[Afrika]

Jižní Súdán: Země zmítaná občanskou válkou se opět nachází na pokraji hladomoru. Humanitární organizace se nyní připravují na doposud nejhorší rok. Od začátku války v roce 2013 své domovy opustily přes 4 miliony lidí, což z konfliktu činí největší africkou uprchlickou krizi od rwandské genocidy. Téměř dvě třetiny populace budou v roce 2018 potřebovat potravinovou pomoc, která se stane jedinou záchranou před vyhladověním. Podle výzkumu provedeného FAO je již nyní 48 % obyvatel v nouzi, přičemž nečinnost povede ke zhoršující se tragédii.

Nigérie: Nigerijská federální vláda potvrdila únos celkem 110 dívek ze školy ve městě Dapchi na severovýchodě země. Za únos je zodpovědná teroristická skupina Boko Haram. Pátrání po dívkách bylo v pátek rozšířeno i do sousedních států. Incident je veřejností považován za ostudné selhání prezidenta Muhammadu Buhariho, který v roce 2015 vyhrál volby na pozadí únosu 276 dívek z Chiboku. Hlavním volebním slibem Buhariho bylo vypořádání se s bojovníky Boko Haram a zlepšení bezpečnostní situace v zemi. Celý incident vyvolává pochybnosti o Buhariho kompetenci.

[Blízký východ]

Sýrie: Podle skupiny syrských záchranářů, jež si říkají Bílé helmy, přišlo ve východní Ghútě u Damašku o život na 674 civilistů za posledních 13 dnů. Rebely držená oblast je již po dva týdny cílem náletů syrské armády za podpory Ruské federace. Přestože byl v oblasti Radou bezpečnosti OSN jednomyslně prosazen třicetidenní klid zbraní, k jeho porušení došlo několik málo hodin po jeho vyhlášení. Střet vládních jednotek a opozičních skupin tak oblast východní Ghúty během posledních dvou týdnů uvrhl do humanitární krize, kde kromě početných ztrát na životech došlo k zničení velké části infrastruktury, a kde je kritický nedostatek vody, potravin a medikamentů.

Katar/Rusko: Katarský velvyslanec v Rusku Fahad bin Mohammed Al-Attiyah prohlásil, že Doha s Moskvou jedná o nákupu protivzdušného obranného systému S-400 Triumf. Po podepsání významné dohody o sdílení vojenských technologií z října minulého roku se tak jedná o další krok prohlubující vzájemnou obrannou spolupráci. Doha by se tak vedle Turecka a Saudské Arábie, jež byli doposud důležitými partnery USA pro řešení blízkovýchodních konfliktů, mohla stát další zemí upevňující vztah s Ruskem, a tedy posilující vliv Kremlu v oblasti.

[Euroatlantický prostor]

Česká republika: Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová oznámila, že novým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR bude v květnu jmenován generál Aleš Opata. Ten ve funkci nahradí generála Josefa Bečváře, jemuž mandát vypršel již loni v létě, nicméně byl tehdejším ministrem obrany Martinem Stropnickým prodloužen. Šlechtová předloží vládě návrh na odvolání Bečváře ve čtvrtek. Nový náčelník generálního štábu bude mít za úkol jak reorganizaci velení armády, tak i realizaci plánovaných velkých akvizic v podobě vrtulníků či radarů.

Německo: Nová studie německého ministerstva obrany poukázala na značné mezery v připravenosti vybavení ozbrojených sil, které mají k dispozici méně než 50 % většiny svých zbraňových systémů. Problém se týká všech tří ozbrojených složek a sahá od bojových tanků Leopard přes stíhací letouny Typhoon až po fregaty. Samotné ministerstvo obrany vysvětluje tento stav zvýšenými nároky na cvičení a mise v důsledku ukrajinské krize, což vede k rostoucímu opotřebení techniky. I přes tyto nedostatky je však Německo dle svých slov schopno nadále plnit úkoly v rámci NATO.

[Jižní Asie]

Indie/Maledivy: Krize na Maledivách pokračuje. Vláda prezidenta Abdulla Yameena prodloužila stav ohrožení o dalších 30 dní i přes mezinárodní kritiku. Bývalý prezident a nynější opoziční vůdce Mohamed Nasheed zdůraznil, že vláda nezískala dostatečnou důvěru parlamentu a její konání je tedy protiústavní. Zároveň žádá indickou vládu o vojenskou intervenci. Jelikož jsou Maledivy poslední léta příjemcem masivních čínských investic, mohla by taková akce vést ke konfliktu s Čínou. Maledivy jsou zároveň strategicky důležité pro kontrolu Indického oceánu. Čínské námořnictvo má ve východní části Indického oceánu dislokované své válečné lodě, čímž ukazuje ochotu a schopnost bránit Maledivy v případě indické intervence.

