Jaderné státy Indie a Pákistán mají dlouhodobě napjaté vztahy. Ty se navíc výrazně zhoršily a rychle eskalovaly v reakci na teroristický útok v Pulwamě[1], při kterém zahynulo více než 40 indických policistů. Hrozí skutečná válka mezi tradičními regionálními rivaly?
Útok v Pulwamě
Ve čtvrtek 14. února napadl sebevražedný atentátník Adil Ahmad Dar[2] skupinu paramilitárních indických policistů ve městě Pulwama v indické části Kašmíru. Útočník vozidlem naplněným 350 kilogramy[3] výbušnin narazil do autobusu plného příslušníků bezpečnostních složek. V důsledku zahynulo více než 40 policistů. K útoku se přihlásila teroristická skupina Džajš-e-Mohammed operující z Pákistánu.
Izolace a ekonomické sankce
Indie v reakci obvinila[4] Pákistán z podílu na útoku a aktivní podpory separatistických a teroristických operací v Indii. Pákistánský premiér Imran Chán jakýkoli podíl na útoku rezolutně odmítl, ohradil se proti indickým nařčením a označil je za “nepodložené žádnými důkazy.”[5] Premiér vyjádřil smutek nad událostí a nabídl veškerou možnou spolupráci při vyšetřování.
Indický premiér Narendra Modí však již 15. února pohrozil Pákistánu “kompletní diplomatickou izolací”[6]. V rámci té vyzval mezinárodní komunitu k odsouzení Pákistánu za podporu teroristů operujících z jeho území. Krom toho Indie uvalila na Pákistán ekonomické sankce. Konkrétně navýšila cla na import veškerého zboží z Pákistánu do Indie na 200 %[7]. Indie zároveň zrušila tzv. Most Favoured Nation Status[8], který Pákistánu věnovala v roce 1996. Tento status zavazuje jeho poskytovatele k nediskriminujícímu obchodnímu jednání vůči danému státu. Pákistán však tento status Indii nikdy nepropůjčil.
Nicméně, vzhledem k dlouhodobě napjatým vztahům nedosahuje vzájemný obchod vysokých čísel. Jedná se tedy spíše o symbolické gesto. Přesto jde ale o další ránu pro Pákistán, který se aktuálně potýká s finanční krizí.
Premiér Modí dále prohlásil, že smrt indických policistů bude pomstěna a informoval, že „[indické] bezpečnostní složky mají volnou ruku [v reakci na útok].“[9]
Pákistánský premiér Chán v reakci prohlásil, že na jakýkoliv vojenský útok proti Pákistánu země odpoví stejně.[10] Dodal také, že pouze dialog může situaci v Kašmíru, o který obě země vedly v minulosti již tři vojenské konflikty, vyřešit.
Letecký úder v Balakotu
Rapidní eskalaci po útoku v Pulwamě znamenal následný indický krok. V úterý 26. února zaútočilo[11] indické letectvo na údajnou základnu skupiny Džajš-e-Mohammed nedaleko pákistánského města Balakot. Do pákistánského vzdušného prostoru vstoupilo 12 indických letounů Mirage-2000[12]. Pákistánská protivzdušná obrana a vzdušné síly sestřelily jeden až dva bombardéry. Pákistánská obrana neohlásila žádné ztráty, nicméně se spekuluje o jednom sestřeleném stíhači na pakistánské straně. Do zajetí padl indický pilot Abhinandan Varthaman[13]. Jednalo se o první přímý střet letounů obou zemí od války v roce 1971[14]. Pákistán se rozhodl zajatého pilota navrátit do Indie jako mírové gesto. Předání pilota zpět do Indie proběhlo v pátek 29. února na hraničním přechodu Wagah. Indie i Pákistán však odmítají přiznat skutečné škody a ztráty. Tím pádem je velmi obtížné zhodnotit jak úspěšný nálet skutečně byl.
Indie tvrdí, že při útoku eliminovala stovky ozbrojenců, ale Pákistán tuto verzi rozporuje. Australský think-tank ASPI došel po analýze satelitních snímků k názoru, že ve skutečnosti bomby dopadly[15] 150-200 metrů od údajné teroristické základny. Indie však trvá na svém úspěchu a oslavuje ho jako velké vítězství. Stejně jako v otázce ztrát se zdroj v otázce výsledku náletu významně rozcházejí, jelikož Pákistán i Indie mají vlastní a značně odlišné verze událostí.
Blížící se parlamentní volby
Prudká indická reakce na teroristický útok je podle všeho posilována blížícími se parlamentními volbami[16]. Ty se uskuteční na konci května (každý federální stát má nicméně odlišná data voleb). Nacionalistická vláda Narendry Modího a jeho strany BJP čelí silné konkurenci ze strany svých politických odpůrců. Modí může být tlačen veřejným míněním k zaujetí tvrdé a nekompromisní pozice vůči Pákistánu s vidinou zisku tolik potřebných politických bodů. Právě to může vést k další eskalaci násilí.
Modího vláda v předchozích volbách slíbila vznik pěti milionů nových pracovních míst každý rok, nicméně sliby se jí nedaří plnit. Letecký úder v pákistánském Balakotu se nicméně setkal s pozitivní odezvou. Drtivá většina opozičních stran podpořila[17] vládu a její aktivity vedoucí k nekompromisní reakci na atentát v Pulwamě.
Džajš-e-Mohammed a Masoor Azhar
Džajš-e-Mohammed se k útoku v Pulwamě přihlásil videem, ve kterém vystoupil sebevražedný atentátník Adil Dar. Organizace operuje[18] z Pákistánu a za svůj cíl si vytyčila vyhnání Indů z regionu Džammú Kašmír a jeho předání Pákistánu. V roce 2000 skupinu založil Masúd Azhar, který má na svědomí například útok na budovy indického parlamentu z roku 2001. Právě Azhar je považovaný za strůjce nejhorších teroristických útoků v Indii. Ta se dlouhodobě snaží bojovat v OSN za oficiální zařazení Azhara na seznam teroristů. Pro členské státy OSN by to znamenalo[19] povinnost zmrazit všechny finanční prostředky s ním spojené. Nejedná se přitom pouze o jeho osobní prostředky, ale i prostředky organizací na něj napojených. Kromě toho musí státy zabránit jeho pohybu na svém území a musí aktivně zabránit jakýmkoli dodávkám zbraní pro Azhara či pro organizace na něj napojené – především Džajš-e-Mohammed.
V praxi by to tedy znamenalo, že Pákistán bude mít povinnost proti organizaci skutečně zasáhnout. V minulosti byl takový návrh v Radě Bezpečnosti OSN několikrát vetován[20] Čínou, která s Pákistánem udržuje přátelské vztahy. Návrh na zařazení Masúda Azhara na seznam teroristů se nyní projednává v Radě bezpečnosti OSN.
Shrnutí
Po teroristickém útoku v Pulwamě v polovině února napětí mezi Pákistánem a Indií rychle eskalovalo. Po uvalení ekonomických sankcí přišla i skutečná vojenská odpověď v podobě leteckého úderu na údajnou základnu teroristické organizace poblíž města Balakot.
V předchozí podobné situaci, po teroristickém útoku v indickém Uri[21], kde zemřelo osm vojáků, zvolila Indie odlišný postup. V reakci na útok v Uri v roce 2016 Indie provedla několik tzv. „přesných úderů“[22], v praxi se jednalo o překročení tzv. Line of Control skupinami vojáků a útoky proti pákistánským vojákům. Nicméně se stále jednalo o vojenské řešení, byť v rámci běžných šarvátek na Line of Control ničím výjimečné.
Je nicméně otázkou, jaký bude další krok Pákistánu, který si dle slov svých představitelů vybere čas, místo a způsob odvety. Čeká nás jaderná válka mezi oběma rivaly? Pravděpodobně ne, podle zahraničních expertů jsme ještě několik kroků od nasazení jaderných sil. Čeká nás další eskalace násilí mezi oběma státy? Velmi pravděpodobně ano, ale jakou bude mít podobu a kdy se jí dočkáme, to ukáže až čas.
Zdroje
[1] https://www.theguardian.com/world/2001/dec/14/kashmir.india
[2] https://www.ndtv.com/india-news/pulwama-terror-attack-jaish-e-mohammad-terrorist-who-attacked-crpf-in-jammu-and-kashmir-ived-10-km-f-1993899
[3] https://thewire.in/security/kashmir-pulwama-crpf-attack-jem
[4] https://nordic.businessinsider.com/indias-modi-unleashes-military-on-pakistan-after-pulwama-terrorism-2019-2?r=US&IR=T
[5] https://www.msn.com/en-in/news/newsindia/no-evidence-of-pakistans-role-in-pulwama-attack-imran-khan/ar-BBTMU9d
[6] https://www.bbc.com/news/world-asia-india-47249133
[7] https://www.business-standard.com/article/economy-policy/pulwama-attack-india-s-200-duty-is-as-good-as-a-ban-on-pakistani-imports-119021800243_1.html
[8] https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/fact2_e.htm
[9] https://www.hindustantimes.com/india-news/armed-forces-free-to-hit-back-says-pm-modi-on-pulwama-terror-attack/story-aVbs9aPUTaoc8f8DpZ2yqL.html
[10] https://www.aljazeera.com/news/2019/02/pakistan-imran-khan-approves-military-response-india-attacks-190221192822964.html
[11] https://www.bbc.com/news/world-asia-47366718
[12] https://economictimes.indiatimes.com/news/defence/19-minutes-12-jets-3-targets-this-is-what-the-iaf-did-in-pakistan-while-you-were-asleep/articleshow/68164179.cms
[13] https://www.bbc.com/news/world-asia-47412884
[14] https://economictimes.indiatimes.com/news/defence/how-indias-first-air-strike-in-pakistani-territory-since-1971-unfolded/articleshow/68177109.cms
[15] https://www.aspistrategist.org.au/were-indias-airstrikes-in-pakistan-a-strategy-for-public-approval/
[16] https://edition.cnn.com/2019/02/15/asia/india-election-what-to-know-intl/index.html
[17] https://thewire.in/security/opposition-parties-stand-with-centre-forces-in-aftermath-of-pulwama-attack
[18] https://www.bbc.com/news/world-asia-47249982
[19] https://www.ndtv.com/world-news/pressure-on-china-as-us-uk-france-move-un-security-council-to-ban-masood-azhar-2000415
[20] https://www.indiatoday.in/india/story/china-bets-big-on-pakistan-why-beijing-is-soft-on-jaish-e-mohammed-chief-masood-azhar-1457377-2019-02-15
[21] https://edition.cnn.com/2016/09/18/asia/india-kashmir-attack/index.html
[22] https://www.bbc.com/news/world-asia-india-37702790
