Obchod a spotřeba metamfetaminu je fenomén, který Českou republiku v oblasti nelegálních drog vyznačuje v celoevropském měřítku. Charakteristický je jak typ výroby, jejíž produkt je distribuován napříč Evropou, tak poptávka uživatelů, která výrazně přesahuje evropský průměr. Proto si Česko zasloužilo označení jako ‚‚Crystal Meth Capital‘‘ [1]. Jedná se však o jednu z největších kriminálních problematik českého prostředí s dalekosahajícími negativními důsledky. Poměrně snadná nelegální výroba a obchod této drogy s sebou přináší velký potenciál výnosu, čehož využívají organizované skupiny malého, či transnacionálního rozměru. Vývoj posledních let ale poukazuje na rostoucí vliv mimoevropských skupin a s tím i změnu role organizovaného zločinu v České republice, který své působení přesouvá do jiných států Evropy. Činnost státních orgánů na úrovních prevence, legislativy i politiky není zcela efektivní, stejně tak jejich role v potírání problému, což se odráží v tom, že se následky nepodařilo nijak zásadně limitovat.

Metamfetamin a jeho výroba

Metamfetamin, u nás též známý jako pervitin, či pouličně perník, peří a crystal, je stimulantem centrální nervové soustavu navozující pocity silné euforie a nabuzení. Vznikl jako syntetická alternativa pro rostlinu nazývající se Chvojník (Efedra), používající se v tradiční čínské medicíně a obsahující aktivní alkaloid zvaný efedrin, podobný adrenalinu (epinefrin). Syntetizování metamfetaminu v roce 1919 pak navazovalo na vznik řady amfetaminového typu stimulantů, ve snaze nalézt umělou variantu efedrinu. Jeho využití v medicíně se bleskově rozšířilo a za nedlouho bylo doporučováno pro léčbu mnohých nemocí (např. narkolepsie, únava, schizofrenie, migréna, Parkinsonova choroba, závislosti a mnoha dalších), včetně užití jako léku na hubnutí [1].

Samotný pervitin vznikl v Německu v roce 1938 berlínskou farmaceutickou organizací Temmler, původně jako povzbuzující magická pilulka, či antidepresivum. Následně s ní začal experimentovat vojenský lékař Otto Ranke a došel k závěru, že díky silným efektům navozující bdělost a pohotovost organismu pomůže droga německému wehrmachtu vyhrát válku. V druhém roce války byly desítky miliónů pervitinových pilulek hnací silou nacistické armády Blitzkriegu prostupující územím Francie. Je možné, že drogu užíval i sám Adolf Hitler, který měl od svého doktora Theodora Morella na předpis mnoho narkotik, včetně amfetaminů [2] [3]. Vedle Německa drogu využívaly i japonští piloti Kamikaze před sebevražednými misemi [4]. Je ale nutné dodat, že stimulující drogy používaly také spojenecké armády, například americké a britské [2] [5]. V Německu se však pervitinová spotřeba vymkla kontrole. Od roku 1940 začala německá armáda přísun drogy omezovat ve světle destruktivních následků a vysoké míry závislosti, to už ale bylo příliš pozdě, droga se nadále šířila frontami [5].

Jeho užívání však válkou zdaleka nekončilo a důsledkem vysoké míry vzniku závislosti a rostoucí popularitě se metamfetamin rychle rozšířil po světe. V České republice není jeho výroba ani spotřeba žádnou novinkou, stejně jako ostatní země světa byl rozšířen i před druhou světovou válkou. Co ale bylo charakteristické byl historický kontext, jelikož v důsledku komunistického režimu nebylo možné drogy dovést, a tak se uživatelé a dealeři zaměřili na ty, které byly dostupné v domácím prostředí [6]. V 70. letech minulého století pak jeden člen pražské skupiny s přezdívkou ‚‚Freud‘‘ přišel s receptem levného metamfetaminu, využívající pouze lokální suroviny s vysokým obsahem efedrinu. A tak byl zrozen český pervitin, jehož produkce se rychle rozrostla po celém Československu [7].

