[Afrika]
Somálsko: Prezident Mohamed Abdullahi Mohamed podepsal kontroverzní zákon prodlužující jeho mandát o dva roky, a to i přes hrozbu mezinárodních sankcí. Prezidentovi přitom již v únoru vypršelo jeho funkční období. Somálská politická reprezentace se není schopna dohodnout na způsobu provedení prezidentské volby a vystavuje tak křehký federální systém země vážné ústavní a bezpečnostní krizi. Politický pat nastal v době zvýšené aktivity hnutí Aš-šabábu, které se na současné situaci snaží posílit své pozice.
Benin: Prezidentské volby, které se konaly 11. dubna, vyhrál současný prezident Patrice Talon. Dle předběžných výsledků získal při zhruba 50 % volební účasti 86 % hlasů a zajistil si tak druhé volební období. Voleb se však neúčastnila většina klíčových opozičních představitelů Talonova režimu, kteří buď byli z voleb diskvalifikováni, nebo pobývají v exilu. Byť mezinárodní pozorovatelé označili proběhlé volby za v zásadě nenásilné, místní občanské iniciativy poukazují na zastrašování voličů, jejich nucenou účast či kupování hlasů.
[Blízký východ]
Irák: Během týdne došlo v zemi k několika bezpečnostním incidentům. Ve středu byl nejprve spáchán dronový útok na americké síly na letišti v Irbílu a simultánně došlo k raketové palbě na tureckou vojenskou základnu ve městě Bashiqa, po které zemřel jeden voják. Při čtvrtečním bombovém útoku na rušném tržišti ve čtvrti Sadr na předměstí Bagdádu pak přišli o život čtyři lidé a dalších 20 bylo zraněno. Jedná se o letos již druhý bombový útok v hlavním městě. K žádnému z incidentů se zatím nikdo přímo nepřihlásil.
Írán: Šéf jaderného programu Alí Akbar Sálehí v pátek oznámil, že jeho země zahájila obohacování uranu na 60 procent, což je prozatím nejvyšší dosažená hodnota. Šedesátiprocentní koncentrace uranu přibližuje Írán k úrovni obohacení pro vojenské využití, k němuž jsou zapotřebí hodnoty nad 90 procent. Země také plánuje zprovoznit dalších 1 000 nových odstředivek v jaderném zařízení Natanz, kde minulý týden došlo k výbuchu, z kterého Teherán viní Izrael. Vztahy mezi oběma státy jsou nadále vyhrocené.
[Euroatlantický prostor]
Spojené státy: Washington uvalí na Ruskou federaci nové sankce a vyhostí deset jejich diplomatů. Jde o reakci na vměšování se do prezidentských voleb, kybernetické útoky proti vládním agenturám i na stupňující se tlak vůči Ukrajině. Sankce se týkají šesti ruských společností, které se podle Washingtonu podílejí na kybernetických aktivitách Ruska, a 32 subjektů, které USA viní z pokusů ovlivnit volby, mimo jiné skrze dezinformace. Prezident Biden označil reakci za adekvátní s tím, že stojí o stabilizaci vzájemných vztahů.
Francie/Ukrajina: Prezidenti Macron, Zelenskyj a kancléřka Merkelová vyzvali Rusko po společném jednání v Paříži ke stažení vojsk z ukrajinských hranic a z obsazeného poloostrova Krym. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rusko odmítlo dosavadní pokusy Kyjeva o jednání kvůli soustřeďování sil u společných hranic. Prezident Zelenskyj se snaží o zahájení jednání v „Normandském formátu,“ které by zahrnovalo Ukrajinu, Rusko, Francii a Německo. Zelenskyj také loboval za urychlení jednání o vstupu Ukrajiny do NATO, což ovšem zůstává nevyřešenou otázkou.
[Západní Balkán]
Srbsko: Srbskí dobrovoľníci sa pripravujú na boj v prípade eskalácie konfliktu na ukrajinských hraniciach. Veteráni konfliktu na Kryme sú pripravení bojovať a čakajú, že v prípade znovuotvorenia frontu budú boje ešte krvavejšie. Dejan Beric, občan Srbska i Doneckej ľudovej republiky tvrdí, že pas pre neho nie je papier ale povinnosť voči republike, ktorú bude brániť. Ukrajinský veľvyslanec v Belehrade sa voči zahraničným žoldnierom vyhranil a varuje pred ďalšou eskaláciou konfliktu.
[Jižní Asie]
India: Na konferencii Indických vzdušných síl sa prízvukovala nutnosť prechodu na moderné technológie s cieľom prispôsobiť sa bezpečnostnému prostrediu budúcnosti. Ozbrojené sily budú musieť migrovať na 5G sieť a rozvinúť tak potenciál uplatnenia umelej inteligencie a bezpilotných prostriedkov vo svojej činnosti, aby mohli konkurovať aj najvyspelejším armádam sveta, uviedol minister obrany Ajay Kumar. Táto transformacia by tak bola súčasťou širšej modernizácie, ktorá je už teraz predmetom špičkového výskumu a rozvoja technológií budúcnosti pre indické ozbrojené sily.
Afghánistán: Americký prezident Joe Biden oznámil stažení všech vojáků ze země do 11. září tohoto roku. Vojáci NATO opustí základny během pár měsíců. Je to později než bylo očekáváno na základě smlouvy s Tálibánem. Odborníci to kritizují jako de facto bianco šek pro povstalce a další extremisty, na které nebude mít mezinárodní komunita žádné nátlakové prostředky. V ohrožení je krom dosavadního politického vývoje v zemi také mírová konference, která se má konat příští víkend v Turecku a kam se Tálibán zdráhá poslat své zástupce. Stěžuje si na nedůvěryhodnost amerických partnerů a odmítá se podílet na přechodné vládě za účasti afgánského prezidenta Ghaního.
