[Afrika]
JAR: V úterý proběhl impeachment s prezidentem Jihoafrické republiky Jacobem Zumou. Ten se obhajoval proti žalobě z důvodu nesplacení státních peněz, které použil pro soukromé účely. Díky téměř dvoutřetinové převaze, kterou Zumova strana má v parlamentu, prezident nadále setrvává ve své funkci. Nicméně celá kauza poškozuje nejen jeho osobní zájmy, ale také celý stát. Od počátku celého procesu jihoafrický rand (měna Jihoafrické republiky) klesl o zhruba dvě procenta a celkově se snížila důvěryhodnost země.
Etiopie: Obrovský nedostatek potravin a více než šest milionů dětí ohrožených hladem hlásí několik charitativních organizací monitorující situaci v Etiopii. Ta zažívá třetí nízkou úrodu v řadě, počínaje rokem 2014. V oblasti navíc panují největší sucha za posledních 50 let. Existují rovněž obavy, že nedostatek vody může způsobit lokální epidemie různých infekčních chorob. Vláda ohlásila, že je třeba vybrat více než 1,4 miliardy dolarů, aby byla schopna tuto krizi zvládnout, avšak prozatím byla vybrána pouze půlka této částky.
[Blízký východ]
Sýrie a Irák: Spojené státy americké v sobotu opět nasadily do akce na Blízký východ strategické bombardéry dlouhého doletu Boeing B-52 Stratofortress. Z letecké základny Al Udeid v Kataru by tak měly přispět k bojům proti pozicím Islámského státu neboli Daesh v Iráku a Sýrii. Bombardéry B-52 byly poprvé nasazeny na Blízkém východě ke konci války v Perském zálivu v roce 1991 a byly také hojně využity ve válce v Afganistánu na jaře roku 2006. Počet nasazených bombardérů však není zatím znám.
Irák: Šíitské irácké paramilitární jednotky, Lidové mobilizační síly (LMS), se chtějí připojit k bitvě o Mosul, největší město pod nadvládou Islámského státu. LMS tvrdí, že vládní síly potřebují pomoc nejen sunnitských kmenů při dobývání Mosulu. Zapojení LMS do bojů se nelíbí iráckým politikům, ti se obávají vypuknutí krveprolití mezi šíity a sunnity. Jabouri, sunnitský představitel, prohlásil, že LMS provádí odvetné zabíjení sunnitů na znovudobytých území od IS. Jedná se další prohloubení krize mezi sunnity a šíity na území Iráku.
[Euroatlantický prostor]
Spojené království/Francie: Společné britsko-francouzské expediční síly (CJEF) čeká hlavní zlom v jejich existenci. Po šesti letech budování těchto sil čítajících na 5 000 vojáků z obou zemí má dojít k prověření jejich plné operační schopnosti v rámci cvičení Griffin Strike. To zahrnuje pozemní, vzdušné i námořní operace s cílem demonstrovat schopnost nasazení všech tří složek ozbrojených sil z obou zemí do mise. CJEF bylo vytvořeno na základě uzavření bilaterální spolupráce mezi Velkou Británií a Francií v roce 2010 jako síly rychlé reakce, které mohou být nasazeny do konfliktních oblastí jako předvoj širší alianční či koaliční operace.
NATO: V rámci alianční mise na ochranu vzdušného prostoru pobaltských zemí (Baltic Air Policing), která je vedena již od roku 2004, se schyluje k 41. rotaci spojeneckých sil. Po Španělsku a Belgii budou od konce dubna do oblasti nasazeny portugalské stíhací letouny F-16 a britské Eurofighter Typhoon. Ty budou po dobu čtyř měsíců dislokovány na litevské základně Šiauliai a estonské Ämari s cílem provádět pravidelné vzdušné patroly nad územím těchto spojenců.
