Odkazové zpravodajství a analýza událostí z Blízkého východu za měsíc květen.
Situace v Sýrii – květen 2011
Od propuknutí protivládních nepokojů 18. března bylo v Sýrii zabito přibližně tisíc lidí, stovky byly zraněny a až deset tisíc protestujících bylo uvězněno. V květnu 2011 byly z důvodu zachování a posílení stávajícího autoritářského režimu do několika syrských měst vyslány tanky. Jednalo se o města Dará, Homs, či o lokalitu Douma – největší damašské předměstí. Zprávy o ozbrojených střetech mezi vládními složkami a protestujícími syrskými občany zaplavily celosvětová média a Sýrie se stala po Libyi další zemí, která je pro turisty nebezpečná.
Pod tlakem událostí syrský prezident vyhlásil 31. května všeobecnou amnestii, která se týkala všech politických vězňů včetně zakázaného Muslimského bratrstva. Amnestie byla vyhlášená ve formě prezidentských dekretů, které se vztahovaly na všechny politické zločiny spáchané do 31. května.
Po zveřejnění několika vyšetřujících zpráv o situaci v Sýrii organizací pro lidská práva (Human Rights Watch), která shledala v zemi za poslední tři měsíce množství porušování lidských práv a zločinů proti lidskosti, však bude syrský režim a sám Bašár Assad vyšetřován v rámci Mezinárodního trestního soudu (ICC).
Jak se však syrské události liší od situací v Egyptě, či Libyi, ve kterých také v první polovině roku 2011 propukly protivládní nepokoje?
– Prezident Assad má stále mezi určitými složkami syrské populace výraznou podporu. Jedná se zejména o náboženské minority, střední třídu obyvatel a obchodní elitu.
– Celosvětově panují veliké obavy, že poté, co by prezident Bašár Assad odstoupil, propukla by v zemi občanská válka. Sýrie je nábožensky velice různorodá země, ve které žije přibližně 75% sunnitů, 10% křesťanů, 3% ší´itů a 3% Drúzů a právě prezident Assad a jeho autoritářské vedení stojí za sjednocením celého státu.
– Na rozdíl od Egypta není v Sýrii tak striktní oddělení armády od vedení státu. Armáda v Sýrii je poplatná režimu a je převážně formovaná z Alawitů, kteří jsou tedy logicky pro přetrvání současného stavu a tudíž i zachování vlastního privilegovaného postavení.
– Sýrie je významná regionální velmoc a jakékoliv nepokoje můžou mít negativní vliv na situaci v Libanonu, či Izraeli, kde mají veliké zastoupení teroristické skupiny jako je Hamás a Hizballáh. Situace může mít také přímý vliv na vývoj vztahů se ší ´itskou velmocí – Íránem.
http://english.aljazeera.net/news/middleeast/2011/04/20114255333825461.html
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13607770
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13374395
http://english.aljazeera.net/news/middleeast/2011/06/201161184642132562.html
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13615150
Rozkol íránského vedení?
Zcela mimořádným vývojem prochází Írán, který je nyní zcela v závětří laviny zpráv ze sousedních zemí obývaných arabským obyvatelstvem. V zemi se povážlivě začala „kývat židle“ pod prezidentem Mahmúdem Ahmadíneždádem. Na přelomu dubna a května totiž na veřejnost pronikly první známky toho, že vyvrcholila dlouhodobá a velmi dobře skrývaná nedůvěra mezi Ahmadíneždádem a nejvyšším íránským vůdcem ajatolláhem Chamenejím. Detaily Ahmadíneždáodva údajného provinění a okolnosti současného krize naleznete v odkazech níže. Zdá se, že definitivně se vyhrotily spory mezi konzervativním křídlem íránského vedení, tvořeného primárně náboženskými autoritami, a táborem prezidenta, který tvoří především populisté. Prvně jmenovaní čelí masivní ztrátě legitimity v očích Íránců a patrně mají obavy, že by jím velice populární prezident mohl přerůst přes hlavu. To je poukazuje, na neuvěřitelnou komplexnost a složitost íránské politiky, která se v „mainstreamových“ zprávách medií značně stírá.
http://www.nytimes.com/2011/05/07/world/middleeast/07iran.html?_r=1
http://www.guardian.co.uk/world/2011/may/19/ahmadinejad-iran-power-struggle
http://www.businessinsider.com/political-rift-grows-between-irans-president-and-the-ayatollah-2011-4
http://english.aljazeera.net/indepth/opinion/2011/05/20115141104641364.html
Neklidný Libanon
Situace v Libanonu, který se v současných hektických událostech arabského světa poněkud ztrácí, znovu upoutala pozornost. Na jihu země totiž došlo k explozi nástražného výbušného systému (známějšího v jeho anglickém názvu improvised explosive device) pod konvojem mise jednotek OSN UNIFIL. Výbuch zranil šest italských vojáků, kteří mají v rámci mise UNIFIL jeden z největších kontingentů. Po této události se snesla vlna kritiky a odsouzení na adresu neznámých pachatelů. Velmi ostře se proti útoku ohradilo hnutí Hizballáh, které jih země de facto ovládá. Nabízí se otázka, kdo za útokem vlastně stojí. Nutno podotknout, že se nejedná o první podobný incident podobného druhu. V červenci 2007 byli při explozi zabiti tři španělští a tři kolumbijští vojáci. Tehdejší útok byl přisouzen radikálním sunnitským skupinám, které jsou patrně volně napojeny na globální džihádistickou síť. Právě tyto skupiny podle některých analytiků v poslední několika letech v Libanonu posílily. Avšak nyní je přiliš brzo na podobné závěry. Situaci ovšem neprospívá ani fakt, že Libanon stále nemá od ledna funkční vládu, což je čím dál více terčem kritiky jak veřejnosti, tak i některých politiků.
