[Afrika]

Etiopie: Napětí v zemi roste navzdory celonárodnímu výjimečnému stavu, který etiopská vláda vyhlásila v polovině února, pouhý den po neočekávané rezignaci premiéra Hailemariama Desalegna. Pobouření vyvolal nedělní incident, při němž vojáci provádějící operaci v oblasti Moyale zabili 9 civilistů a dalších 12 zranili. Podle vládního zdroje již desetitisíce lidí opustily domovy z obavy o svou bezpečnost. Červený kříž odhaduje, že přibližně 5000 Etiopanů uprchlo do sousední Keni. Jmenování nového premiéra je očekáváno tento měsíc.

Jižní Súdán: Pouze jediný podpis dělí zemi od vzniku hybridního soudního tribunálu, který bude stíhat zločince obviněné ze zvěrstev spáchaných v průběhu občanské války. Ustanovení o založení soudu sestávajícího se ze soudců Africké unie (AU) i Jižního Súdánu bylo již součástí mírové smlouvy z roku 2015. Nyní AU čeká na jmenování vládního představitele, který jménem jihosúdánské vlády podepíše memorandum, jehož přijetí je poslední překážkou vzniku hybridního soudu. V současné době je vytipováno přes 40 vojenských představitelů zodpovědných za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, kteří by se měli stát přednětem vyšetřování.

[Blízký východ]

Sýrie: Jednotky turecké armády a milic Svobodné syrské armády (FSA) obsadily v sobotu střed města Afrínu, o nějž svedly tvrdé boje s kurdskými milicemi YPG a PYD. Afrín je hlavní město stejnojmenného kantonu, který je jedním ze tří kantonů ovládaných Kurdy na severu Sýrie. Boje začaly 20. ledna s vyhlášením operace Olivová ratolest. Obě strany pro dosažení svých cílů využívají propagandy. Celou kampaň provází osočování turecké strany z válečných zločinů. Při bombardování zahynulo několik set civilistů. Ke konci týdne se několik desítek tisíc civilistů snažilo město opustit, podle některých zdrojů dochází i k přesunu špiček PYD a YPG směrem k městu Manbídž.

Sýrie: Zhruba 100 tureckých obrněných vozidel včetně tanků překročilo hranici v provincii Idlíb a zamířilo k městu Aleppu. Přesun je prováděn za účelem vytvoření šestého z celkových dvanácti pozorovacích bodů pro udržování deeskalačních zón. Na nich se domluvilo Turecko, Rusko a Írán v kazašské Astaně v minulém roce. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že jejich implementaci brání podpora Západu povstaleckým skupinám.

[Euroatlantický prostor]

EU: V souvislosti s užitím íránských balistických raket v Sýrii navrhují vlády Velké Británie, Francie a Německa proti Íránu nové sankce. K jejich schválení bude potřeba souhlas všech členských zemí EU. Podle navrhovatelů jsou sankce ve formě zákazů cestování nebo zmrazení účtů či majetku oprávněné, protože Írán nedodržel závazky plynoucí z jaderné dohody z roku 2015. Tuto dohodu chce pozměnit americký prezident Donald Trump, podle kterého obsahuje „hrozné chyby“. Na úpravu dal evropským zemím ultimátum. Írán o změnách v dohodě odmítá diskutovat.

ČR: Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová dál odkládá podpis smlouvy s Izraelem, který má české armádě dodat nové 3D radary za tři a půl miliardy korun. Šlechtová nákup nepodepíše, dokud nebude ujištěna, že jsou izraelské radary kompatibilní se systémy NATO. Ruské radary, které armáda v současnosti používá, již patnáct let přesluhují. I kdyby byla smlouva s Izraelem podepsána ještě letos, nové radary dorazí nejdřív v roce 2020. Armáda má vymyšlené krizové scénáře, které zaručí fungování přesluhujících radarů do doby jejich vyměnění.

[Jižní Asie]

Myanmar: Podle lidskoprávní organizace Amnesty International armáda staví nové vojenské základny na místech alespoň třech rohingských vesnic, které zničila. Tento krok je vedle oplocených a střežených návratových center dalším způsobem, jak zabránit Rohingům v návratu domů. Může jít také o zakrytí stop možné genocidy. Myanmarská armáda oponuje s argumentem, že se jde pouze o nutné opatření v boji proti muslimským rebelům z řad Rohingů. Zároveň se v Myanmaru objevuje i násilí ze strany buddhistických nacionalistů, kteří byli dříve podporováni armádou, ale nyní se obracejí proti svým někdejším spojencům v sérii bombových atentátů.

Afghánistán/USA: Americký ministr obrany James Mattis v úterý nečekaně navštívil Kábul. Prohlásil, že výsledkem probíhajícího konfliktu má být politické usmíření a nikoli vojenské vítězství. V současné době mají podle něj některé frakce Tálibánu zájem na dialogu. Postupná příměří a drolení jednotného postoje povstalců, která mohou za léta bojů ztrácet motivaci či přicházet k únavě, budou zřejmě jedním z politických cílů americké strategie. Velitel sil USA v zemi, generál Nicholson, uvedl, že hlavním úkolem bude udržet bezpečnost v Kábulu. V současné době přebírá armáda checkpointy od policie a dochází ke společným zásahům speciálních sil na základě zpravodajských informací.

[Latinská Amerika]

Brazílie: Desetitisíce lidí vyšly do ulic na počest zavražděné političky, která za svého působení snažila bojovat s policejní brutalitou. Vedle toho se třiceti osmiletá radní Ria stala symbolem boje za ženská práva. Zastřelena byla ve středu v autě společně se svým řidičem. Do politiky se dostala v roce 2016, kdy byla zvolena do vedení města za levicově orientovanou stranu SLP. Vraždou se budou vedle státních složek zabývat i světové organizace jako UHNCR a Amnesty International.

Bolívie: Sedm vězňů bylo zavražděno během zákroku policistů ve věznici v Santa Cruz. Policie zaútočila potom, co se vězni ve středu začali bouřit kvůli omezení privilegií. Ve věznici je momentálně 5200 lidí, odsouzeno je ale pouze několik stovek, zbytek zatím čeká na soud. Podle náměstka ministra vnitra Joseho Luise Quirogy odpověděli vězni na útok střelnými zbraněmi.  Vzpoury vězňů začaly již před deseti dny potom, co vláda zakázala návštěvy vězení dětem mladším šesti let.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Velká Británie: Mezi dvěma zeměmi se vyhrotila nejzávažnější diplomatická krize za poslední desetiletí, spojená s otrávením bývalého informátora MI6 v ruských zpravodajských službách Sergeje Skripala a jeho dcery Julie. Byli nalezeni v bezvědomí ve městě Salisbury 4. března. Britská premiérka Theresa May prohlásila, že byli otráveni nervovou látkou „Novičok“, která je údajně vyráběna v Rusku. Po řadě vzájemných obvinění ze strany ministrů zahraničních věcí obou zemí došlo k vyhnání 23 ruských diplomatů z Velké Británie, Rusko odpovědělo stejným způsobem. Rusko účast v otrávení odmítá, mimo jiné poukazovala na to, že výroby „Novička“ se zúčastňovala i Česká republika, což české vedení popírá.

Rusko: V průběhu týdne se země připravovala ke hlasování v prezidentských volbách. Celkem se voleb zúčastnilo 8 kandidátů, včetně současného prezidenta Vladimira Putina. Experti se již před volbami shodli, že ve volbách zvítězí Putin, tento předpoklad potvrzdily výsledky průzkumů veřejného mínění: podle údajů Gallup je 80 % lidí spokojeno s činností prezidenta, ačkoliv 40 % respondentů nedůvěřuje ruským volbám. Prezidentská kampaň byla poznamenána nejednoznačnými televizními debatami, ve kterých se kandidáti vzájemně uráželi — Vladimir Putin se těchto debat neúčastnil. Na druhou stranu těsně před volbami ruská státní televize ukázala dvoudílný film o Putinovi.

[Východní Asie]

Filipíny: Prezident Rodrigo Duterte oznámil, že jeho země opustí Mezinárodní soudní dvůr (MSD). MSD, hlavní soudní orgán OSN, před několika týdny ohlásil vyšetřování jeho zločinů proti lidskosti, kterých se mohl dopustit během své protidrogové války. Podle Duterteho MSD nedodržuje presumpci neviny a vyšetřování je neopodstatněné. V každém případě je vystoupení možné rok po doručení oznámení generálnímu sekretáři OSN a záležitosti, které jsou již projednávány, nemohou být státu odpuštěny.

Austrálie: Minulý víkend se v Sydney uskutečnilo setkání organizace ASEAN. Přestože Austrálie není členským státem, snaží se o prohloubení politické i ekonomické spolupráce v regionu. S Indonésií, Malajsií, Brunejí a Filipínami podepsala dohodu o společném postupu proti terorismu. Cílem je zabránit radikalizaci na internetu a získávání nových členů. Minulý rok Austrálie pomáhala při osvobozování filipínského města Marawi, které obsadili příznivci Islámského státu (IS). Vliv IS v oblasti jihovýchodní Asie roste i kvůli vytlačování ze Středního východu.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Redaktorům Defense News byl umožněn exkluzivní pohled do zákulisí Boing Phantom works, a mohli si prohlédnout první prototyp  MQ-25 Stingray. MQ-25 se bude účastnit soutěže amerického ministerstva obrany na tankovací bezpilotní letoun, který bude sloužit na palubě amerických letadlových lodí. Ten by měl zvětšit bojový rádius a délku operací palubních letounů, a díky absenci pilota a stealth profilu bude moci operovat i v blízkosti bojových operací a nepřátelské PVO. Podle informací Defense News Boeing staví už druhý prototyp, což ukazuje velkou důvěru firmy v tento projekt. O vítězství v soutěži se dále ucházejí Lockheed Martin a General Atomics. Northrop Grumman ze soutěže odstoupil.      

Kybernetická bezpečnosť: Ministerstvo financií USA vo štvrtok uvalilo sankcie na Rusko za ich trollingovú kampaň na sociálnych sieťach. Kampaň je spájaná s ovplyvňovaním prezidentských volieb v roku 2016. Na zozname sa ocitlo 19 jednotlivcov, 5 organizácií a niekoľko orgánov ruskej vlády. Sankcie sa týkajú zákazu obchodovania s americkými firmami a zákazu vstupu ich predstaviteľov na územie USA.