Interview s odborníky na téma „Radary a média“.
První měsíce roku 2007 zažívá zahraniční politika České republiky nevídaný zájem – důvodem je kauza „Radar v Česku, základny v Polsku“. Toto téma vzbudilo obecně velký ohlas – pozitivní ze strany přívrženců soudobé americké zahraniční politiky a naopak hnulo žlučí odpůrcům jakéhokoliv náznaku „intervencionismu“ a „neoimperialismu“ Bushovy administrativy (nelze samozřejmě redukovat společnost pouze na tyto dvě skupiny, nicméně jde o skupiny nejpočetnější a charakteru diskuze nejvíce odpovídající).
Znovu se tak otevřela živá celospolečenská diskuze, která poslední léta získala charakter spirály (NATO – ano či ne, EU – ano či ne, Radary – ano či ne). Debata jako obvykle silně polarizuje celou českou společnost a na tomto faktu se svou měrou podílejí samozřejmě i média.
Velmi zajímavé je sledovat obě strany debatního (nebo snad „pavlačového“?) spektra, jakým způsobem poukazují na handl s informacemi, případně s dezinformacemi. Typické bývají výkřiky některých odpůrců radarů o mediální manipulaci a nedostatku prostoru pro širší diskurz, na druhé straně pak často nevěřícné kroucení hlavou nad nepochopením či nedostatečnou reflexí dnešní mezinárodní politiky.
Oslovil jsem několik odborníků s cílem zjistit, jaký postoj zaujímají ve věci „Radary a média“ oni. Mezi 6 vybranými osobami jsou jak mediální analytici, tak i odborníci na bezpečnostní politiku, sociolog či publicista. Perličkou nakonec je vyjádření Ministerstva obrany ČR. Výklad a komentář nechávám na vás a na případnou diskuzi…

Otázky byly položeny takto:

1) Domníváte se, že v rámci informování o radaru USA na území ČR dochází k cíleným dezinformacím či mediální manipulaci (ať už ze strany příznivců či odpůrců)?

2) Myslíte si, že je v českých poměrech možné uskutečnit korektní mediální diskuzi na takto (nebo podobně) závažná bezpečnostní témata?

————————————

Prof. PhDr. Jan Keller, CSc., sociolog, Ostravská univerzita

1) Obávám se, že u nás k cíleným dezinformacím v rámci kampaně k radaru skutečně dochází. Aby bylo možno o celé věci říci více, musel by člověk znát odpovědi na některé otázky. Např. za jakých podmínek svěřilo Ministerstvo zahraničních věcí vypracování výzkumu k postojům veřejnosti k radaru firmě sociologa Ivana Gabala. Z jakého titulu byl sociolog Ivan Gabal přítomen v listopadu 2006 v Rize na jednání špiček NATO. Proč má právě tento člověk tak velký prostor v Českém rozhlase v souvislosti s informováním o záležitostech týkajících se radaru. A podobně : z jakých důvodů byl v Rize přítomen jednání Karel Švancenberg, a to v době, kdy čeští zelení ještě ani netušil, že si ho zcela spontánně vyberou za ministra zahraničních věcí.Takových otázek by bylo více.

2) Jsem přesvědčen o tom, že v současných českých poměrech není korektní diskuse na téma radaru médiích možná. Ve dnech 22. a 23. února se konaly v Praze dvě konference na téma základny. Pořadatelé v obou případech uspořádali tiskové konference. Média však o těchto akcích (s výjimkou Halo novin) neinformovala. Jediný, kdo mne v této souvislosti požádal o rozhovor, byl dopisovatel francouzského rozhlasu. Domnívám se, že to není náíhoda. Stejný bojkot jsem zažil před čtyřmi lety, kdy jsme s americkými přáteli pořádali v Praze tiskové konference v souvislosti s útokem na Irák.

