Spektakulární útoky povstalců v Afghánistánu, podpora pákistánské tajné služby ISI afghánským povstalcům a zhoršování americko-pákistánských vztahů
Dle nejnovější zprávy OSN je násilí v Afghánistánu na vzestupu. Dokazuje to i několik významných útoků, které byly v Afghánistánu spáchány v průběhu září. Nejprve Taliban 10. září zaútočil na koaliční základnu v provincii Wardak nákladním autem plným výbušnin, o tři dny později provedli příslušníci povstaleckého hnutí Taliban spektakulární útok v diplomatické čtvrti Kábulu, kde cílili především na velitelství NATO a velvyslanectví v USA (jednalo se o dosud největší útok v afghánském hlavním městě, využito bylo i několik sebevražedných atentátníků, boj trval 20 hodin. Američtí činitelé připsali zodpovědnost za oba útoky příslušníkům sítě Hakkání, jedné z odnoží Talibanu napojených na al-Kájdu a v současné době údajně nejnebezpečnější z povstaleckých skupin operujících v Afghánistánu. Údajně existují důkazy o tom, že útok na západní cíle v Kábulu řídila samotná ISI. Obecně vzato tyto útoky také posílili vyjednávací pozici Talibanu v mírových jednáních, jemuž bylo dovoleno otevřít si k účelům vedení mírových rozhovorů kancelář v Kataru. Vyjednáváním o míru v té době vyjádřili podporu i vůdci povstalecké skupiny Hizb-e Islami a také sítě Hakkání. 20. září byl však spáchán sebevražedný atentát na bývalého afghánského prezidenta a předsedu Nejvyšší mírové rady, pověřené vyjednáváním mírových rozhovorů s afghánskými povstalci Burhanuddina Rabbaniho. Atentát znamenal zásadní zlom ve vývoji jakýchkoli vyjednávání s povstalci a pár dní na to prezident Karzaí od veškerých rozhovorů odstoupil. Tím vyvolal obavy z nárůstu etnického pnutí v Afghánistánu a znovurozhoření občanské války v zemi a především také prudké zhoršení americko-pákistánských vztahů, neboť američtí představitelé obvinili Pákistán z nekončící podpory afghánských povstalců, zdůraznili především vazby ISI a sítě Hakkání, která měla stát za útokem na Rabbaniho (Taliban se od útoku prostřednictvím svého mluvčího distancoval). Pákistán se proti takovým tvrzením ostře ohradil. Asi o týden později byl v Kábulu proveden další útok, jehož cílem tentokrát byla budova, v níž údajně sídlí CIA. Všechny útoky však vyvolaly vážné obavy o schopnostech afghánské armády a afghánské policie zajistit v zemi bezpečnost po stažení koaličních jednotek. Rovněž se zdá, že zasadily vážnou ránu jakýmkoli vyjednáváním o míru v Afghánistánu. Poukázaly navíc na inovace v povstalecké taktice, kdy jednak začínají ve stále větší míře využívat búrek k zakrytí své identity příp. výbušnin, které nesou, a také je stále častější trend schovávat výbušninu do turbanů, které mají příslušníci bezpečnostních složek zakázáno z náboženských důvodů kontrolovat.
Spojené státy po Pákistánu požadují tvrdší zásah proti militantům a jejich základnám na severozápadě země. Na začátku září pákistánská armáda oznámila, že od militantů z 80 až 85% vyčistila distrikt Mohmand. Pákistánské armádě se také podařilo zatknout vysokého představitele al-Kájdy Júnise al-Mauritáního společně s dalšími dvěma členy al-Kájdy, Abdulem Ghaffarem al-Shamim a Messarem al-Shamim, v pákistánské Kvétě. Akce byla výsledkem spolupráce mezi pákistánskou ISI, obviňovanou z podpory afghánských povstalců, a americkou CIA. Byla provedena v období napjatých vztahů mezi Spojenými státy a Pákistánem, poznamenané unilaterálním útokem USA na pákistánské půdě, během kterého byl zabit Usáma bin Ládin,.Al-Mauritáni byl zodpovědný za plánování a realizaci útoků al-Kájdy na především významné ekonomické cíle v USA, Evropě a Austrálii. Zhoršující se americko-pákistánské vztahy však snižují schopnost a možnosti USA efektivně tlačit a ovlivňovat Pákistán v otázce jeho postupu proti terorismu a extremismu.
Údajně také k výrobě 80% improvizovaných výbušných zařízení (IEDs) používaných na bojištích v Afghánistánu používán dusičnan amonný, který vyrábí pákistánská společnost Pakarab. Američtí představitelé se zasazují o přísnější regulaci daného hnojiva. Podle agentury AP je každoročně do Afghánistánu pašováno takové množství dusičnanu amonného, které by stačilo na výrobu 140 000 IEDs. V Afghánistánu je totiž obchod s dusičnanem amonným přísně kontrolován, ale přes oběma směry propustnou afghánsko-pákistánskou hranici je poměrně snadné pašovat jakékoli komodity.
