[Afrika]
Rwanda: Felicien Kabuga je oficiálne obvinený z páchania zločinov proti ľudskosti v súvislosti s financovaním a zásobovaním bojovníkov počas genocídy v roku 1994. Organizácia Spojených národov ho predvedie pred medzinárodný trestný tribunál v Tanzánii. Okrem financovania etnickej skupiny Hutuov je tento niekdajší magnát v oblasti obchodu s čajom a kávou, obvinený aj kvôli založeniu stanice Radio Television Mille Collines, ktorá šírila nenávistnú propagandu proti etnickej menšine Tutsiov. Počas 100 dní trvajúcich bojov vtedy zahynulo viac než 800 000 Tutsiov a príslušníkov umiernených Hutu.
Stredoafrická republika: V súvislosti s blížiacimi sa prezidentskými a parlamentnými voľbami v krajine eskaluje aj napätie a nebezpečenstvo zo strany militantnej skupiny 3R (zo spojenia výrazov ,,return, reclamation, rehabilitation“). V krajine, ktorá patrí medzi najchudobnejšie a najnebezpečnejšie vo svete, je prítomná misia OSN MINUSCA, ktorá predpokladá vypuknutie ďalších násilností dohliada na súčasnú vládu. Členovia 3R útočia na príslušníkov štátnych ozbrojených síl a podnikajú únosy, pričom ich výhodou je dokonalá znalosť miestneho komplikovaného terénu.
[Blízký východ]
Turecko: Ankara poslední tři měsíce úmyslně neuváděla úplné počty nakažených nemocí Covid-19, nýbrž jen symptomatické případy. Turecký ministr zdravotnictví Fahrettin Koca (AKP) uvedl, že zahrnutí všech nakažených by mělo negativní dopad na turismus v zemi. Opozice, která přispěla k odhalení manipulace, stejně jako lékařské syndikáty v zemi, vládu silně kritizovaly. Světová zdravotnická organizace vyzvala Turecko k následování doporučených postupů pro evidování osob nakažených novým typem koronaviru.
Kuvajt: Ve věku 91 let zemřel kuvajtský vládce šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah. Zemi vládl od roku 2006, v zahraniční politice však působil již před nástupem do funkce. Byl považován za tvůrce moderní zahraniční politiky Kuvajtu a měl výrazný vliv na vznik partnerství mezi Kuvajtem a Spojenými státy. Za jeho vlády se Kuvajt aktivně zapojoval do regionální politiky a poskytoval štědré dary zemím Blízkého východu postiženým válkou. Moc v zemi převzal Sabahův nevlastní bratr šajch Navaf Ahmad Džábir Sabah. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.
[Euroatlantický prostor]
Evropská unie: Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na konci minulého týdne setkali v rámci dvoudenního summitu Evropské rady. Hlavním tématem jednání v Bruselu byla vzájemná koordinace kroků proti šíření epidemie covid-19, především pak sjednocení tzv. semaforů, nebo společných nákupů léků a ochranných pomůcek. Lídři zemí EU zároveň schválili sankční seznam, který zahrnuje 40 představitelů běloruského režimu kromě prezidenta Lukašenka. Osoby na sankčním seznamu nemohou vycestovat do zemí EU a mají zamražená svá aktiva.
USA: Prezident Donald Trump, jeho žena Melania a další lidé z blízkého okolí byli během minulého týdne pozitivně testovaní na Covid-19. Prezident byl preventivně převezen přímo z Bílého domu do vojenské nemocnice Waltera Reeda, zprávy o jeho stavu se však různí. Kvůli nemoci Trump musí zrušit několik shromáždění a debat před prezidentskými volbami, které začínají již za necelý měsíc.Viceprezident Mike Pence měl opakovaně negativní výsledek testu a pokračuje tak v kampani.
[Západní Balkán]
Albánie: Premiér Edi Rama se rozhodl respektovat doporučení Evropské Unie a nepřesune svou ambasádu do Jeruzaléma, jak ho o to veřejně požádal americký prezident Donald Trump. V rámci dohody mezi Kosovem a Srbskem, kterou zprostředkovaly právě Spojené státy, slíbily v Jeruzaléme otevřít svou ambasádu obě země. Evropská unie ale zastává společný postoj, že velvyslanectví by měla zůstat v Tel Avivu, dokud nebude podepsána mírová dohoda s Palestinci. Ta zahrnuje dohodu o městě Jeruzalém, které Palestinci rovněž považují za své hlavní město.
[Jižní Asie]
Afghánistán/Pákistán: Předseda Vysoké rady pro národní usmíření Abdulláh Abdulláh podnikl třídenní návštěvu Islámábádu. Setkal se s prezidentem Árifem Alvím, premiérem Imránem Chánem i ministrem zahraničí Šáhem Mahmúdem Kureším. Cílem bylo podpořit vzájemnou důvěru, zlepšit infrastrukturu podél hranice a navýšit obrat bilaterálního obchodu. Pákistán během návštěvy uvolnil vízová omezení a zvýšil počet dní, kdy jsou otevřeny hraniční přechody pro pěší. Podle některých odborníků bylo záměrem návštěvy přesvědčit Pákistán, ať uplatní svůj vliv na Tálibán a přiměje jej k uzavření příměří. Jelikož je však ozbrojený nátlak hlavní výhodou povstalců a napojení na Pákistán jen omezené, nedá se klid zbraní očekávat.
Indie: Nové Dillí v sobotu otestovalo pokročilou verzi balistické střely Šaurija s dosahem 800 kilometrů. Nová verze střely země-země má doplnit stávající komplement balistických raket schopných nést jaderné zbraně. Šaurija má být dle prohlášení lehčí a jednodušší na obsluhu než předešlé střely a má dosahovat hypersonické rychlosti. Podle vyjádření ředitele Organizace pro obranný výzkum a vývoj bude mít hybridní pohon a bude schopna vyhýbat se PRO protivníka.
[Latinská Amerika]
Honduras: Stovky migrantů minulý týden utvořily karavanu směřující k Spojeným státům přes znovuotevřenou hranici Guatemaly. Jedná se o největší migrační karavanu, která tento rok opustila jihoamerickou zemi. Honduras byl v posledních měsících uzavřen z důvodu protiepidemických opatření. Ty způsobily největší ekonomický pokles v historii země a nárůst nezaměstnanosti a chudoby, jež jsou hlavní motivací k odchodu.
Kolumbie: Rodrigo Tovar Pupo, přezdívaný Jorge 40, byl vydán Spojenými státy k soudnímu líčení v Bogotě. Bývalý polovojenský vůdce pravicových jednotek Spojené sebeobrany Kolumbie (AUC) je obviněn z účasti na zločinech zahrnující masové vraždy, únosy, mučení a další trestné činy, které byly spáchány během ozbrojeného konfliktu. Rodrigu Tovaru Pupovi hrozí maximální možný trest odnětí svobody na 60 let, jelikož se na něj nevztahuje dohoda, která limitovala tresty pro bývalé bojovníky a velitele AUC.
[Východní Asie]
Japonsko: Ministerstvo obrany požaduje po vládě premiéra Jošihideho Suga posílení armádních sil a navýšení rozpočtu na obranu země o 8,3 procenta. Má dojít ke zlepšení kapacit japonské armády pro zajištění rychlé a efektivní odpovědi na hrozby všeho druhu. Krok je reakcí na rapidní vojenskou modernizaci Číny a na jednání Severní Korey. Požadavek na navýšení rozpočtu na obranu ovlivnila výzva amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzdvihl nutnost, aby Japonsko převzalo zodpovědnost za vlastní ochranu. Hlavním kontraktorem v budování a vývoji sektoru obrany budou pravděpodobně jmenovány Mitsubishi Heavy Industries. Zapojit se mají i společnosti z USA (např. Boeing Company) a Velké Británie (např. BAE Systems).
Severní Korea/OSN: Rada bezpečnosti OSN vydala zprávu, v níž identifikovala porušování mezinárodních sankcí uvalených od roku 2017, týkajících se omezení importu ropy a exportu komodit. Severní Korea od letošního ledna vysoko překročila limit dovozu ropných produktů a současně pokračuje v ilegálním vývozu uhlí ze země. Nadále také vyvíjí jaderný a balistický arzenál a rezolucemi Rady bezpečnosti opovrhuje. Zjištění, shrnutá ve vydané zprávě, byla odmítnuta Čínou a Ruskem, dle kterých se jedná pouze o nepodložené předpoklady a odhady.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americké ministerstvo zahraničí předběžně povolilo prodej letounů F-35A a F/A-18E/F Švýcarsku. Stalo se tak krátce poté, co Švýcaři podpořili v referendu plán na akvizici 30-40 nových stíhacích letounů. Postup americké strany je spíše preemtivní záležitostí zkracující v případě dojednání obchodu byrokratické procesy. Nenapovídá tak nic o definitivním švýcarském výběru. Vedle zmíněných letounů jsou ve hře ještě Eurofighter Typhoon a Dassault Rafale. Saab svůj Gripen před více než rokem z tendru stáhnul.
Kyberbezpečnost: Součástí nadcházejících amerických prezidentských voleb bude z pohledu kybernetického zabezpečení také skupina Election Cyber Surge. Tu tvoří přes dvě stovky dobrovolníků z řad bezpečnostních expertů i hackerů, kteří se budou podílet zvyšování bezpečnostních opatření v průběhu voleb. Dohlížet budou například na to, aby nedošlo k napadení elektronických volebních uren nebo ke změně databází, jež budou výsledky zpracovávat. Prezidentské volby budou i kvůli předchozí zkušenosti z roku 2016 velmi hlídané. Existuje mnoho scénářů případných kybernetických útoků. Jedna z verzí pracuje s ransomwarvými útoky na volební urny a vydíráním, že pokud nedojde k zaplacení výkupného, budou hlasy z uren ztraceny.
