Odkazové zpravodajství a analýza událostí z Blízkého východu za měsíc červen.
Sýrie
V Sýrii stále probíhají demonstrace proti režimu prezidenta Bašára Assada, přičemž se objevují zprávy, že vládní složky střílejí do demonstrantů a civilistů, kteří se často i náhodně účastní nějakých ozbrojených střetů. V protikladu k tomu však přicházejí zprávy od samotných obyvatel Sýrie, že jsou tyto informace příliš nadsazené a určené k diskreditaci stávajícího režimu v Sýrii.
Největší akce za poslední měsíc se neuskutečňovaly v původních centrech nepokojů (Dará, Hom…), ale na severu země ve městech na hranicích mezi Sýrií a Tureckem. Tato oblast se stala centrem protivládních demonstrantů , kteří usilují o svrhnutí stávajícího režimu založeném na klientelismu, potlačování osobních práv a svobod a pronásledování ze strany státní policie. Právě do těchto oblastí vláda přemístila obrněné transportéry a další těžkou techniku, která by tamní odpor zlikvidovala. Z tohoto důvodu velká část místních obyvatel prchala přes hranice do Turecka, kde pro ně byly posléze zřízeny uprchlické tábory. I v těchto informacích se však světová média silně rozcházejí. Mluví se o několika tisících uprchlíků zejména z města Džisr aš Šughúr.
Damašek na stížnosti ze strany ochránců lidských práv a západních států reaguje tím, že pronásleduje teroristické radikály a ozbrojené gangy, kteří provádějí nelegální ozbrojené operace proti vládním složkám. Kritici režimu však mluví o jednoznačné likvidaci opozice ze strany státu. Následně se operace režimu rozšířily i do města Maarat Númánu, které je vzdálené od Džisr aš Šughúr přibližně 40 kilometrů. Uprchlíci, kterých bylo podle některých zdrojů více než deset tisíc, byli následně prezidentem Assadem vyzváni, aby se vrátili zpět do Sýrie.
27. června se v Damašku sešli představitelé syrské opozice, aby prodiskutovali současnou situaci v Sýrii a volali po poklidné tranzici země k demokracii. Přibližně 150 disidentů také ostře kritizovalo brutální zásahy prezidenta proti neozbrojeným demonstrujícím.
Údajně bylo do potlačení protivládních protestů zapojeno i několik íránských protirevolučních gard, aby pomohli režimu v Sýrii zvládnout již několik měsíců trvající situaci. Írán je tradičně velikým spojencem Sýrie v regionu Blízkého východu.
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13936175
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13924828
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13902967
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13679109
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13710588
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13802770
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13831711
Tunis
Tuniský prezident byl i se svou chotí odsouzen k odnětí svobody na 35 let. Trest si budou muset odpykat v tradičním vězeňském zařízení a jeho součástí je i tučná finanční pokuta. Bývalý prezident byl souzen za nelegální zásahy proti demonstrantům v lednu letošního roku. Ben Alí i jeho žena byli odsouzeni za své nepřítomnosti, jelikož již v průběhu protivládních demonstrací uprchli do Saudské Arábie. Tunisko na něho vydalo již na konci ledna mezinárodní zatykač
http://www.reuters.com/article/2011/06/21/us-tunisia-benali-trial-idUSTRE75J2A020110621
Egypt
29. června proběhly v centru Egypta demonstrace, kterých se zúčastnilo na 6000 protestujících, kteří volali po urychlení soudních procesů s bývalými představiteli minulého režimu. Protesty proběhly již tradičně na náměstí Tahrír (centru protivládních demonstracích na jaře tohoto roku) a údajně při nich bylo zraněno na 1500 demonstrujících.
http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-13970048
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13959155
Turecko
V neděli 12. června se v Turecku uskutečnily generální parlamentní volby, ve kterých již po třetí vyhrála strana současného premiéra Erdogana. Konzervativní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) vyhrála se ziskem 50% všech hlasů. Strana si tak udrží nadpoloviční většinu v parlamentu, ale nebude mít dvou-třetinovou podporu, kterou by potřebovala k prosazení některých ústavních změn.
Díky neustálému odkládání přístupových rozhovorů a vyjednávání ze strany EU o vstupu Turecka do jejích struktur, zaujímá v současnosti Turecko k Unii odstup. V současnosti se chce stát soustředit spíše na svou roli na Blízkém východě, a chce se prezentovat jako regionální velmoc.
