamní největší odbojovou skupinou Moro Islamic Liberation Front (MILF). Jednání vedená v Malajsii byla ukončena 7. října dohodou vytvářející nový autonomní region Bangsamoro na jihu země kde žije většina islámské populace v jinak přednostně křesťanském státu. Po podpisu dohody 15. října se vláda mimo jiné uvolila postupně přenechat kontrolu území místní policii a zavázala se nediskriminovat rozvoj regionu. Rebelové zase upustili od požadavků na samostatný islámský stát a postupně odevzdají zbraně. Obě strany vyjádřili spokojenost s dohodou, která nahrazuje dřívější autonomní islámské území, které MILF na konci 80. let neuznala. Některá místní média se nicméně obávají začátku fragmentace země a zároveň upozorňují, že Filipíny se stále musí vypořádat s dalšími rebely, v jejichž čele je islamistická skupina Abu Sayyaf.
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-19944101 (podpis dohody)
http://pcdspo.gov.ph/downloads/2012/10/GPH-MILF-Framework-Agreement-10062012.pdf (kopie dohody)
http://www.manilatimes.net/index.php/opinion/editorials/32814-a-more-auspicious-accord (místní pohled na dohodu)
