Přehled světového dění z uplynulého týdne (17/2020)

[Afrika]

Jižní Afrika: Hackerská skupina Chalífský kybernetický štít (CHKŠ), která je napojená na Islámský stát, vyhlásila „kybernetickou válku proti nevěřícím“ v Jižní Africe. Skupině se podařilo hacknout několik webových stránek s jihoafrické doménou a vyhrožuje dalšími kybernetickými útoky. CHKŠ uvedl, že těmito akcemi podporuje džihádisty ze skupiny Islámský stát ve střední Africe (ISSA). ISSA působí v Kongu a Mozambiku. Právě v Mozambiku se džihádistům daří zvyšovat frekvenci útoků a v březnu na severu země vyplenili významné přístavní město.

Lesotho: Premiér nadále odmítá rezignovat na funkci poté, co začal být policejními orgány vyšetřován z podílu na vraždě své bývalé manželky. V malém dvoumilionovém království na jihu Afriky tak přetrvává vážná politická krize. Kvůli neklidné politické situaci osmdesátiletý premiér povolal armádu do ulic hlavního města. Vojáci také zadrželi několik policejních představitelů, kteří se podílejí na vyšetřování vraždy. Jihoafrická republika se snaží moderovat politické napětí a dojednat pro lesothského premiéra „důstojnou a bezpečnou penzi“.

 

[Blízký východ]

Izrael: Političtí rivalové Benjamin Netanjahu a Benjamin Ganc v pondělí podepsali dohodu o vytvoření nouzového kabinetu. Netanjahu ve vládě bude zastávat funkci premiéra do října příštího roku, poté jej nahradí Ganc. Vládní posty si partnerské strany rozdělí rovnoměrně. Současná dohoda je kompromisem v době pandemie COVID-19 a řešením volebního patu. V Izraeli za poslední rok proběhly troje volby, po kterých ani jedna ze stran nebyla schopna získat majoritu v Knesetu, kterého byl Ganc minulý měsíc za přispění Netanjahuovy strany Likud zvolen předsedou. Velká Británie a EU varovala Izrael před anexí Západního břehu.

Írán: Teherán ve středu vypustil svůj první vojenský satelit. Konkrétní funkce nového satelitu není známa, byl ale vypuštěn z mobilní vypouštěcí platformy. Spojené státy označily start satelitu za porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN a íránské kroky odsoudily. Americký prezident Donald Trump ve stejný den na Twitteru varoval Írán, že instruoval námořnictvo střelbou do íránských útočných člunů, jestliže budou obtěžovat jeho lodě. Oznámení přišlo týden poté, co se 11 těchto člunů nebezpečně přiblížilo k lodím US Navy v Perském zálivu.

 

[Euroatlantický prostor]

Francie: Pařížská předměstí zmítala v minulém týdnu vlna nepokojů. Na samotném začátku protestů byla nevyjasněná dopravní nehoda motocyklisty a policejního vozu, ale důležitá je i nespokojenost obyvatel s tamními životními podmínkami, která je nyní vyostřena opatřeními vlády proti šíření COVID-19. Došlo k tvrdým srážkám s policií, zapalování aut a ničení obchodů. I přes rozsah protestů má vláda situaci pod kontrolou. Konkrétní plán, jak pomoci obyvatelům předměstí však zatím chybí.

Německo: Berlín nakoupí 93 stíhaček Eurofighter Typhoon a 45 stíhaček F-18 ve verzi Super Hornet a Growler s vybavením pro elektronický boj. Rozhodnutí o využití evropských i amerických strojů čelí rostoucí kritice, ale pro ministerstvo obrany je rozhodující možnost vyzbrojit letoun F-18 jadernou zbraní, čemuž u jiných strojů brání technické či legislativní záležitosti. To je důležité i vzhledem ke sdílenému jadernému deterrentu v rámci NATO.

 

[Západní Balkán]

Bosna a Hercegovina: Úřady sestavují seznam nelegálních migrantů určených k deportaci, které dosud země zadržovala na žádost Evropské Unie. Bosenská služba pro zahraniční záležitosti na příkaz ministra obrany dává dohromady soupis asi 10 000 ekonomických migrantů, kteří budou deportováni, vyjímaje uprchlíků ze Sýrie. Cílem úřadů je deportovat migranty tak, aby domovské země zaplatily za transport, který má být dobrovolný, Bosna je jedinou zemí západního Balkánu, která v posledních letech zajistila dobrovolný návrat některých migrantů. Stanovení totožnosti migrantů představuje dlouhodobý problémem, protože ani velvyslanectví zemí, ze kterých přicházejí, nechtějí spolupracovat.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Střety mezi provládními silami a povstalci si v uplynulém týdnu vyžádaly desítky obětí. V pondělí zaútočil Tálibán na provládní milici v provincii Tachár a zabil 19 jejích příslušníků. V úterý došlo k přepadení checkpointu bezpečnostních sil v Lógaru s 8 oběťmi, ve středu bylo při dalším útoku na checkpointy v Sar-e Pulu zabito 11 mužů, 19 zraněno a jeden unesen. V Kandaháru zemřeli při několika přestřelkách 4 příslušníci bezpečnostních složek a 31 povstalců. Při operacích proti Tálibánu zemřelo na 50 povstalců a další desítky byly zraněny. Čtvrteční návrh prezidenta Ghaního na příměří v době ramadánu byl druhou stranou odmítnut jako neracionální.