Strana AKP byla založena v roce 2001 pod vedením Recepa Tayyipa ERDOĞANA a brzy nabyla podpory po celé zemi. Do celonárodních voleb vstoupila již v roce 2002, kde zvítězila ziskem 34% hlasů. Strana se primárně zaměřuje na prosazování základních lidských práv a svobod, svobodu projevu, tiku, či shromažďování, ekonomický růst, podporu vzdělávání, rozvoje země a další. V minulosti výrazně usilovala o začlenění Turecka do EU, tento programový bod však v současnosti ustupuje do pozadí.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13743776
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13744972
http://eng.akparti.org.tr/english/akparty.html
Jemen
V polovině června uprchlo několik členů al Kaidy, kteří byli drženi ve vězení na jihu Jemenu. Útěk desítek teroristů byl podniknut po bombovém útoku ve věznici, který byl uskutečněn jejich spolubojovníky z teroristické organizace.
Již tradičně je však jemenský stát obviňován za skrytého pomocníka a podporovatele některých radikálních uskupení, na druhou stranu však stát proti těmto skupinám oficiálně vystupuje. Je to zejména z důvodu proudění finančních toků, které směřují ze Západu (především tedy z USA) do Jemenu. Tyto finance pak mají putovat na boj proti terorismu, často se však ztrácí u oficiálních představitelů státu.
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13872637
Libanon
V uplynulých dnech mnozí obyvatelé Libanonu jistě zatajili dech. Zvláštní tribunál pro Libanon mající za úkol vyšetřit smrt bývalého libanonského premiéra Rafíqa Hárírího předal do rukou libanonských autorit tolik očekávané obvinění proti několika členům hnutí Hizballáh. Ti by měli být odpovědni za Hárírího smrt. A výsledek? Nic se de facto nestalo. Ačkoli prakticky každý významnější libanonský politik pronesl k této události komentář, k žádným reálným krokům nedošlo. Tento stav je veskrze pochopitelný. Nově zformovaná vláda premiéra Mikátího je zcela jasněpro-syrská a na straně Hizballáhu, který v ní má velmi silnou pozici. Jedno z prvních prohlášení této nové vlády hovoří o snaze o „osvobození“ území pod okupací Izraele.Při chaosu v Sýrii a celkové nejistotě si i vůdci koalice 14. března dvakrát rozmyslí další kroky. A dokonce iSaúdská Arábie, jeden z klíčových zahraniční podporovatelů koalice 14.března, vydala prohlášení volající po „rozumné“ odpovědi na obvinění mezinárodního tribunálu. Proto lze tedy očekávat, že všechna obvinění a práce tribunálu nakonec vyzní naprázdno, neboť se nenajde nikdo, kdo by na základě obvinění provedl jakékoli kroky.
http://www.english.rfi.fr/node/95690
http://www.dailystar.com.lb/News/Politics/2011/Jul-04/Nasrallah-refuses-to-hand-over-accused.ashx
http://www.dailystar.com.lb/2011/Jul-03/Qabalan-Special-Tribunal-a-Trojan-horse.ashx#axzz1RoLCuJgR
Irák
Rovněž situace v Iráku má do ideálu daleko. V červnu došlo k vlně násilností a útoků, jak na irácké, tak i zbývající americké bezpečnostní složky, které utrpěly jedny z nejtěžších ztrát za poslední dva roky. Analytici to dávají do souvislosti s blížícím se koncem roku, kdy mají Američané Irák definitivně opustit.
http://www.cfr.org/iraq/growing-shadows-unsettled-iraq/p25391
http://www.cfr.org/iraq/us-troop-deadline-divides-uneasy-alliance-iraq/p25370
Libye
Vzdušné síly nedokážou vyhrát válku. Toto poučení, které mají politici stále tendenci podceňovat, se opět ukazuje jako bolestně pravdivé v souvislosti se situací v Libyi. Už stodenní bombardování stále nevede k jasným výsledkům, země zůstává rozdělena a objevují se obavy o tom, jak nakonec celá operace dopadne.
http://edition.cnn.com/2011/WORLD/africa/06/29/analysis.libya.war/index.html
Autoři: Michal Mádl a Lucie Uhlířová, studenti Bezpečnostních a strategických studií, FSS, MU
