[Blízký východ a severní Afrika]
Izrael/Palestinská autonomie: V reakci na teroristický útok Hamásu zahájila izraelská armáda kompletní blokádu Pásma Gazy. Zároveň s tím se zintenzivnily letecké útoky, které si vyžádaly necelých 2000 obětí. Vydán byl také rozkaz k evakuaci přibližně jednoho milionu obyvatel ze severní části regionu. Jedinou zásobovací cestou pro Pásmo Gazy zůstává oblast Rafah na hranici s Egyptem. Za obnovení dodávek elektřiny, pohonných hmot, vody a potravin do oblasti požaduje Izrael propuštění všech rukojmích.
Saudská Arábie: Od neděle se v Rijádu konala klimatická konference OSN MENA Climate Week. Jednalo se o součást čtyř jednání v různých regionech, které by měly představit pokrok tamních států směrem k dosažení pařížských kritérií. Saudská Arábie se během zasedání zavázala k přijetí dalších kroků směřujících k energetické transformaci země, například v podobě spuštění domácího monitoringu produkce skleníkových plynů. Ten má za cíl motivovat firmy ke snižování emisí. Na regionální mítinky v listopadu naváže Konference OSN o změně klimatu (tzv. COP 28).
[Euroatlantický prostor]
Belgie: Od čtvrtka do pátku proběhlo v civilním velitelství NATO v Bruselu setkání členských zemí na úrovni ministrů obrany. Jedním z ústředních bodů jednání byla koordinace desíti států zaměřená na společný nákup systémů protivzdušné obrany. Regulace ze strany Berlína v dané záležitosti přichází především v kontextu podpory iniciativy „European Sky Shield“. Důležitou součástí setkání byl také původně neplánovaný příjezd ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jenž byl, navzdory nárůstu napětí na blízkém východě, opětovně ujištěn o podpoře Ukrajiny.
Francie: Prezident Emanuel Macron v sobotu v reakci na útok ve městě Arras, při kterém byl vážně zraněn učitel a další tři osoby, ohlásil nasazení 7000 příslušníků armády napříč zemí. Vyšetřování nasvědčuje tomu, že iniciátorem útoku byl pravděpodobně dvacetiletý student, který jednal ve jménu islámského radikalismu. Ve Francii byl mimo jiné také aktivován stav pohotovosti v důsledku obav z možných dalších navazujících obdobných incidentů.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Páteční bombový útok v šíitské mešitě provincie Baghlán si vyžádal nejméně sedm obětí a 15 zraněných. K zodpovědnosti se v příspěvku na Telegramu přihlásila skupina Islámský stát – Chorásán (IS-K), která tvrdí, že při něm bylo zabito 50 lidí. Od převzetí moci Tálibánem v roce 2021 IS-K navyšuje počet svých útoků a je proto považována za největší bezpečnostní hrozbu státu. Podle reportu Institutu míru Spojených států by skupina mohla být v budoucnu nebezpečím také pro země, jako je Indie, Bangladéš, Srí Lanka a Myanmar.
Indie/Čína: Od pondělí do úterý proběhlo jednání velitelů armádních sborů obou zemí. Diskuse se zaměřovala na řešení přetrvávajících problémů podél Linie aktuální kontroly. Podle čtvrtečního prohlášení čínského ministerstva obrany se zástupci Indie a Číny dohodli na udržování konstruktivního a otevřeného dialogu. Došlo tak k navázání na srpnové setkání, při kterém obě strany souhlasily s návrhem zachovat mír v pohraničí. Podle odborníků je výsledek znamením prohloubení vztahů a kooperace mezi zeměmi.
[Postsovětský prostor]
Arménsko/Azerbajdžan: Jerevan požaduje od Medzinárodného súdneho dvoru OSN v Haagu predbežné opatrenia zamerané na ochranu práv etnických Arménov. Táto žiadosť vychádza z obáv z možných etnických čistiek na arménskom obyvateľstve žijúcom v oblasti Náhorného Karabachu, ktorý je pod kontrolou Azerbajdžanu. Baku sa proti týmto obvineniam ohradilo. Arménska žiadosť prišla po tom, čo premiér Nikola Pašinjan vyjadril záujem rokovať s azerbajdžanským prezidentom o mieri. Strach z porušovania ľudských práv vyplýva z nedostatku dôvery medzi dvoma krajinami a nesprávne zvolenej rétoriky zo strany Baku.
