V srpnu 2017 se v Keni odehrály prezidentské volby, které se ziskem 54,3 % hlasů vyhrál dosavadní prezident Uhuru Kenyatta nad svým rivalem Railem Odingou, který obdržel 44, 7 % hlasů. Jednalo by se o standardní průběh voleb, kdyby země nebyla hluboce rozdělena po volbách z roku 2007, kdy došlo k etnickým střetům mezi příslušníky většinových Kikujů a kmene Luo, z něhož pochází opoziční kandidát Raila Odinga, jenž v tehdejších volbách také kandidoval. Kenyatta byl zároveň obviněn u Mezinárodního trestního tribunálu z nařízení útoků proti příslušníkům etnika Luo. To se projevilo v následujícím projevu znovuzvoleného prezidenta, který vyzval k jednotě. Přesto opozice neuznala výsledky ještě před samotným vyhlášením výsledků. Proces volby nového prezidenta považuje za šarádu, i přesto, že na volby dohlíželi mezinárodní pozorovatelé. Ještě před oficiálním vyhlášením výsledků Odingovi příznivci uveřejnili vlastní, podle kterých vyhrál právě Odinga. Volební komise následně uvedla, že tento krok je protiprávní a předčasný a uvedená čísla obsahují matematické chyby. Následovala vlna protestů, přičemž první vypukly ve městě Kisumu, jež je baštou opozice, dále se rozšířily do několika slumů v hlavním městě Nairobi. Samotný Odinga vyzval své stoupence ke klidu, avšak dodal, že nikoho nekontroluje a lidé chtějí vidět spravedlnost. Mnozí se obávali opakování etnického násilí, které vypuklo po prezidentských volbách v roce 2007. To za sebou zanechalo více než 1 100 mrtvých a dalších 600 000 obyvatel bylo donuceno opustit své domovy. Tyto prezidentské volby byly čtvrtým Odingovým pokusem získat prezidentský mandát. Vůči voličům se prezentoval jako kandidát změny. I přesto, že přesvědčil tisíce lidí v rámci celé země, většina se přiklonila k vizi současného prezidenta Kenyatty, který má rovněž v plánu transformovat Keňu.

Vyhlášením výsledků prezidentských voleb nedošlo k očekávanému zklidnění situace. Průběh voleb na Odingův podnět přezkoumal Nejvyšší soud, který rozhodl, že výsledky voleb jsou neplatné pro zaznamenané nesrovnalosti. Zároveň nařídil opakování prezidentských voleb, které se měly konat do šedesáti dnů od vyhlášení rozsudku. Prezident Kenyatta uvedl, že respektuje výrok soudu a následně vyzval ke klidu z možných obav opakujících se násilností. Zástupce prezidenta William Ruto vyzval volební komisi, aby stanovila datum nových voleb s tím, že vládní strana Jubilee je připravena. Opoziční kandidát Raila Odinga však chtěl změnit obsazení volební komise, jelikož podle něj ztratila svou důvěryhodnost. Zároveň se jedná o historický okamžik, jelikož by se mělo jednat o první případ v Africe, kdy soud zrušil volební výsledky v neprospěch vládního kandidáta.

Rozhodnutí soudu je o to překvapivější tím, že mezinárodní pozorovatelé průběhu voleb z Africké unie, Evropské unie a Spojených států neshledali při volbách větší podvodné jednáni a vyzvali Odingu, aby uznal jejich výsledky a tudíž i svou prohru. Ten však podal výše zmíněný podnět k Nejvyššímu soudu. Odinga při tomto kroku uvedl, že byl ošizen o vítězství a že volební komise nepostupovala podle zákona při řízení voleb. Nejvyšší soud následně vydal zdůvodnění k rozsudku. Soudci v něm uvádějí, že volby z 8. srpna 2017 nebyly transparentní a ověřitelné. Rozsudek soudu však nebyl jednoznačný, jelikož pro anulování voleb se vyjádřili čtyři soudci, další dva se zdrželi a další byl nemocen, tudíž se nemohl zúčastnit slyšení. Náměstkyně ministra spravedlnosti Philomena Mwilu oznámila, že volební komise oznámila výsledky předtím, než je ověřila. Prezidentské volby probíhaly elektronickou formou, což zavdalo pochybnostem, zda nebylo manipulováno s daty. Navíc volební komise nesouhlasila s nařízením soudu, aby byly hlasy přepočítány, což podle náměstkyně Mwilu vedlo k tomu, že se soud přiklonil k argumentům obhajoby o možné manipulaci s volebními hlasy. Samotná volební komise odmítla možnost, že by došlo k ovlivnění výsledků. Nové prezidentské volby se měly uskutečnit 17. října, což vzbuzovalo obavy, jelikož dodavatelská firma elektronického volebního systému uvedla, že nedokáže zapracovat potřebné změny u volebních jednotek dříve než ke konci října, což by v případě konání voleb ve starém režimu mohlo vést k dalším pochybnostem, že s výsledky bylo manipulováno a mohlo by to zapříčinit další vlny násilí.

