[Afrika]
Senegal: Senegalský lid v referendu podpořil návrh ústavy, který výrazně upravuje systém prezidentských voleb. Příští prezidentský mandát, který začíná rokem 2019 a všechny následující, budou mít nově délku 5 let místo nynějších sedmi. Rovněž se také budou o post prezidenta moci ucházet nezávislí kandidáti. Poslední nejvýraznější změnou je stanovení maximální věkové hranice prezidentských kandidátů a to na 75 let. Senegalský prezident Macky Sall si od tohoto návrhu slibuje především prohloubení demokracie v Senegalu a přiblížení se západním demokraciím.
Nigérie: Rozsáhlou vojenskou operaci spustila v úterý nigerijská armáda na severovýchodě země, která je především baštou organizace Boko Haram. Během této operace bylo osvobozeno přes 800 rukojmích, z nichž 520 bylo osvobozeno ve vesnici Kusumma. Během střetů v této vesnici také zemřeli tři islamističtí bojovníci a další byl zajat. V dalších jedenácti vesnicích bylo dohromady osvobozeno 309 rukojmích a zabito nejméně 22 bojovníků Boko Haram. Samotná vedení této organizace se k těmto událostem doposud nevyjádřilo.
[Blízký východ]
Sýrie: Pozemní jednotky syrské armády za silné ruské a syrské letecké podpory úspěšně získaly zpět město Palmýra z držení Islámského státu (znám také jako Daesh), který toto město obsadil na podzim loňského roku. Syrská armáda si tak otevřela prostor pro expanzi směrem k dalším državám ISIS – Rakka a Dajr az-Zaur. Ředitel exilové SOHR (Syrian Observatory for Human Rights), Ramí Abdulrahmán, řekl, že v bojích o Palmýru zemřelo 400 bojovníků Daesh.
Jemen: Tři sebevražední útočníci v pátek udeřili v jižním Jemenu blízko města Aden. Ambulance naložená výbušninami byla odpálena na vojenském checkpointu v Buraiqa; zabito bylo okolo 14 vojáků a civilistů. Další dva sebevražední atentátníci zaútočili na checkpointu vedoucím k základně saudské vojenské koalice bojující v Jemenu. Bezpečnostní zdroje udávají, že zemřelo minimálně 12 lidí. V celkovém součtu bylo zabito 27 lidí, přičemž většina byli civilisté. K útokům se přihlásil Islámský stát. V této oblasti rovněž působí al-Káidá.
[Euroatlantický prostor]
Haag: Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič byl odsouzen Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii na 40 let vězení za zločiny proti lidskosti a genocidu. Karadžič byl shledán vinným v 10 z 11 bodů obžaloby, vědomě se měl svými rozkazy podílet například na etnické čistce 8 000 mužů a chlapců ve městě Srebrenica v roce 1995. Karadžič byl zadržen v roce 2008 po jedenácti letech na útěku, během soudního procesu se obhajoval sám a proti rozsudku se plánuje odvolat. Sám se vidí jako srbský vítěz a vinu svádí na jednotlivé vojáky, kteří podle něj jednali sami za sebe.
Francie: Francouzská vláda plánuje nasadit polovojenské policejní speciální síly do Burkina Faso s cílem poskytnout rychlou odpověď v případě teroristického útoku kdekoli v oblasti západní Afriky. Toto rozhodnutí je dle francouzského ministra vnitra Cazeneuvea ujištěním regionálních partnerů a posílením opatření v boji proti terorismu, který tuto oblast dlouhodobě sužuje. Nedávno se například al-Kájda přihlásila k útoku v přímořském letovisku v Pobřeží slonoviny, při kterém zahynulo 16 lidí. Obdobně si teroristé vybrali za cíl velitelství evropské mise EUTM v Mali, tomuto útoku však bylo zabráněno.
[Jižní Asie]
Pákistán: Láhauru, metropoli pákistánské provincie Pandžáb, která je označována za nejbezpečnější v zemi a baštu premiéra Šarífa, se odpálil sebevražedný atentátník. Mezi 65 mrtvými a více než 300 zraněnými jsou především ženy a děti, protože k výbuchu došlo u brány veřejného parku s hřištěm. K činu se přihlásila odštěpenecká skupina od Tehríke Tálibán Pákistán, Džamáate Ahrár, jež uvedla, že jejím cílem byli křesťané, kteří v parku slavili Velikonoce, a pohrozila dalšími sebevražednými útoky.
