[Afrika]
Etiopie: Tři etiopské regiony, dosud nezasažené válkou v regionu Tigray, potvrdily, že vyšlou vojáky, aby podpořily vojenské operace v daném regionu, jelikož konflikt má potenciál se dále rozšiřovat. Posily přicházejí z Oromie, největšího etiopského regionu, Sidamy a regionu Jižních národů, národností a lidí. Mobilizace následuje den poté, co premiér Abiy Ahmed varoval, že odrazí útok svých nepřátel a roztrhal tím vládou vyhlášené příměří z června 2021, kdy rebelové znovu získali Mekelle, hlavní město Tigray. Konflikt v zemi trvá od listopadu 2020.
Jihoafrická republika: Rezervisté armády JAR byli povoláni, aby asistovali policii při potlačení enormních nepokojů, které následovaly po uvěznění bývalého prezidenta Jacoba Zumy. Do ulic je vysláno na 20 tisíc vojáků a jedná se o největší vojenské nasazení v zemi od roku 1994, kdy skončila vláda apartheidu. Protesty doprovázené masivním rabování si prozatím vyžádaly 117 mrtvých a více než 2 200 zatčených. Armádní jednotky byly vyslány do provincií Gauteng a KwaZulu-Natal, protestující se začali vymezovat i vůči přetrvávající chudobě v zemi. Bývalý prezident Zuma byl odsouzen za korupci a daňové úniky, sám veškerá obvinění popírá a soustavně se odmítal dostavit k soudu.
[Blízký východ]
Irák: Při pondělním požáru v nemocnici Al-Husajn ve městě Násiríja na jihu země zemřelo nejméně 92 lidí. Dalších více než 100 osob utrpělo zranění. Požár postihlo nově vybudované oddělení pro pacienty s koronavirem. Oheň patrně způsobil výbuch kyslíkové nádrže. Premiér Mustafa Kázimí nařídil suspendovat a zatknout osoby, kteří ve městě dohlíží na chod zdravotnictví a civilní obrany, včetně šéfa dotyčné nemocnice. Jedná se o druhý podobný incident za méně než tři měsíce – na konci dubna ze stejných příčin vypukl požár v nemocnici v Bagdádu, při kterém přišlo o život 82 lidí.
Libanon: Designovaný předseda vlády, Saad Harírí, ve čtvrtek rezignoval po devíti měsících neúspěšné snahy sestavit nový vládní kabinet. Harírí oznámil odstoupení z funkce krátce po jednání s prezidentem Michelem Aounem, který odmítljeho další návrh personálního složení nové vlády. Právě politické rozdíly a spory s prezidentem země byly hlavním důvodem Harírího rezignace. Krátce po jejím oznámení zesílily napříč zemí násilné protesty. V ulicích Bejrútu došlo ke střetům příznivců bývalého premiéra s armádou, při kterých se zranily desítky lidí.
[Euroatlantický prostor]
Německo: Spolkové ministerstvo obrany během týdne představilo samostatné velení pro oblast vesmíru. Podle spolkové ministryně Annegret Kramp-Karrenbauer armáda reaguje na zvyšující se význam vesmíru pro obranu. Německo je tak po USA, Francii a Spojeném království dalším státem NATO, který vytvořil speciální složku zaměřenou na vesmír. Reagují tak na zařazení vesmíru mezi operační domény NATO. Doposud tuto doménu pokrývalo letectvo.
Polsko: Ministr obrany, Mariusz Błaszczak (PiS), potvrdil záměr nakoupit 250 tanků M1A2 Abrams ve verzi SEPv3. První tanky by měly dorazit do Polska v průběhu roku 2022. Cílem této akvizice je nahradit starší tanky PT-91 a T-72. Nové Abramsy budou dislokovány na východ země a mají představovat první linii pozemní obrany v případě agrese ze strany Ruska. M1A2 Abrams SEPv3 je v současné době nejnovější verzí tohoto legendárního tanku a poskytne tak Polsku zásadní technologický posun vpřed. V současné době disponuje polská armáda také tanky Leopard 2A4 a 2A5.
[Západní Balkán]
Srbsko: S Čínou a Spojenými arabskými emiráty bylo podepsáno memorandum na produkci vakcíny Sinopharm. Továrna by měla být funkční do konce roku. V Srbsku se již od června také vyrábí vakcína Sputnik V. Srbsko zatím naočkovalo 49 procent populace, kromě toho také poskytlo očkování tisícům občanů z okolních zemí.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Agentura DPA přináší informaci o tom, že mise NATO v pátek téměř po dvou dekádách v tichosti skončila. Vojáci zemí jako USA, Norsko, Velká Británie nebo Turecko, kteří v zemi setrvávají, jsou již čistě pod národním velením. Americká armáda měla v zemi vždy vojáky i mimo rámec tréninkového charakteru mise Resolute Support, aby mohli podpořit afghánskou armádu v bojových operacích. Turecku zůstává na starost bezpečnost mezinárodního letiště v Kábulu a Norové provozují polní nemocnici. Vedle toho v zemi zůstávají zahraniční jednotky chránící ambasády.
Indie: Ministr vnitra Amit Šáh v projevu prohlásil, že státní hranice budou kompletně oploceny do roku 2022. V současné době jsou ze 7500 km propustná asi ze 3 %, kudy dochází k infiltraci nepřátelských elementů či pašování zbraní a drog. Pod premiérem Módím podle něj vznikla nezávislá bezpečnostní politika, která není ovlivněna ani překryta tou zahraniční. V jejím centru je právě ochrana hranic a také mírové vztahy se sousedy podmíněné nezasahováním do suverenity a teritoriální integrity. Zmínil také, že Indie vyvíjí vlastní protidronové technologie, které se zaměří i na maření přeshraničních útoků pomocí technologií využívajících autonomní systémy a umělou inteligenci.