I přesto, že prezidentské volby byly napínavé vhledem k souboji kandidátů, nečekal se politický zvrat v zemi. Volby se nakonec ukázaly průlomovými vzhledem k tomu, že soud poprvé na africkém kontinentu zrušil jejich výsledek v neprospěch vládního kandidáta, což může vyvolat podobné rozsudky soudů i v jiných afrických zemích. Otázka ovšem je, zda bude k takovým rozsudkům docházet, pokud je moc soudní navázána na moc výkonnou a nelze tedy v tomto případě mluvit o nezávislosti justice. To by mohl být případ kontroverzních prezidentských voleb v Gabonu z roku 2016, jejichž výsledky byly potvrzeny tamějším ústavním soudem. Ostatně sám Uhuru Kenyatta prohlásil po vyhlášení rozsudku, že spraví stávající stav, což by mohlo znamenat omezení a podřízení soudní moci ve prospěch moci výkonné, čímž by se Keňa posunula směrem do skupiny autokratických států.

Volební komise se rozhodla posunout termín hlasování, jelikož potřebovala více času na reformu volebních procesů, aby nedošlo k dalšímu soudnímu zrušení voleb. I přesto, že hlavní opoziční kandidát Raila Odinga se rozhodl neúčastnit těchto voleb, chtěl dát volební komisi čas, aby mohla zavést potřebné změny pro opakování hlasování. Jinak prý průběh opakovaných voleb může být horší než předtím. Volby byly přeloženy na 26. října. Opakovaných voleb se zúčastnilo podle prvních odhadů volební komise necelých 34 % oprávněných voličů, což je velký rozdíl oproti prvnímu kolu, kdy se jich k urnám dostavilo skoro 80 %. Volby byly poznamenány bojkotem hlavní opoziční koalice a zároveň střety s policií. Kvůli těmto nepokojům bylo pozastaveno konání voleb ve čtyřech oblastech, a to na dobu neurčitou. Jak uvedl Wafula Chebukati, ředitel volební komise, chtěl pozastavit volby v těchto oblastech, jež jsou baštou opozice o několik dní, avšak to se nepovedlo kvůli neuspokojivé bezpečnostní situaci, která by mohla ohrozit pracovníky volební komise. To se potvrdilo, když došlo k úmrtí dvou lidí, kteří byli zabití během volebních protestů.

Novým prezidentem se stal kvůli neúčasti Raily Odingy Uhuru Kenyatta, který v opakovaných volbách získal 98 % odevzdaných hlasů, což však nekoresponduje s volební účastí, která byla nízká a vyšplhala se nakonec na 39 %, což ukazuje, jak je země hluboce rozdělena. Tomu chce Kenyatta čelit začleněním některých opozičních myšlenek do svého programu. Přesto Odinga odmítl uznat výsledek opakovaných voleb. Označil je za klam a vyzval k vytvoření hnutí národního odporu, které má napomoci k navrácení demokracie. Kenyatta byl inaugurován 28. listopadu v hlavním městě Nairobi. Celý ceremoniál byl bojkotován opozicí, zároveň Raila Odinga ohlásil plány na zvolení prezidentem. Hrozilo by tedy dvojvládí, což může vést k dalšímu prohloubení politické krize v zemi a k dalším násilným akcím obou stran politického spektra, čímž by v Keni mohlo dojít k eskalaci konfliktu dosahujícího etnického rozsahu.

Vzhledem k tomu, že se pro volby využil elektronický systém, objevují se i zde pochybnosti, zda volby nebyly ovlivněny zásahem zvenčí pomocí hackerského útoku. Je velmi pravděpodobné, že pokud i další země přejdou na elektronickou formu voleb, bude větší pravděpodobnost, že volby mohou být narušeny právě pomocí hackerů, alespoň v případech, kdy nedojde k dostatečnému zabezpečení. Dalším potenciálním rizikem může být nesouhlas s výsledky ze strany opozice, která bude opakovaně poukazovat na ovlivnění výsledků, čímž může dojít k zablokování politické scény a vést k polarizaci společnosti a možnému vnitřnímu konfliktu. Nutno podotknout, že k tomu dochází i u jiných forem pořádaných voleb.