Pákistán/Indie: Kulbhushan Yadav, indický občan zadržený úřady v pákistánském Balúčistánu, byl obviněn z nelegálního překročení hranic a diverzní činnosti – včetně sponzorování terorismu. Podle Pákistánců se měl Yadav také podílet na sektářském terorismu a násilných útocích v hlavním městě Karáčí. Zadržení vyvolalo vášně především proto, že by se údajně mělo jednat o bývalého námořního důstojníka Indie. Pákistánská strana ovšem hlasitě protestuje a označuje Yadava za příslušníka indické civilní rozvědné služby RAW (Research and Analysis Wing), což Indové zcela odmítají.
[Latinská Amerika]
Mexiko: Úřady USA zatkly 4 muže a zabavily více než 1 300 kg marihuany, která byla do USA pašována skrze tunel pod hranicemi. Tunel, který měl 365 metrů, vedl z restaurace v Mexicali (Mex) do nově postaveného domu v Calexicu (USA). Celá operace včetně stavby domu byla úřady sledována již od začátku. Jen v Kalifornii bylo od roku 2006, kdy byla v Mexiku vyhlášena válka proti drogovým kartelům, objeveno celkem 12 tunelů, většina z nich byla objevena poblíž San Diega.
Jižní Amerika: Podle OSN se nachází 225 milionů Latinoameričanů pod hranicí chudoby a je tak potřeba co nejdříve zajistit nové zdroje a fiskální mechanismy financování pro podporu sociální politiky. Země Latinské Ameriky by toho měly docílit vytvořením většího množství pracovních míst, zajištěním práv a sociální ochrany, obranou minimální mzdy a sociálních výdajů. Jen v dekádě mezi roky 2002 a 2012 vzrostla míra chudoby o 15,7 % a pod tuto hranici se propadá stále více Latinoameričanů.
[Post-sovětský prostor]
Čečensko: Nejméně do září zůstává Ramzan Kadyrov v čele Čečenska. Vladimir Putin ho dva týdny před vypršením mandátu jmenoval prozatímním prezidentem republiky s tím, že o nové hlavě státu mají rozhodnout volby. Zároveň vyjádřil naději, že se současný prezident voleb zúčastní. Stupňující se tlak opozice na jeho odchod z úřadu ale Putina zřejmě přiměl, aby Kadyrovovi veřejně připomněl, že „má udělat vše pro dodržování ruského práva ve všech sférách života“. Stávající režim je obviňovaný ze systematického porušování lidských práv a represí.
Kyrgyzstán/Uzbekistán: Týden trvající vojenské napětí na kyrgyzsko-uzbeckých hranicích se nakonec obešlo bez násilí. Krize vypukla poté, co uzbecká jednotka bez udání důvodu zablokovala jeden z hraničních přechodů. Dle představitele kyrgyzské vlády se zřejmě jednalo o odplatu za odepření přístupu k vodní nádrži, kterou využívají Uzbekové, ale nachází se na území Kyrgyzstánu. Nedostatek pitné vody, etnické napětí a nejasně vymezené hranice, jež uměle vznikly v době SSSR, se mezi těmito dvěma státy nezřídka stávají zdrojem pohraničních střetů.
[Východní Asie]
KLDR/Sýrie: Asaad Al-Zoubi, delegát syrské opozice při jednáních v Ženevě oznámil přítomnost dvou severokorejských milicí bojujících v Sýrii na straně režimu prezidenta Bašára al-Asada. O přítomnosti severokorejských vojenských poradců či dokonce pilotů se hovořilo už v minulosti, ovšem tyto informace se nikdy spolehlivě nepotvrdily, ale nelze je ani vyvrátit i přes to, že KLDR sama jakékoli zapojení do konfliktu popírá. Pokud by se informace potvrdily, šlo by o porušení sankcí RB OSN.
Japonsko/Rusko: Moskva má v plánu umístit na Kurilské ostrovy, o které vede spory s Japonskem, raketové pobřežní systémy Bal a Bastion a bezpilotní letoun nové generace Eleron-3. Rusko na ostrovech, na kterých žije kolem 19 000 ruských občanů, v posledních letech intenzivně rozvíjí svou vojenskou infrastrukturu a pacifická flotila během své tříměsíční mise na ostrovy vyhodnotí možnost stavby námořní základny.
