Přehled aktuálního politického dění z postsovětského prostoru přináší prostřednictvím kompilace zpráv z různých mediálních serverů tento příspěvek.
Politická krize v Moldávii
Moldávie se propadá čím dál hlouběji do politické krize – po neúspěšném referendu z počátku září letošního roku, jež mělo pozměnit ústavu a zavést v republice prezidentský systém, byl znovu rozpuštěn parlament a země směřuje k celkově již třetímu kolu voleb během 20 měsíců.
Tento politický kolotoč byl odstartován násilnými protesty z dubna 2009, jež následovaly po ohlášení výsledků parlamentních voleb. Komunistická strana, vedená bývalým prezidentem Voroninem, se do té doby po 8 let pohodlně držela u moci díky přesvědčivé parlamentní většině. Z voleb roku 2009 ale vyšla oslabena, tudíž nebyla schopná sama zvolit nového moldavského prezidenta. Konaly se tak další parlamentní volby, jež do čela země vynesly novou anti-komunistickou a pro-evropsky zaměřenou opozici sestavenou ze čtyř malých stran – tzv. Alianci pro evropskou integraci. Ovšem ani té se nepodařilo získat potřebnou většinu pro zvolení nové hlavy státu, opakoval se tak již známý politický pat.
Politická krize tak přešla v krizi konstituční, následovanou ztrátou legitimity vládnoucích elit. Nově vytvořená koalice se ukázala být křehkou, zmítanou bojem o moc mezi předsedy jednotlivých stran, čímž ztrácela potřebné body u voličů. Navíc měl být podle ústavy po neúspěšných prezidentských volbách znovu rozpuštěn parlament – ovšem nestalo se tak. Koalice, jež se tak od dubna letošního roku fakticky nelegálně držela u moci, se pokusila toto vakuum legitimity obejít vyhlášením referenda, jež by v případě voličské podpory ukončilo neúspěšný moldavský experiment s parlamentní republikou zavedením přímé prezidentské volby. Lidé ale demonstrovali svou nespokojenost se současnou politickou situací ignorací referenda – to se tak kvůli nízké volební účasti stalo neplatným. Krátká éra vlády křehké koalice tedy skončila; parlament byl koncem září 2010 opět rozpuštěn, v listopadu bude následovat nové kolo voleb, v nichž se již bývalé koaliční strany budou ucházet o přízeň voličů samostatně. Dění posledních měsíců nejvíce nahrává právě Komunistické straně, jejíž popularita sice v dlouhodobém horizontu postupně klesá, nyní se ale dostala do role ochránce ústavy a proponenta politické stability.
Na vnitropolitické dění v Moldávii je nutno dívat se i v širším kontextu – podobně jako situaci v dalších post-sovětských zemích jej totiž pozorně sleduje ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko, jež právě na základě spolupráce s politickými lídry v jednotlivých zemích vytváří partnerskou síť, pomocí níž se snaží ovlivňovat jejich domácí politiku. V případě Moldávie se Kreml rozhodl pro podporu Mariana Lupu, předsedy jedné z bývalých koaličních stran – jeho Demokratická strana by se tak pod ruským vlivem mohla v nadcházejících volbách spojit s Komunisty a získat potřebnou parlamentní většinu. Moskvě se takto získaný vliv může hodit mimo jiné i v rámci vyjednávání ohledně tzv. zamrzlého konfliktu v Podněstří, jenž již téměř 20 let negativně ovlivňuje situaci v Moldávii.
http://www.rferl.org/content/No_Quick_Fix_For_Moldovas_Political_Crisis/1891080.html
Polsko zadrželo exilového čečenského vůdce Zakajeva
Akhmed Zakajev, jenž bojoval v obou čečenských válkách a nyní zosobňuje vůdce čečenské exilové vlády, byl zadržen při své zářijové cestě do Polska, kde se měl zúčastnit Světového čečenského kongresu. Polská policie byla povinna Zakayeva zatknout na základě mezinárodního zatykače vydaného Ruskou federací, která jej stíhá pro údajnou účast na teroristických aktivitách, nicméně polské úřady neuvažovaly o jeho vydání Rusku a ještě tentýž den jej propustily. Incident však přitáhl pozornost světových médií ke kongresu, jenž by jinak proběhl téměř bez povšimnutí.