Indie: Krizi v čínsko-indických vztazích vyvolalo pekingské obvinění Indie z diskriminace jeho firem. Podle Nového Dillí se ale jedná pouze o snahu zabránit zneužití oslabené indické ekonomiky v době světové pandemie. Nařízený přezkum strategických investic se dotkne nejen čínských firem, ale stejnou měrou postihne i firmy z Hongkongu. Krizi by nadále mohlo prohloubit i otevření strategicky významného himalájského mostu, který byl postaven na indickém území Arunáčalpradéš, které si dnes Čína nárokuje, a který umožnuje celoroční zásobování indických jednotek v problematické oblasti.

 

[Latinská Amerika]

Brazílie: Po „politickém střetu“ s prezidentem Jairem Bolsonarem rezignoval ze své funkce ministr spravedlnosti a bezpečnosti Sergio Moro. Moro se rozhodl opustit svou funkci poté, co prezident propustil náčelníka federální policie, což Moro označil za narušení autonomie moci. Moro byl dříve protikorupční soudce a v současném době velmi populární mistr Brazílie. Nejvyšší státní zástupce Augusto Aras požádal Nejvyšší soud o povolení k vyšetřování obvinění z politického zasahování prezidenta J. Bolsnoara.

Mexiko/Ekvádor/Venezuela: Cena ropy i v důsledku světové pandemie COVID-19 neustále klesá, což zhoršuje již tak oslabený latinskoamerický trh. V úterý nastal pokles na trhu o 25 % na nejnižší hranici za posledních 20 let. Latinská Amerika vyváží zhruba 5 milionů barelů denně (bpd) převážně nezpracované ropy, většinu prostřednictvím dlouhodobých smluv. Nejhůře je na tom Venezuela, kde cena ropy padla pod 10 dolarů za barel ropy, což je nejnižší cena za posledních 20 let. Pro udržení ropného průmyslu však Venezuela potřebuje ceny vyšší než 30 dolarů za barel.

 

[Východní Asie]

ČĽR: Peking v nedeľu informoval, že všetci pacienti nakazení COVID-19 z Wu-chanu boli úspešne prepustení z nemocníc. V meste, ktoré je pôvodné ohnisko nákazy, za posledných desať dní nepribudol žiaden prípad nákazy. Spolu sa v meste od januára liečilo asi 46 000 chorých s koronavírusom, čo predstavuje viac než polovicu prípadov celej pevninskej Číny. Z toho podľa oficiálnych zdrojov 3 869 obyvateľov Wu-chanu na ochorenie zomrelo.

KĽDR: Začiatkom týždňa sa z viacerých juhokórejských zdrojov šírili informácie, že severokórejský vodca Kim Čong-un je vážne chorý, či dokonca mŕtvy. Kim mal 12. apríla absolvovať operáciu srdca. KĽDR stav lídra nijako nekomentovala, špekulácie podporil aj fakt, že vodca sa už niekoľko týždňov nepohyboval na verejnosti. Prezident USA Donald Trump vo štvrtok odmietol, že by Kim bol mŕtvy či vážne chorý, takéto správy označil za fake news. ČĽR vyslala do krajiny tím lekárov, aby riešili Kimov zdravotný stav.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Ozbrojené sily Spojených štátov amerických sa zaoberajú využitím elektormobilov na vojenské účely. Generálporučík Eric Wesley, šef Futures & Concepts Center, sa vyjadril, že takýto typ vozidiel by odbremenil zásobovanie trasy, ktoré sú často terčom útokov. Elektrické motory majú oveľa menej pohyblivých častí, čo potenciálne uľahčuje ich údržbu a opravu. Wesley dodáva, že takéto vozidlá by mohli dobíjať najrôznejšie sofistikované bojové systémy, bez ktorých sa vojaci v modernom konflikte nezaobídu.

Kyberbezpečnost: Kyberbezpečnostní tým Masarykovy univerzity SCIRT-MU oznámil, že se instituce stala obětí phishingu. Univerzita se tak přidala na seznam informačních a komunikačních systémů v Česku, do nichž se v posledních dvou týdnech snaží útočníci ve zvýšené míře proniknout. Konkrétně čelila spear phishingové kampaně mířící primárně na zaměstnance , od nichž chtěli útočníci přes falešnou stránku získat přístupové údaje do interního systému. Varování před podobnými útoky vydal s předstihem i NÚKIB (psali jsme zde). Kybernetické útoky obecně jsou v posledních dvou měsících po celém světě výrazně na vzestupu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *