[Afrika]
Somálsko: Ve výcvikovém centru Spojených arabských emirátů (SAE) v Mogadišu došlo ke střelbě mezi soupeřícími frakcemi somálské armády. Snaha vybudovat sjednocené bezpečnostní složky je dlouhodobě problematická. SAE se na výcviku somálské armády podílí od roku 2014, nedávné neshody však vedly k přerušení programu. Po 90 minutové přestřelce bylo výcvikové centrum zajištěno prezidentskou stráží a někteří vojáci byli zadrženi. Prchající vojáci však zvládli z centra vynést nejméně 600 zbraní, které jsou v současnosti k prodeji na volném trhu.
Nigérie: 16 lidí bylo zavražděno při útoku polo-nomádských pastevců na kostel v centrální Nigérii. Při jejich střetech s farmáři v oblasti letos zahynuly již stovky lidí. Boje se vedou primárně o půdu, konflikt má ale i náboženský podtext: většina nomádů je muslimského vyznání, zatímco farmáři jsou převážně křesťané. Prezident Buhari se v souvislosti s úterním incidentem stal terčem kritiky, vraždění v kostele však veřejně odsoudil. Situace bude mít dohru v prezidentských volbách v příštím roce, neboť jsou to právě hlasy občanů žijících v centrální Nigérii, které mohou rozhodnout o Buhariho znovuzvolení.
[Blízký východ]
Jemen: V pondělí 23. dubna hnutí Hútíů oznámilo, že šéf Nejvyššího politického shromáždění Saleh al-Sammad byl 19. dubna zabit při leteckém náletu saúdské koalice na svatbu v al-Buraihi. Během tohoto útoku zahynulo přibližně 20 lidí včetně šesti členů jeho ochranky. Abdul Malik al-Houthi prohlásil, že jeho smrt nezůstane bez odpovědi. Jeho zabití je těžkou ranou pro celé hnutí a může vést k další eskalaci konfliktu a k celkovému zhoršení bezpečnostní situace v Jemenu, kdy proti sobě stojí Hútiové podporovaní Íránem a současný prezident Hádí podporovaný sunnitskou koalicí v čele se Saúdskou Arábií.
Írán/Sýrie: Izraelský vyslanec při OSN Danny Danon prohlásil, že Írán rekrutoval na 80 000 šíitských bojovníků v Sýrii. Jejich výcvikový tábor se údajně nachází přibližně 8 km od Damašku a je plně pod kontrolou Íránu. Izrael má také důkaz, že dron, kterého IDF sestřelilo, vzlétl ze Sýrie. Také americké zpravodajské služby mají podezření, že Írán letecky zásobuje syrský režim zbraněmi. Írán je dlouhodobým podporovatelem Asáda a spolu s Tureckem a Ruskem se dle jejich slov snaží vyčistit Sýrii od teroristů.
[Euroatlantický prostor]
Francúzsko: V Paríži sa uskutočnila medzinárodná konferencia s heslom „Žiadne peniaze, žiadny terorizmus“, na ktorej približne 500 expertov zo 70 krajín rokovalo o spôsoboch obmedzenia financovania teroristických skupín. Organizátori naliehali na medzinárodnú koordináciu a väčšiu transparentnosť finančných transakcií, keďže teroristi na svoje financovanie využívajú čoraz sofistikovanejšie metódy ako obchod s ľuďmi či drogami. V závere zaznela výzva na začatie novej etapy boja proti Islamskému štátu a al-Káide.
USA/Francúzsko: Francúzsky prezident Emmanuel Macron podnikol trojdňovú oficiálnu návštevu USA, počas ktorej rokoval s americkým prezidentom Donaldom Trumpom. Okrem prehĺbenia vzťahov oboch krajín bolo Macronovým cieľom presvedčiť Trumpa, aby zotrval v Sýrii, neodstúpil od jadrovej dohody s Iránom a odvrátil hrozbu obchodnej vojny medzi Európskou úniou a USA. Trumpove neskoršie vyjadrenia nasvedčovali tomu, že ani v jednej z oblastí nedošlo k želanému kompromisu.
[Jižní Asie]
Pákistán: V neděli 22. dubna se v Láhauru uskutečnila masová demonstrace paštunského hnutí. Celé akci předcházela represe ze strany bezpečnostních složek. Těsně před demonstrací policie zatkla deset řečníků (které ale pod tlakem následně propustila) a byla zkonfiskována většina propagačních materiálů. Demonstrace se i přesto zúčastnilo okolo 10 000 lidí. Paštunové dle výkladu pákistánských vládních institucí představují bezpečnostní riziko pro celou zemi. Pashtun Tahaffuz Movement je nejrychleji se rozvíjející hnutí tohoto etnika v Pákistánu. Hnutí tvořené především mladými aktivisty se zaměřuje na kritiku chování a přítomnosti bezpečnostních složek v kmenových oblastech Pákistánu.
Afghánistán: Sebevražedný atentátník tzv. Islámského státu v neděli 22. dubna zabil nejméně 57 lidí a 119 zranil. K útoku došlo v západní části Kábulu, kde probíhala registrace voličů k říjnovým volbám do parlamentu, který úřaduje už o 3 roky déle, než měl mandát. Jedná se o další ze série útoků na registrační centra. Bezpečnostní složky je nemohou plně ochránit všechna, což vede k nízkému zájmu o zápis do listiny voličů. Dosud bylo zaregistrováno 500 000 lidí z celkového počtu 14 milionů oprávněných voličů. Ze 1 419 míst zápisu voličů je podle úřadů z bezpečnostních důvodů uzavřeno 70. Z více jak 7 000 volebních místností se pak necelá 1 000 nachází na území pod kontrolou povstalců.
[Latinská Amerika]
Peru: Vztahy mezi nativními obyvateli a turisty se vyostřují v oblasti peruánské Amazonie. V neděli tu byla zastřelena místní léčitelka, její sousedi z vraždy obvinili kanadského turisty, kterého později i zlynčovali. V oblasti se pěstuje rostlina zvaná ayahuasca, právě díky ní do oblasti přijíždí množství turistů hledajících spirituální očištění, rostlina v sobě totiž obsahuje halucinogenní látku. Nával turistů způsobil ekonomický růst tamějších kmenů, stojí ale i za mnohými vraždami.
Mexiko: Katolický kněz byl nalezen mrtvý ve střední části Mexika. Za smrtí kněze stojí podle odborníků infarkt, okolnosti smrti jsou však nejasné, kněz byl totiž nedlouho předtím unesen. Jen za minulý týden zemřeli za neznámých okolností celkem tři kněží. Od roku 2012 jich bylo celkem zabito 25. Podle mexických bezpečnostních expertů nemají vraždy žádný výrazný motiv. Problém přesto ukazuje na celkovou zhoršující se bezpečnostní situaci ve státě.
[Post-sovětský prostor]
Jerevan: V Arménsku tento týždeň vyvrcholili protesty proti premiérovi a bývalému exprezidentovi Serž Sargsianovi. Sargsian bol od roku 2008 arménskym prezidentom. V roku 2015 prezident usiloval o premenu Arménska z prezidentskej na parlamentnú demokraciu, čo sa mu podarilo vďaka úspešnému referendu. Kritici Sargisiana už vtedy upozorňovali, že je to spôsob ktorým si prezident bude chcieť upevniť moc po skončení jeho dvoch mandátov. Svoj sľub neuchádzať sa o ďalšie politické funkcie porušil, keď ho poslanci 17.4 zvolili predsedom vlády s ešte rozsiahlejšími právomocami než mal ako prezident. Reakcia ulice na seba nenechala dlho čakať. Rozsiahle protesty pri ktorých sa demonštranti odkazovali na Nežnú revolúciu hrozil vyeskalovaním po tom ako polícia zatkla predstaviteľa demonštrantov Nikolu Pašinjana. Na stranu demonštrantov sa však pridali aj desiatky vojakov. Premiér Sagsian tak nakoniec začiatkom týždňa odstúpil. Novým premiérom sa stal Karen Karapetjan.
Moskva/Damašek: Ruská federácia sa podľa zdrojov z prostredia ministerstva obrany chystá dodať Sýrii protilietadlový a protiraketový systém S-300. Pôvodne malo Rusko tento systém dodať Sýrskej armáde už v roku 2010, avšak vtedy Moskva po žiadostiach západných krajín predovšetkým Izraela od kontraktu odstúpila. Zmenu postoja Ruska však spôsobil spojenecký útok na Sýriu z pred dvoch týždňov. Ruský systém S-300 je predchodcom najnovšieho protilietadlového a protiraketového systému S-400 ktorým Rusko v Sýrii chráni svoje základne. Hoci by systém S-300 nepredstavoval pre západné armády až taký problém ako S-400, jeho dodaním by sa zásadné zvýšila sila PVO Sýrie. Najviac by rozmiestnenie nového zbraňového systému v Sýrii mohlo znepokojovať Izrael, ktorý sa už nechal počuť, že v prípade svojho ohrozenia by naň neváhal letecky zaútočiť.
[Východní Asie]
Severní/Jižní Korea: Představitelé států Korejského poloostrova se v pátek setkali v demilitarizované zóně. Dohodli se na spolupráci, která má zahrnovat denuklearizaci oblasti, společné rozhovory s USA a oficiální ukončení Korejské války. Tento konflikt totiž v roce 1953 skončil příměřím a mírová smlouva dosud nebyla podepsána. Také se předpokládá stáhnutí vojenských jednotek ze společné hranice a setkání válkou rozdělených rodin. Dohoda však nezahrnuje upřesnění budoucích kroků. Navíc lze říci, že není v souladu s politikou USA, jejímž cílem je maximální nátlak do doby, než se Severní Korea vzdá jaderného programu. Sbližování s jižním sousedem tedy může být snahou o vytvoření sporů mezi spojenci a úsilím o zmírnění dopadů sankcí.
Čína/Japonsko: Za kybernetické útoky na japonské obranné společnosti jsou dle americké FireEye zodpovědní čínští hackeři. Cílem byly informace týkající se postupů proti severokorejskému jadernému programu. Údajně útok provedla skupina APT 10 a použila phishingové e-maily. Útoky se uskutečnily v září a říjnu 2017. Čínské ministerstvo zahraničí se k útoku dosud nevyjádřilo. S nárůstem rakoviny vzrůstají čínské kybernetické útoky i do japonské farmaceutické sféry. Hackeři také často útočí na americké společnosti, které mají své zájmy v Jihočínském moři.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Airbus, Dassault a Leonardo představili na leteckém dni v Berlíně model budoucího “Eurodronu”, na jehož vývoji spolupracuje Německo, Francie, Itálie a Španělsko. Jedná se o letoun kategorie MALE – “medium-altitude, long-endurance” (střední výška, dlouhý dolet), s možností výroby i ozbrojená verze. Jedná se odpověď na americké bezpilotní stroje, ve snaze o evropskou soběstačnost a nezávislost na americkém importu. Zvláštní je ovšem velikost dronu, která je výrazně větší než například americký Reaper. “Eurodron” má dva motory, a velikostí si nezadá s menším pilotovaným letounem.
Kybernetická bezpečnosť: Bezpečnostní výskumníci z fínskej spoločnosti F-Secure odhalili zraniteľnosť v elektronickom zámkovom systéme VingCard Vision, ktorá umožňuje generáciu tzv. hlavného kľúča (master key) za menej ako jednu minútu. K útoku pritom stačilo mať len čítačku, špeciálny software a elektronickú prístupovú kartu. Vďaka tomuto kľúču sa následne dali otvoriť prakticky všetky dvere v danom hoteli.
