Ugandské armádní velení oznámilo, že stáhne své vojáky z mise Africké unie (AU). Ta má za cíl bojovat s islamisty ze skupiny al-Shabab. Generál Katumba Wamala sdělil, že vojska budou stažena k prosinci 2017. Hlavním důvodem pro jejich stažení se stala frustrace ze situace v zemi, především pak z jednání dalších aktérů bojujících proti islamistickým bojovníkům. Uganda má přitom v Somálku největší kontingent vojáků v operaci AU Amisom. To by mohlo ovlivnit další vývoj v zemi, jelikož operaci Amisom se podařilo vytlačit militanty z al-Shabab z většiny velkých somálských měst. Islamisté však podnikají stále sebevražedné a gerilové útoky, jež mívají velký počet obětí. Uganda se ke společné misi připojila v roce 2007 a má v zemi 6 223 vojáků. Celkový počet vojáků v misi činí 22 tisíc vojáků. Generál Wamala řekl, že somálská armáda by měla převzít zodpovědnost za bezpečnost vlastní země, ale stále se tak neděje. Přitom země jako Turecko, Velká Británie nebo Spojené státy americké cvičí místní vojáky a policisty. Mise Amisom se účastní i další africké státy, mezi nimiž jsou Keňa, Etiopie, Džibutsko a Burundi. Uganda přitom není první, kdo uvažuje nad stažením svých vojáků. O měsíc dříve pohrozila Keňa, že odejde z mise, pokud OSN nepodpoří financování mise. Ta má přitom v zemi na 3 664 vojáků. Ozývají se rovněž hlasy nad efektivností mise. Amisom není schopna zajistit bezpečnost mimo velká města a rovněž se objevují podezření z korupce. Generál Wamala ještě dodal, že by ugandské jednotky opustily misi dříve, pokud by se našla jiná země, která by je nahradila. To však není jediný problém mise Amisom.

Objevil se rovněž problém s vyplácením mezd vojákům. Příjem nebyl sloužícím vojákům vyplacen po dobu šesti měsíců. Důvodem se staly problémy s účetnictvím na straně Evropské unie. Ta má výplatu mezd na starosti. Peníze byly již na cestě. Zpoždění vyplácení mezd může být další možnou deziluzí pro účastnící se africké armády, což prohlásil i ugandský generál Wamala, pro kterého je to jeden z důvodů proč stáhnout vojáky ze Somálska. Ugandské síly však nejsou jediné, jimž byla mzda opožděna. Stejný problém řešili například i burundští vojáci. To má následně podle armádních velitelů negativní dopad na morálku vojáků, kteří čelí neustále potenciálnímu útoku nepřítele. V posledních dvanácti měsících byly zasaženy základy Amisom čtyřikrát. Například keňská armáda ztratila při jednom z nich na 180 vojáků, což může způsobit další rozklad morálky u armádních jednotek, nebo vyvolat rozhořčení v domovských státech, kdy budou chtít politici či obyvatelé stáhnout své vojáky z důvodu jejich vysokých obětí v misi. To se stalo i v případě zmíněných keňských vojáků, ale keňská politická reprezentace nakonec rozhodla, že své jednotky naopak posílí a neustoupí. Přitom plat v misi Amisom je 1 028 USD, což je mnohem více než to, co dostávají vojáci ze svých států. To může být pro mnohé vojáky motivující se zahraniční mise zúčastnit.

Problémem Amisom se stává, že i přes působení v Somálsku od roku 2007 není schopna zastavit násilí ze strany extremistů a nepodařilo se ji ovládnout celé území státu. To stojí zřejmě i za rozhodnutím ugandského generála v misi dále nepokračovat. Přitom snižování ohrožení ze strany islamistické skupiny al-Shabab a podpora somálské vlády při znovuzískání kontroly nad svým územím jsou body mandátů pro misi Amisom. To se podařilo jen z části a navíc útoky islamistů stále pokračují. Dále je zde potenciální nebezpečí, aby mise nekončila nezdarem, kdy se s prodlužujícím časem a bez efektivních výsledků začnou stahovat i další zúčastněné armády.