[Latinská Amerika]
Kuba: Líder kubánskej komunistickej strany, Raúl Castro, oznámil svoj odchod po vyše šiestich dekádach vládnutia dynastie Castrovcov. Brat známeho diktátora Fidela, oficiálne so svojou rezignáciou predstúpil pred verejnosť v piatok, avšak jeho odchod z funkcie bol očakávaný už dlhšiu dobu. Odôvodnil ho prenechaním svojho kresla mladšej generácií, avšak zdôraznil, že dokým bude nažive je pripravený „brániť vlasť, revolúciu a socializmus“. Jeho nástupcom by sa mal stať súčasný kubánsky prezident Miguel Díaz-Canel.
Bolívia: Bolívijský minister pre rozvoj vidieka a pôdy, Edwin Characayo, bol zadržaný z podozrenia na korupciu. Existuje video na ktorom mal Characayo údajne prijať úplatok vo výške 20 000 dolárov. Minister vnútra Eduardo del Castillo ďalej uviedol, že Characayo mal peniaze použiť na zvýhodnenie určitej skupiny ľudí pri získavaní pôdy. Jeho právnik však uviedol, že úplatok jeho klient neprijal a tak sa jedná o falošné obvinenie. Characayo je vo svojej pozícií od decembra minulého roku a jeho predchodcovia odstúpili práve kvôli korupčným škandálom
[Postsovětský prostor]
Rusko: V reakci na vyhoštění desíti ruských diplomatů z Washingtonu byli ze země ve stejném počtu vyhoštěni američtí diplomaté. Mezi oběma velmocemi stoupá napětí v důsledku rozporů ohledně ruského vměšování se do amerických prezidentských voleb či eskalace ukrajinské krize. Ruské ministerstvo zahraničí nicméně uvádí, že setkání obou hlav státu „v současné době zvažuje“ a že jej vnímá „pozitivně“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechal slyšet, že ekonomická stabilita Ruské federace je „plně zajištěna“ a že dobrou zprávou je rovněž snaha obou prezidentů nalézt společný dialog.
Ukrajina/Rusko: Moskva oznámila omezení plavby zahraničních vojenských lodí v částech Černého moře, a to až do října 2021. Ze strany EU a Ukrajiny byl tento krok okamžitě odsouzen coby snaha Ruské federace dále omezit práva Ukrajiny jakožto přímořského státu. Omezení se dotknou západního cípu Krymu, jižního pobřeží poloostrova od Sevastopolu po Hurzuf a „obdélníku“ u Kerčského poloostrova poblíž přírodní rezervace Opuksky. Ruská federace tak mimo jiné posílí kontrolu ukrajinského exportu obilí a oceli skrze Kerčský průliv.
[Východní Asie]
Japonsko/Južná Kórea: Japonsko v utorok ohlásilo záujem vypustiť kontaminovanú vodu z havarovanej jadrovej elektrárne Fukušima-Daiči do oceánu. Premiér Jošihide Suga označil krok za nevyhnutné riešenie, keďže kapacity nádrží sa napĺňajú. Prevádzkovateľ elektrárne, firma TEPCO, má pred postupným vypúšťaním milióna ton vody v priebehu 30 rokov tekutinu ošetriť tak, aby v nej ostalo len trícium. Okolité štáty, aktivisti a rybári sa obávajú možných negatívnych dopadov kroku na morský život. Južná Kórea pripravuje žalobu Japonska pred Medzinárodným tribunálom pre morské právo.
Filipíny: Vo výlučnej ekonomickej zóne Filipín v Juhočínskom mori pri útese Whitsun naďalej zotrváva asi 240 čínskych lodí. Podľa ČĽR sa tam „skrývajú pred zlým počasím“. Minister zahraničných vecí Teodoro Locsin aj opozícia vyzývajú prezidenta Rodriga Duterteho, aby sa jasne postavil proti čínskemu zasahovaniu do suverenity Manily nad oblasťou. Filipínska pozícia je podporená rozsudkom Stáleho arbitrážneho súdu z Haagu z roku 2016. Prezidentove nevýrazné vystupovanie v tejto veci však môže podporiť ďalšie čínske akcie v oblasti.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americká vojenská výskumná agentúra DARPA si vybrala tri spoločnosti pre prvú fázu programu raketového demonštrátora pre program DRACO. Cieľom programu je demonštrácia systému jadrového tepelného pohonu (NTP) na nízkej obežnej dráhe Zeme v roku 2025. Spoločnosti General Atomics, Blue Origin a Lockheed Martin budú hlavnými dodávateľmi prvej fázy tohto programu. DARPA verí, že jadrový pohon by mohol umožniť rýchle manévrovanie vo vesmíre – čo je schopnosť, ktorú je ťažké dosiahnuť pri súčasných elektrických a chemických pohonných systémoch.
Kyberbezpečnost: Česká republika se umístila na 3. místě kyberbezpečností soutěže Locked Shields 2021. Soutěž pořádá NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence v Tallinnu. Jedná se o největší cvičení kybernetické bezpečnosti na světě, kterého se účastnilo dalších 22 týmů. Před český tým se na prvním místě umístilo Švédsko a na druhém Finsko. Český tým tvořený zástupci státních složek, soukromého sektoru i akademické sféry koordinoval NÚKIB, mezi členy byli dále zástupci z NAKIT, sdružení CZ.NIC a CESNET, Masarykovy univerzity, Avastu, Red Hat, PwC Česká republika a Accenture.
