Situace v Sýrii přitahuje již několik měsíců pozornost celého světa. Rojí se neustále mnoho dohadů, spekulací a neověřených zpráv, které některá média ještě vydatně přiživují. Proto je jakkýkoli pohled člověka přímo z místa vysoce cenný. Redakce tohoto webu Vám exkluzivně přináší postřehy jedné z našich redaktorek, která v červenci a srpnu pobývala v Damašku.

Červenec

V současnosti je Sýrie kvůli vnitřní politické, ekonomické i sociální krizi považovaná za nebezpečnou oblast. Z těchto důvodů není cizincům doporučováno a někdy i zahraničními ambasádami přímo zakázáno tento region navštěvovat. I přes všechny negativní zprávy o situaci v zemi, jsem se však rozhodla ze studijních důvodů do Sýrie odcestovat. Zřejmě i proto, že jsem Sýrii v minulosti již dvakrát navštívila, mám zde spoustu přátel a předem jsem měla v zemi domluvený kurz arabského jazyka. Proto jsem také věřila, že události zde nebudou takové, jaké je popisují média a že se mi zde nic vážného nestane.

Již bezprostředně po příletu si každý návštěvník, který zemi již navštívil, uvědomí, jak je zde situaci o poznání odlišná a jak zde panují jiné nálady, než tomu bylo dříve. Všechny události, které se od jara letošního roku v zemi udály, syrskou společnost výrazně poznamenaly. Velikou změnou s ohledem na minulá léta je bezesporu praktické vymizení cestovního ruchu. Tento fakt se přirozeně promítl i do státní ekonomiky a finanční situace většiny syrských rodin. Zejména ve velikých městech, jako je Damašek, je mnoho místních závislých právě na turistech a studentech ze zahraničí. Ti do Sýrie již tradičně přijíždějí, aby si zde prohlédly památky, nebo se zdokonalili v arabském jazyce. V současnosti je zde však pouze malý počet návštěvníků z Evropy, turistický ruch je zde však z části nahrazen poutníky z Íránu. Tito lidé do Sýrie cestují proto, aby si prohlédly kultovní náboženská místa a pomodlili se u nich. Íránská vláda v současnosti tento druh turismu výrazně podporuje, aby byl Sýrii alespoň z části nahrazen ušlý zisk. Právě Írán je dnes více než kdy jindy velikým spojencem Sýrie. Dokládá to i fakt, že se v samotném centru Damašku uskutečňují příležitostné demonstrace na podporu současné syrské vlády a Íránu. Tyto akce však připomínají spíše jakési festivaly. Lidé, kteří se jich účastní, svírají syrské a íránské vlajky a vykřikují provládní hesla. To vše za doprovodu agitačních sloganů a tradičních syrských písní. Domácí se však obávají toho, že může mít tento striktně islámský stát vliv na budoucí uspořádání syrského státu.

Tyto příležitostné demonstrace, které se uskutečňují na různých místech po celé zemi, však nejsou nijak nebezpečné, jelikož neodporují syrskému režimu a vládě. Oproti tomu v Sýrii probíhají proti-vládní demonstrace, které jsou rozháněny státními složkami a často při nich umírají lidé. Většina vzdělaných tamních obyvatel, kteří si jsou vědomí vážností situace, však se současnou situací výrazně nesouhlasí. Jak sami říkají, účastníci protivládních demonstrací jsou převážně nevzdělaní lidé pocházející z chudých rodinných poměrů. Často ani nevědí, za jaké cíle demonstrují a chápou to spíše jako ventil svých aktuálních nálad a pocitů. Tito lidé často bezdůvodně ohrožují své okolí a neuvědomují si, jaké následky jejich chování může přinést. To dokládá i situace z 27. července, kdy byl demonstranty blízko města Hamá vykolejen vlak, jedna jeho část byla převrácena z mostu a následně jimi byly ze země vytrhány koleje. Přibližně na tři dny (od 27. – 30. Července) byla také vládními složkami kompletně uzavřena jedna z části města Damašku, jelikož zde probíhali protivládní demonstrace. Ozbrojení protestující zde stříleli do civilistů i státních příslušníků a při zásahu byla použita i těžká technika. Bohužel při zásahu umřeli i civilisté, mezi nimiž byli i děti. Právě z těchto důvodů se po celé zemi uskutečňují nárazové prohlídky domů armádními a policejními složkami, jelikož se v nich často ukrývají ozbrojení demonstranti, kteří ohrožují své okolí.