http://english.aljazeera.net/news/europe/2010/09/2010917204018251509.html
http://www.economist.com/blogs/easternapproaches/2010/09/chechen_leaders_polish_travails
Odborníci vidí budoucí vývoj v Rusku spíše pesimisticky
V září se konalo zasedání tzv. Valdajského klubu, v jehož rámci se každoročně schází akademici a odborníci zabývající se situací v Ruské federaci a letos se jej účastnil i ruský premiér. Zatímco Putin hájil probíhající modernizaci a rozvoj své země, odborníci považují Rusko spíše za stagnující stát s pochmurnými vyhlídkami, poukazujíc na bující korupci, nulové inovace a předpoklady k autoritářství. Zajímavý a o něco méně pesimistický pohled na vývoj Ruska přináší jedna z členek klubu, novinářka Mary Dejevsky (viz následující odkaz).
http://www.economist.com/blogs/easternapproaches/2010/09/putin_valdai
Rusko prohlubuje vojenskou spolupráci s Arménií
Prezidenti Ruska a Arménie podepsali dodatky k již dříve uzavřené obranné smlouvě, na jejichž základě se prodlužuje doba ruského pronájmu vojenské základny na arménském území až do roku 2044. Tento akt, jenž posiluje ruský vliv na Jižním Kavkaze, jen s nevolí sleduje Ázerbájdžán, jenž se obává možných dopadů podpisu na rozložení sil v nevyřešeném konfliktu o Náhorní Karabach.
Podľa Putina vojna o Arktídu nehrozí
Vladimír Putin vyhlásil, že Arktída je predovšetkým oblasť spolupráce, pričom sa všetky teritoriálne spory, vrátane Lomonosovho šelfu, dajú vyriešiť diplomaticky. Vyjadril sa tak na nedávnom medzinárodnom fóre o Arktíde, ktorého úlohou bolo vytvorenie prostredia konsenzu ohľadne stále dostupnejšieho a atraktívnejšieho severu. V Arktíde sa má nachádzať až 30 percent svetových zásob zemného plynu a obrovské množstvo ďalšieho nerastného bohatstva.
http://rt.com/Politics/2010-09-23/no-strife-arctic-putin.html
Rusko Iránu protivzdušné systémy S-300 nepredá
Izraelom a USA dlho kritizovaný predaj vyspelých protilietadlových raketových systémov S-300 sa neuskutoční. Stane sa tak v dôsledku prijatia nedávnej rezolúcie OSN, ktorá zakazuje predaj väčšiny typov zbraní do Iránu. Za negatívnym rozhodnutím Ruska mnohí predsa len vidia jeho výrazné zlepšenie vzťahov s USA a Izraelom, s ktorými Rusko v posledných mesiacoch podpísalo významné zbrojné kontrakty.
http://rt.com/Politics/2010-09-22/s300-iran-missiles-delivery.html
„Antiteroristické“ vojenské cvičenie v Kazachstane
Kazachstan sa stal dejiskom rozsiahleho vojenského cvičenia pod záštitou Šanghajskej organizácie spolupráce. Na cvičení sa zúčastnili ozbrojené sily Ruska, Číny, Kazachstanu, Tadžikistanu a Kirgizska pri celkovej sile 5000 mužov, 300 vojenských vozidiel a 50 lietadiel. Operácia síce nesie označenie „antiteroristická“, avšak jej rozsah napovedá, že skutočným cieľom je schopnosť čeliť regionálnym vojenským hrozbám.
http://en.rian.ru/mlitary_news/20100924/160704258.html
Gruzínsku sa od Washingtonu zbrane získať nedarí
Gruzínsko, ktorého vojenský rozpočet sa od roku 2008 zmenšil na polovicu nie je úspešné vo svojej snahe nakúpiť americké „obranné zbrane“. Akýkoľvek zbrojný kontrakt USA totiž musí byť schválený americkým ministerstvom zahraničných vecí a práve tam naráža Gruzínsko na problém. USA nikdy neboli významným dodávateľom zbraní do Gruzínska, avšak vzájomné zbrojné kontrakty úplne prestali po Rusko-Gruzínskej vojne v r. 2008. Nový reštart vzájomných vzťahov medzi USA a Ruskom sa pre Obamovu administratívu zjavne stal prioritou, ktorú predajom zbraní Gruzínsku nemieni ohroziť.
http://www.eurasianet.org/node/61934
Ďalší teroristický útok v Dagestane
Samovražedný atentátnik zranil asi 30 ľudí, z toho 20 policajtov, počas protiteroristickej operácii v dagestánskej Machačkale. Terorista sa údajne snažil dostať cez policajný kordón, no po prekazení tohto pokusu prítomným policajtom odpálil atentátnik bombu predčasne. Pri samotnej protiteroristickej akcii, ktorá skončila prestrelkou zahynuli dvaja policajti a dvaja militanti.
http://en.rian.ru/russia/20100925/160717241.html
Autor: Peter Števkov a Barbora Jelínková, studenti bezpečnostních a strategických studií, FSS, MU