PhDr. Petr Suchý, Ph.D., vedoucí katedry Mezinárodních vztahů a Evropských studií, FSS MU Brno

1) Ano, taková tendence je patrná například u KSČM, nebo iniciativy „Ne základnám“. Současně je ale poměrně obtížné přesně určit co je cílená dezinformace a co prostá ignorance – úroveň znalosti problematiky těmi, kdo se k ní v médiích vyslovují je, až na malé výjimky, velmi žalostná. Za nejvíce dezinformující média v tomto ohledu považuji televizi Nova (zejména pokud se jedná o debaty v pořadu Snídaně s Novou) a Britské listy. Ještě na podzim loňského roku jedna moderátorka TV Nova informovala veřejnost ve stejném duchu jako BL před třemi lety – totiž, že umístění komponentů protiraketového systému na našem území znamená rozmístění amerických strategických jaderných střel. Další minulý týden zase hovořila o umístění amerických radarů na území České republiky, i když je dobře známo, že se jedná pouze o jedno radarové zařízení. Zvláštním případem je iniciativa „Ne základnám“, na jejímž webu lze nalézt skutečné „perly“. Podle mého názoru se jedná o úmysl šířit paniku za pomoci argumentů, jež jsou směsicí minimální orientace v problematice antibalistických systémů, neznalosti fenoménů jako jsou závody ve zbrojení, procesy kontroly zbrojení a odzbrojování a dosti primitivního antiamerikanismu a „militantního pacifismu.“ Jak jinak si vysvětlit, že se uvedená iniciativa honosila podporou Noama Chomského – sympatizanta hnutí Hizballáh? To, jak známo, nemá nic ani proti ofenzivním střelám.

2) Možné to nepochybně je, taková debata se ale, bohužel, ještě neodehrála. Hlavní příčinu vidím v tom, že média a zejména televize dávají v debatách prostor zejména politickým činitelům (stoupencům i odpůrcům základny), představitelům iniciativy „Ne základnám, případně publicistům bez hlubšího vhledu do problematiky. Debaty, kde jsou přítomni odborníci z akademických pracovišť či think-tanků jsou v nejlepším případě vysílány na ČT24 a to ještě v době, kdy je minimální sledovanost. V tomto ohledu nejvíce tristní situace panovala asi v létě loňského roku. Tehdy ČT pozvala do pořadu Události, komentáře diskutovat o tomto tématu například pracovníka Akademie věd specializujícího se na politické myšlení (jeho vystoupení ovšem bylo ještě poměrně dobré), kolegy z VŠE v Praze, kteří se „fundovaně“ vyjádří k čemukoliv, nebo nejmenovaného pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, domnívajícího se, že USA hodlají na území České republiky rozmístit defenzivní systém Patriot.

PhDr. Otakar Šoltys, CSc., mediální analytik, Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v Praze

1) Domnívám se, že dochází k procesu, kterému se říká medializace, a ten má své vnitřní zákonitosti, ostatně dostatečně známé. Nedokážu si představit, že by se medializace vzdala střetu jako výkladového principu a eristické dialektiky jako způsobu prezentování tohoto střetu. Za desinformační a manipulační může takové postupy považovat ten, kdo zachází s mediálním diskursem intuitivně a důvěřivě.

2) Samozřejmě, že lze, ale nevím, kdo by se jí zúčastnil: premiér, ministr zahraničí, moderátor Moravec? A kdybychom našli vhodné politiky i mediální pracovníky: kdo by takovou diskusi sledoval? Mediální diskurs v libertariánském paradigmatu není vhodným prostředím pro korektní diskusi.

Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D., katedra Enviromentálních studií, FSS MU Brno, autor brožury „Média a realita, média a manipulace“

1) Domnívám se, že ano.

2) Složitá otázka, ale spíše ne. Korektní diskusi blokuje jistá forma fanatismu z obou stran a samozřejmě PR způsob komunikace lobbyistů.

MUDr. Roman Joch, ředitel Občanského institutu

1) Ano, ze strany odpůrců. Příklady jsou tvrzení odpůrců, že v důsledku radaru budou (nebo mohou) padat civilní letadla; anebo že celý komplex protiraketové obrany bude „nefunkčním systémem proti neexistující hrozbě“ – přičemž obě části tohoto tvrzení jsou nepravdivé.