[Jižní Asie]
Afghánistán: V sobotu navštívil americký ministr zahraničí Kerry. Setkal se se svým protějškem Rabbáním a politickými rivaly, prezidentem Gháním a premiérem Abdulláhem. Ti po předloňských sporných prezidentských volbách uzavřeli dohodu o vládě národní jednoty, která se ale s vleklou politickou krizí. Kerry prohlásil, že dohodu, jež měla za (nedosažený) cíl uspořádat do 2 let shromáždění lója džirgu považuje za pětiletou, a že poslední politické změny povedou k větší stabilitě země před červnovým summitem NATO a podzimní konferencí o Afghánistánu, kde se sejdou jeho spojenecké a dárcovské země. Na Kábul té noci dopadlo několik raket, které podle prohlášení Tálibánu mířily na americkou delegaci.
Pákistán/Rakousko: V rakouském Salzburgu v neděli 10. 4. byli údajně zadrženi 2 muži vydávající se pod falešnými pasy za syrské válečné uprchlíky. Jeden ze zadržených by měl být pákistánský extremista spojovaný s teroristickými útoky v indické Bombaji z roku 2008, během kterých zemřelo na 166 lidí. Bývalý výrobce bomb působil v organizacích Lashkar-e Taiba a Lashkar-e Jhangvi. Druhá ze jmenovaných organizací zřejmě působí i na území Sýrie a Iráku a měla by mít vazby na Islámský stát. Právě pod hlavičkou IS se měl Muhammad Ghani Usman dostat v říjnu do Řecka a následně pak do Rakouska, kde měl požádat o azyl a chystat další útoky. Podle informací Sunday Times měl do Řecka cestovat lodí a skrývat se spolu s druhým zadrženým mezi dalšími 198 lidmi. Na palubě lodi se taktéž nacházeli dva sebevražední atentátníci z pařížských listopadových útoků, konkrétně pak útočili u stadionu Stade de France.
[Latinská Amerika]
Mexiko: Studie organizace Causa en Común odhalila, že 4 212 příslušníků státní prokuratury neprošlo zkouškami spolehlivosti. V rámci těchto zkoušek bylo plánováno vyhodnocení 51 121 osob, což znamená 99,28% všech příslušníků. Pětina z nich však na toto vyhodnocení čeká. Největší množství příslušníků prokuratury, kteří neprošli certifikací, je ve státu Sinaloa (604), Tabasco (448), Jalisco (364) a Sonora (315). Největší míra rizikových prokurátorů je ve státu Sinaloa (50%), Baja California Sur (37%) a Sonora (34). Zatímco stát Sinaloa je domovským státem kartelu Sinaloa, skrze stát Sonora, která sousedí s USA, proudí jedna z nejdůležitějších stezek, co se objemu pašovaných drog týče.
Kolumbie: Vůdce levicové guerillové skupiny FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia) Rodrigo Londoño Echeverri, známý především pod svou přezdívkou Timošenko, ubezpečil svět o pokračující snaze dohodnout se s Kolumbijskou vládou na ukončení mnohaletého krvavého konfliktu. Vlna kritiky se na vyjednávající strany snesla před několika týdny poté, co nebyly schopny dodržet svůj předem vytyčený termín, 23. března, do kdy chtěly konečnou mírovou dohodu podepsat. Timošenko však prohlásil, že se na dohodě stále tvrdě pracuje a o jejím budoucím úspěchu nepochybuje.
[Post-sovětský prostor]
Panama- Moskva/Kyjev: Obrovský únik dokumentov z panamskej spoločnosti Mossack Fonseca, ktorý odhalil väzby viacerých svetových predstaviteľov na daňové raje. Panama Papers zasiahli aj oblasť postsovietskeho priestoru najviac Rusko a Ukrajinu. Panamská stopa vedie (hoci nie priamo) aj do Kremľa, na zoznamoch sa objavili viaceré mená blízke ruskému prezidentovi. Patrí medzi nich napríklad Sergej Roldugin či Jurij Kovaľčuk. Tieto na pohľad nevýznamné osobnosti zhromaždili svoje bohatstvo práve za vlády ruského prezidenta. Kremeľ obvinenia odmieta a považuje Panama Papers len za snahu oslabiť Rusko a prezidenta Putina. V obdobnom duchu reagujú aj ruské médiá, ktoré buď o kauze neinformujú alebo ju odmietajú ako úmyselnú protiruskú propagandu. Omnoho horšie dopadol ukrajinský prezident Petro Porošenko, ktorý stojí na čele vojnou zmietajúcej krajiny. Na verejnosť totiž v rámci Panama Papers unikla aj kópia jeho pasu, čo sa už bude pred kritikmi a verejnosťou obhajovať ťažšie než v prípade jeho ruského kolegu. Škandál má tiež dopad na vnútornú politiku Ukrajiny keď len prilial olej do ohňa vo vzájomnom obviňovaní sa medzi prezidentom Porošenkom a premiérom Jaceňukom.
