V pořadí již 9. ročník bezpečnostní konference Naše bezpečnost není samozřejmost proběhl letos 10. března, a to stejně jako loni v prostorách Míčovny Pražského hradu. Nosným tématem konference byla pochopitelně ruská invaze na Ukrajinu a právě probíhající válka. Kromě úvodních vystoupení Zbyňka Pavlačíka, předsedy pořádající organizace Jagello 2000, premiéra Petra Fialy a oficiální zdravice prezidenta Miloše Zemana (čtené ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta, Rudolfem Jindrákem) konference nabídla čtyři panely věnované různým tématům souvisejícím se současnou bezpečnostní krizí (program a seznam účastníků naleznete zde).

Odborníci ze soukromých i civilních a vojenských státních institucí představili své pohledy na témata od nového strategického prostředí přes spolupráci v době strategického šoku, významu kapacit obranného průmyslu ČR ve válce na Ukrajině a budoucnost tohoto průmyslu v kontextu Evropy až po roli moderních technologií v zajišťování strategické odolnosti. Poslední, čtvrtý panel byl diskuzí představitelů politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně. Před ním však na konferenci vystoupil ještě ukrajinský velvyslanec v ČR, Jevhen Perebyjnis. My vám v tomto dvoudílném článku nabízíme průřez toho nejzajímavějšího, co na konferenci zaznělo.

V prvním díle jsme představili témata, která se týkala okamžitých dopadů a obecných implikací ruské invaze na Ukrajinu pro ČR i světový řád, spolu s názory vystupujících hostů na ně. V této druhé části naleznete průřez tématy a názory vystupujících v kontextu dlouhodobého budování bezpečnosti v Evropě. Jmenovitě se jedná o roli NATO a EU, problematiku energetické závislosti na Rusku, ale také o dopady politiky Green Deal a snah o udržitelnost na obranný průmysl a rovněž o roli moderních technologií, kyberbezpečnosti a soukromých společností v moderním světě.

Evropa ve válce: evropská bezpečnost a otázky jejího financování

Transatlantická vazba „je nenahraditelným pilířem naší bezpečnosti,“ uvedl Zbyněk Pavlačík na úvod konference. Nejen on, ale také většina politických zástupců, včetně prezidenta Zemana, uznala důležitost vstupu Česka do NATO a EU v roce 1999 a 2004. Jediný, kdo důležitost těchto organizací zpochybnil, byl Tomio Okamura, předseda SPD. Dle jeho názoru by ČR měla být soběstačná v rámci obranného průmyslu, což je podle něj reálný cíl, a poukázal na příklad Izraele. Zde je však třeba zmínit, že ačkoliv Okamura soběstačnost Izraele vyzdvihuje, Izrael zdaleka není v oblasti obranných technologií a materiálu soběstačný zcela. Ministr Lipavský k tématu dodal, že EU a NATO musí přehodnotit veškerá strategická východiska určující způsoby, prostředky a nástroje pro zajištění bezpečnosti, jelikož ta evropská je v troskách. Navíc musíme změnit způsob přemýšlení o bezpečnosti, jelikož systém otevřenosti, vojenské transparentnosti a předvídatelnosti selhal. Dle Vondry je příliš brzy hodnotit změny v rámci Aliance, nicméně ocenil její jednotu. Ta je dle jeho názoru důvodem, proč nepadla shoda nad bezletovou zónou nad Ukrajinou – USA deklarovaly, že do války s Ruskem nepůjdou, ale je zapotřebí udržet jednotu všech členských států.

O posilování výdajů na obranu mluvil již v rámci zahájení konference ministr zahraničí Jan Lipavský. Také prezident Zeman poznamenal v rámci své zdravice důležitost modernizace armády (hlavně nákup útočných dronů, po kterých volá již od roku 2016 [1]). Premiér Fiala souhlasně prohlásil, že 2 % HDP jsou nezbytná a ČR by tohoto milníku měla dosáhnout v letech 2024-2025. Již nyní vláda schválila navýšení rozpočtu ministerstva obrany o 1 mld. korun.

„Evropa se ocitla ve válce.“

Ve válce s Ruskou federací je také Česká republika, jak prohlásil premiér Fiala, akorát se bojuje jinými prostředky – kybernetické útoky, informační válka, uprchlická vlna, růst cen pohonných hmot atp. To vše destabilizuje celou Evropu. V rámci tohoto kontextu je třeba akcentovat další téma, a to je přátelství Ruska a Číny, které nás nutí respektovat jejich územní ambice a bezpečnostní zájmy, jak uvedl Lipavský. Dále dodal, že se musíme zbavit vlivu, který tu dlouho vzrůstal skrze vlivové operace, neprůhledné obchodní vazby, kyberútoky, sociální sítě a propagandy spojené s dezinformacemi.

Energetika v EU a obranný průmysl v kontextu snah o udržitelnost

Ruská invaze na Ukrajinu také rozvířila debatu ohledně energetické bezpečnosti v celé Evropě. Cílem už není pouze dekarbonizace, ale také derusifikace, což znamená, že je potřeba změnit energetický mix a dodavatele strategických surovin – ropy a zemního plynu. Dle premiéra Fialy už bylo toto téma akcentované zhruba před 13 lety v době českého předsednictví v Radě EU, ale žádnou změnu se nepovedlo provést – tuto chybu již nesmíme opakovat. Zároveň dodal, že je potřeba investovat do úspor energií a hledat alternativní zdroje, vláda by měla pomoct občanům s vyššími účty za energie a navýšit zásoby, nicméně sám dodal, že toto nejsou finální řešení, ale pouze krátkodobá.

