[Blízký východ a severní Afrika]
Sýrie: Izraelské letecké útoky na Sýrii byly vedeny přes libanonský vzdušný prostor. Syrská protivzdušná obrana ve čtvrtek zachytila izraelské nálety, jež se zaměřily na sklady zbraní a vojenské pozice hnutí Hizballáh v oblasti Damašku a Homsu. Nálety následovaly po nedávném rozhoření konfliktu na izraelsko-libanonské hranici právě mezi Hizballáhem a izraelskou armádou. Izraelská armáda v poslední době navíc využívá k útokům libanonský vzdušný prostor ve zjevné snaze vyhnout se konfrontaci s ruským letectvem, které působí v Sýrii.
Turecko/Irák: Tři turečtí vojáci zemřeli a dva byli zraněni při výbuchu v severním Iráku. K útoku došlo v neděli v oblasti, kde Turecko provádí přeshraniční operaci. Za útokem nejspíše stojí Kurdská strana pracujících (PKK). Již minulý týden kurdské milice zaútočily minometem na tureckou vojenskou základnu v severním Iráku a zranili tureckého vojáka, který později v nemocnici zemřel.
[Euroatlantický prostor]
Česko: Po konci mandátu ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) nebyl Michal Koudelka znovujmenován do této funkce po standardní dobu pěti let. Tajnou službu však vede i nadále, a to díky pověření vlády. Vláda argumentuje tím, že nového ředitele by měla jmenovat až nová vláda vzešlá z podzimních voleb. Opozice v tom vidí především převahu prezidenta Zemana, který je kritikem Koudelky, nad premiérem Babišem. „Pro Bezpečnostní informační službu se nic nemění. I nadále bude plnohodnotně plnit všechny úkoly…“ uvedl k situaci Koudelka.
Litva: Litva čelí přílivu zejména iráckých migrantů, kteří přicházejí přes sousední Bělorusko. Podle posledních zpráv se tak děje za přímé asistence běloruských vojáků, kteří na litevské území „tlačí“ migranty. Běloruské síly dokonce narušily litevské hranice, ale po vyzvání se stáhly a incident se tak obešel bez násilí. Členské země EU pomatují destabilizační vliv migrační krize z roku 2015, a toto jednání vnímají jako útok proti celému společenství. Panuje tedy konsenzus o nutnosti posílení vnější hranice Unie.
[Jižní Asie]
Afghanistan: Týždeň po tom, ako Taliban dobyl Kábul sa krajina zmieta v chaose. Snahy o evakuáciu sa premenili na exodus a humanitárnu krízu, pričom tisíce Afgancov sa stále pokúšajú dostať preč z krajiny. Organizácia sa vyjadrila, že v krajine plánujú zavádzať umiernený a inkluzívny spôsob vládnutia, ktorý bude zahŕňať aj rešpekt niektorých práv pre ženy, tie sa však vlády Talibanu obávajú. Počas týždňa už bolo pozícií zbavených mnoho novinárov, Taliban aktívne vyhľadáva osoby, ktoré pracovali pre americké inštitúcie, a strieľala aj do protestujúcich davov oslavujúcich afganský deň nezávislosti s afganskými vlajkami.
India: Organizácii pre obranný výskum a vývoj (DRDO) sa podarilo vyvinúť pokročilý systém rušenia radarov zvaný chaff. Nová technológia má slúžiť na podporu indického letectva, predovšetkým na ochranu stíhačiek. Jej výhoda spočíva najmä v malej kvantite materiálu, ktorý je potrebný pre odlákanie nepriateľských stíhacích lietadiel. Minister obrany Rajnath Singh považuje technológiu za kritickú v dosahovaní nielen obrannej sebestačnosti krajiny. Po úspešných testovaniach bude technológia sa má začať masová výroba technológie a jej následná implementácia.
[Latinská Amerika]
Haiti: Po silném zemětřesení se v zemi mluví o katastrofě v oblasti veřejného zdravotnictví, a to i s ohledem na působení gangů. Ty blokují dodávky humanitární pomoci a unesli dva lékaře v hlavním městě, což zvýšilo napětí v zemi. Následkem únosu bylo uzavření nemocnice, na což doplatily i lidské životy. Zemětřesení komplikuje již tak složitou situaci v zemi, která se ocitla v politické krizi po vraždě prezidenta Jovenel Moïse ze začátku července.
Kuba: Několik týdnů po protivládních protestech zavedla kubánská vláda nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který omezuje používání sociálních sítí a internetu. Tisíce Kubánců vyšlo v červenci do ulic vyjádřit svou nespokojenost, zejména v důsledku nedostatku potravin, léků a výpadkům elektřiny. Lidé šířili záběry z demonstrací na sociálních sítích a povzbuzovali příznivce. Tomu má zamezit nový zákon, který zakazuje obsah hanobící „ústavní, sociální a ekonomické“ směřování země nebo obsah, který podněcuje k činům „měnícím veřejný pořádek“.
