[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Izrael/Palestinská autonomie: Organizace spojených národů vyzvala k nezávislému vyšetřování úterní exploze v nemocnici al-Ahlí Arab v Pásmu Gazy. Izraelská armáda uvádí, že za výbuchem stojí nezdařený raketový útok organizace Palestinský islámský džihád, palestinská strana obvinila Izrael z masakru civilistů. Zásah vyvolal ostré mezinárodní reakce. Minimálně 3,785 Palestinců již zemřelo od zahájení vojenských operací za cílem likvidace militantní organizace Hamás. Panují obavy z dalšího šíření etnického a nábožensky motivovaného násilí v regionu.
Izrael/Palestinská autonomie: Ministr obrany Jo’av Galant oznámil, že jedním z cílů intervence v Gaze je ukončení odpovědnosti Izraele za toto území. Záměrem je vytvoření bezpečnostních strategií, které znemožní další ohrožení izraelských obyvatel. Doposud Izrael kontroloval většinu hranic s autonomií, a tedy i možnost pohybu palestinských obyvatel a komodit. Momentálně je pozornost soustředěna na probíhající letecké údery a na zahájení pozemní operace. Množí se však také otázky na postkonfliktní strategie a způsoby stabilizace po ukončení intervence.
[Euroatlantický prostor]
Belgie: Minulé pondělí došlo v Bruselu k teroristickému útoku. Tunisan Abdesalem zavraždil dva občany Švédska a třetího vážně zranil. Terorista se později na videu k útoku přiznal. Podle švédských orgánů byl inspirován skupinou Islámský stát. Útočník byl dopaden v úterý ráno a zastřelen. Belgické úřady uvedli, že terorista mohl být motivován současným konfliktem mezi Izraelem a Gazou, či nedávným pálením Koránu ve Švédsku. V Belgii pobýval ilegálně od roku 2020, kdy byla jeho žádost o azyl odmítnuta. Abdesalem byl zapojen do nezákonných aktivit, ale nic nepoukazovalo na jeho radikalizaci.
USA/Izrael: Ve středu navštívil prezident USA Joe Biden Izrael, jenž se nachází ve válce s hnutím Hamás. Návštěva posloužila jako projev solidarity s Izraelem, i jako upozornění na humanitární krizi v Gaze. Biden mluvil telefonicky i s prezidentem Egypta Sísím o zpřístupnění humanitární pomoci Pásmu Gazy. Jako projev solidarity Izrael navštívili i další západní lídři, britský premiér Rishi Sunak podniknul cesty i do dalších zemí v regionu. Do Svaté země přijeli i čelní představitelky EU Roberta Metsoleová, Ursula von der Leyenová, nebo šéf české diplomacie Jan Lipavský.
[Jižní Asie]
Afghánistán/Čína: Kábul se má v plánu připojit k Čínsko-pákistánskému ekonomickému koridoru a iniciativě Pás a stezka. Afghánistán může Číně nabídnout nerostné suroviny, jako je lithium, měď nebo železo. Úřadující afghánský ministr obchodu Hádží Núruddín Azízí uvedl, že v budoucnu dojde k vzájemné návštěvě technických týmů. Problémem však zůstává bezpečnost, kdy se zahraniční ambasády v Kábulu nebo hotely oblíbené u čínských investorů staly cíli militantní skupiny Islámský stát.
Čína/Pákistán: Předseda vlády Anvar Hakk Kakar se v pátek vrátil ze 3. fóra Pásu a stezky, které se konalo v Pekingu. Při návštěvě uzavřel na 20 smluv. Nejvýznamnější z nich je dohoda o Lunárním programu, jejíž prioritou je vybudování základny na jižním pólu měsíce. Mimo to Islámábád získává přístup k pokročilým vesmírným technologiím. Projednávána byla také bezpečnost čínských organizací při jejich pracích v Pákistánu. Podepsané dohody se týkají také celoročního provozu hraničního přechodu Chundžiráb Daban a rozvojové spolupráce.
[Postsovětský prostor]
Arménsko/Azerbajdžan: Azerbajdžanský prezident Ilham Alijev navštívil hlavné mesto Náhorného Karabachu. Mesto nazývané Kankendi v Azerbajdžane a Stepanakert v Arménsku bolo pred tohtoročnou azerbajdžanskou vojenskou operáciou sídlom vlády dnes nefungujúcej Náhornej Karabašskej republiky. Alijev v meste vztýčil vlajku Azerbajdžanu a pošliapal vlajku bývalej republiky. Z tej muselo tento rok kvôli azerbajdžanskej vojenskej operácii utiecť 120-tisíc Arménov. Alijev preferuje, aby nadchádzajúce mierové rozhovory medzi krajinami viedlo Rusko. Arménsko sa obracia na lídrov z Európy.
