[Afrika]
Mali: Mise OSN v Mali (MINUSMA) uvedla, že při útoku na jejich základnu ve městě Aguelhok na severu Mali byli zabiti čtyři peacekeepeři a dalších několik zraněno. Dle prohlášení mise peacekeepeři odrazili útok silně ozbrojených teroristů. Ti měli utrpět těžké ztráty, včetně několika mrtvých. Cílem ozbrojenců se měl stát kontingent čadských peacekeeperů. Operace MINUSMA probíhá od roku 2013 a má celkem okolo 13 000 příslušníků z několika států. V Mali již zemřelo více než 190 peacekeeperů, z toho 120 při nepřátelských akcích.
Somálsko: Islamistická organizace al-Šabab uvedla, že provedla dva simultánní sebevražedné útoky na vojenské základny Somálské Národní armády v Bariire a nedaleko ležícím Awdhigle. Obě základny leží 100 km jihozápadně od hlavního města Mogadišo. Po dvou explozích na základnách následovala třetí, jež zasáhla konvoj mířící na základny z Mogadiša po útocích. Dle zpráv jsou po explozích desítky mrtvých a zraněných. Armáda následně získala kontrolu nad oběma základnami a měla zabít neurčený počet útočníků. Další byli vytlačení do okolní džungle.
[Blízký východ]
Írán: Evropská unie ve středu rozhodla o uvalení sankcí proti osmi velitelům íránských milic a policie a také třem státním subjektům. Jde o reakci na brutální zakročení íránských orgánů při protestech v listopadu 2019, během kterých přišlo o život zhruba 1 500 lidí. Sankce za porušování lidských práv ve formě cestovních zákazů a zmrazení majetku se týkají mj. příslušníků íránské tvrdé milice Basídž, která je pod přímým velením Íránských revolučních gard. Jedná se o první podobné sankce ze strany EU od roku 2013.
Jordánsko: V sobotu proběhla v zemi vlna zatýkání mezi významnými politickými figurami. Jordánské bezpečnostní síly v rámci bezpečnostního vyšetřování zatkly několik osob, včetně Bassema Avadalláha, někdejšího důvěrníka krále Abdalláha II., či člena královské rodiny Šarífa Hasana Zaída. Zadržené osoby jsou oficiálně podezřelé z ohrožení národní bezpečnosti. Zahraniční agentury dále informovaly o domácím uvěznění prince Hamzy, nevlastního bratra krále, který na videonahrávce adresované britské stanici BBC poskytl svědectví a vyjádřil kritiku vůči královskému režimu. Zásahy krále Abdalláha II. nicméně podpořili státníci napříč arabskými zeměmi a také USA.
[Euroatlantický prostor]
NATO/USA: V návaznosti na přesuny ruské vojenské techniky k hranicím Ukrajiny vyhlásilo americké velitelství pro jednotky v Evropě (EUCOM) nejvyšší stupeň pohotovosti. Na zvýšenou ruskou aktivitu reagovaly také další státy Aliance, kdy během minulého pondělí musely letouny států NATO 10x zasahovat proti ruským letadlům překračující vzdušný prostor. Rusko posiluje svou přítomnost také v Arktidě, kde byly během minulého týdne spatřeny nejméně tři ponorky vybavené jadernými hlavicemi.
Severní Irsko: V noci z pátku na sobotu došlo v Belfastu k násilným střetům mezi loajalisty a policií. Během nepokojů bylo zraněno 15 policistů, kteří byli zasaženi benzinovými bombami či cihlami. Policie zadržela 8 osob, z nichž nejmladší pachatel má teprve 13 let. Tento střet je vyústěním narůstající nespokojenosti loajalistů s výsledky brexitu. Incidentu předcházely další protesty, zejména v loajalistických oblastech Belfastu a Derry/Londonderry. Loajalistické paramilitární skupiny se navíc již minulý měsíc zřekly podpory Velkopáteční dohodě, vyzvaly ovšem k poklidným protestům.
