[Afrika]
Etiópia: V kontexte prebiehajúcich bojov medzi rebelujúcimi jednotkami zo štátu Tigray a etiópskou armádou informoval premiér Etiópie Abiy Ahmet o finálnej fázy ofenzívy. Po vypršaní 72 hodinového ultimáta, ktoré dostal Tigrajský ľudovo oslobodenecký front na zloženie zbraní, postúpi armáda do mesta Mekkele. Medzinárodné spoločenstvo žiada okamžitú deeskaláciu konfliktu. Premiér, víťaz Nobelovej ceny za mier z roku 2019, odmieta akýkoľvek zásah do vnútorných záležitostí krajiny. Situácia spustila obrovskú vlnu utečencov do susedného Sudánu a nakoľko je internetové spojenie v Etiópii znemožnené, monitorovanie vývoja je obtiažne.
Maroko: Aktivisti Sahrawi boli odsúdení na doživotie v prípade vraždy jedenástich príslušníkov marockej armády. K násilnostiam došlo ešte v roku 2010 na území Západnej Sahary (Saharská arabská demokratická republika), ktorú si Maroko nárokuje. Marocká armáda vtedy zasiahla voči 15 000 aktivistom pri Laayoune, najväčšom meste Západnej Sahary. Z provokácie a následných brutálnych skutkov sa navzájom obviňujú obidve strany, a teda marocké jednotky a Hnutie nezávislosti Západnej Sahary.
[Blízký východ]
Írán: Při pátečním přepadení byl zabit ve východním Teheránu šéf íránského jaderného programu Mohsen Fachrízadeh. Íránské státní orgány a představitelé jeho smrt označili za teroristický útok, z činu obvinili Izrael a pohrozili odvetou. Fachrízadeho vůz se stal terčem střelby a exploze blízkého automobilu. Fachrízadeh působil jako šéf výzkumného střediska Íránských revolučních gard a byl hlavou jaderného programu několik let. Izraelci spojitost s útokem odmítli, generální tajemník OSN António Guterres vyzval všechny strany k nepodstupování kroků, které by mohly situaci dále eskalovat.
Irák: Páteční a sobotní střety mezi příznivci Říjnového hnutí a klerika Moktady Sadra po celé zemi si vyžádaly sedm životů ve městech Nasírija a Kut. Demonstranti v Nasíriji obvinili Sadristy ze střelby do jejich řad a podpalování jejich stanů na Habúbiho náměstí. Úřady odvolaly ředitele policie v Nasíriji a spustili vyšetřování incidentu. Demonstrace volají po řešení ekonomické krize, ukončení korupce ve vládě a po nových volbách. Mezitím se v pátek v Bagdádu sešly desetitisíce Sadrových příznivců na společné polední modlitbě. Protesty jsou pokračováním tzv. Říjnové revoluce, vlny protestů, která před rokem donutila k rezignaci bývalého premiéra Adila Abdula Mahdího.
[Euroatlantický prostor]
Nórsko: Spoločnosť Gassco uzatvorila z dôvodu štrajku bezpečnostných pracovníkov významný terminál pre export plynu. Vyradenie terminálu Nyhamna z prevádzky znamená zníženie objemu z Nórska eportovaného plynu o 50 miliónov metrov kubických a dotýka sa predovšetkým Veľkej Británie, pre ktorú je kľúčovým dodávateľom. Do štrajku požadujúceho vyššie platové ohodnotenie sa zapojilo 2400 bezpečnostných pracovníkov organizovaných v odboroch, ich počet má ďalej narastať. Rozhovory so zamestnávateľmi stroskotali.
Rakúsko: Ministerstvo vnútra prijalo bezpečnostné opatrenia na ochranu kostolov pred prípadným teroristickým útokom. Dôvodom sú obavy vyplývajúce z vyšetrovania teroristického útoku zo začiatku novembra, ktoré naznačilo, že by mohlo dôjsť k podobnému útoku, tentokrát so zameraním na návštevníkov kostolov. Podľa slov ministra vnútra, Karla Nehammera, nie je možné vylúčiť, že páchateľ útoku, ktorý strieľal na chodcov a bary vo Viedni, mal v pláne aj útok na veriacich. Nebezpečenstvo tohto typu útoku zvyšuje aj citlivé predvianočné obdobie.
[Západní Balkán]
Severní Makedonie: Premiér Zoran Zaev řekl pro bulharský deník BGNES, že Bulharsko nebyla fašistická okupační síla v dnešní Severní Makedonii během druhé světové války. Jeho poznámky vyvolaly kritiku historiků, osobností veřejného života i politiků, dokonce i těch z jeho vlastní strany, a obvinili jej z historického revizionismu. Dále také uvedl, že vláda odstranila již dvacet desek na historických válečných pomnících, které obsahovaly slova „bulharská fašistická okupace“. Své jednání obhajoval snahou o spřátelení Bulharska, které znemožnilo zahájení přístupových rozhovorů s EU. Bulharsko požaduje změnu názorů na některé společné části historie i aspekty makedonské identity.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Na vojenskou základnu v provincii Ghazní v neděli zaútočil sebevražedný atentátník. Útočník řídil auto naložené výbušninami, se kterým se odpálil v objektu speciálních sil. Zabil 31 vojáků a dalších 24 zranil. Tálibán se k útoku nevyjádřil. V ten samý den zaútočil v Qalátu sebevražedný atentátník v autě na konvoj předsedy rady provincie Zábul, Attádžána Haqbajána. Ten přežil s drobnými zraněními, avšak 3 lidé byli zabiti a dalších 23 zraněno. Ani k tomuto útoku se nikdo nepřihlásil.