Gruzínsko: Vládnucej strane sa nepodarilo odvolať proeurópsku prezidentku Salome Zurabišviliovú. Podľa strany Gruzínsky Sen prezidentka prekročila svoju právomoc tým, že bez súhlasu parlamentu absolvovala zahraničné cesty a stretnutia s predstaviteľmi EÚ. Hlasovanie o odvolaní prezidentky odobril gruzínsky ústavný súd, ktorý v pondelok vyhlásil, že prezidentka týmito stretnutiami porušila ústavu. Zurabišviliová naznačila, že za pokusom o jej odvolanie stojí Rusko. Gruzínsko od EÚ zatiaľ nezískalo status kandidátskej krajiny.
[Subsaharská Afrika]
Uganda: Podľa zdrojov ugandskej polície zavraždili 17. októbra členovia Spojeneckých demokratických síl (ADF) troch civilistov pri konžsko-ugandskom pohraničí. Útok sa mal odohrať v národnom parku Queen Elisabeth, ktorý je populárnou turistickou destináciou. Incident nadväzuje na sériu nedávnych ozbrojených útokov na civilistov v danom regióne, pričom ten posledný sa odohral 12. októbra v meste Kaese na západe Ugandy. Skupina predstavuje pre región dlhodobo destabilizujúci prvok, pričom od roku 2019 udržuje preukázateľné väzby s Islamským štátom a vnáša do konfliktu nábožensko-ideologickú rovinu.
Stredoafrická republika: Medzinárodný trestný súd (MTS) prepustil 19. októbra z väzby bývalého veliteľa milície v Stredoafrickej republike Maxima Mokoma. Podľa obvinení vznesených pred súd sa mal podieľať na zločinoch proti ľudskosti cielených na miestne moslimské obyvateľstvo. Prepustený bol na základe nedostupnosti kľúčových svedkov, pričom žalobca MTS Karim Khan v podaní na súd uvádza, že prebiehajúce vyšetrovanie zrejme neprinesie žiadne nové dôkazy voči obvinenému. MTS vedie v rámci Stredoafrickej republiky ešte dve súdne konania, taktiež za zločiny proti ľudskosti a vojnové zločiny. Obvinenými sú v nich ďalší vodcovia milícií, Mahmat Said Abdel Kani, Alfred Yekatom a Patrice-Edouard Ngaïssona.
[Západní Pacifik]
Austrálie/Čína: Canberra se před listopadovou návštěvou premiéra Anthonyho Albanese snaží zlepšit vztahy s Pekingem. Australská vláda se proto rozhodla ponechat čínské společnosti Landbridge pronájem přístavu v Darwinu na následujících 99 let. Canberra zároveň zdůraznila zavedená důkladná bezpečnostní opatření, a ujistila veřejnost, že australská bezpečnost zůstane i přes zmíněný krok nenarušena. Oznámeno bylo také zrušení cel na dovoz větrných věží s cílem obnovit vývoz australského vína do Číny. Rozhodnutí představuje součást snahy zmírnit obchodní napětí a stabilizovat vztahy mezi zeměmi bez politických ústupků.
Čína: V Pekingu proběhlo fórum Iniciativy Pásu a cesty (BRI), mezinárodní setkání označované za „nejdůležitější diplomatickou událost“ Číny. Čestným hostem byl ruský prezident Vladimir Putin, který definoval cíl BRI jako „vytvoření spravedlivějšího multipolárního světa“. Ve srovnání s předchozími ročníky se události zúčastnilo méně hlav a dalších předních představitelů jednotlivých států. Výrazně absentovali evropští lídři. Prezident Si Ťin-pching na fóru odmítl obavy ohledně možného úpadku projektu související se zpomalením čínské ekonomiky a poklesu investic. V reakci na kritiku týkající se využívání dluhové diplomacie a jejích negativních ekologických dopadů také slíbil transformaci Iniciativy směrem k vyššímu růstu a rozvoji.
[Kyberbezpečnost]
Federální úřad pro vyšetřování a Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických oznámily, že tisíce kontraktorů v amerických technologických firmách po léta posílají finance Korejské lidově demokratickérepublice. Tito pracovníci žijí primárně v Číně a Rusku a pod falešnými identitami se nechávají vzdáleně zaměstnat v amerických společnostech. Své výdělky následně zasílají KLDR, která z nich mimo jiné buduje svůj balistický program. V mnoha případech se těmto lidem též podařilo infiltrovat počítačové systémy a sítě a krást informace.