Moskva: Začiatkom týždňa ruský prezident Vladimír Putin podpísal dekrét č. 157 o vytvorení Národnej gardy Ruskej federácie. Dekrét začal platiť okamžite. Súčasťou novovytvorenej Národnej gardy sa stanú okrem Vnútorných vojsk spadajúcich pod ministerstvo vnútra aj iné špeciálne jednotky rovnako spadajúce pod toto ministerstvo. Vytvorenie tohto nového orgánu prekvapilo nielen odbornú verejnosť ale reagovali nato aj médiá, okrem iného aj BBC. Pozornosť médií ale aj odborníkov upútal predovšetkým fakt, že novovytvorenej Národnej garde bude veliť dlhoročný Putinov šéf ochranky Viktor Zolotov. Predpokladá sa, že dosadenie tak lojálneho človeka do velenie útvaru, ktorý má mať podľa odhadov okolo 400 000 príslušníkov, bolo úmyselné a nová Národná garda má tak predovšetkým slúžiť na ochranu Putinského režimu. (Viac informácií o ruskej Národnej garde v samostatnom článku už čoskoro).
Kyjev: V nedeľu nečakane rezignoval ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk a padla celá vláda. Jaceňukova vláda dlhodobo čelila na Ukrajine kritike a v poslednom období strácala aj podporu v parlamente čo bránilo reformám v tejto vojnou zmietanej krajine. Tak isto svoj odchod obhájil aj odchádzajúci premiér. Formálne plánuje Jaceňuk podať demisiu v utorok. Údajným nástupcom Jaceňuka na stoličke premiéra sa má stať súčasný šéf parlamentu Volodymyr Hrojsman zo strany Blok Petra Porošenka. Obsadenie postu predsedu vlády Porošenkovým človek by celkovo posilnilo pozíciu prezidenta, ktorý bol v poslednom období kritizovaný v súvislosti s Panama Papers.
[Východní Asie]
Jižní Korea: V reakci na severokorejskou jadernou hrozbu se USA rozhodly umístit na území Jižní Koreji rakety polní balistické obrany THAAD. Rozhodnutí potvrdil 8. dubna americký ministr obrany Ashton Carter. Systém, jehož celý název zní Theater High Altitude Area Defense, je pozemní mobilní soustava balistických střel schopná chránit území o rozloze až 400 km2 proti raketám dlouhého a středního doletu. Každá jednotka THAAD se skládá ze šesti pojízdných odpalovacích zařízení, čtyřiceti devíti interceptorů, radaru typu AN/TPY-2 a komunikační a kontrolní stanice. Proti instalaci systému ale protestuje Čína, která se obává, že THAAD bude namířen proti ní.
Čína: Takzvané „Panama Papers“, dokumenty odhalující finanční machinace vlivných světových politiků, se dotkly také Komunistické strany Číny. Zveřejněná data ukázala, že rodiny devíti předních čínských politických lídrů – včetně příbuzných prezidenta Xi Jinpinga – vlastní podezřelé firmy v daňových rájích. Peking odmítl obvinění jako nepodložené, premiér Wang Yi pouze uvedl, že je třeba „věci vyjasnit“. Čínský internet mezitím zmínky o Panama Papers tvrdě cenzuruje, jediná povolená interpretace navazuje na ruskou tezi o spiknutí Západu. I tak může být situace pro některé z politiků nebezpečná, jelikož Čína trestá korupci na vysokých postech smrtí.
