[Blízký východ a severní Afrika]
Saúdská Arábie/Sýrie: Pátečního summitu členů Ligy arabských států v saúdské Džiddě se zúčastnil syrský prezident Bašár al-Asad. Ve svém projevu vyjádřil naději na počátek nové éry arabské podpory míru, solidarity a rozvoje. Jedná se o jeho první účast po 12 letech od vyloučení země z organizace. Znovupřijetí Sýrie signalizuje konec izolace Asadova režimu v rámci regionu. V protireakci se na severu země v državách opozice shromáždily tisíce protestujících.
Turecko: Prezidentský kandidát Kemal Kılıçdaroğlu v rámci své kampaně tento týden přislíbil odsun 10 milionů uprchlíků ze země, pokud dojde k jeho zvolení. Náhlý obrat k nacionální rétorice je vnímán jako pokus o získání hlasů kandidáta Sinana Oğana, který v prvním kole vypadl. Po nedělních výsledcích je s pětiprocentním náskokem za favorita voleb považován současný prezident Recep Erdoğan. Prezidentovu kontrolu médií a sociálních sítí lze při hlasování pokládat za významný faktor.
[Euroatlantický prostor]
Island/Rada Evropy: Po skoro dvaceti letech se uskutečnil teprve čtvrtý summit Rady Evropy, která sdružuje více než čtyřicet evropských států. Na setkání v islandském Reykjavíku byla hlavním tématem válka na Ukrajině. Ve snaze učinit Rusko odpovědným za invazi podpořila většina členských zemí mimo jiné vytvoření registru škod, jež postižený stát v souvislosti s útoky utrpěl. Maďarsko, Srbsko a Turecko tomuto kroku oponovaly. Rusko bylo z Rady Evropy vyloučeno minulý rok.
NATO/Ukrajina: V rámci NATO se formuje mezinárodní koalice v čele s Nizozemskem a Velkou Británií, jež má za cíl dodat Ukrajině bojové stíhačky čtvrté generace včetně amerických F-16. Nizozemí, Belgie či Dánsko, které tento typ letounů vyřazují, projevily zdráhavou ochotu případně tyto stíhačky darovat a poskytnout výcvik ukrajinským pilotům. USA mezitím po dlouhém váhání oficiálně uvedly, že tyto snahy podpoří. Souhlas Spojených států jakožto výrobce stíhaček F-16 je pro jejich reexport nutný.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Ve čtvrtek byla spuštěna interaktivní mapa dokumentující rozsáhlé porušování lidských práv a násilí vůči civilistům. Projekt nezávislého neziskového Centra pro informační odolnost (CIR) má přitáhnout širší pozornost k nárůstu zneužívání civilistů, novinářů a etnických menšin. Zároveň chce bojovat proti dezinformacím, které se o tomto tématu šíří na sociálních sítích, jež v zemi kvůli omezování působení novinářů nahrazují činnost médií. Mapa je s více než 1 300 datovými body ověřených incidentů od 17. srpna 2021 součástí iniciativy centra Afghan Witness.
Pákistán: Pákistánské bezpečnostní síly ve čtvrtek obklíčily dům bývalého premiéra Imrána Chána v Láhauru. Akce jednotek přišla poté, co prozatímní ministr informací Paňdžábu Amír Mír požadoval, aby mu Imran Khan vydal desítky tzv. teroristů, jež údajně ukrývá. Šlo o lidi, kteří se podíleli na vandalismu po nedávném Chánově zadržení. Vyhlášená 24hodinová lhůta na předání hledaných osob vypršela ve čtvrtek. Chán výzvu ministra Mira neuposlechl, nicméně v pátek policii do domu vpustil, avšak ta nikoho nezadržela.
[Latinská Amerika]
Ekvádor: Prezident Guillermo Lasso rozpustil parlament. Učinil tak, zatímco čelil procesu impeachmentu, při kterém byl vyšetřován kvůli přehlížení zpronevěry související se státní ropnou firmou FLOPEC. Prezident může vládnout pomocí dekretů až po dobu 6 měsíců, následovat budou nové parlamentní i prezidentské volby. Politická opozice již proti němu zahájila trestní stíhání, v němž ho obviňuje z protiústavního jednání. Prezident veškerá obvinění odmítá. Tvrdí, že je jeho rozhodnutí prodemokratické a pouze se snaží navrátit moc zpět do rukou Ekvádorců.
Salvador: Více než 5000 vojáků a 500 policistů po vraždě policisty obklíčilo město Nueva Concepcion. Cílem bylo najít viníka, který nejspíš pochází z řad jednoho z gangů. Zásah je součástí akcí směřujících k potlačování organizovaného zločinu, jež ve větší míře podniká administrativa prezidenta Nayiba Bukeleho od loňského roku. Tímto konáním si získává podporu veřejnosti, nicméně její kroky vyvolávají také obavy ze systematického porušování lidských práv. Jako příklad lze zmínit 14krát prodloužené vyhlášení nouzového stavu.
