Úvod

Integrovaný záchranný systém (dále IZS) je systém vazeb a pravidel spolupráce, kterými se řídí jeho složky při záchranných a likvidačních pracích a přípravě na mimořádné události (Hasičský záchranný sbor ČR 2009). Jeho základními složkami jsou Hasičský záchranný sbor ČR (dále HZS) a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje, Policie ČR a zdravotnická záchranná služba ČR. Kromě těchto základních složek fungují jako součást IZS i tzv. ostatní složky, mezi které patří organizace různého charakteru zřizované státem, kraji nebo obcemi (např. obecní policie, vyčleněné sbory armády, hygienické stanice) nebo neziskové organizace a sdružení občanů (např. Speleologická záchranná služba, Horská služba[i] nebo Vodní záchranná služba).

Spolupráce různých typů složek dnešního IZS se ukázala jako velmi účinná při povodních roku 1997, kdy se s následky povodní vypořádávaly lépe ty okresy, v nichž fungovaly tzv. havarijní komise (Dubský, Hanuška, Skalská 2010: 8), v nichž můžeme spatřovat základy dnešního IZS. Oficiálně funguje IZS od roku 2001 a hlavní zákonnou normou pro jeho fungování je zákon č. 239/200 Sb. o Integrovaném záchranném systému, který vymezuje IZS a některé další pojmy, stanoví jeho složky a jejich působnost.

Vodní záchranná služba spolupracuje jako složka IZS nejčastěji s hasičským záchranným sborem (dále jen HZS) při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech, a to zejména při složitých podmínkách na vodní hladině (ČČK 2016). Spolupráce se ale týká i dalších složek IZS, například sborů dobrovolných hasičů, Policie ČR nebo letecké záchranné služby (viz oddíl 4. Rozhovor se členem VZS).

1.    Vodní záchranná služba Českého červeného kříže

1.1 Představení organizace a její struktura

Vodní záchranná služba Českého červeného kříže (dále VZS) je organizace s celostátní působností věnující se vodnímu záchranářství, vzdělávacím aktivitám a záchranářskému sportu. Je kolektivním členem Českého červeného kříže (dále ČČK) a v rámci IZS patří k ostatním složkám, které poskytují pomoc hlavním složkám IZS na vyžádání a nemusí držet stálou pohotovost (Dubský, Hanuška, Skalská 2010: 13). Služba VVS je ale specifická v tom smyslu, že na vybraných vodních plochách v letních měsících (červenec a srpen) platí nepřetržitá pohotovost sedm dní v týdnu.

Historie  VZS sahá až do roku 1967, kdy byla oficiálně založena[ii]. Velkou zásluhu o vznik VZS měl Jeroným Řepa, který v 50. letech působil na katedře tělesné výchovy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde vyučoval záchranu tonoucích (Kozmová 2015: 14). Od roku 1989 je VZS členem Mezinárodní organizace vodní záchrany – International Lifesaving Federation[iii] (dále ILS). Oficiální status organizace je zapsaný spolek a sídlo je na adrese Lahovská 25 v Praze. Ústředním orgánem je sedmičlenné prezidium, jehož členové jsou voleni republikovou konferencí na volební období čtyř let. V současné době je prezidentem VZS Mgr. David Smejkal. Dalšími orgány jsou představenstvo a valná hromada, vlastní právní subjektivitu pak má třicet pět pobočných spolků s místní působností. Členská základna čítá přibližně 1 400 členů (VZS 2016a).

1.2 Činnost

            Hlavní úkoly VZS můžeme rozdělit do čtyř okruhů, kterými jsou (VZS 2016b):

• Záchrana a poskytování neodkladné rozšířené první pomoci na otevřených vodních plochách a v jejich blízkosti.
• Zajišťování bezpečnosti v aquaparcích, bazénech a koupalištích.
• Komplexní vzdělávací řád záchranářů – od juniorů po specialisty na určité typy vodního prostředí a složky IZS.
• Vodní záchranná služba ČČK jako aktivní součást IZS.