Afghánistán: Prezident Ghání navrhl Tálibánu mírové rozhovory. Na mezinárodní konferenci nabídl příměří, propuštění vězňů, vypsání nových voleb, uznání hnutí jako legitimní politické síly či změnu ústavy. Bývalým povstalcům by měla být poskytnuta práce a jejich jména by mohla zmizet i z mezinárodních seznamů teroristů. Tálibán musí výměnou uznat vládu a respektovat právní normy země. Hnutí na nabídku oficiálně nereagovalo, nicméně na jedné z jeho stránek se objevilo prohlášení, které tvrdí, že dokud jsou v zemi „okupační síly“, je bezpředmětné jednat s vládou, která podle něj nereprezentuje obyvatelstvo.

[Latinská Amerika]

Mexiko: V Mexickém státě Veracruz bylo obviněno několik policejních důstojníků z vytváření policejních komand, které mají za cíl únosy, mučení a zabíjení lidí podezřelých z výroby a obchodu s drogami. Mexiko se snaží zintenzivnit boj s drogovými kartely, ale problém spočívá v tom, že tyto praktiky jsou využívány i proti osobám, které nejsou prokazatelně vinny. Celé věci neprospívá ani to, že podobnou zkušenost s porušováním lidských práv a státem organizovaným terorem se v Mexiku již objevila v šedesátých letech během bojů s levicovými rebely.

Mexiko: Po třech italských občanech bylo v Mexiku vyhlášeno pátrání. Raffaele Russo společně s jeho synem a synovcem byli naposledy spatřeni v lednu na čerpací stanici ve městě Tecalitlán v západním mexickém státě Jalisco. Dosud došlo k zatčení čtyřech policistů , kteří jsou podezřelí z toho, že unesené Italy prodali místnímu kriminálnímu gangu Jalisco, který tuto oblast ovládá. Otázkou zůstává co unesení Italové v této oblasti dělali. Není vyloučena ani možnost, že mohli mít co dočinění s obchodem s drogami.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: V. Putin představil nové zbraně během svého projevu pro Federální shromáždění, které byly podle politika již úspěšně testovány. Jedná se o několik zbraňových zařízení vč. nové ICBM, střely s plochou dráhou letu a také laserových zbraní. Část vystoupení byla také věnována vztahům s jinými státy, kde Putin zároveň dodal, že dříve ostatní země “nechtěli Rusko vyslechnout, tak teď nás slyší”.

Ukrajina/USA: P. Porošenko oznámil, že očekává doručení novějších amerických zbraní během několika týdnů. Stručně dodal, že jedná o velice sofistikované zbraňové systémy např. proti sniperům nebo za účelem protivzdušné obrany. Podle prezidenta podpora USA pomůže minimalizovat ruskou hrozbu a přijmout ruské jednotky k tomu, aby opustily východní část Ukrajiny. Americká strana dané vyjádření ovšem považuje za předčasné.

[Východní Asie]

Čína: V současnosti čínská Ústava povoluje vykonávat úřad prezidenta nejvýše po dobu dvou volebních období, tedy deset let. Komunistická strana Číny však přišla s návrhem zrušení tohoto ustanovení. Současný prezident Xi Jinping by tak mohl zůstat v čele země neomezeně. Stejná změna se týká i úřadu viceprezidenta. Tímto by byl zrušen zákon platný od roku 1976. Byl zaveden po smrti Mao Ce-Tunga pro zamezení vzniku dalšího silného kultu osobnosti a vládě jednoho člověka.

Jižní Korea/USA: Kvůli olympijským a paralympijským hrám se Spojené státy a Jižní Korea rozhodly posunout každoroční společné vojenské cvičení. Minulý týden země oznámily, že se bude konat v prvním dubnovém týdnu. Cvičení se obvykle účastní zhruba 17 000 amerických a 300 000 jihokorejských vojáků. Termín cvičení však stále může být změněn. Na závěrečném olympijském ceremoniálu vyjádřila severokorejská delegace vůli vyjednávat s USA. V případě uskutečnění setkání by mohlo být cvičení odloženo, aby nenarušovalo hladký průběh jednání.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Vladímír Putin ve svém předvolebním projevu uvedl že Rusko úspěšně otestovalo a do svého arzenálu zařadilo hypersonický nosič jaderných hlavic, kombinací letu rychlosti větší než mach 10 a nepředvídatelné letové dráhy, schopný obejít veškeré dnešní protiraketové obranné systémy. Přesto že se ozývají skeptické hlasy obviňující Rusy z blafování, takováto prohlášení přidávají na obavách, že Rusko (a Čína) jsou schopny v klíčových technologiích nejen dohnat, ale možná i předehnat Spojené Státy. Putin rovněž kromě hypersonické zbraně hovořil o jaderných autonomních torpédech a nové generaci tradičních balistických raket.

Kybernetická bezpečnosť: Nemecké médiá informovali o hakerskom útoku na nemecké rezorty diplomacie a obrany, ktorý mal trvať minimálne rok. Zasiahnutý mal byť aj úrad spolkového kancelára a Spolkový účtovný dvor. Útok sa pripisuje ruskej skupine APT28, známej tiež ako Fancy Bear, ktorá bola v roku 2015 spájaná s útokmi na počítačovú sieť nemeckého parlamentu. Rusko však obvinenia odmieta.