[Afrika]

Kamerun: Desítky lidí byly zabity při posledním útoku Boko Haram v Kamerunu. Útok přibližně 300 těžce ozbrojených příslušníků teroristické skupiny se odehrál na ostrově v oblasti jezera Čad na severu země. Podle odhadů při útoku zemřelo až sto lidí, většinou bojovníků Boko Haram, četné však byly i oběti z řad civilistů a vládních ozbrojených sil. Skupina Boko Haram usilující o vytvoření chalífátu na severovýchodě Nigérie své aktivity často šíří i do sousedních zemí jako jsou Kamerun, Niger a Čad.

Mali: Nejméně 95 lidí bylo zabito při útoku na dogonskou vesnici, desítky dalších se pohřešují. Přestože odpovědnost za útok oficiálně nikdo nepřevzal, s největší pravděpodobností se jednalo o odvetu související s etnickými rozbroji, které si v zemi vyžádaly již stovky životů. Útok se odehrál méně než tři měsíce po zavraždění 160 příslušníků etnické skupiny Fulbů ozbrojenci patřícími k dogonskému etniku. Spory mezi etniky jsou boji mezi farmáři a pastevci, související především s nedostatkem půdy. Vláda útoky neprodleně odsoudila.

[Blízký východ]

Omán:  V Ománském zálivu došlo ve čtvrtek 13. června ke dvěma útokům na ropné tankery. V reakci na útok došlo ke skokovému zvýšení ceny ropy. Posádky obou lodí byly evakuovány. Podle  Washingtonu, jehož Pátá flotila v oblasti působí, za útokem mohl stát Írán. K napadení lodí došlo jen měsíc po podobné události, při které byly poškozeny čtyři tankery.

Írán: Teherán navštívil japonský premiér Shinzo Abe a stal se tak po čtyřiceti letech první hlavou Japonska, která přijela na státní návštěvu do Teheránu. Ačkoliv důvodem návštěvy měla být zejména multilaterální Jaderná dohoda s Íránem, setkání zastínil útok na japonské plavidlo v Ománském zálivu, za kterým podle USA stojí Teherán. Setkání tak podle dostupných zdrojů nepřineslo výsledky.

[Euroatlantický prostor]

Estónsko: Španielske a americké námorníctvo nacvičovalo v rámci vojenského cvičenia BALTOPS obojživelné vylodenie na estónskom pobreží. BALTOPS je každoročné cvičenie v Pobaltí zamerané na námorníctvo, zahŕňajúce ale aj vzdušné a pozemné sily. Toho roku sa konalo medzi 9.-21.júnom a zúčastnilo sa ho 18 spojeneckých a partnerských štátov. Cvičenie je pre NATO v tomto období veľmi významné, keďže lokalita v Estonsku je vhodná pre nacvik reakcie na pripadnou agresiu ze strany ruska v Pobaltí.  

Poľsko, USA: Poľský prezident Andrzej Duda sa s americkým prezidentom Donaldom Trumpom dohodol na umiestnení tisícky amerických vojakov na poľskom území. Pre Poľsko je to úspech pri ich dlhodobej snahe o stálú prítomnosť Američanov, ktorú Poliaci vnímajú ako záruku pred ruskou agresiou. Ide však iba o čiastočný úspech, keďže Poľsko primárne usilovalo o vybudovanie stálej a plnohodnotnej základne.

[Západní Balkán]

Kosovo: Tisíce kosovských Albánců se shromáždily v hlavním městě Prištině, aby oslavily 20. výročí konce války v Kosovu. Slavnosti konané ve středu 12. června se nesly zejména v duchu poděkování mezinárodnímu společenství a USA. Mezi účastníky byl i bývalí americký prezident Bill Clinton se svoji tehdejší ministryní zahraničí Madelaine Albrightovou, kdy Clintonovi bylo uděleno nejvyšší kosovské vyznamenání „Řád svobody“ a na počest Albrightové byla během oslav odhalena její socha. Datum 12. června 1999 představuje den, kdy do kosova vstoupili vojáci NATO poté, co byla ukončena letecká bombardovací kampaň proti Srbsku.

