Napětí mezi Indií a Pákistánem eskalovalo do podoby indického útoku na ozbrojence na pákistánské straně hranice v Kašmíru. Pákistán však tvrdí, že k žádné operaci na jeho území nedošlo a odehrála se jen „běžná“ přeshraniční přestřelka. Jaké je pozadí nebývale medializované operace a současný stav indicko-pákistánských vztahů?

Celková frustrace ze sponzorování terorismu

Pákistán je dlouhodobě označován za sponzora a vývozce terorismu. V poslední době se ozývají čím dál ostřejší hlasy jak z Afghánistánu, který se z ukrývání teroristů se svým východním sousedem obviňuje navzájem, tak z Indie. Zde si dal tvrdý postup proti sponzorům terorismu do programu premiér Módí, který se snaží svůj předvolební slib dodržovat nejen ostrou rétorikou, ale i ofenzivněji laděnými činy. Světovou pozornost na region upoutala operace z noci z 28. na 29. září.

Původně kooperativní atmosféru mezi oběma zeměmi výrazně narušila červencová protiteroristická operace, jež vedla k zastřelení Burhana Váního, populárního velitele kašmírských separatistů ze skupiny Hizbul Mudžahedín. Od jeho smrti indická armáda ve své části Kašmíru tvrdě potlačuje silné protesty za autonomii a proti omezujícím bezpečnostním opatřením. Za oběť jim padla již téměř stovka civilistů a zraněny byly tisíce lidí. Proto Pákistán obviňuje Indii z porušování lidských práv. Indie kontruje tvrzením, že za rozdmýcháváním protestů stojí pákistánská armáda spolupracující s teroristickou organizací Laškare Tajba.

Jako záminka pro výraznější protipákistánskou akci a následnou speciální operaci na území Pákistánu se dá označit útok ozbrojenců na vojenskou základnu ve městě Uri, při němž bylo zabito 20 vojáků a jde tak o jeden z nejhorších teroristických útoků v regionu. Nejde však o jediný incident, při kterém rukama teroristů umírali indičtí vojáci. Pákistánští ozbrojenci z té samé organizace – Džajš-e-Muhammad – jsou viněni i z lednového útoku na vojenskou základnu Pathankót, kde zemřelo 7 vojáků a obléhání trvalo několik dní. Po ochlazení vzájemných vztahů následovalo zatýkání a slib premiéra Šarífa, že pákistánské území nebude použito proti žádné zemi.

Debata o odvetě

Po útoku na základnu v Uri však nepřišel žádný vstřícný krok Pákistánu a na indické straně se začalo čím dál hlasitěji ozývat volání po odvetě. Premiér Módí prohlásil, že útok nebude nepotrestán, ministr obrany Parrikar se vyjádřil, že životy vojáků nebyly zmařeny nadarmo a ministr vnitra Singh Pákistán označil za teroristický stát, který by měl být  jako takový označen a izolován.

Po prvotních ostrých slovech však následovala prohlášení o strategické a diplomatické vyspělosti země, a tedy důraz na nevojenskou odvetu v duchu nastoleného kurzu strategické zdrženlivosti[i]. Užití síly jak proti pákistánským cílům, tak proti pozicím ozbrojenců a jejich táborům velitelé armády nedoporučovali. Indie se tak soustředila na vyšetření útoku a diplomatickou ofenzívu. Diskutovalo se o variantě leteckého útoku, operace speciálních sil proti pozicím ozbrojenců či stanovištím pákistánské armády, jež jsou podezřelé z jejich napomáhání, nebo cíleného zabíjení velitelů teroristů v Pákistánu.

Diplomatická ofenzíva a snaha o izolaci Pákistánu

Země na mezinárodním poli umně využívá karty boje proti sponzorování terorismu. Toto téma akcentuje dlouhodobě, avšak až v poslední době se začali indičtí představitelé vyjadřovat adresně o Pákistánu. Na Valném shromáždění OSN označila Pákistán za teroristický stát ministryně zahraničí Swarajová s poukázáním na ozbrojence, kteří jsou na opačné straně hranice tolerováni, načež páchají násilí v Indii. Takovéto země je podle ní třeba jasně označit a izolovat.

To se také děje, jelikož Indie v úterý 27. září odmítla účast na islámábádském summitu Jihoasijského sdružení pro spolupráci (SAARC). Odůvodnila to nárůstem přeshraničních útoků v regionu a vzrůstajícím se vměšováním Pákistánu do vnitřních věcí svých sousedů. Svou neúčast po operaci ze středeční noci oznámily i Afghánistán, Bangladéš a Bhútán, když citovaly ty samé důvody. Summit tak byl z počátku listopadu odložen na neurčito. Indie však zároveň buduje spolupráci na platformách, kterých se Pákistán neúčastní –  ať už jde o regionální uskupení Jihoasijské subregionální ekonomické spolupráce (SASEC), Iniciativu Bengálského zálivu pro multisektorovou technickou a ekonomickou spolupráci (BIMSTEC), iniciativu s Bangladéšem, Bhútánem a Nepálem (BBIN) nebo projekt obchodu s Afghánistánem a Střední Asií přes íránský přístav Čáhbahár.