Indie/Maledivy/Šrí Lanka: Státní představitelé tří zemí se v Kolombu dohodli na sdílení zpravodajských informací. Na sobotní schůzce, na níž probírali společné bezpečnostní hrozby, se shodli na potřebě pokračovat ve spolupráci a diskusi. Sdílení informací bude zahrnovat dle nich nejzávažnější témata: terorismus, radikalizaci, extremismus, drogy, pašování zbraní, obchod s lidmi, praní špinavých peněz, kyberbezpečnost a dopady klimatických změn na mořské prostředí. Indická strana tento týden taktéž oznámila prohloubení ekonomické spolupráce s Nepálem. Dillí tak pokračuje v získávání sousedů pro spolupráci ve svém sporu s Čínou.
[Latinská Amerika]
Guatemala: Stovky demonstrantů v sobotu vtrhly do guatemalského Kongresu a zapálily část budovy. Dav čítající více než 7000 osob se sešel poté, co byl zákonodárci schválen na tajném zasedání návrh státního rozpočtu se škrty v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a financování agentur zabývajících se lidskými právy. Guatemala, která je výrazně zasažena pandemií koronaviru a nedávnými hurikány Eta a Iota, tak zažívá další neklidné období doprovázené snahami prezidenta Alejandra Giammatteima a zákonodárného sboru o zneužívání moci ve svůj prospěch.
Mexiko: Úřady zatkly klíčového podezřelého ze zabití devíti členů mexické mormonské komunity. Tři ženy a šest dětí bylo zabito při přejezdu sonorské pouště Robertem N a jeho společníky z kartelu La Línea. La Línea je frakcí kartelu Juárez a zabývá se pašováním zbraní a drog mezi severním státem Chihuahua a Spojenými státy. Není jasné, proč byly rodiny napadeny, avšak vyšetřovatelé se domnívají, že kartel La Línea si je spletl s členy konkurenčního kartelu.
[Východní Asie]
Taiwan: Prezidentka Čínskej republiky Cchaj Jing-wen v utorok ohlásila produkciu prvých domácich vojenských ponoriek. Spolu osem strojov má byť do služby dodaných postupne od roku 2024. Predstavuje to významné navýšenie kapacít námorníctva krajiny, ktoré má dnes k dispozícii len štyri ponorky, z nich dve pamätajúce ešte druhú svetovú vojnu. Nové akvizície pre námorníctvo, ako aj drony či raketová výzbroj, naznačujú zmenu v politike odstrašovania ČĽR. Ponorky by mali znemožniť prípadným komunistickým silám prechod cez strategickú taiwanskú úžinu.
Japonsko/Čína: Minister zahraničných vecí ČĽR Wang I navštívil minulý týždeň Japonsko a Južnú Kóreu. V Japonsku sa prvý raz stretol s novým premiérom Jošihidem Sugom. Wangova diplomatická cesta môže slúžiť ako základ pripravovaného trilaterálneho samitu krajín. S rezortným partnerom Tošimicuom Motegim sa Wang zhodol na potrebe obchodnej spolupráce a boja proti koronavírusu, v otázke teritoriálneho sporu o ostrovy Senkaku však posun nenastal. Motegi žiadal od ČĽR väčšiu transparentnosť pri jej ujgurskej politike v Sin-ťiangu.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Turecká firma MilSOFT oznámila vytvoření softwaru pro roje dronů, který využívá umělou inteligenci. Soukromá společnost představila technologii po čtyřech letech vývoje. Turecko dle vládních činitelů počítá s využitím rojů dronů ve své koncepci vzdušného boje, zejména pak v asymetrických operacích. V současnosti je jím provozováno velké množství taktických a ozbrojených dronů. MilSOFT dále plánuje úpravu softwaru i pro využití podvodními, hladinovými a pozemními prostředky.
Kyberbezpečnost: Jihokorejští zákonodárci z parlamentní komise pro zpravodajské služby v pátek informovali o hackerském útoku ze sousední KLDR. Ten měl cílit na jihokorejské firmy vyvíjející vakcínu proti nemoci COVID-19. Útok se jihokorejské Národní zpravodajské službě podařilo zmařit. O podobných pokusech vedených z Ruska a Severní Koreji již informoval Microsoft. Podle zákonodárců se jedná o další z „paranoidních“ kroků severokorejského vůdce Kim Čong Una, který zakázal ve své zemi rybaření a produkci soli ze strachu, že by mořská voda mohla být infikovaná koronavirem.