[Západní Balkán]
Albánsko: Albánska polícia našla počas rozsiahleho zásahu v Tirane obrovské množstvo nelegálnych zbraní. V rámci operácie Complex objavili na spolu 18 lokalitách po celej metropole arzenál, ktorý spájajú s organizovaným zločinom. Sklady slúžili na úkryt, úpravu a predaj všetkého od krátkych zbraní, cez automatické pušky až po odstrelovačky s termálnymi optikami, protitankové strely alebo obrnené vozidlá. V rámci zásahu sa taktiež podarilo odhaliť ďalšie násilné zločiny a zadržať piatich podozrivých, na ďalších dvoch museli vydať zatykač.
[Jižní Asie]
Bangladéš: Po návštěvě indického premiéra Naréndry Módího u příležitosti 50. výročí nezávislosti země vypuklo v Bangladéši násilí. Prvotní protesty proti Módímu byly rozehnány obušky a slzným plynem, na což reagovala radikální islamistická skupina Hefázat-e-Islám výzvou ke generální stávce. Proti demonstrantům 28. března po celé zemi opět zasáhla policie, přesto v Dháce zranili desítky lidí, zničili autobusy, vlak a hinduistické chrámy. Při potyčkách s pořádkovými silami bylo několik demonstrantů postřeleno a nejméně 12 zemřelo. Islamisté a levice protestují proti nacionalistickým politikám Módího BJP, které jsou některými označovány za anti-muslimské, a také tvrdému zásahu policie.
Indie: Sobotní útok maoistů v Bídžápuru si vyžádal životy 22 policistů. Útočníci po útoku zcizili zbraně, uniformy a další vybavení policistů. V neděli bezpečnostní složky nasadily při hledání útočníků drony, dle hlavního ministra indického státu Čhattísgarh, Bhupeše Baghela, ztráty utržily obě strany. Již v pátek došlo k nasazení 2 tisíc členů bezpečnostních složek při operaci vedené pro potlačení maoistické skupiny, v sobotu povstalci přepadli a obklíčili na 5 hodin 400 vojáků. Útočníci nasadili lehké kulomety a granátomety.
[Latinská Amerika]
Guatemala: Z obavy příchodu nové karavany migrantů vyhlásil guatemalský prezident Alejandro Giammattei „stav prevence“. Tento zvláštní stav země byl vyhlášen v pěti guatemalských provinciích na hranicích s Hondurasem a omezuje shromáždění lidí a demonstrace. Vláda omezení odůvodnila v prohlášení, ve kterém uvedla, že „skupiny lidí mohou ohrozit život, svobodu, bezpečnost, zdraví, přístup ke spravedlnosti, mír a rozvoj Guatemalců“. Během předchozího lednového pokusu guatemalská policie a vojáci využili k zastavení skupiny 2 000 honduraských migrantů slzný plyn, obušky a štíty.
Honduras: Bratr honduraského prezidenta Juana Orlanda Hernándeze byl odsouzen v USA k doživotnímu vězení. Bývalý kongresman Juan Antonio „Tony“ Hernández byl označen za ústřední postavu jednoho z největších a nejnásilnějších drogových spiknutí na světě. V roce 2019 byl shledán vinným z pašování tun kokainu do USA, přičemž podplatil několik úředníků donucovacích orgánů, čímž se také podílel na nejméně dvou vraždách. Prezident Hernández označil rozsudek svého bratra za „pobuřující“. Právníci Tonyho Hernándeze uvedli, že se proti rozsudku odvolají.
[Postsovětský prostor]
Ruská federace: Alexej Navalny zahájil ve středu hladovku poté, co mu bylo ve vězení odepřeno neodkladné lékařské ošetření. Ruský opoziční vůdce si ustavičně stěžuje na prudké zhoršení zdravotního stavu od svého převozu do vězeňské kolonie ve vladimirském regionu, kde má strávit dva a půl roku trestu za obvinění ze zpronevěry. Kolonie vzdálená necelých 100 km od Moskvy je známá svou přísnými podmínkami a absolutní izolace vězňů od vnějšího světa. Navalný uvádí, že hladovku musel vyhlásit, jelikož je to jediná zbraň, kterou tamní vězni mají. Chce se domoct práva na přijetí svého lékaře ve vězení, to je mu ale i nadále upíráno.