[Postsovětský prostor]
Ruská federace: V pátek 20. srpna proběhlo v Kremlu setkání mezi Vladimirem Putinem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Tématem diskuzí byl rozdílný postoj vůči uvězněnému kritikovi režimu ruského prezidenta, Alexeji Navalnému, ale i současná situace v Afghánistánu či ve východní Ukrajině. Afghánistán byl stěžejním tématem i dalších, tentokrát telefonických meetingů ruského prezidenta s jeho íránským a tádžickým protějškem. S íránským prezidentem Ebrahímem Raisím krom toho probíral i budoucnost íránské jaderné dohody.
Tádžikistán/Uzbekistán/Turkmenistán: Do středoasijských postsovětských republik proudí množství afghánských uprchlíků. Vlády těchto zemí se obávají zejména vývozu islámského radikalismu z Afghánistánu do zahraničí. Údajnou přítomností bojovníků ISIS a dalších radikálů ve skupinách afghánských uprchlíků ospravedlňují jejich odmítání. Dle tvrzení kazašského bezpečnostního experta Dosyma Satpayeva se může situace dále vyhrotit, pokud Talibán uzavře s ISIS pakt o neútočení, jako tomu bylo v 90. letech v případě Al-Kájdy.
[Subsaharská Afrika]
Demokratická republika Kongo (DRK): Prezident Felix Tshisekedi přijal pomoc od Spojených států amerických (USA) v boji proti Sjednocené demokratické frontě (ADF). Američtí protiterorističtí experti mají především poskytnout své služby strážcům národních parků Garamba a Virunga, které se staly útočištěm ozbrojených skupin z ADF a konžské armádě v boji proti terorismu. USA spojují ADF s Islámským státem a v březnu letošního roku tuto skupinu přidaly do seznamu teroristických organizací. ADF byla obviněna z mnoha masakrů vedených proti civilnímu obyvatelstvu.
Zambie: Byznysmen a opoziční lídr Hakainde Hichilema byl prohlášen vítězem prezidentských voleb, ve kterých porazil aktuálního prezidenta Edgara Lungu o skoro milion hlasů při 70% účasti. Hichilema slibuje lépe fungující demokracii, nastolení pořádku či respektování lidských práv a svobod. Mezinárodní volební pozorovatelé uvádí, že hlasování bylo transparentní a mírově organizované. Také ale kritizovali restrikce v rámci svobody shromažďování a pohybu v průběhu kampaně, kdy bezpečnostní složky blokovali Hichilemu ve vedení kampaně v provincii Copperbelt.
[Západní Pacifik]
Malajzia: V Malajzii sa v piatok formálne ukončilo rok a pol trvajúce obdobie politickej nestability. Kráľ Abdulláh vymenoval za nového predsedu vlády Ismaíla Sabriho Yaakoba po tom, čo v pondelok predošlý premiér Muhyiddin Yassin podal demisiu pre stratu dôvery parlamentu. Cez Yakooba, ktorý získal dôveru 114 z 220 poslancov, sa tak k moci vrátila strana UNMO, ktorá v krajine vládla v rokoch 1957-2018, no doplatila na korupčné škandály prehrou vo voľbách v roku 2018. Hádky medzi stranami Pakatan a Perikatan, spojené s dvoma pádmi vlád a pandémiou koronavírusu, tak potvrdili, že kde sa dvaja bijú, tretí víťazí.
ČĽR/Taiwan: Čínska ľudová armáda v utorok podnikla pri pobreží Taiwanu veľké námorné cvičenia. Čínska oficiálna verzia hovorí, že cvičenia boli potrebné na ochranu suverenity krajiny, vzhľadom na údajné „americko-taiwanské provokácie“, ktoré vážne poškodili čínsku suverenitu. ČĽR tým naráža na minulotýždňové schválenie predaja 40 amerických samohybných húfnic M-109 Paladin. Kritici predaja tvrdia, že tento krok nedokáže zaistiť taiwanskú obranyschopnosť, kým nepriamo vytvára záväzky USA voči obrane ostrova pri čínskej invázii.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Americké ministerstvo zahraničí tento týden oznámilo, že bylo v nedávné době zasaženo kyberútokem. United States Cyber Command spadající pod americké ministerstvo obrany také nahlásilo možné napadení. Přesné informace o útoku, který pravděpodobně proběhl před několika týdny, nejsou známy.
V první polovině srpna vyšel report od společnosti FireEye, podle kterého čínští hackeři ze skupiny UNC215, vydávající se za hackery z Íránu, vedli minimálně od ledna 2019 sérii špionážních kyberútoků na izraelským vládním orgánům, poskytovatele internetu a informační infrastrukturu obecně.