[Latinská Amerika]
Brazílie: Podle nové vědecké studie vyprodukuje Amazonský prales více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit. Při rozsáhlé deforestaci největšího pralesa na světě dochází k zakládání mnoha požárů, při nichž se oxid uhličitý uvolňuje do atmosféry, a zbývající části pralesa dokáží pohltit jen čtvrtinu z nich. Vědci varují před zničením různých ekosystémů v regionu a před následky nedostatečného vstřebávání oxidu uhličitého pralesem, mezi které patří i neschopnost planetu nadále ochlazovat.
Kuba: V neděli vypukly v kubánské Havaně rozsáhlé protesty proti vládě. Ozývají se při nich hesla jako „Svobodu!“ nebo „Pryč s diktaturou!“. Demonstranti nesouhlasí s vládními postupy při řešení koronavirové krize, stěžují si na nedostatek jídla, léků nebo na výpadky proudu. Do ulic vyšly i skupiny lidí, které vládní postupy brání – vyzval je k tomu sám prezident Kuby Miguel Díaz-Canel. Jeden člověk přišel o život, 100 dalších účastníků protivládních protestů je zatčeno nebo se pohřešují.
[Postsovětský prostor]
Arménie: Arménský ústavní soud v sobotu zamítl odvolání zpochybňující výsledky rychlých parlamentních voleb v zemi. Verdikt soudu potvrdil vítězství strany úřadujícího předsedy vlády Nikol Pashinyan v hlasování z minulého měsíce, které vyhlásil po měsících protestů požadujících jeho rezignaci kvůli listopadové mírové dohodě. Tu podepsal, aby ukončil šestitýdenní boje s Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu. Podle mírové dohody Ázerbajdžán získal kontrolu nad velkými částmi Náhorního Karabachu a okolních oblastí, které byly arménskými silami drženy déle než čtvrt století.
Rusko: Moskva avizovala představení potenciální nové stíhačky při příležitosti otevření Mezinárodního leteckého a vesmírného salon MAKS-2021. Zahájení výstavy se chystá navštívit ruský prezident Vladimir Putin. Nový proudový letoun firmy Suchoj byl vyroben v rámci programu vývoje lehké taktické stíhačky. Na rozdíl od nejnovějšího ruského dvoumotorového tajného stíhače Su-57 je nové letadlo menší a má jeden motor. Su-57 byl vyroben tak, aby odpovídal utajenému stíhači F-22 Raptor v USA. Název nového válečného letounu není znám a neexistují žádné informace o jeho schopnostech a perspektivách nasazení.
[Východní Asie]
Korejská lidově demokratická republika: Severní Korea čelí nejhoršímu nedostatku potravin za poslední desetiletí. Světový potravinový program OSN v minulém týdnu uvedl, že přibližně 40 % obyvatel v zemi je podvyživených. Dle vyjádření předních představitelů státu kritickou situaci způsobily přírodní katastrofy, nedostatečné zemědělství a nízká úroveň mechanizace. Potravinovou krizi prohloubilo uzavírání hranic v reakci na pandemii Covid-19. Vláda také svalilavinu na OSN, blokádu a sankce uvalené na KLDR za provádění testů jaderných zbraní.
Vietnam: Ve středu byl zveřejněn návrh vyhlášky ministerstva informací a komunikace, dle něhož mají přeshraniční platformy sociálních médií poskytovat údaje uživatelů tamní vládě. Ve Vietnamu dochází k navyšování cenzury a kontroly obsahu příspěvků zveřejňovaných na online sítích, jako jsou Facebook, Google, YouTube, či Tiktok. Tito poskytovatelé musí blokovat a odstraňovat jakýkoli „nevhodný“ obsah do 24 hodin od jeho publikace. Sdílení „špatných názorů“ a dezinformací údajně způsobuje nestabilitu a frustraci společnosti.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Na prototype prieskumného vozidla námornej pechoty Spojených štátov budú s veľkou pravdepodobnosťou spolupracovať americkí výrobcovia Textron Systems a General Dynamics Land Systems. Práve s týmito spoločnosťami sa začnú rokovania o kontrakte. Námorná pechota plánuje novými vozidlami nahradiť približne 600 kusov vozidiel LAV-25. Obojživelné prototypy sa ku námornej pechote dostanú v priebehu roka 2023 a začne sa ich 6-mesačné testovanie. Predbežné informácie hovoria o tom, že kontrakt sa môže týkať cca 500 vozidiel, pričom celková hodnota kontraktu je odhadovaná na 2-7 miliárd dolárov.
Kyberbezpečnost: Facebook ve čtvrtek 15. července informoval o tom, že přerušil špionážní kampaň vedenou íránskými hackery vůči americkým a do menší míry také evropským vojenským a bezpečnostním zaměstnancům. Íránští hackeři se snažili pomocí sofistikovaně vytvořených falešných profilů přimět cizí vojenský a bezpečnostní personál ke kliknutí na odkaz se škodlivým obsahem, pomocí kterého by pak mohli špehovat aktivity zahraničních armád. Mezitím nová čínská legislativa nakazuje čínským vývojářům a výrobcům síťových softwarů a hardwarů, aby chyby nalezené ve svých produktech nejpozději do dvou dnů nahlásila relevantním autoritám, aby se co nejrychleji pokusili chyby opravit, a aby o nich neinformovali zahraniční organizace. Jedná se tak o posilování čínské kyberobrany vůči útokům.