http://english.aljazeera.net/news/middleeast/2011/05/2011527141919400884.html
http://www.iloubnan.info/politics/actualite/id/62284
http://www.presstv.ir/detail/182077.html
http://www.dailystar.com.lb/News/Politics/2011/Jun-01/March-8-Cabinet-hopes-fade.ashx
Pokračování egyptské revoluce?
Ani situace v Egyptě není nijak povzbudivá. Káhira opět zažila masivní demonstrace proti vojenské vládě, která podle Egypťanů nedělá dostatečné pokroky na cestě ke svobodnější společnosti, ba právě naopak se z ní stává jakási „kontrarevoluční“ síla. Velmi zajímavé je, že k „Revoluci č. 2“ se staví vlažně Muslimské bratrstvo, které je zatím spokojené se současným stavem. Egypťany rovněž značně znervóznily události začátku května, kdy došlo k brutálnímu útoku na koptské kostely, což bylo zcela v rozporu ducha vzájemného tolerance, který provázel demonstrace proti režimu Husního Mubáraka. Z útoku byli opět obviněni „saláfisté“, což je nesmírně kontroverzní označení, které jsme se snažili detailněji rozebrat v minulém vydání novinek z této oblasti. Útoky na křesťany také nemusely nutně mít náboženský podtext, ale mohly být výsledkem celkového zvýšení násilí a kriminality, jež provází po-revolučním Egypt.
http://www.foreignpolicy.com/articles/2011/05/25/egypts_revolution_20
http://www.nytimes.com/2011/05/28/world/middleeast/28egypt.html?ref=world
http://azstarnet.com/news/world/article_1d98ab47-e074-549b-babd-86b49a99e499.html
Otevření přechodu Rafah
28. května Egypt otevřel hraniční přechod ze svého území do Pásma Gazy. Rafah je přechod mezi Egyptem a Palestinskou autonomií, který byl již od roku 2007, tedy roku, kdy v parlamentních volbách vyhrál radikální Hamás, uzavřen. Minulý režim v Egyptě Izraelcům s blokádou přechodu pomáhal. Toto území je podkopáno mnoha nelegálními tunely, kudy do Pásma Gazy proudí množství zbraní a jiného nepovoleného materiálu. Nová egyptská vláda však avizovala změnu ve své politice a znovuotevření přechodu. Tím však Egypt vypověděl dohodu s Izraelem, Spojenými státy a EU z roku 2005 o přístupu dohlížitelů k samotnému Rafahu.
http://english.aljazeera.net/news/middleeast/2011/05/201152872159493180.html
http://edition.cnn.com/2011/WORLD/meast/05/28/egypt.gaza.border.crossing/index.html
Deset „must-read“ blogů Blízkého východu
Překotný vývoj událostí na Blízkém východě vyvolal doslova hlad po informacích. A dnešní globalizovaný svět internetu nabízí i nekonformní pohledy řadových obyvatel skrze blogy. Internetový server televize CNN přinesl výběr deseti nejlepších.
http://edition.cnn.com/2011/WORLD/meast/04/14/bloggers.middle.east/index.html
Smlouva mezi Hamásem – Fatahem
4. května se sešli vůdci Hamásu a Fatahu – Mahmúd Abbás a Chálid Mescha, aby se společně a bez ozbrojených střetů dohodli na budoucnosti situace v palestinském teritoriu. Po čtyřletém nepřátelství mezi sekulárním Fatahem a jeho islámským protějškem (od roku 2007, kdy vyhrála volby radikální islamistická skupina Hamás) strany na území Egypta podepsaly smlouvu o tom, že bude v budoucnu ustanoven nový parlament společný pro celé palestinské území a budou vyhlášeny nové prezidentské volby.
http://english.aljazeera.net/news/middleeast/2011/05/2011549435141647.html
http://www.reuters.com/article/2011/05/04/palestinians-reconciliation-idUSLDE7430XR20110504
Protesty v Jemenu
V Jemenu pokračují protivládní protesty. Již od února roku 2011 v zemi panují demonstrace proti vládě prezidenta Alí Abdalláha Sáliha, který nechal proti demonstrantům nasadit tanky a obrněné transportéry. Prezident Sálih nechal vy-eskalovat konflikt také tím, že zahájil útoky proti Šejku Hamídu al Ahmarovi – vůdci islamistické strany Isláh a hlavnímu představiteli jednoho z nejvýznamnějších jemenských kmenů – Hašídů.
Celá situace je však o to vážnější, že Jemen již delší dobu trpí ekonomickými problémy a stávající situace ekonomický propad ještě prohlubuje. Demonstranti však nebudou spokojeni do té doby, dokud prezident Sálih na svou funkci nerezignuje.
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13601380
Autoři: Michal Mádl a Lucie Uhlířová, studenti Bezpečnostních a strategických studií, FSS, MU.