Je tedy zřejmé, že země potřebuje změnu ve formě politických i ekonomických reforem. Chování těchto Syřanů však může spíše přispět k vypuknutí občanské války, potažmo intervenci zahraničních vojsk. Mnozí občané se obávají, že pokud nastane nějaká výrazná změna ve vedení státu, uvrhne zemi do velikého chaosu. Nejpravděpodobnějším scénářem je propuknutí občanské války, která by mohla Sýrii vnitřně rozložit i po dobu několika let. K tomuto scénáři přispívá i veliká heterogennost syrské společnosti. Nejedná se pouze o dělící linku mezi pro-vládními a proti-vládními obyvateli. V syrské společnosti se však vyskytuje množství náboženských a národnostních skupin, které jsou poznamenány různými křivdami z minulosti. S jednotlivými mezi-skupinovými problémy se Sýrie vypořádávala po mnoho let a v současnosti tyto problémy téměř vymizely a různorodé skupiny obyvatel dnes žijí vedle sebe bez výrazných problémů a projevů xenofobie. Jak mi však bylo místními několikrát potvrzeno, pokud by nastala nějaká extrémní situace, která by mohla tyto dávné křivdy probudit, převládne u lidí národnostní a náboženské smýšlení a jejich vzájemné přátelství půjde stranou. Občanská válka by tedy mohla probudit již téměř vyhaslé mezi-skupinové konflikty, které by mohly zemi uvrhnout do dlouhotrvající společenské krize.

Obecně je místními obyvateli současná situace z velké části připisovaná zahraničním médiím, především pak katarské televizi al-Džazíra. Důkazem tomu je fakt, že se před katarskou ambasádou uskutečňovali demonstrace, kdy protestující svírali transparenty s hanlivými nápisy směřující na katarský stát a do oken diplomatických budov vrhali různé potravin. Právě některá média v počátcích krize údajně platila tamním obyvatelům za účast na demonstracích nemalé finanční částky, aby situaci uspíšila – menší obnos pokud půjdou do ulic demonstrovat a větší obnos, pokud s sebou budou mít zbraň, či pokud ji použijí. Postupně tyto plánované akce přirozeně nabývali na intenzitě bez potřeby jakýchkoliv podpůrných prostředků.

Naopak velikou podporu cítí tamní obyvatelé od Ruské federace. Je to především z důvodu jejího odmítnutí zahraniční intervence projednávané na půdě OSN. Mezi tamními je Rusko velice vyzdvihováno a před jejími diplomatickými budovami v Damašku se schází tamní obyvatelé s nápisy na transparentech „Děkujeme Rusko“.

25. července přijala syrská vláda zákon o multipluralitě politických stran, aby vyhověla požadavkům opozičních hlasů. Tento zákon umožňuje, aby se na politickém rozhodování podílely všechny politické strany vyjma stran zaměřených na určitý region, náboženství a jiné specifické charakteristiky. Tak jako v mnoha jiných arabských zemích chce tímto omezením vláda docílit co nejmenší heterogenity, která by mohla současnou bezpečnostní situaci v Sýrii zhoršit. V rámci vyjednávání padlo také rozhodnutí o nových prezidentských volbách, které by se měly konat v příštím roce. Ani tímto krokem však syrští političtí představitelé nepředešli stále trvajícím a zintenzivňujícím pouličním nepokojům. Stejně tak ani přislíbení nové ústavy na Setkání o vyjednávání a národním dialogu v Damašku 10. července, na kterou byli pozvaní i představitelé syrské opozice, aktuální bezpečnostní situaci nezlepšilo.

Od 1. srpna v celém muslimském světě probíhá posvátný měsíc ramadán. Toto období je věnováno různým postním rituálům, oddávání se motlitbám a uskutečňování náboženských a společenských akcím. Během ramadánu je výrazně omezena pracovní doba většiny muslimů, kteří se již tradičně scházejí v mešitách, či na jiných společenských místech. Právě tohoto období se mnozí obávají, jelikož se jedná o dobrou příležitost pro plánování různých proti-vládních akcí a po setmění bude zřejmě po celé zemi probíhat množství demonstrací a pouličních pochodů. Období ramadánu bude tedy zřejmě významným zlomovým okamžikem v budoucím vývoji situace v Sýrii.

Srpen

Před začátkem měsíce ramadán, který začal 1. srpna a skončil 29. srpna, se předpokládalo, že se budou občanské protesty v Sýrii zvětšovat a tak se bude zintenzivňovat i použití síly bezpečnostních složek. Západní vlády i samotní obyvatelé Sýrie se obávali radikalizace některých skupin a především vyšší aktivity samotných demonstrantů požadující větší občanské svobody, změnu režimu a v některých případech i zásah spojeneckých vojsk.