Ruská federace/Itálie: Itálie ve středu vykázala dva ruské diplomaty, a to po zadržení kapitána italského námořnictva při předávání tajných dokumentů ruskému vojenskému přidělenci působícím na velvyslanectví v Římě. Podezřelí nebyli oficiálně identifikováni, nicméně se hovoří o Walteru Biotovi, který měl přijmout úplatek ve výši 5 000 eur. Biot působil na ministerstvu obrany, v sekci pro národní bezpečnostní politiku. Na základě prohlášení ruského ministerstva zahraničí lze usuzovat, že Moskva chce incident bagatelizovat, uvedla totiž, že lituje vyhoštění a doufá, že si obě země udrží přátelské vztahy. V posledních měsících vyhostilo ruské úředníky také Bulharsko a Nizozemsko.
[Východní Asie]
Japonsko/Indonézia: Japonsko uzavrelo v utorok dohodu s Indonéziou o transfere japonského obranného vybavenia a technológií. Posilnenie spojenectva krajín sa v Tokiu konalo za prítomnosti ministrov zahraničných vecí a obrany oboch štátov. Štáty sa tiež dohodli na budúcich medzinárodných vojenských cvičeniach v Juhočínskom mori. Japonsko a Indonézia zdieľajú víziu otvorených a slobodných morí, čo koliduje s teritoriálnymi nárokmi ČĽR v moriach regiónu juhovýchodnej Ázie. Oba štáty majú problémy s pohybom čínskych vojenských a rybárskych plavidiel vo svojich vodách.
Mjanmarsko: Voči bývalej líderke štátu Aun Schan Su Ťij vzniesla vojenská junta zatiaľ najvážnejšie obvinenia. Aun, väznená od februárového prevratu, bola obvinená z porušenia Zákona o oficiálnych tajomstvách, ktorý je pozostatkom koloniálnej éry z roku 1923 a bol už v minulosti využitý na obvinenia opozičných politikov či novinárov. Političke hrozí až 14 rokov väzenia. Protesty v krajine si vyžiadali už aspoň 536 obetí, pričom armáda v snahe im čeliť najnovšie v krajine vypla internet.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americký výrobca Lockheed Martin získal od armády Spojených štátov kontrakt na 1,1 miliardy amerických dolárov na 11-tisíc rakiet Guided Multiple Launch Rocket System (GMLRS). Rakety majú maximálny dosah 70 km. Lockheed by mal ich výrobu stihnúť do septembra 2023. Armáda doteraz prebrala 50-tisíc takýchto rakiet. Lockheed v súčasnosti vyvíja pokročilú verziu s väčším dosahom (150 km), označovanú ako Extended-Range Guided Multiple Launch Rocket System (ER-GMLRS).
Kyberbezpečnost: Čína 29. března podepsala dohodu o ochraně digitálních dat se zástupci Ligy arabských států během videomeetingu o bezpečnosti dat. Čína tak chce posílit své postavení v digitální sféře blízkovýchodního regionu, kde dlouhodobě spolupracuje na řadě projektů jako jsou sítě 5G nebo umělá inteligence. Děje se tak vrámci konfliktu o vliv nad formulací digitálních pravidel. Zatímco některé zdroje uvádějí, že detaily dohody nebyly zveřejněny, oficiální stránkyčínského Ministerstva zahraničních věcí uvádí opak. Dohoda mezi Čínou a arabskými zeměmi vzbuzuje otázky ohledně lidských práv: zatímco Čína byla v poslední době silně kritizována za masové sledování muslimských menšin ze strany EU a USA, země jako Saudská Arábie zavádí masové sledování disidentů.
