Předevčírem oznámil ruský prezident Vladimír Putin při rozhovorech s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a ministrem obrany Sergejem Šojguem stažení jednotek Ruské federace ze Sýrie, kde podle jeho slov svůj základní úkol splnily. Stahování začalo 15. března, ruská letadla se z rána začala vracet na svá domovská letiště. Sýrii však Rusové neopustí úplně, jejich základny zůstanou v provozu a jednotky zde umístěné budou dozorovat dodržování příměří. O jaké množství jednotek ruský kontingent přijde, Putin neoznámil.
V Sýrii do nedávna působilo na 80 letadel a vrtulníků a zhruba 4000 vojáků. Jsou dislokováni na dvou základnách, námořní v Tartu a letecká v Hmímímu.
Ruské jednotky začaly plnit bojové úkoly 30. září loňského roku na žádost syrského prezidenta Bašára Asada. Současně s nimi ve vzdušném prostoru působí západní koalice dislokovaná v Turecku, na Krétě a na letadlových lodích. Již od počátku ruského působení v Sýrii upozorňují nejen lidskoprávní organizace i na bombardování a ničení cílů, jež se za vojenské považovat nedají. Je jim například přisuzováno bombardování severosyrského města Idlíb, kde při bombardování zemřelo přes 40 lidí.
Syrské jednotky s podporou ruských na konci roku zahájily ofenzívu, při které se zmocnily několika měst na západě Sýrie. Logisticky pozemní operaci částečně podporovali i ruští důstojníci. Internetem však kolují zprávy, že se příslušníci ruské armády podíleli i na samotných akcích. V Sýrii působí i ruská moderní pozemní technika, samotný výcvik posádky těchto vozidel však může trvat i několik let. Teze o ruských vojácích podporuje i fakt, že v nahrávkách, jež unikly na internet, je slyšet ruština.
Zpráva přichází den poté, co se prezident Putin sešel s několika ekonomickými experty. Rusko se již druhým rokem nachází pod sankcemi západního společenství. Rublu a ruské ekonomice, kterou zastupuje, nepomáhá ani fakt, že cena ropy, na jejímž prodeji je Rusko de facto závislé, se snížila o několik desítek procent a v současné době se cena ruské ropy drží kolem 40$ za barel.
Zpráva o ruském stažení přišla jako rána z nebes, překvapením byla i pro americkou stranu. Putin svá slova adresoval zrovna ve chvíli, kdy měly tiskové konference Bílý dům a americké ministerstvo zahraničí. Bílý dům oznámení komentoval jedinou větou: „Bude potřeba si počkat, jaké jsou vlastně ruské úmysly.“
Otázkou je, jaké jsou vlastně ruské zájmy v Sýrii. Rusko zdůvodňuje svoje působení žádostí syrského prezidenta Bašára Asada, aby mu pomohlo s opozicí a terorismem. Celá kampaň je prováděna na ruský způsob; nerozeznává mezi opozicí demokratickou a extremistickou. Podobně na ni pohlíží i damašská vláda. Vyznat se v jednotlivých frakcích konfliktu není lehkou záležitostí pro nikoho, je jich na několik desítek až stovek a ani samotný Islámský stát není plně homogenní strukturou. Má sice širokou členskou základnu, valnou část z ní ale tvoří skupiny, pro které je spolupráce s islamisty oportunisticky cestou nejmenšího odporu. Ať už je ruská strategie jakákoliv, Ruské působení a spolupráce se Syřany pomohly ke konsolidaci režimu a nemalým územním ziskům – na 10 000 m2 a 400 měst a vesnic.
Již třetím týdnem probíhá oficiální příměří dojednané americkou a ruskou stranou, které vešlo v platnost 26. února. Lidé žijící na území opozice jej využili k protistátním demonstracím, poprvé od roku 2010. Vojenské operace se ale nezastavily na veškerém území Sýrie, stále probíhají vůči Islámskému státu a některým dalším povstaleckým skupinám. Asad se nechal slyšet, že boje nezastaví, dokud neosvobodí celé území Sýrie.
Současně s příměřím se v Ženevě pod patronátem OSN konají rozhovory o míru v Sýrii. Ty započaly již během ledna, ale na začátku února byly přerušeny protesty opozice, té vadilo pokračující bombardování a strádání civilního obyvatelstva. Damašská delegace na samotné jednání dorazila s oznámením, že Asadův odstup není bodem jednání.
Rozhodnutí Rusů o stažení je překvapením pro všechny, dokonce i pro Rusy samotné. Ruští armádní představitelé před několika dny tvrdili, že stažení se jen tak neblíží. Důvodů, jež k němu nakonec vedly, však může být několik. Cena ruské kampaně se pohybuje okolo 3-4 milionů dolarů denně (po tureckém sestřelení se vyšplhaly až k 8 milionům), což pro ruskou ekonomiku zatíženou západními sankcemi není marginální výdaj. Jistě se dá rozhodnutí zdůvodnit i jako symbolický krok k mírovým jednáním v Ženevě, jak naznačil Putin. Mohlo by jít i o nátlak na Asada, aby se více angažoval v již několikrát zmíněných ženevských jednáních. Na pořadu dne zůstává i možnost, že Putin hledá cesty, jak se vyhnout hlubšímu zabřednutí do konfliktu, jež nemá momentálně řešení a opakovat tak sovětské fiasko v Afghánistánu z 80. let a americkou anabázi z Íráku a Afghánistánu.
Otázek je více než mnoho, odpovědí už tolik ne.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10316155327-horizont-ct24/216411058050314/
http://www.dailysabah.com/syrian-crisis/2015/12/23/syria-campaign-costs-russia-8-million-per-day
http://edition.cnn.com/2016/03/14/world/russia-syria-withdrawal/index.html
http://www.reuters.com/article/us-mideast-crisis-syria-russia-pullout-idUSKCN0WG23C