[Postsovětský prostor]
Arménsko/Azerbajdžan: Podľa predsedu Európskej rady Charlesa Michela sa Jerevan a Baku blížia k riešeniu dlhotrvajúceho konfliktu. Lídri oboch krajín sa v máji stretli vo Washingtone a Bruseli. Rokovania budú pokračovať v Moskve tento piatok. Navzdory postupnému zlepšovaniu vzťahov je však riešenie otázky Náhorného Karabachu naďalej v nedohľadne. Arménsko sa zdá byť pripravené akceptovať kontrolu Azerbajdžanu nad týmto územím. Zároveň sa však v rámci rokovaní snaží zabezpečiť ochranu práv a bezpečnosti karabašských Arméncov, aby predišlo ďalším etnickým čistkám.
Gruzínsko/Rusko: Demonštranti v piatok na letisku v Tbilisi vyjadrovali svoj nesúhlas s obnovením priamych letov z Ruska. Tie boli Moskvou zastavené v reakcii na vlnu protiruských protestov v roku 2019. Spolu s priamymi letmi vtedy Kremeľ po 23 rokoch zrušil vízovú povinnosť na krátkodobé pobyty pre obyvateľov Gruzínska. Oba kroky môžu byť vnímané ako pokus Moskvy o upevnenie moci v rámci jednej z mála krajín, ktoré na ňu po invázii na Ukrajinu neuvalili sankcie. Viac než stovka domácich organizácií označuje obnovenie letov za sabotáž snah Tbilisi o dosiahnutie kandidátstva na vstup do EÚ.
[Subsaharská Afrika]
Juhoafrická republika: Šéf armády Lawrence Mbatha absolvoval bilaterálne rokovania v Moskve. Stalo sa tak len niekoľko dní po tom, ako Washington obvinil Juhoafrickú republiku z tajného dodávania zbraní Rusku. Podľa vyhlásenia Juhoafrických národných obranných síl však bolo toto stretnutie naplánované v dostatočnom predstihu. Ruské tlačové agentúry informovali, že na ňom došlo k dosiahnutiu dohody o zintenzívnení spolupráce medzi pozemnými silami oboch státov v rôznych oblastiach.
Nigéria: V štáte Anambra došlo k smrteľnému útoku ozbrojencov na konvoj zamestnancov veľvyslanectva Spojených štátov. Zabití boli jeho dvaja miestni zástupci a dvaja policajti. Podľa nigérijských úradov sú za útok zodpovední separatisti zo skupiny Pôvodní obyvatelia Biafry. Cieľom tejto skupiny je usporiadanie referenda o nezávislosti, ktoré však Abuja odmieta. Štát Anambra na juhovýchode krajiny predstavuje epicentrum separatistického násilia.
[Západní Pacifik]
G7/Čína: Tento týden proběhl v japonské Hirošimě třídenní summit sedmi ekonomicky nejvyspělejších demokratických zemí světa (G7). Středobodem setkání byla kritika aktivit Číny zahrnujících ekonomickou „šikanu“, militarizaci v Jihočínském moři, „zhoubné praktiky“ a „vměšování“. Mezi probíraná témata patřilo mj. posílení dodavatelských řetězců, obnovení investic do zemního plynu a ruská invaze na Ukrajinu. Části summitu se zúčastnil prezident Volodymyr Zelenskyj. Peking vyjádřil ohledně sobotního prohlášení G7 silnou nespokojenost a odmítl vměšování cizích států do záležitostí Číny.
Thajsko: V parlamentních volbách zvítězila progresivní, liberální, doposud v opozici stojící Move Forward Party (MFP). Premiérem se pravděpodobně stane předseda MFP Pita Limjaroenrat. Po několikadenním vyjednávání byla vytvořena koalice osmi politických stran, které mají zformovat vládu. MFP se zavázala omezit vliv armády, otevřít monopolizovaná hospodářská odvětví a změnit zákon týkající se možnosti obvinění a odnětí svobody osob kvůli hanobení královského majestátu. Budoucnost je ovšem nejistá s ohledem na konstituci, kterou tvoří a dlouhodobě vede vojenská junta Thajska.
[Kyberbezpečnost]
Centrum excelence pro kooperativní kybernetickou obranu (NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence) oznámilo, že se jeho novými členy stávají Island, Irsko, Japonsko a Ukrajina. Ohlášení přišlo při příležitosti patnáctiletého výročí od založení centra, tedy dne 14. 5. 2008. Dnes má Centrum se sídlem v Tallinnu celkem 39 členských států. Jeho primárním cílem je výzkumná spolupráce a výcvik v oblasti kybernetické obrany zahrnující nejen technologie, ale i strategii či právo. Jakožto akreditované středisko NATO hraje Centrum klíčovou roli při podpoře členských států a Aliance.