Ruská federácia: Hlavní predstavitelia Štátnej dumy zvažujú na podnet prezidenta Vladimira Putina odstúpenie od Dohody o úplnom zákaze jadrových skúšok. Svoje rozhodnutie odôvodňujú hlavne postojom Spojených štátov, ktoré zmluvu síce podpísali, avšak nikdy neratifikovali. Hovorca Kremlinu Dmitry Peskov vyhlásil, že cieľom nie je snaha spustiť jadrové testy, ale len zrkadliť stanoviska Washingtonu. Predpokladá sa, že konečné uznesenie v predmetnej záležitosti bude vyhlásené v druhej polovici budúceho týždňa.
[Subsaharská Afrika]
Mozambik: Polícia v piatok zasiahla s neprimeranou silou voči podporovateliom opozičnej strany RENAMO, oslavujúcim neoficiálne predbežné výsledky komunálnych volieb vo viacerých obciach vrátane hlavného mesta Maputo, v kteroch sa očakávalo víťazstvo opozície. Moc v krajine drží nepretržite od roku 1992 strana FRELIMO a doposiaľ mala pod kontrolou aj veľkú väčšinu obcí. Oficiálne výsledky, ktoré by mali byť známe v najbližších dňoch, by tak mohli znamenať historicky prvé opozičné víťazstvo.
Uganda: Konžská povstalecká islamistická skupina zo Spojeneckých demokratických síl (ADF) vo štvrtok 12. októbra podnikla ozbrojený útok na civilistov v meste Kaese na západných hraniciach Ugandy. Udalosť sa stala po nedávnych vyhláseniach prezidenta Yoweriho Museveniho, ktorý vyzdvihol Ugandské ľudové obranné sily za letecké útoky na základne ADF v oblasti Mambasa. V roku 2019 prisahali ADF vernosť Islamskému štátu, ktorý sa odvtedy prihlásil k zodpovednosti za viaceré bombové útoky tejto skupiny.
[Západní Pacifik]
Myanmar: Na severovýchodu země došlo k dělostřeleckému útoku na uprchlický tábor. Zemřelo při něm nejméně 29 civilistů včetně žen a dětí. Konkrétně se jedná o oblast, kde sídlí Kačjinská osvobozenecká organizace bojující za nezávislost na myanmarské vládnoucí juntě. Podle mnohých zdrojů, jako je Amnesty International, Velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Yankounu a opoziční politické strany Vlády národní jednoty, má tento válečný zločin na svědomí právě tamní vojenská vláda. Ta ale nařčení odmítá.
Nový Zéland: V celonárodních parlamentních volbách zvítězila konzervativní Národní strana v čele s podnikatelem Christopherem Luxonem. Doposavadní opozice tak nahradí vládnoucí liberální Novozélandskou stranu práce, jež byla u moci po dobu šesti let, a proslavila se především díky působení premiérky Jacindy Ardernové. Od Luxonova vedení lze očekávat primárně zaměření na ekonomická témata a konzervativní rodinné hodnoty. Podle mnoha předpovědí se pokusí spojením s pravicovou politickou stranou ACT, která deklaruje obdobné vize jako Národní strana, dosáhnout snížení státních výdajů a daní.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnostní firma Cloudflare ve spolupráci se společnostmi Google a Amazon AWS v úterý prozradila existenci zranitelnosti nultého dne v protokolu HTTP/2, který je zcela zásadní pro přenos webových stránek mezi klientem a serverem. Nalezená zranitelnost, označovaná jako Rapid Reset, umožňuje útočníkům nevídaně generovat rozsáhlé DDoS útoky za použití významně menších sítí botů než dosud. Cloudflare byl jednou z prvních společností, které se staly cílem těchto útoků ze začátku tohoto roku.