Dopady užívání této drogy a početnost jejích uživatelů v České republice rozhodně nejsou zanedbatelné. Studie zjišťující množství reziduí v odpadních vodách z let 2011-2017, které se účastnily i České Budějovice, opakovaně potvrdily jedny z nejvyšších hodnot v Evropě [8]. Po domácku vyrobený pervitin, který se většinou aplikuje injekčně (až 70% uživatelů pervitinu), je často užíván spolu s opiáty, což navíc zvyšuje jeho rizikovost. Polovina všech nových zaznamenaných klientů vstupujících do léčby byli prvními uživateli právě metamfetaminu, to je ve srovnání s ostatními státy Evropy podstatný rozdíl, téměř ve všech se tato hodnota totiž pohybuje pod 15%. Vysoce rizikových uživatelů (15-64 let) bylo reportováno 0,5% za rok 2018, tedy 33 500. Pervitin je také nejčastější příčinou nouzové hospitalizace z důvodu intoxikace drogou, nebezpečím je rovněž přenos nemocí, zejména pohlavním stykem a sdílenými jehlami [9] [10].

V Česku, stejně jako v ostatních zemích Evropy, byla na konci minulého století zaznamenána vyšší poptávka po opiátech, především heroinu, a také po kokainu, tento trend zde však zdaleka nedosahuje stejné míry jako v mnoha západních zemích (Spojené království, Německo, Francie, Španělsko). Srovnáním s ostatními státy, podle výroční zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), z roku 2020, se prevalence opiátů v české populaci pohybuje pod 1%, čímž se řadí až na 21. místo v Evropské Unii. Prevalence užívání kokainu mezi mladými dospělými (15-34 let) je na tom podobně, pouhé 0,2% populace oproti EU, kde se rozmezí pohybuje od 0,2% – 5,3%. Oproti tomu metamfetamin je upřednostňován u českých uživatelů a jeho zdejší výroba přesahuje hranice státu a nabírá tak transnacionální rozměr, což lze pozorovat v počtu zabavené drogy v sousedních státech. Většina je produkována právě v ČR [9] [10] [11]

Velice specifickým rysem české výroby pervitinu je množství malých domácích laboratoří, které drogu vyrábí z léků obsahující pseudoefedrin (jeden z tzv. prekurzorů na výrobu metamfetaminu). Ten pochází především z jiných zemí, kde je jeho regulace mírnější, jako je například Polsko. V posledních letech ale byly případy i ze vzdálenějších zemí, jako je Rumunsko a země Asie [11]. Ačkoli zde byla snaha z roku 2018 Ministerstva vnitra spolu s Ministerstvem zdravotnictví a Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) kontrolovat výdej léků používaných k výrobě drogy [12], producenti si našli způsob, jak toto omezení obejít.

Obchod a organizovaný zločin

Dle Národní protidrogové centrály (NPC) v České republice představuje 90% odhalených případů výroby pervitinu malé domácí laboratoře, které objemem dosahují pouze pár desítek gramů za výrobní cyklus a cílí na domácí trh [11]. Kolem takového výrobce se pak koncentruje skupina uživatelů a nemá tak téměř žádný přesah do širšího černého trhu [13]. Podstatně menší procento odhalených případů (7%), pak tvoří velkokapacitní průmyslové varny, dosahující produkce v řádech kilogramů, se zaměřením na export. Podle NPC, je ale v této velkoobjemové výrobě alespoň v posledních dvou letech výrazný útlum, a to v důsledku přesouvání center produkce organizovaných skupin do zahraničí, zejména do Nizozemí, nebo Polska [11].

Vietnamské organizované skupiny v Česku dlouhodobě zaujímají dominantní pozici a vliv ve výrobě metamfetaminu, a to minimálně od roku 2011, kdy byl zaznamenán jejich rychlý nárůst. S tím pak úzce souvisí kontinentální obchod v rámci Evropy [14]. Jejich transnacionální aktivitu odhalila policie v rámci mnoha operací, např. ‘‘MAIDAM‘‘ [15], ‘‘MATICE‘‘ [16], ‘‘PALETA‘‘ [17] a dalších. Produkt pak cílí na vývoz do zahraničních států, především Německa. Podle plukovníka Ondřeje Moravce udržují lokální kriminální skupiny, včetně těch vietnamských, kontakt s těmi, které se nacházejí v Nizozemí a využívají zahraniční diaspory pro importování léků obsahující pseudoefedrin pro výrobu pervitinu (léky Cirrus, Sudafed, Modafen, Paralen Plus, Nurofen Stopgrip a jiné) [18] [19] [20].