To potvrdil také Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti ministerstva zahraničí, podle kterého je energetická nezávislost na Rusku práce na roky, a dále upozornil, že jsou důležité konkrétní činy a nejen slova. Ve chvíli, kdy uvidíme změny ve státech, jako je Španělsko, Francie nebo Německo, reálně poznáme, že to Evropa myslí vážně. Zejména zdůraznil klíčovou roli spolupráce Španělska a Francie v oblasti transportu strategických energetických surovin, která však již 40 let vázne. Dále upozorňuje na důležitou roli bank a pojišťoven, které nechtějí pojišťovat dodávky produktů z Ruské federace, tudíž k výpadku energií může dojít i bez rozhodnutí nás (ČR/Evropy) nebo Ruska. S tím také souvisí nárůst cen energií, což je obrovský ekonomický a sociální problém (a dle Bartušky bude ještě hůře). Nicméně Lipavský dodal, že musíme být schopni rychleji a pružněji aplikovat tlak a opatření bez ohledu na ekonomické zájmy. Bartuška také upozornil na interdependenci Ruska a celé Evropy v oblasti plynu. „Půlka bomb, co padá na Charkov, je námi zaplacená.“ Jak ale závislost zastavit, aby nás to ekonomicky nezruinovalo? Dle Vondry bychom měli plyn přestat hned odebírat – jinak se závislost léčit nedá.

Obecnou změnou dle Bartušky pak bude přístup k zemnímu plynu, kde otázky udržitelnosti a Green Dealu půjdou stranou a bude se sázet zejména na jistotu. V tomto ohledu je možné zmínit problematiku ohleduplného a udržitelného podnikání a investování (zkráceně ESG), které se hodnotí na úrovni environment (dopady na životní prostředí), social (společenská odpovědnost) a governance (odpovědný přístup k řízení společností), o níž diskutovali především viceguvernér ČNB Marek Mora, výkonný ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý a Lubomír Kovařík, předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory. V rámci taxonomie udržitelnosti financí u obranného průmyslu jsou totiž zbraně kategorizovány jako škodlivé pro společnost. Kovařík v tomto upozorňuje na paradoxní situaci: „EU popisuje obranný průmysl na jednu stranu jako velmi vyvinutý a přispívající k rozvoji, ale zároveň některé částí EU bojují za to, aby zbraně byly ve škodlivé kategorii.“ Kovařík i Mora zdůraznili, že v tomto ohledu opět poroste význam bank, které budou stále více ochotny spolufinancovat a jistit investice do obranného průmyslu.

Moderní technologie: Soukromý sektor jako nutný partner státu

Posledním velkým tematickým celkem byla otázka moderních technologií, role státu a soukromých společností v rámci této problematiky a s tím související kybernetická bezpečnost. Na tato témata debatovali Daniel Bagge, stratég Vojenského zpravodajství České republiky, technologický ředitel společnosti Avast software, s.r.o. Michal Pěchouček a ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka. Dle Baggeho právě soukromé organizace nabývají v současné době na důležitosti, jelikož právě ony nyní vyrábí a vlastní moderní technologie (dříve je pouze vyráběly, financoval je a vlastnil stát).

Nicméně státní sektor stále vnímá technologie jen jako služebníka lidí, ne jako skutečnou součást celého procesu. Neuvědomuje si, že analytici budou i nadále potřeba a stroje je nemohou nahradit. Soukromý sektor a na něj navázané technologie se přitom staly naprosto klíčovými pro fungování státu. Jak prohlásil Bagge: „Soukromý sektor se stal ne partnerem, kterého si můžeme zvolit, ale partnerem, bez kterého se neobejdeme.“ Navíc otázku, zda máme hodnotit také netechnická kritéria soukromých firem a technologií, které vyvíjejí, se definitivně vyřešila invazí na Ukrajinu – zde můžeme totiž pozorovat značný vliv reakcí firem jako je Skylink, Microsoft či Amazon. Také Pěchouček potvrzuje důležitost soukromých firem a navíc dodává, že je potřeba jejich spolupráce. Zde uvádí příklad spojení jedné z nejlepších evropských firem s americkou – spojení Avastu s firmou Norton. Klíčová je také transatlantická spolupráce v rámci rozvoje umělé inteligence. Dle Pěchoučka je důležitá role České republiky, která by neměla být pouze pasivním příjemcem technologií, ale také aktivním přispěvatelem.

Z pohledu kyberbezpečnosti se kybernetické útoky v souvislosti s válkou na Ukrajině daly dle Řehky předpovídat. Jejich intenzita však doposud není nijak vysoká, nicméně toto riziko je stále přítomné, a to především ve státech, které podporují Ukrajinu (tudíž i v ČR). K tomu však upozorňuje na dlouhodobé zanedbávání budování kybernetické bezpečnostní infrastruktury v ČR: „Budovat kyberbezpečnost až ve chvíli krize je pozdě. Kybernetická bezpečnostní infrastruktura nám chybí.“ I političtí představitelé se shodli na významu kyberprostoru – Jan Bartošek (KDU-ČSL) zmiňuje potřebu posilovat ochranu, Vít Rakušan (STAN) pak potřebu naučit se efektivně se bránit v kyberprostoru. Řehka dále upozornil na problém chybějících odborníků a IT specialistů.

Diskuze zástupců politických stran PSP ČR

V rámci politického panelu, kterého se zúčastnili zástupci všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, se diskutovalo napříč všemi tématy zmíněnými v našich reportech. Mnoho názorů politiků bylo již zapracováno v rámci jednotlivých témat. V případě bližšího zájmu doporučujeme zhlédnout záznam z debaty zde.

Zdroje

Report je sepsán na základě účasti zástupců Security Outlines na 9. ročníku národní bezpečnostní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost.“

Přiložené fotografie jsou pořízeny redaktory Security Outlines či ze záznamu konference na webu události.