2) V rámci celé společnosti nikoli; v rámci několika málo akcí ano.

Ministerstvo obrany ČR (prostřednictvím svého tiskového mluvčího Andreje Čírtka)

1) Možnost umístění radaru protiraketové obrany na českém území je legitimní téma pro veřejnou diskusi, nakonec o výsledku rozhodnou demokraticky Vláda ČR a Parlament ČR. Výsledek může být kladný i záporný. Asi se jedná o historicky první případ v dějinách českého státu, kdy se náš stát může svobodně rozhodnout pro přítomnost cizího vojenského zařízení na našem území. Myslím, že i veřejná diskuse probíhá standardním způsobem, který se neliší od diskuse, jak by vypadala v jiné evropské demokratické zemi. Tím neříkám, že se jedná o způsob ideální. Objevuje se celá řada fám o radaru, které jsou záměrně rozšiřovány jeho odpůrci. Ministerstvo obrany tu není od toho, aby propagovalo umístění radaru; to je věcí suverénního rozhodnutí vlády a parlamentu. V rámci naší informační povinnosti ale na ně je třeba reagovat a sdělovat skutečná fakta.

2) Hlavní úlohu při vyjednávání s americkou stranou a i při komunikaci tohoto tématu hraje Ministerstvo zahraničí. Ministerstvo obrany ČR a Armáda ČR jsou v podstatě servisní organizace, které poskytují informace a součinnost pro vyjednavače a instituce, které nakonec budou o umístění radaru rozhodovat. Naše stanovisko je následující: Z vojenského hlediska je skutečně jednou z hrozeb pro Evropu a ČR, a to z hrozeb rostoucích, útok balistickou raketou nesoucí zbraně hromadného ničení. Americká nabídka je jedním ze způsobů, jak tuto hrozbu řešit. Bez ohledu na to, jaký bude osud nabídky, hrozba bude existovat. Armáda ČR zároveň proti této hrozbě, stejně jako jiné evropské státy, nemá obranu. Jestli vůbec bude tato hrozba řešena a jestli bude řešena konkrétně přijetím americké nabídky, je věcí politického rozhodnutí. Ministerstvo obrany ČR a Armáda ČR splní, co jí Vláda ČR a Parlament ČR uloží. V tuto chvíli je úlohou Ministerstva obrany ČR plnit spolu s dalšími veřejnými institucemi informační povinnost vůči veřejnosti. Ještě nemůžou být z logiky věci známy všechny informace, které chce veřejnost vědět, protože ty vyplynou až ze samotných jednání.
Stručná odpověď na Vaši otázku: Určitě je možná korektní mediální diskuse ve smyslu, že zazní jak názory příznivců, tak názory odpůrců této myšlenky. Že jak z jedné, tak z druhé strany můžou být používána nepřesná fakta, je samozřejmý jev. Posláním státních institucí je v rámci diskuse sdělovat pravdivé objektivní informace, ne přímo podporovat určité stanovisko.

————————————

Závěrem uvádím několik odkazů na cizojazyčné zpravodajství týkající se radarů a základen:

US Says Missile Shield In Europe Could Evolve In Future – Defence Talk

Czechs want missile shield talks with Nato – The Peninsula On-line – Quatar

Return of the Cold War – In These Times

Yanukovych: U.S. missile defense plans in Europe could hurt Ukraine““s relations with neighbors – Kyiv Post

A pár informací přímo z Ruska (v angličtině):

U.S. says missile shield in Europe could evolve in future – RIA Novosti

Finland concerned over U.S. missile defense plans – RIA Novosti

Finland concerned over U.S. missile defense plans – RIA Novosti

Senior Russian diplomat blasts U.S. missile shield plans in Europe – RIA Novosti

Moscow baffled by U.S. ABM plans for Europe – RIA Novosti

Analýzy a komentáře v češtině:

Radarová stanice v Česku – Vše o systému protiraketové obrany – natoaktual.cz

některé zajímavé názory můžete najít i zde – blisty