            V rámci plnění úkolu záchrany na otevřených vodních plochách slouží VZS na hlídaných lokalitách v letních měsících celodenní služby. Mezi tyto lokality patří zejména přehradní nádrže jako Lipno, Orlík, Nové Mlýny, Brněnská přehrada a další (kompletní seznam a mapu hlídaných lokalit naleznete v přílohách). VZS se také aktivně podílí na záchranářském vzdělávání v součinnosti s ostatními složkami IZS (např. školení příslušníků HZS), ale i při školení laické veřejnosti. Velký význam VZS spočívá také v asistenci při povodních většího či menšího rozsahu (viz Řečínská 2013), při kterých mohou členové VZS nabídnout pomoc i ve vysoce specializovaných oblastech. Činnost VZS má také mezinárodní přesah, na řadě aktivit spolupracují záchranáři s kolegy ze zahraničí. Příkladem může být spolupráce českých a hornorakouských vodních záchranářů na vodní nádrži Lipno (Bery Bery 2013).

1.3 Pobočný spolek Nové Mlýny[iv]

Pobočný spolek Nové Mlýny má asi třicet aktivních členů, ve všech případech se jedná o dobrovolníky, kteří plní své povinnosti členů VZS při zaměstnání. Provoz spolku je financován za přispění Jihomoravského kraje, dotací a sponzorských darů. Stanice je umístěna  v Yacht Clubu Dyje pod obcí Pavlov. Hlídanou otevřenou vodní plochou je vodní nádrž Nové Mlýny, což je 4. největší otevřená vodní plocha v České republice[v]. Počet zásahů různé intenzity se pohybuje okolo šesti set za rok, přičemž sezóna trvá od poloviny dubna do poloviny října. Během letních měsíců (červenec a srpen) funguje na stanici nepřetržitá 24hodinová služba, kdy musejí být na stanici přítomní minimálně tři záchranáři. Po zbytek sezóny funguje spolek v režimu JPO III, tzn. musí být do 10 minut připraveni k výjezdu a mohou provádět i zásahy mimo katastrální území obce, na jejímž území se nachází stanice.

Výjezdy se uskutečňují na základě vlastního zjištění, výzvy od Policie ČR, krajského operačního a informačního střediska (KOPIS), krajského zdravotnického operačního střediska (KZOS) nebo žádosti od Jihomoravského kraje při mimořádných událostech. Spolek Nové Mlýny plní různé druhy úkolů:

• Záchrana osob a zvířat na vodní ploše (převážně technické)
• Pomoc při povodních
• Pátrání po utonulých a pohřešovaných
• Vyprošťování osob (paraglidisté, rogalisté, snášení pacientů z nepřístupného terénu)
• Zajišťování sportovních akcí (vodní sporty, cyklistické závody, běh, triatlon)
• Osvěta a školení první pomoci

 Pro plnění těchto úkolů má k dispozici různé druhy techniky:

• Motorové čluny Adventure Master M440 a M470
• Motorové čluny Adventure Vesta V-500 a V-550
• Motorový člun Multi S-600
• Rychlý zásahový automobil Mazda BT-50
• Sanitní automobil Volkswagen Transporter
• Technický automobil Volkswagen LT
• Vozidlo týlového zabezpečení LIAZ 101 4×4
• Přívěs týlového zabezpečení
• Protipovodňový a sanační přívěs

Jak je patrné ze zásahu v na břeclavském splavu (viz oddíl 3.1), neomezuje VZS Nové Mlýny svou činnost pouze na vodní plochu přehradní nádrže, ale podílí se na činnosti složek IZS i v širším regionu (většinou do vzdálenosti 30 km, viz oddíl 4). Kromě záchranářských prací nabízejí také služby komerčního charakteru, jako jsou například zdravotnická služba na společenských a sportovních akcích, zapůjčení sportovních potřeb nebo asistence při natáčení filmů, seriálů nebo reklam (VZS Nové mlýny 2010).

2.    Hrozba utonutí v ČR

Utonutí[vi] je druhou nejčastější příčinou náhlých úmrtí v České republice. Za posledních dvacet let (od roku 1996 do roku 2015) utonulo dle statistik VZS v ČR 4 749 lidí (VZS 2016c). Průměrně za rok se utopilo téměř 240 lidí. Asi tři čtvrtiny z utonulých představují muži. Nejčastější příčiny utonutí představují (kromě neurčené příčiny) utonutí a potopení v přírodní vodě nebo po pádu do přírodní vody. V evropském kontextu se ČR řadí zhruba doprostřed žebříčku z hlediska počtu úmrtí utonutím připadajících na 100 000 obyvatel (viz příloha č. 3).

