24. listopadu 2016 Nigerijské bezpečnostní síly měly podle lidskoprávní organizace zabít 150 lidí při nenásilných protestech. Má se tak dít od srpna 2015. Amnesty International (AI) uvedla, že armáda použila ostrou munici a nepřiměřenou sílu proti protestujícím. Jejich záměrem je vytvoření nezávislého státu Biafra na jihovýchodě Nigérie. Nigerijská policie odmítla tato obvinění. Armáda označila prohlášení AI za snahu o poskvrnění své reputace. AI dokládá svou zprávu rozhovory s 200 lidmi, dále fotografiemi a videi z oblasti. AI se ve své zprávě zmiňuje i o tzv. mimosoudních popravách, kdy bylo 60 lidí zastřeleno a zabito ve městě Onitsha, ležícím na jihovýchodě země. Stalo se to během dvou dnů v květnu 2016, kdy v Biafře slavili památný den. Prozatímní ředitel AI v Nigérii Makmid Kamara uvedl, že počet obětí nemusí být konečný. Samotné výpovědi svědků hovoří o polití oběti kyselinou, kdy mělo dojít k pomalému umírání nebo další muž měl být střelen do břicha a odvlečen příslušníky armády. Následně ho jeho žena našla v márnici s dvěma dalšími střelnými zraněními. AI dále uvádí, že protesty za nezávislost Biafry jsou nenásilné, i když se vyskytují občas incidenty, kdy protestující hází kameny a zapálené pneumatiky. Objevila se prý i ojedinělá střelba na příslušníky policie. Podle organizace to však neospravedlňuje míru násilí od bezpečnostních složek vůči celému shromáždění. Mluvčí armády Sani Usman tvrdí, že armáda a další bezpečnostní složky praktikují maximální zdrženlivost, i přesto že jsou násilně napadány. Dvě hlavní secesionistické skupiny, Původní lidé Biafry a Hnutí za aktualizaci suverénního státu Biafra, měly podle mluvčího spáchat nepředstavitelné krutosti. Ty měly zahrnovat upalování a zabíjení lidí z jiných částí Nigérie. Zároveň měli být donuceni opustit dané území. Podobné protesty za nezávislost se objevily i v minulých letech. Biafra je domovem etnika Igbo. Prominentní leader skupiny Původní lidé Biafry Mnamdi Kanu je zadržován bez soudního procesu od října 2015. Vláda se navíc zdráhá uspořádat soud, aby nedošlo ke Kanuovu propuštění.

Samotný konflikt však začal mnohem dříve. První pokusy vytvořit samostatný stát Biafra se datují k roku 1967, kdy vojenský důstojník Odumegwu Ojukwu vyhlásil republiku Biafra. Měla to být domovina pro příslušníky etnika Igbo, jenž je jedno z nejpočetnějších v Nigérii. Následně však v zemi propukla občanská válka, která trvala tři roky a která si vyžádala nejméně milion lidských životů, zejména kvůli vyhladovění. I po 50 letech nedošlo k celkovému vyřešení konfliktu a příslušníci etnika Igbo cítí, že jsou trestáni za tehdejší válku. Bývají považováni za pátou kolonu v Nigérii a cítí se zároveň politicky marginalizováni. V posledních letech se vynořily protesty, které požadují nezávislost Biafry. Kromě toho protestují i proti nezaměstnanosti a korupci ve státní sféře. Tyto protesty podkopávají vizi prezidenta Buhariho, který by chtěl vytvořit jednotnou Nigérii. Situace se naopak přelívá do regionálního konfliktu.

Jak ukazuje konflikt na jihovýchodě země, nelze Nigérii považovat za stabilní stát. Federální úřady nemají pod kontrolou celé území státu, což kromě zmíněného konfliktu ukazují situace v deltě řeky Nigeru, kde působí ozbrojené skupiny bojující za větší finanční transfery do oblasti, a o kterých byla již řeč v minulém textu. Dále se jedná o konflikt na severovýchodě země, kde působí islamistická skupina Boko Haram, jež chce v severní, převážně muslimské, části země vytvořit vlastní stát, který by se řídil podle islámského práva šaria. Tento konflikt se přelil i do sousedních zemí a stal se z něho konflikt regionálního významu. Problémem Nigérie může být její velikost a různorodost etnik, což může být předpokladem pro etnické konflikty a secesionistické tendence uvnitř země. Nelze tedy předpokládat, že by se současnému prezidentu Buharimu povedlo v dohledné době naplnit jeho vizi jednotné Nigérie.