[Jižní Asie]

Indie: Organizace Amnesty International (AI) upozornila na zneužívání zákona umožňujícího zadržení bez soudního procesu. K tomuto jednání dochází v Kašmíru, kde platí zákon o veřejné bezpečnosti, pod kterým mohou být až 2 roky ve vazbě osoby „jakýmkoli způsobem poškozující bezpečnost státu“ a až rok ti, kteří jednají proti veřejnému pořádku. Podle AI dochází k aplikaci zákona na základě nejasných informací, za účelem zabránění propuštění na kauci nebo k zadržení osoby na dobu neurčitou, jelikož je aplikován stále dokola. Dochází tak k porušování lidských práv, indických zákonů a zvyšování napětí mezi obyvateli a státem.

Afghánistán: Sebevražedný útočník hlásící se k tzv. Islámskému (IS) odpálil policejní vozidlo v Džalálábádu. V metropoli provincie Nangarhár ve čtvrtek atentátník zabil 3 policisty, 6 civilistů a zranil dalších 13 lidí. V provincii je aktivní jak IS tak Tálibán, se kterým se v Kábulu snaží obnovit rozhovory americký vyjednavač Zalmay Khalizad. Jeho úkolem je v období před prezidentskými volbami dostat k jednomu stolu povstalce, politickou opozici a vládu, se kterou Tálibán odmítá jednat. Zároveň roste síla IS, který útočí po celé zemi a podle odborníků se tím připravuje na podobné operace v Evropě a USA.

[Latinská Amerika]

Mexiko: V pátek 14. června rezignoval T. Guillén, šéf mexického úřadu proti migraci. Mexiko v současné době čelí velkému tlaku ze strany USA, aby omezilo migraci ze Střední Ameriky do USA, kde Mexiko hraje roli tranzitní země. Mexiko proto posiluje bezpečnost na mexicko-guatemalských hranicích. D. Trump zároveň tlačí na realizaci dohody s Mexikem, podle které by lidé žádali o uprchlický status již v Mexiku, a ne až v USA. Pokud USA do 45 dní rozhodne, že snaha Mexika omezit migraci není dostačující, Mexiko bude muset tuto dohodu uvést v platnost.

Venezuela: Více než 6 tisíc Venezuelanů přešlo ve čtvrtek, 13. června, přes Ekvádor do Peru. Hlavním důvodem tak velkého přeshraničního přesunu je nový zákon platný od 15. června, podle kterého musí mít Venezuelané při vstupu do Peru platné pasy a vyřízená víza. Od roku 2015 uprchlo ze země více než 4 miliony Venezuelanů, což je odhadem 15 % populace. Přes milion Venezuelanů žije v Kolumbii a necelých 800 tisíc v již zmíněném Peru. Vzhledem k závažnosti krize zvažují Spojené státy udělení dočasného azylu Venezuelanům, kteří uprchli před krizí do USA.

[Moderní technologie]

Moderní technologie: Švédská společnost Saab v reakci na oficiální žádost švýcarské zbrojní agentury Armasuisse nevyslala své JAS-39 Gripen na tamnější letové zkoušky. Ty jsou součástí tendru na 30 až 40 letadel, které mají nahradit F/A-18 Hornet a F-5 Tiger ve švýcarských službách. Oficiálním důvodem faktického odmítnutí Gripenů je požadavek účasti již operačně připravených letounů v testu. Tato fáze je však v případě Gripenů E v plánu až na rok 2024, tedy rok před předpokládanou dodávkou. V konečném důsledku tak mezi možnostmi akvizice zůstávají F-18 Super Hornet, Eurofighter, Rafale a F-35A.