Poměrně vysoké počty tonoucích paradoxně i v porovnání s přímořskými státy stály také v pozadí úsilí Jeronýma Řepy o založení československé vodní záchranné služby (Vilášek, Fiala a Vondrášek 2014: 162). Proč jsou počty utonulých v ČR na vnitrozemský stát tak vysoké? Odpověď není jednoduchá a pro pochopení tohoto problému by byla potřeba hlubší analýza, ale za jednu s příčin můžeme zřejmě považovat i časté požívání alkoholu při koupání a vodáckých aktivitách (SZÚ 2009).

3.    Zásahy VZS Nové Mlýny[vii]

3.1   Zásah na břeclavském splavu

Zásah na splavu v Břeclavi byl realizován 1. a 2. srpna tohoto roku (2016). Jednalo se o zásah prováděný ve spolupráci s městskou policií Břeclav, Policií ČR a HZS Břeclav. Jednotka VZS Nové Mlýny byla upozorněna cestou KOPIS na zmizení šestnáctiletého chlapce pod hladinou po skoku do vodního válce splavu. Zásahu se účastnil velitel jednotky, řidič automobilu a tři záchranáři. Jako zasahující technika byl využit rychlý zásahový vůz L3T a člun Master M470. Na vyžádání byl Povodím Moravy snížen průtok řeky, bylo zprovozněno osvětlení splavu a po pohřešované osobě pátral potápěč VZS a Policie ČR. Zásah trval od ohlášení do návratu na základnu 4 hodiny a 31 minut. Během akce nebyl nikdo ze zasahujících osob zraněn, pohřešovaná osoba nebyla nalezena.

Pátrání po pohřešovaném pokračovalo následujícího dne, z techniky byl využit dopravní, technický a rychlý zásahový automobil, plavidlo tentokrát nasazeno nebylo. Zásahu se účastnilo devět členů VZS (velitel zásahu, tři řidiči, jeden záchranář a čtyři záchranáři do vody). Spolu s kolegy z HZS a Sboru dobrovolných hasičů Stará Břeclav prohledávali koryto řeky Dyje. Zásah byl zahájen 10 hodin a 10 minut a v 10 hodin a 45 minut bylo tělo pohřešovaného chlapce nalezeno. Jednotka VZS asistovala při transportu těla zemřelého a poté se vrátila na základnu. Nikdo ze zasahujících osob nebyl při zásahu zraněn a nedošlo ani k poškození techniky. Svou povahou byla tato akce jednoznačně koordinovaným zásahem IZS, protože byla využita spolupráce několika jeho složek (policisté, profesionální i dobrovolní hasiči a vodní záchranáři). Na rozdíl od většiny zásahů zde nebyl velitelem příslušník HZS, ale policista.

3.2   Zásah na novomlýnské nádrži I (plachetnice)

Dne 1. července 2016 zasahovala VZS na vodní nádrži Nové Mlýny III, akce se účastnili čtyři osoby (velitel zásahu, řidič člunu, záchranář do vody a záchranář). Jako zasahující plavidlo byla využita Vesta V-550. Příkaz k výjezdu byl vydán přes KOPIS na základě hlášení o převráceném katamaránu a pohřešovaných osobách. Jednotka našla katamarán vyplavený silným větrem na břeh a pohřešované osoby v jeho blízkosti. Jednu nezletilou osobu vzali zasahující záchranáři na palubu, kde jí poskytli tepelný komfort. Katamarán byl spuštěn zpět na vodu a zasahující jednotka mu na část cesty poskytla doprovod, než její úlohu převzala jednotka HZS, která byla na místo také vyslána. Během zásahu nebyl zraněn nikdo ze zasahujících osob a nedošlo ani ke škodě na technice. Na příkladu této akce je vidět koordinace už při vysílání jednotek k zásahu, kdy situaci bez větších potíží zvládla vyřešit věcně příslušná složka IZS (vodní záchranáři), ale přesto byla vyslána ještě jednotka HZS, pokud by byla potřeba jejich pomoc.

3.3 Zásah na novomlýnské nádrži II (kiter)

Dne 16. července 2016 obdržela stanice VZS Nové Mlýny telefonicky informaci o kiterovi v nouzi, který se nachází na ploše nádrže Nové Mlýny III. Pomocí radiostanice byla informace předána také na KOPIS. Členy zasahující jednotky byli tři lidé (velitel zásahu, záchranář a řidič člunu). K zásahu byl využit člun Vesta V-550. Na místě zasahující zjistili, že kiter je zamotán do šňůr od sportovního vybavení a není schopen se vlastními silami dostat na břeh. Byl proto vyzvednut do člunu a následně i jeho sportovní vybavení. Zachráněná osoba byla převezena na břeh, kde byla vysazena a bylo jí předáno vybavení. Jedinou zasahující složkou byla v tomto případě VZS a v podstatě se tedy nejednalo o zásahu IZS, ale informace o zásahu a jeho povaze byla hned zpočátku předána KOPIS a byla tedy možnost v případě komplikací požádat další složky IZS o pomoc.

4.    Rozhovor se členem VZS

(V zájmu anonymity nebude jméno člena VZS zveřejněno)

Protože je VZS organizována na dobrovolnickém principu, považují za užitečné věnovat část této seminární práce i pohledu na VZS zevnitř, který chci zprostředkovat rozhovorem se členem VZS, kterého jsem se dotázal na motivaci, spolupráci s dalšími složkami IZS a využívání možností VZS.

1) Proč jste se stal členem VZS?

Byl jsem dlouholetým členem SDH (v Rakvicích) a s VZS jsme absolvovali různé výcviky, školení a byli jsme zváni na všechny větší akce na výpomoc. Práce na vodě se mi líbila a bylo to zase něco nového, co hasiči často nedělají. Prvotním důvodem pro tento druh dobrovolné činnosti je to, že rád pomáhám lidem a bonusem je, že se jedná o práci v krásném prostředí.

2) Můžete díky členství ve VZS čerpat nějaké zaměstnanecké benefity (např. mimořádná dovolená)?

Prozatím nejsou zákonem stanoveny žádné benefity a zaměstnavatelé je sami nenabízejí. Pouze pro dobrovolné hasiče momentálně vyplývá ze zákona o požární ochraně jen povinnost obcí nahradit zaměstnavateli ušlý zisk za uvolnění hasiče k zásahu. Ne každý zaměstnavatel je ovšem ochoten tyto absence tolerovat. Proto se jedná o daňovém zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří dobrovolné hasiče zaměstnávají.

Toto se ovšem netýká dobrovolných záchranářů VZS ČČK a je to založeno na dohodě se zaměstnavatelem. Věřím, že můj zaměstnavatel by mi v tomto případě uhradil plnou mzdu, jako dobré gesto, ale toto téma jsem s ním zatím neřešil. Existuje ovšem daňová úleva, o které málokdo ví, a to na základě zákona o daních, kdy je možné uzavřít s naším pobočným spolkem VZS ČČK smlouvu, kde se uvede hodnota odpracované hodiny (např. 100 korun), poté se vede docházka a podle počtu hodin odpracovaných pro VZS bych si tuto částku mohl odečíst z daňového základu. Tuto možnost ale nikdo z nás nevyužívá. Příklad zvýhodnění při 400 odpracovaných hodinách: 400h x 100Kč = 40.000 Kč, z toho vyplývá daňová úleva 15%, což je 6000 Kč.

3) Účastníte se cvičení, na kterých trénujete spolupráci s dalšími složkami IZS? Se kterými?

Nejčastěji cvičíme s nejbližšími stanicemi HZS (v našem případě PS Hustopeče, PS Mikulov a PS Břeclav), se kterými si také vyměňujeme zkušenosti a v činnostech záchrany a prací na vodě je i školíme. Dále probíhají různá prověřovací a taktická cvičení s jednotkami HZS (Hasičského záchranného sboru), PČR (Policie ČR), LZS (Letecké záchranné služby) a SDH (Sborů dobrovolných hasičů). V poslední době také školíme členy Městské policie v Břeclavi nebo například jednotky HZS SŽDC (Hasičská záchranná služba Správy železniční dopravní cesty).

4) Myslíte, že jsou v rámci IZS dostatečně využívány služby VZS?

Co se týče Jihomoravského kraje, tak určitě ano. Jsme vysíláni primárně k zásahům na vodním díle Nové Mlýny, nádrž III (Novomlýnská), ale i k zásahům na okolních vodních plochách (většinou v okruhu cca 30 km). Stejně tak jsme využívání na záchranu z těžko přístupných míst společně s hasiči (např. CHKO Pálava). V neposlední řadě jsme voláni na pátrání po pohřešovaných ve spolupráci s HZS nebo PČR, a taky naši skupinu využívá krizový štáb JmK k pomoci při povodních buď v rámci samotného kraje nebo pro pomoc v jiných krajích ČR, či jiných státech (např. Srbsko v roce 2014).

5) Má v současnosti VZS dostatečný počet členů pro plnění všech jejích úkolů?

