[Blízký východ a severní Afrika]
Izrael/Palestína: Izraelská armáda oznámila, že zadržala štyroch Palestínčanov podozrivých z účasti na tragickej streľbe na okupovanom Západnom brehu Jordánu. Pri štvrtkovom incidente najmenej jeden strelec spustil paľbu na auto plné židovských študentov seminára neďaleko osady Homesh. Pri útoku bol zabitý dvadsaťpäťročný Jehuda Dimentman a pričom došlo k zraneniu ďalších dvoch študentov. Podozriví boli zatknutí v dedine Silat Al-Haaretia na severe Západného brehu neďaleko Jeninu.
Turecko/Afrika: Minulý týždeň sa v Istanbule uskutočnil Turecko – Africký samit. Turecko sa aj touto formou naďalej snaží o prehĺbenie hospodárskych a vojenských väzieb s africkými krajinami. Samitu v Istanbule sa zúčastnili hlavy štátov zo 16 afrických krajín spolu s viac ako 102 ministrami a zástupcami Africkej únie a Hospodárskeho spoločenstva západoafrických štátov. Okrem ponúknutia vojenskej pomoci v boji proti teroristickým skupinám, či dodávkam vojenskej technológie, Erdogan oznámil, že Turecko sa v nasledujúcich mesiacoch podelí s africkými krajinami o 15 miliónov dávok vakcíny COVID-19.
[Euroatlantický prostor]
Litva: Po údajnom zastrašovaní a náhlo naplánovanom odchode 19 diplomatických pracovníkov a príslušných osôb zatvorila Litva svoju ambasádu v Číne. Stalo sa tak po týždňoch napätia medzi Pekingom a Vilniusom vyplývajúcich z otvorenia Tchajwanskej ambasády v Litve. Čína už v novembri reagovala na predošlý krok otvorenia litovského veľvyslanectva Tchaj-wane. Žiadala zmenu statusu litovského veľvyslanectva v Pekingu na kanceláriu charge d’affaires tak, ako to spravila aj Čína vo Vilniuse a varovala pred vypršaním platnosti diplomatických pasov.
Európa: Rusko hrozí rozmiestnením jadrových rakiet stredného doletu v Európe. Námestník ministra zahraničných vecí sa tak vyjadril v súvislosti s podozrením o plánovanom nasadení daných zbraní zo strany NATO. Rakety s jadrovými hlavicami doletu od 500 do 5500 km zakázala dohoda z roku 1987 vnímaná ako významný krok v odzbrojovaní. Spojené štáty však od dohody v roku 2019 odstúpili, z dôvodu jej údajného porušovania Moskvou vývojom rakiet 9M729 s doletom 2500 km. Moskva tak žiada diskusiu o moratóriu ako súčasti záruk ohľadom krízy na Ukrajine.
[Jižní Asie]
Afganistan/USA: Pentagon rozhodol, že nikto z amerického vojenského personálu zapojeného do dronového útoku v Kábule nebude potrestaný. Bombardovanie z 29. augusta podľa ministra obrany Spojených štátov Lloyda Georga neporušilo vojnové právo a nebolo výsledkom nedbanlivosti alebo nesprávneho konania. Nálet mal byť namierený na bojovníka teroristickej organizácie ISIS-K, ktorý boli podozrivý z účasti na plánovaní útokov na americké sily v afganskom hlavnom meste. Avšak obeťami sa namiesto toho stalo 10 civilistov, z toho 7 detí.
Pakistan: Ministri zahraničia a vyslanci 57 štátov z Organizácie islamskej spolupráce (OIC) sa zišli do Islamabadu za účelom odvrátiť ekonomickú a humanitárnu krízu v Afganistane. Summit hosťovaný Pakistanom ma pomôcť k dosiahnutiu potrebných krokov na vyriešenie situácie v susednej krajine, aj za účasti zvláštnych predstaviteľov Spojených štátov, Ruska, Európskej únie či Talibanom povereného ministra zahraničia. OIC vyzvala členské aj nečlenské krajiny na mobilizovanie potrebných finančných zdrojov na implementovanie plánu humanitárnej pomoci.
[Latinská Amerika]
Haiti: Výbuch cisterny plnej plynu si vyžiadal približne viac ako 60 obetí. K explózií došlo v meste Cap-Haïtien v utorok, krátko potom čo cisterna prestala fungovať a začal z nej unikať plyn. Okoloidúcich, ktorí sa snažili únik plynu zastaviť následne zmietol výbuch. Okrem už spomínaného počtu obetí, mal výbuch za následok aj masívny počet zranených, ktorí doslova zaplnili lokálne nemocnice a lekári sa obávajú, že počet mŕtvych tak stále môže stúpať. Na ich počesť bol v krajine vyhlásený aj štátny smútok, ktorý celkovo trval tri dni.
Nikaragua: Celkovo jeden milión čínskych vakcín získala Nikaragua ako odmenu za to, že rozviazala diplomatické vzťahy z Taiwanom. Stalo sa tak v nedeľu, len pár dní potom, čo prezident Daniel Ortega spolu s jeho manželkou a zároveň viceprezidentkou Rosario Murillo, dali príkaz na rozviazanie bilaterálnych diplomatických vzťahov s Taiwanom a následne obnovenie vzťahov s Pekingom. Ešte v ten istý deň bola zaslaná prvá zásielka vakcín čínskej farmaceutickej firmy Sinopharm, v celkovej výške 200 tisíc kusov. Donáška vakcín by tak mala prispieť k vyššej miere zaočkovaných ľudí v krajine, ktorá momentálne činí len 38%.
[Postsovětský prostor]
Rusko: Vladimir Putin chce okamžitě zahájit jednání se Spojenými státy a NATO kvůli rostoucímu napětí na Ukrajině. Rusko ve čtvrtek poslalo Spojeným státům návrhy zaměřené na vzájemné bezpečnostní záruky. Putin po NATO požaduje zastavení rozšiřování aliance směrem na východ a zejména neumožnění Ukrajině získat členství v alianci. Rusko také požaduje zastavení rozmisťování zbraní ve státech poblíž ruských hranic. USA a Evropská unie hrozí Rusku „masivními“ sankcemi v případě, že dojde k ruské invazi na Ukrajinu.
Rusko/Argentina: Vysoké tresty hrozí pašerákům, kteří pašovali kokain vládním letadlem z Argentiny do Moskvy. V roce 2018 bylo na ruské ambasádě v Argentině v Buenos Aires zabaveno téměř 400 kilogramů kokainu v hodnotě 50 miliónů dolarů. Ruský státní zástupce chce pro 4 obžalované tvrdé tresty. Pachatelé by ve vězení mohli strávit 15 až 19 let. Porota uznala pachatele tento týden vinnými, ale doporučila soudci, aby tresty zmírnil. Skupina investigativních novinářů obvinila ruské orgány z neprověření stop vedoucích k nalezení konečných příjemců kokainu a ani toho, kdo nákup drog financoval.
[Subsaharská Afrika]
Mali: Ministerstvo zahraničí oznámilo, že Čad plánuje rozmístit dalších 1000 peacekeepingových sil Organizace spojených národů (OSN) do země. Činí tak v rámci posilnění kontingentu, jehož součástí byly i stahující se francouzské jednotky v rámci protiteroristické mise Barkhane. Čadské síly budou rozmístěny na severu Mali, přičemž k dohodě o jejich vyslání došlo na základě bilaterální spolupráce a žádosti ze strany Čadu. Celkem 13 000 jednotek OSN je v rámci peacekeepingové mise již rozmístěno v severní a střední části Mali.
Mosambik: Prezident Filipe Nyusi ve čtvrtek oznámil, že povstalecké skupiny rozšiřují svou působnost z provincie Cabo Delgado do sousední provincie Niassa. Povstalci jsou spojeni s Islámským státem a vedou své útoky již od října 2017 v provincii Cabo Delgado, což je oblast bohatá na zemní plyn. Dle OSN jejich činnost již způsobila přesun asi 856 000 lidí, přičemž polovinu tvoří děti. V boji pomáhají mosambickým silám i jednotky z Rwandy a Jihoafrického rozvojového společenství.
[Západní Pacifik]
Čína/Rusko: Prezidenti Si Ťin-pching a Vladimír Putin sa stretli v stredu na virtuálnom summite. Zaviazali sa vzájomne si nezasahovať do interných záležitostí a zdôraznili dôležitosť spolupráce, ktorá sa nedávno rozšírila na spoločné námorné cvičenia. Míting bol odpoveďou na stupňujúcu sa kritiku zo strany USA, EÚ a ich spojencov. Čínsky prezident v ňom podporil ruskú snahu o získanie garancií od Západu o nerozširovaní NATO na východ. Tieto požiadavky prišli po obdobnom jednaní Putina s Joeom Bidenom pre zhromažďovanie ruských vojsk na ukrajinskej hranici.
Hongkong: V nedeľu sa uskutočnia mestské parlamentné voľby pri panujúcich obavách z nízkej účasti voličov. Konajú sa po Pekingom vynútenej zmene pravidiel, ktorá pridala patriotizmus ako podmienku na kandidatúru do legislatívnej rady. Tento nový predpis je namierený najmä proti prodemokratickým aktivistom, pričom mnohí žijú po protestoch z roku 2019 a schválení bezpečnostného zákona v exile, odkiaľ povzbudzujú Hongkončanov k bojkotu. Naopak súčasná vláda potrebuje vótum zlegitimizovať. K tomu majú dopomôcť výzvy čínskych firiem k participácii na hlasovaní.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Ve čtvrtek společnost Meta Platforms Inc., která vlastní mimo jiné Facebook, Instagram nebo WhatsApp, vydala zprávu, ve které obviňuje několik špionážních firem z hackerských útoků, které dohromady napadly kolem 50 000 účtů uživatelů jejích platforem. Tyto útoky cílily na lidi z více jak sto zemí. Meta tak reaguje v souladu s přísnějším přístupem amerických technologických společností, zákonodárců a Bidenovy administrativy k podobným případům, jako byl například izraelský spyware od NSO Group, kterou Meta v USA soudí. Podle všeho se jedná o daleko širší fenomén: Meta deaktivovala asi 1 500 účtů využívaných podobnými společnostmi jako NSO Group ke špionážím.