Roku 2017 byla kupříkladu v rámci operace ‘‘KIWI‘‘ odhalena vietnamská zločinecká síť osob, která v českém prostředí působila alespoň od roku 2012 a byla odpovědná za veškerou tuzemskou velkokapacitní výrobu. Její činnost z velké části spočívala v zisku potřebných látek pro výrobu pervitinu, konkrétně pak léky s pseudoefedrinem z Polska a červený fosfor z Itálie. Značný podíl drogy mířil do Německa. Bylo zadrženo 17 osob, obviněno dalších 36 osob a nalezen metamfetamin, či potřebné suroviny k jeho výrobě, v objemu několika tun. Jednalo se o jednu z nejvýznamnějších akcí posledních deseti let, informoval tak ředitel NPC Jakub Frydrych [21].

Sledovaný útlum vývozu a produkce na území České republiky byl jednak následkem koronavirové krize, ale také již zmíněným přesunem velkokapacitní produkce do jiných států Evropy. Výrazný rostoucí trend obchodu s metamfetaminem je podle zpráv Evropské Unie a NPC především v Nizozemí (dále také v Belgii, Německu i Polsku). S tím také roste jeho spotřeba v evropských státech [9] [11]. Novinkou posledních let je odhalení drogy dovezené z Mexika a dále distribuované po Evropě. Roku 2019 byl v Nizozemí objeven metamfetamin, jež byl vyroben z BMK (benzylmetylketon neboli 1-fenyl-2-propan, častěji používaný při výrobě amfetaminu) se zapojením mexických občanů [9], kteří se podíleli na dodávce a výrobě s možnou kooperací s belgickými a holandskými zločineckými organizovanými skupinami [22].

Pro mexické kartely je evropský obchod s metamfetaminem lákavá příležitost s velkým potenciálem, vzhledem k jejich už tak globálnímu působení zapojující námořní a železniční trasy z Asie (dovoz chemikálií na tvorbu drog z Číny). Výroba a obchod na domácím teritoriu Severní Ameriky již dosáhla relativního maxima, a tak začínají rozšiřovat a konsolidovat své působení i do Evropy, s produkční základnou v Nizozemí, kde kooperují s tamními výrobci. Tento stát představuje ideální centrum výroby, jelikož dlouhodobě zaujímá pozici jednoho z největších distributorů syntetických drog se zkušenými chemiky, transportní sítí, konexemi na globální obchod a liberálním přístupem k drogám. Značný podíl odhaleného metamfetaminu v posledních letech byl původem právě z Nizozemí s napojením na mexický organizovaný zločin, například i na násilný Cartel Jalisco Nueva Generación (CJNG). Představitelé amerického Úřadu pro potírání drog (DEA) předpokládají, že nakonec kartely převezmou kontrolu nad celým kontinentálním obchodem [23].

Protidrogový boj

Přetrvávající nelegální produkce pervitinu je v českém prostředí nejzávažnějším problémem v boji s drogami. Související kriminalita však nezastavuje u hranic, a tak její důsledky pociťují i sousedící státy, čímž na sebe tato hrozba upoutává ještě větší pozornost. V oblasti protidrogové politiky je proto řešení tohoto problému jedna ze stávajících priorit. V rámci ‚‚Evaluace Národní strategie protidrogové politiky‘‘, navazující na spolupráci s EMCDDA, z let 2010 – 2018, je nutnost redukce spotřeby a výroby této drogy v oblasti návykových látek jedním z pilířů protidrogové politiky [22]. Nový akční plán z roku 2019 si na další dva roky dává za cíl především zlepšení informovanosti a prevence, která je konkrétně ve školním prostředí v porovnání s ostatními státy EU průměrná. Preventivní programy jsou zde vzácné a míří spíše na adolescenty, kteří s drogami již experimentují [25] [10].