Ano, v současnosti má jak náš pobočný spolek, tak VZS jako celek, dostatek členů pro plnění všech jejich úkolů. Ale jsou situace, kdy je současný počet víceméně „na hraně“, jelikož se jedná o dobrovolnou činnost a ne všichni členové mohou být k dispozici v danou dobu z osobních nebo pracovních důvodů.

Závěr

Zásadním přelomem ve vývoji vodního záchranářství na území dnešní České republiky byl vznik Vodní záchranné služby jako součásti tehdejšího Československého červeného kříže. Do té doby sice existovaly pokusy o organizaci výuky záchrany tonoucích, ale jednalo se teprve o první kroky v tomto oboru. Významným posunem pro české vodní záchranáře bylo přistoupení do FIS, čímž se jim podařilo oficiálně zařadit do mezinárodní komunity sdružující záchranářské organizace. Tento vývoj byl logickým vyústěním skutečnosti, že na území dnešní České republiky docházelo a bohužel stále dochází k velkým ztrátám na životech v důsledku utonutí.

Dnes již můžeme hovořit o VZS jako o jedinečné složce IZS, která je schopna jak zcela samostatně provádět věcně příslušné zásahy, tak poskytovat vysoce specializovanou podporu ostatním složkám IZS při akcích menšího (například zásah na břeclavském splavu) i většího rozsahu. Ačkoliv je VZS organizací založenou na dobrovolnickém základě, má celostátní působnost a je schopna držet v letních měsících na vybraných vodních plochách nepřetržitou pohotovost, což je logisticky náročné. Podle názoru člena VZS jsou v současné době stavy pro plnění úkolů VZS dostatečné, nicméně připouští, že při mimořádných událostech velkého rozsahu se může projevit nedostatek sil.

Na příkladu VZS můžeme také posuzovat míru úspěšnosti spolupráce různých složek IZS. Z popisu zásahů uvedených v oddíle 3. je vidět, že IZS funguje už na základní úrovni při aktivaci složek IZS, kdy prostřednictvím KOPIS byla v případě potřeby povolána VZS k zásahu na břeclavském splavu, kde byla potřeba specializovaná technika i odborný personál se zkušenostmi s prací ve vodním prostředí. Zároveň tato vazba funguje i v opačném směru, kdy byla telefonickým hlášením aktivována VZS a ta poté prostřednictvím radiostanice upozornila KOPIS na výjezd. Díky tomu bylo středisko informováno o probíhajícím zásahu a v případě potřeby mohlo povolat jiné složky IZS, což se také stalo (byla vyslána jednotka HZS). O dobré spolupráci při cvičeních se zmiňuje i člen VZS, se kterým je veden rozhovor.

VZS je dnes službou, která má široké uplatnění jak při přímé záchraně životů, tak v oblasti prevence a školení laické veřejnosti i členů dalších složek IZS. Není vázána pouze na stanici a přilehlou vodní plochu, ale může zasahovat i v širším okolí, kde může poskytovat různé specializované služby (například potápěče). V IZS se s touto službou počítá a spolupracují s ní často zejména hasiči, policisté nebo LZS. V posledních letech bývá VZS nasazována i v zahraničí jako například při povodních v Srbsku, což dále zvyšuje její renomé a upevňuje její postavení v IZS. Z praktického hlediska určitě existuje prostor pro přiznání větší podpory a benefitů pro členy VZS za jejich službu podobně jako je tomu u aktivních záloh AČR. Tento krok by mohl pomoci rozšířit členskou základnu. Jak se bude vyvíjet VZS v budoucnu, je otázka, nicméně můžeme konstatovat, že všechny úkoly VZS dnes v plné míře nemůže nahradit žádná z dalších složek IZS a je tudíž pravděpodobné, že bude její činnost dále podporována ze strany státu, samosprávných orgánů i jednotlivců.

Seznam zkratek

Přílohy

Příloha č. 1: Seznam hlídaných lokalit

• Hracholusky
• Lipno – Dolní Vltavice
• Lipno – ATC Modřín
• Nechranice
• Slapy
• Seč
• Pastviny
• Rozkoš
• Dalešice
• Nové Mlýny – Pavlov
• Nové Mlýny – ATC Merkur
• Těrlicko
• Hlučín
• Mšeno
• Jesenice
• Vranov
• Milada
• Most
• Orlík
• Matylda
• Vetřkovice
• Letovice -Křetinka
• Rozkoš
• Michal
• Skalka
• Žermanice
• Olšovec
• Brněnská přehrada
• Máchovo jezero
• Medard
• Olešná
• Slezská Harta Karlovec
• Slezská Harta Leskovec

Příloha č. 2: Mapa hlídaných lokalit

Příloha č. 3: Mapa evropských zemí s přehledem úmrtí utonutím připadajících na 100 000 obyvatel (Belanger a kol 2008).

