Prezident Yoweri Museveni vládne v Ugandě jako prezident již od roku 1986. Přestože již při dvou posledních prezidentských volbách byl osočován z různých přestupků a porušování zákona, okolnosti jeho zvolení z února letošního roku, kterým započal své páté pětileté volební období ve funkci prezidenta (k moci se dostal pučem v roce 1986, avšak první volby proběhly až o deset let později), však překonaly veškerou mez a Museveni nejenže ztratil podporu mnoha svých voličů, ale dost možná překročil hranici, kterou byla opozice schopna tolerovat.

Ačkoliv kandidátů v letošních prezidentských volbách bylo několik, za hlavní favority s reálnou šancí na úspěch byli považování pouze tři muži. Mimo prezidenta Museveniho šlo o bývalého premiéra Amamu Mbabaziho a Kizzu Besigye, muže, který byl hlavním oponentem Museveniho již při zmiňovaných pochybných volbách v letech 2006 a 2011. Právě Kizza Besigye, který je vůdce ugandské opozice, také na vlastní kůži poznal odvrácenou tvář Museveniho vlády. Jak sám prohlašuje, od prohraných voleb v roce 2011 do začátku února 2016 byl policií různě zastrašován a zadržen celkem 44 krát.

Již poslední týden před volbami, které se konaly 18. února, napovídal, že situace bude vyhrocenější než kdy předtím. I když v táboře Besigye panovala optimistická nálada a sám kandidát se nechal několikrát slyšet, že věří v ukončení třicetileté vlády Museveniho, ozývaly se hlasy jak z řad nestranných pozorovatelů, tak z řad dalších kandidátů, které tvrdily, že se prezident vlády dobrovolně nevzdá. To se potvrdilo prakticky vzápětí. Během posledních předvolebních dnů byl Kizza Besigye opět zadržen. Tato situace vyvolala reakci i v nejvyšších světových kruzích, kdy znepokojení vyjádřil například ministr zahraničí USA John Kerry, avšak k žádné změně ani většímu nátlaku ze strany zahraničních elit nedošlo. Ve stejné chvíli, kdy došlo k prvnímu zadržení Kizzy Besigye, došlo rovněž ke střetu jeho příznivců s policií v centru hlavního města Kampaly, následkem čehož bylo několik demonstrantů zraněno a jeden z nich na následky zranění zemřel. Tyto události výrazně ovlivnily postoj obyvatel vůči prezidentovi, jelikož i mnoho zarytých příznivců toto násilné chování vůči opozici odsoudilo.

Samotný průběh voleb byl nezávislými pozorovateli označen za netransparentní a podezřelý. Objevily se zprávy a stížnosti ohledně vhazování předvyplněných hlasů, případně zastrašování či úmyslného zdržování a zpoždění v místech, kde se očekávala podpora jiných kandidátů než Museveniho. Po zavření volebních místností, a těsně před vyhlášením oficiálního vítězství Museveniho se ziskem 60,8 % hlasů (Besigye získal 35,4 %), byl Besigye opět zadržen a uvalen do domácího vězení. Ten výsledky odmítl uznat a se svými příznivci se dožadoval přepočítání hlasů, kterému však zabránil zásah policie a následné zpětně uvalení do domácího vězení.

Momentálně panuje v Ugandě napjatá situace mezi oběma tábory, nicméně se situace zdá být relativně pod kontrolou a nepanují zde žádné ozbrojené střety. Ačkoliv se opozice snaží jakkoliv volby právně napadnout. Vypadá to však, že Museveni drží všechny trumfy ve svých rukou. Především fakt, že ugandská armáda a policie se zdá býti prezidentovi věrná, naznačuje, že jeho pozice je neotřesitelná. Může se však jednat pouze o Pyrrhovo vítězství, jelikož se odborníci všeobecně shodují, že během těchto voleb ztratil nejen spoustu příznivců mezi občany, ale je možné, že tímto přístupem si nebezpečně zahrává i s vlastními příznivci v politických kruzích. Zdali se tedy jedná o poslední Museveniho volební období, případně jestli na jeho konci bude ještě u moci, na to odpoví pouze čas.