Regulace trhu a snížení dostupnosti pervitinu je také jednou z priorit. Odhadovaná spotřeba se z roku 2010, kdy byla 5 tun, zvedla na 6,5 tun v roce 2016 [22], množství zajištěné drogy se také navyšovalo, avšak nepřesáhlo hranici 107 kg za rok. Percentuálně zde pak znatelně převažují malé domácí varny dosahující maximální výroby 50g (ty tvoří cca 90% z průměrných 260 odhalených varen ročně, dle NPC také na trhu dominují). Za rok 2016 je ale ve Výroční zprávě připisováno 10-12 tun roční výroby vietnamským organizovaným strukturám, s cílem na vývoz. Je zde také uvedeno, že poptávka převyšuje nabídku. Za poslední dva roky byl zaznamenán prudký pokles v objemu zajištěné drogy, o něco méně i v počtu varen, což by mohlo být důsledkem zmíněného přesunu obchodu do zahraničí [9] [24] [25]. Je tedy otázkou, jak efektivní je v tomto ohledu činnost policie a jak velký má vliv na celkový obchod s pervitinem.

Na rozdíl od ostatních států Evropy je v legislativě Česká republika poměrně benevolentní k držení drog [10]. Termínem ‚‚množství větší než malé‘‘ je oddělena hranice mezi trestným činem a přestupkem, za který může být udělena pokuta až ve výši 15.000,- KČ (dle § 30 odst. 2 zákona č. 200/1999 Sb.) [28]. Toto množství je zohledněno v širším kontextu potenciálního nebezpečí na zdraví, historie pachatele s drogami, či čistotě drogy. Důležité ale v tomto ohledu je, že dávka nepřesahuje potřebu držitele, odvíjející se od stupně závislosti [29]. Při přesáhnutí hranice přestupku se již jedná o trestný čin a podle rozsahu držené drogy hrozí sankce až osmi let (dle § 284 zákona č. 40/2009 Sb.) [31].

Ve většině státech střední a západní Evropy je postih za držení drog mnohem závažnější. Německo, Francie, Polsko, Slovensko a Spojené království považují za trestný čin jakékoli množství drogy, a to i v případě malého, určeného pro vlastní potřebu. Například v sousedním Slovensku hrozí až 3 roky vězení při držení drogy do tří dávek, nebo až 5 let při větším množství [31].

I přes snahy státních orgánů snížit dostupnosti pervitinu se jedná o jednu z nejsnadněji získatelných drog v českém prostředí. Kolem 18,4% respondentů, kteří se účastnili Národního výzkumu v roce 2016, uvedla, že by metamfetamin dokázali obstarat snadno, nebo dokonce velice snadno [24]. V posledním roce se obchod rozšířil také do kyberprostoru, kde se prodávají především menší objemy drogy [11].

Závěr

Je zřejmé, že se nejedná o jednoduchý problém, který by šel snadno eliminovat. Pervitin je droga, která má v Česku dlouhou historii a specifický charakter související se společenským vývojem. V kontextu nelegální spotřeby a produkce omamných látek je tato skutečnost něco, co Českou republiku velice odlišuje od ostatních států EU. Znatelné je to především v samotné poptávce drogy, která je spolu s počtem rizikových uživatelů podstatně vyšší než u jiných tvrdých drog, jako jsou opiáty, či kokain. Opak je zase pravdou u jiných evropských zemí na západě. Jedná se však o zásadní problém, který zasahuje do společnosti a ohrožuje nejen stávající uživatele, ale potenciálně také mladistvé a rizikové skupiny, pro které je droga poměrně snadno dostupná.

Pervitin, představující levnou alternativu jiných stimulujících drog jako je kokain, prostupuje celým společenským spektrem, od dětí základních škol po různá odvětví ekonomického sektoru. Jeho dosah je tedy všudypřítomný. Obchod pak láká organizované kriminální skupiny, které pervitin vyrábějí ve velkých objemech a exportují ho do okolních států, které se s přelévající kriminalitou často potýkají. Činnost bezpečnostních složek je určitě důležitým faktorem v boji s metamfetaminem, avšak v realitě je jejich role v této problematice pochybná. Nicméně charakteristika zdejší drogy tuto snahu taktéž komplikuje. Vedle snadné dostupnosti prekurzorů a docela jednoduché výroby je také to, že na trhu, dle NPC, výrazně převažují malé komunitní laboratoře, jejímž odhalením je posun k zamezení, nebo limitování, obchodování s drogou nepatrný. Také stanovená legislativní opatření selhávají v účinném zamezení šíření drogy, nízká zákonná laťka a následné sankce nepůsobí zcela odstrašujícím a preventivním způsobem. Jsou zde ale náznaky změny ve struktuře evropského nelegálního trhu s metamfetaminem, který se začíná dostávat do rukou vlivnějších aktérů, mexických kartelů, se značným transnacionálním, globálnějším rozměrem.

Zdroje:

[1] Stephens, J.‘‘Prague is Europe’s Crystal Meth Capital, According to Wastewater Analysis.‘‘Brno Daily.Dostupné z https://brnodaily.com/2020/03/31/news/prague-is-europes-crystal-meth-capital-according-to-wastewater-analysis/

[2] Vearrier, D., Greenberg, M. I., Miller, S. N., Okaneku, J. T., Haggerty, D. A. 2012.‘‘Methamphetamine: History, Pathophysiology, Adverse Health Effects, Current Trends, and Hazards Associated with Clandestine Manufacture of Methamphetamine.‘‘Dis Mon 58(2): 38-89. https://doi.org/10.1016/j.disamonth.2011.09.004.

[3] Pruitt, S. 2019.‘‘Inside the Drug Use That Fueled Nazi Germany.‘‘ History. Dostupné z https://www.history.com/news/inside-the-drug-use-that-fueled-nazi-germany

[4] Andreas, P. 2020.‘‘How Methamphethamine Became a Key Part of Nazi Military Strategy.‘‘Time. Dostupné z https://time.com/5752114/nazi-military-drugs/

[3] RJ, D., Aj, W. 2011.‘‘Methamphetamine for Hitler’s Germany: 1937 to 1945.‘‘Bulletin of Anesthesia History 29(2):21-4. https://doi.org/10.1016/s1522-8649(11)50016-2

[4] Goodchild, J. H, Donaldson, M. 2007.‘‘Methamphetamine abuse and dentistry: a review of the literature and presentation of clinical abuse.‘‘Quintessence International 38(7): 583-90. PMID: 17694215. Dostupné z https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17694215/

[5] Janík, A., Dušek, K. 1990. Drogy a společnost. Praha: Avicenum (1st ed.)

[6] Zábranský, T. 2007.‘‘Methamphetamine in the Czech Republic.‘‘ Journal of Drug Issues 37(1):155-180. https://doi.org/10.1177/002204260703700108

[7] Ort, C. et al. 2019. Dataset: Ilicit drugs in wastewater – SCORE initiative. Version 1.0 [Data files]. https://doi.org/10.25678/000172

[8] European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. 2020. European Drug Report 2020: Trends and Development, Publications Office of the European Union, Luxembourg. Dostupné z https://www.emcdda.europa.eu/publications/edr/trends-developments/2020_en

[9] European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction and Europol. 2019. EU Drug Markets Report 2019. Publicatons Office of the European Union, Luxemburg. Dostupné z https://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/12078/20192630_TD0319332ENN_PDF.pdf

[10] European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. 2019. Czechia drug report 2019. Dostupné z https://www.emcdda.europa.eu/publications/country-drug-reports/2019/czechia_en

[11] Frydrych, J. 2021. Národní protidrogová centrála. 2020. Výroční zpráva 2020. Národní protidrogová centrála SKPV PČR Dostupné z https://www.policie.cz/clanek/vyrocni-zprava-npc-za-rok-2020.aspx

[12] Státní ústav pro kontrolu léčiv. 2018. Od července se změní způsob výdeje léků s obsahem pseudoefedrinu. Tiskové oddělení MV ČR, MZ ČR a SÚKL. Dostupné z https://www.sukl.cz/sukl/od-cervence-se-zmeni-zpusob-vydeje-leku-s-obsahem

[13] Zábranský, T. 2003. Drogová epidemiologie. Olomouc: Univerzita Palackého.