Krom kroků k regionální izolaci podnikla Indie kroky i k ekonomickému potrestání Pákistánu. Oznámila, že má v úmyslu více využívat řeky tekoucí do Pákistánu, jež spadají pod Dohodu o vodách Indu. Na těchto řekách má být navýšen výkon hydroelektráren a maximalizovat se jejich využití k zavlažování. Indie nemá v úmyslu od dohody ustoupit, což by Pákistán považoval za akt války, ale i snížení průtoku by Pákistánu způsobilo značné potíže. Zaznívají však i hlasy, že žonglovat s jednou z nejúspěšnějších dohod o vodě by se Indii nemuselo vyplatit i kvůli závislosti jí samotné na dohodě o Brahmaputře, kterou má uzavřenou se spojencem Pákistánu – Čínou. Dalším argumentem proti je ohrožení vlastní kredibility, a to v době vyjednávání klíčové Dohody o sdílení vod Tisty s Bangladéšem.

Na poli obchodu Indie hodlá přehodnotit udělení doložky nejvyšších výhod Pákistánu. V případě odnětí by byl zasažen především pákistánský průmysl, do něhož východní soused dodává vstupní materiály jako chemikálie či bavlnu. Je třeba podotknout, že vzájemný obchod je odhadován na 2,6 miliardy dolarů, což je asi 0,5 indického obchodu a 3,5 procenta pákistánského. Odhadovaný objem neoficiálního obchodu přes prostředníky je dvojnásobný. Nejde tedy o ekonomicky bolavý krok, ale o snahu vyvolat politický tlak na Pákistán.

Chirurgicky přesná operace nebo přeshraniční přestřelka?

Co se odehrálo v noci ze středy na čtvrtek 28. – 29. září, není zcela jasné. Zatímco Indie světu oznámila, že její speciální jednotky provedly chirurgicky přesný útok proti desítce infiltrujících teroristů a těm, co je podporují, Pákistán popírá jakoukoli akci na svém území a celý incident označuje jako lež a nevyprovokovanou přestřelku na hranicích, při níž byli zabiti 2 jeho vojáci a později zajat jeden indický. Tvrdí také, že kdyby došlo k překročení hranice do jím kontrolované části Kašmíru, odpoví stejně, na což je jeho armáda připravena.

Ať už se událo cokoli, pro obě země jde hlavně o hru pro domácí publikum. Indie vedená nacionalisty v čele s Módím ukázala tvrdší postup než defenzivní postoj praktikovaný dosud – přešla do ofenzivní defenzívy. K ozbrojenému zásahu však došlo i v Myanmaru v roce 2015, takže nejde o až tak bezprecedentní záležitost, pouze o významnějšího rivala.  Rivala, jenž byl podle indické verze nachytán přesně při tom, z čeho je obviňován. Zároveň jde o útok, který nemá potenciál vyhrotit napětí do vážnější konfrontace.

To i z toho důvodu, že jej Pákistán vehementně popírá a jedním slovem vyzdvihuje svou zdrženlivost tváří v tvář indickému nacionalismu. Zároveň hrozí v odvetě použít stejnou minci, pokud by k něčemu podobnému došlo, čímž si zachovává tvář před domácím publikem, ať už se odehrálo cokoli. Medializovanými pohřby dvou zabitých vojáků se snaží odpoutat pozornost od problému podpory ozbrojenců a vyvolat solidaritu s ozbrojenými silami.

Nárůst napětí

Ačkoli obě strany vymanévrovaly z hrozící eskalace násilí a zároveň uspokojily domácí podporovatele, napětí v regionu roste. V současné době jsme svědky pokračujících přestřelek na hranici a útoků ozbrojenců na vojenské základny. Může se roztočit spirála, kdy je pro Indii příhodné klima pro propagaci boje proti krytí a sponzorování terorismu, avšak izolováním Pákistánu jej vylučuje i ze vzájemné spolupráce na protiteroristických aktivitách. Země je už tak slabý stát a omezením pomoci, politickou a ekonomickou izolací se zhorší jak pozice vlády, tak životní úroveň obyvatel. To spolu se zmenšující se se kontrolou nad územím logicky povede k posílení protivládních ozbrojenců a zároveň nenapomůže likvidaci skupin, jež v zemi mají základny pro výboje do zahraničí. Slabý stát zároveň sahá po zbrani slabých, což je terorismus. V současné době jsme svědky obvyklých přeshraničních přestřelek, posilování obrany a prohlášení, že právě Indie/Pákistán si přeje mír (a Kašmír), zatímco druhá strana se honí za levnými politickými body.

Poznámky:

[i] Indie se vyhnula vojenské odpovědi i při a po útocích z roku 2008 v Bombaji, které si vyžádaly 166 obětí, nebo po atentátu na parlament z roku 2001 s 9 oběťmi, avšak velkou symbolikou.