V přiložených odkazech si můžete přečíst analýzu o budoucnosti mírových rozhovorů po vraždě bývalého afghánského prezidenta Rabbaniho, o povsltacích a teroristech, kteří nalézají svá útočiště v příhraničních pákistánských oblastech a o podpoře ISI povstalcům a teroristům:
http://www.reuters.com/article/2011/09/13/us-afghanistan-blast-idUSTRE78B61S20110913
http://www.nytimes.com/2011/09/12/world/asia/12afghan.html?ref=world
http://af.reuters.com/article/worldNews/idAFTRE7841RC20110905
http://www.nytimes.com/2011/09/06/world/asia/06pakistan.html?_r=1&ref=world
Stále problematický Kašmír
Hned první zářijový den došlo k výměně palby mezi Indií a Pákistánem podél tzv. Linie kontroly v údolí Neelum, jejímž výsledkem byli tři mrtví pákistánští vojáci. Linie kontroly je hranice, která de facto rozděluje indickou a pákistánskou část sporného území Džamúú a Kašmír. Obě strany se navzájem viní z vyprovokování střelby. Sporadické přestřelky přes hranici nejsou v oblasti Kašmíru ničím neobvyklým, avšak v posledních měsících se jejich četnost snížila. Incident však poukazuje na přetrvávající křehkou situaci v regionu a ve vzájemných indicko-pákistánských vztazích. Tyto dvě jaderné mocností spolu o sporné kašmírské území svedly dvě války. S největší pravděpodobnostní však incident nijak neovlivní obnovený proces zlepšování vzájemných vztahů a mírových jednání mezi danými zeměmi, jež započal v únoru letošního roku po jeho zmrazení zapříčiněným útoky v indické Bombaji v listopadu 2008. Podle diplomatické depeše USA z roku 2008, kterou zveřejnil server WikiLeaks, indický premiér Singh v roce 2006 sdělil amerických představitelům, že dosáhl „porozumění“ s tehdejším pákistánským prezidentem Musharrafem ohledně dohody ve věci sporného region Kašmír. Indické síly také v Kašmíru zabili vůdce teroristické skupiny Lashkar-e-Taiba, která provedla útoky v indické Bombaji v listopadu 2008 a již podporuje pákistánská zpravodajská služba ISI.
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-14746985
http://tribune.com.pk/story/243324/loc-three-pakistani-soldiers-die-in-attack-by-indian-forces/
Neutuchající hrozba terorismu v Indii
Sedmého září vybuchla před budovou Vrchního soudu v Novém Dillí bomba a zabila 11 lidí. K útoku se přihlásila skupina Harakat-ul-Jihad Islami (HuJI), napojená na al-Kájdu a mající základny v Pákistánu a Bangladéši, což opět vyvolalo otázky o možném spojení Pákistánu s útokem. K útoku se však přihlásila i skupina Indian Mujahideen. Útok opět přitáhl pozornost k neschopnosti indických bezpečnostních složek zajistit v zemi bezpečnost, neboť se jednalo o již druhý útok na budovu daného soudu za poslední necelé čtyři měsíce. Na základě emailu, v němž se HuJI přihlásila k útoku v Novém Dillí, indická policie zatkla v Kašmíru pět podezřelých osoby. O několik dní později obdrželi indičtí představitelé varovný email o dalším blížícím se teroristickém útoku.
http://www.time.com/time/world/article/0,8599,2092252,00.html
http://www.nytimes.com/2011/09/09/world/asia/09india.html
http://www.nytimes.com/2011/09/08/world/asia/08india.html?ref=world
http://www.reuters.com/article/2011/09/07/us-india-blast-idUSTRE7860SV20110907
Nová definice chudoby v Indii
Indie přijala novou definici chudoby. V reakci na to se zvedla vlna kritiky. Kritici se obávají, že jejím zavedením do zákonů a jejich následnou implementací budou desítky milionů chudých Indů vyloučeny ze sociálních programů zaměřených na zvýšení blahobytu chudých. Odhaduje se, že až třetina z indické populace, která čítá miliardu a dvě stě milionů obyvatel, žije pod hranicí chudoby.
Norsko zmrazilo pomoc Afghánistánu, Spojené státy navyšují počet vojenských instruktorů
Norsko zmrazilo finanční pomoc ve výši 55.2 milionu dolarů, kterou poskytuje Afghánistánu na rozvoj země. Odůvodnilo to potřebou vyřešit aféru krachu afghánské soukromé banky Kabulbank, spojované s rozsáhlou korupcí a někdy i s praním špinavých peněz.
Spojené státy na druhou stranu k březnu 2012 do Afghánistánu vyšlou o 800 vojenských instruktorů více. Afghánskou armádu budou cvičit například v logistice, údržbě zbraní a techniky či zdravotní péči.
http://www.reuters.com/article/2011/09/06/us-norway-afghanistanaid-idUSTRE7851BB20110906
Výuka čínštiny na pákistánských školách a sbližování se Pákistánu s Čínou a Íránem
Pákistán začal rozvíjet a vylepšovat vztahy s Čínou, patrně jako reakce na zhoršující se vzathy se Spojenými státy. V září došlo k několika návštěvám vysokých čínských představitelů v Pákistánu a pákistánských v Číně. O nárůstu čínského vlivu v Pákistánu také svědčí zavádění mandarínské čínštiny do učebních osnov některých pákistánských škol. Mimo to se Pákistán také pokouší o vylepšování vztahů se sousedním Íránem, kdysi jedním z hlavních rivalů Pákistánu – pákistánští představitelé rozhodli o urychlení výstavby íránsko-pákistánského plynovodu, proti kterému se výrazně staví Spojené státy. Chování Pákistánu je možné vysvětlit právě krizí ve vzájemných vztazích Pákistánu a USA, kdy se Pákistán snaží Američanům ukázat, že USA nejsou pákistánským jediným či nejdůležitějším spojencem a tím i to, že Američané potřebují Pákistán víc, než Pákistán potřebuje USA.
http://www.reuters.com/article/2011/09/08/pakistan-iran-pipeline-idUSL3E7K834020110908
http://www.dawn.com/2011/09/13/pakistan-iran-to-expedite-gas-power-projects.html
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-14787216
http://www.guardian.co.uk/world/feedarticle/9865407
http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=140839881