Abecední seznam zdrojů a literatury

Belanger Francois a kol. 2008. Anamort project – Drowning-related deaths in an enlarged European Union. Saint-Maurice: Institut de veille sanitaire.

Bery Bery. 2013. Projekt VZS – ČT 2013. 30. prosince 2016 (https://www.youtube.com/watch?v=Q2TFsxaRvCc).

ČČK. 2016. Vodní záchranná služba ČČK. Internet. 27. prosince 2016 (http://www.cervenykriz.eu/cz/vzs.aspx)

Dubský Milan, Hanuška Zdeněk a Skalská Květoslava. 2010. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana – Modul I. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra.

Hasičský záchranný sbor ČR. 2009. O IZS. Internet. 29. prosince 2016 (http://www.hzscr.cz/clanek/integrovany-zachranny-system.aspx).

ILS. 2016. History of the ILS. Internet. 30. prosince 2016 (http://www.ilsf.org/about/history).

Kozmová Monika. 2015. Zajištění prevence a bezpečnosti na vybraném aquaparku. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Praha.

Povodí Moravy. 2016. VD Nové Mlýny – dolní. 30. prosince 2016 (http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/nove-mlyny-dolni/).

Řečínská Daniela. 2013. „Kladenští vodní záchranáři pomáhali v ohrožených místech“. Denik.cz. 30. ledna 2016 (http://www.denik.cz/stredocesky-kraj/kladensti-vodni-zachranari-pomahali-v-ohrozenych-mistech-20130609.html).

SZÚ. 2009. Utonutí a úrazy. Internet. 30. prosince 2016 (http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/koupani-ve-volne-prirode/hrozici-nebezpeci-ve-vode).

Vilášek Josef, Fiala Miloš a Vondrášek David. 2014. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. Praha: Nakladatelství Karolinum.

VZS Nové Mlýny. 2010. Poskytované služby. Internet. 30. prosince 2016 (http://www.vzsnovemlyny.cz/poskytovane-suby.html).

VZS. 2016a. Kdo jsme – struktura. Internet. 30. prosince 2016 (http://wordpress.vzs.cz/kdo-jsme/#struktura).

VZS. 2016b. Naše činnost. Internet. 26. prosince 2016 (http://www.vzs.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2&Itemid=9).

VZS. 2016c. Statistika utonulých v ČR. Internet. 30. prosince 2016 (https://docs.google.com/spreadsheets/d/1dbp2RGs16I9MfoPnYEMmuNlqFwtvvqwTYFou3dxgRs0/edit#gid=0)

Poznámkový aparát

[i] Funkci horské služby v ČR plní dvě organizace a to Horská služba ČR, o. p. s. organizovaná na profesionálním základě a Horská služba ČR, o. s. organizovaná na dobrovolnickém principu.

[ii] Nicméně již v předválečném Československu vyvíjely v oblasti záchrany tonoucích aktivitu organizace jako YMCA, Junák nebo Sokol (Vilášek, Fiala a Vondrášek 2014: 161).

[iii] Přesněji řečeno se stala členem FIS – Fédération Internationale de Sauvetage Aquatique, která se roku 1993 spojila s WLS – World Life Saving Society a jejich nástupnickou organizací se stala ILS (ILS 2016).

[iv] Informace v tomto oddílu byly získány od člena pobočného spolku VZS Nové Mlýny.

[v] Vodní dílo Nové Mlýny sestává ze tří nádrží – dolní, horní a střední. Plocha dolní, největší, nádrže je téměř 1 700 hektarů, objem vody je téměř 83 milionů metrů krychlových (Povodí Moravy 2016).

[vi] Utonutí je definováno jako úmrtí v důsledku nadechnutí většího množství vody do plic a uzavření dýchacích cest. Následkem nedostatku kyslíku v krevním oběhu může nastat smrt už po 2 – 3 minutách (SZÚ 2009).

[vii] Informace o zásazích byly získány z anonymizovaných zpráv o výjezdech jednotek VZS, ze kterých lze získat představu o povaze zásahu, ale osobní údaje v dokumentu nefigurují.