[14] Národní protidrogová centrála SKPV PČR. 2011. Odhaleny tři stovky laboratoří. Zpravodajství Policie ČR. Dostupné z https://www.policie.cz/clanek/odhaleny-tri-stovky-laboratori.aspx

[15] Frydrych, J. 2013. Operace ‘‘MAIDAM‘‘. Zpravodajství Policie ČR. Dostupné z https://www.policie.cz/clanek/web-informacni-servis-zpravodajstvi-operace-maidam.aspx

[16] Frydrych, J. 2013. Operace ‘‘MATICE‘‘. Zpravodajství Policie ČR. Dostupné z https://www.policie.cz/clanek/web-informacni-servis-zpravodajstvi-tiskova-zprava-k-operaci-matice.aspx

[17] Hoffman, P. 2014. Tisková zpráva k operaci ‘‘PALETA‘‘. Zpravodajství Policie ČR. Dostupné z https://www.policie.cz/clanek/tiskova-zprava-k-operaci-paleta.aspx

[18] Quintero, T. L. 2021.‘‘How Asian Drug-Trafficking Networks Operate in Europe.‘‘ The Diplomat. Dostupné z https://thediplomat.com/2021/03/how-asian-drug-trafficking-networks-operate-in-europe/

[19] Zuba, D. 2007.‘‘Medicines Containing Ephedrine and Pseudoephedrine as a Source of Methcathinone.‘‘ Problems of Forensic Sciences 71: 323-333. Dostupné z https://www.ojp.gov/ncjrs/virtual-library/abstracts/medicines-containing-ephedrine-and-pseudoephedrine-source

[20] Státní ústav pro kontrolu léčiv. 2018. Přípravky obsahující pseudoefedrin vydané bez lékařského předpisu s omezením: změna omezení výdaje v lékárnách. Tiskové oddělení MV ČR a SÚKL. Dostupné z https://www.sukl.cz/leciva/pripravky-obsahujici-pseudoefedrin-vydavane-bez-lekarskeho

[21] Národní protidrogová centrála SKPV PČR. 2017. Operace ‘‘KIWI‘‘. Zpravodajství Policie ČR. Dostupné z https://www.policie.cz/clanek/operace-kiwi.aspx

[22] European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. 2019. Methamphetamine in Europe, EMCDDA-Europole Threat Assessment, Publicatios Office of the European Union, Luxembourg. Dostupné z https://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/12132/20195788_TD0119853ENN.pdf

[23] Pop, V. 2020.‘‘Mexican Cartels Are Now Cooking Chinese Chemicals in Dutch Meth Labs, Narco gangs piggyback legal business networks to tap rich markets world-wide.‘‘ The Wall Street Journal. Dostupné z https://www.wsj.com/articles/mexican-cartels-are-now-cooking-chinese-chemicals-in-dutch-meth-labs-11607430794

[24] Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. 2019. Evaluace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018. Dostupné z https://www.emcdda.europa.eu/system/files/attachments/11730/Evaluation%20of%20Czechia%27s%20National%20Drug%20Policy%20Strategy%202010%E2%80%932018.pdf

[25] Moravčík, V., Chomynová, P., Grohmanová, K., Janíková, B., Černíková, T., Rous, Z., Cibulka, J., Fidesová, H., Vopravil, J. 2020. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2019. (Ed.). Praha: Úřad vlády České republiky. Dostupné z https://www.drogy-info.cz/data/obj_files/33369/1076/VZdrogy2019_v02_s%20obalkou.pdf

[26] Frydrych, J. 2017. Výroční zpráva 2016. Národní protidrogová centrála SKPV PČR. Dostupné z https://www.policie.cz/clanek/vyrocni-zprava-npc-za-rok-2016.aspx

[27] Frydrych, J. 2019. Výroční zpráva 2018. Národní protidrogová centrála SKPV PČR. Dostupné z https://www.policie.cz/clanek/vyrocni-zprava-za-rok-2018.aspx

[28] zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

[29] stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13.3.2014, sp. zn. Tpjn 301/2013. Dostupné z https://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/A06B84064EA9AEF5C12583F20029D43E/$file/Tpjn%20301%202013%20-%20definitivn%C3%AD%20zn%C4%9Bn%C3%AD%20stanoviska.pdf

[30] zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

[31] European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. 2019. Penalities for drug law offences in Europe at glance. Dostupné z https://www.emcdda.europa.eu/publications/topic-overviews/content/drug-law-penalties-at-a-glance_en#section5