Měsíc ramadán poskytl možnost pro to, aby se zaktivizovali některé protistátní skupiny a daly tím najevo svou aktuální nespokojenost s vývojem událostí. Právě ramadán se mohl stát jakýmsi symbolem a mohl spojit aktuální občanské nepokoje a politickou situaci s náboženstvím. Tento „svatý měsíc“ však do jisté míry poukázal na sekularizaci režimu, kdy se sami obyvatelé soustředili spíše na podstatu samotného období a nespojovali náboženství s politickými záležitostmi. Po ukončení ramadánu se však občanské protesty opět zintenzivnily a tím se i zvýšila aktivita spojeneckých vojsk.

Podle očitých svědectví však není prezident Bašár Assad současnou situací nijak znepokojen, což k vyřešení patové situace nijak nepřispívá. Plané proslovy a řečnické obraty ze strany vládních představitelů slibující možné uvolnění režimu a množství reforem stále zůstává bez uvedení v praxi. Sám prezident ve svém projevu ve státní televizi prohlásil, že veškeré operace jsou iniciovány ozbrojenými gangy a teroristickými skupinami podporovanými zahraničními vládami, které chtějí zdiskreditovat činnost bezpečnostních složek a proto je vyprovokovávají k otevřeným bojům a zabíjení demonstrantů. Je však pravda, že někteří demonstranti používají proti státním složkám zbraně a zápalná zařízení a sami tak ohrožují sebe i své okolí a podněcují syrské bezpečnostní složky k odvetným útokům.

Po celé zemi se permanentně uskutečňují demonstrace proti stávajícímu režimu, které jsou rozháněny státními složkami. Hlavnímu městu Damašku se však do jisté míry tyto nepokoje vyhýbají. Ač média ukazují mnoho záběrů z demonstrací přímo z centra Damašku, pouze výjimečně se zde uskuteční nějaké ryze proti-vládní demonstrace. Nejsou však nijak intenzivní a většinou jsou po krátké době rozehnány policií bez použití násilí. Navíc, po celém Damašku jsou rozmístěny státní složky, které jsou připraveni k okamžitému zákroku. Damašek také stále, ač v minimální míře, těží z turistického ruchu, proto se sami obyvatelé hlavního města snaží jakýmkoliv konfliktním situacím vyhnout a do jisté míry se i od současných občanských nepokojů distancují. Okolí Damašku je také obklopeno množstvím check pointů, ve kterých policie a armáda přísně kontroluje identitu všech, kteří chtějí vyjet nebo přicestovat do hlavního města. Důvodem je také to, že Damašek je převážně provládně zaměřen a většina demonstrantů, kteří zde protestují a uskutečňují útoky na státní složky a civilisty jsou z jeho okolí, či z předměstských částí, ne přímo z hlavního města.

Velice vážná situace je například ve městě Zabaddáni, které je přibližně 35 kilometrů od Damašku. Právě zde se v průběhu celého ramadánu uskutečňovali protivládní demonstrace, které byly každý den večer ohlašovány ohňostroji a výstřely do vzduchu. V posledních dnech se také v Zabaddáni uskutečňovály příležitostné domovní razie, zda se zde nevyskytují protivládní teroristé.

Také aktuální události v Libyi můžou mít na situaci veliký vliv, kdy můžou syrskou opozici povzbudit k větší aktivitě a snaze, aby se i v Sýrii situace vyvinula podobným způsobem. V Sýrii však prozatím neexistuje žádná opoziční bojeschopná armáda, která by mohla fungovat jako protiváha vládních složek. Syrská armáda je také oproti libyjským státním složkám mnohem větší a poměrně moderně vybavená. Svržení režimu Muammara Kaddáfího však může znamenat pro spojenecká vojska významný precedens.

V pondělí 29. srpna uvalila Evropská unie na Damašek na protest proti postupům syrské vlády ropné embargo, týkající se nejen samotného obchodu s ropou mezi Sýrií a EU, ale i obchodu s jinými ropnými produkty. Pro Sýrii by to však nemělo znamenat nějak výrazné ekonomické ohrožení, spíše se jedná o demonstrativní krok ze strany EU proti brutálním represím bezpečnostních složek a jejich zákrokům vůči protestujícím občanům. Rusko však tento zákrok ze strany evropských vlád odmítlo s odůvodněním, že tyto jednostranné sankce nevedou k nějakému obecnému vyřešení problému.

http://www.bbc.co.uk/news/world-14359607

http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-14688718

http://security.blogs.cnn.com/2011/08/23/syrian-activists-form-a-national-council/

http://security.blogs.cnn.com/2011/08/24/2551/

http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-14771321

http://www.abc.net.au/news/2011-09-03/russia-disapproves-of-eu-oil-embargo/2869448/?site=newcastle

http://globalpublicsquare.blogs.cnn.com/2011/09/01/will-syria-follow-libya/?hpt=hp_bn3

Autor: Lucie Uhlířová, studentka Bezpečnostních a strategických studií, FSS MU.