Autory jsou Kateřina Lišaníková a Tomáš Zwiefelhofer

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc prosinec.

Boj proti ISIS v Iráku a Sýrii

Velká Británie se začátkem prosince přidala k úzké skupině států bombardujících samozvaný Islámský stát. Dosud byly vzdušné útoky vedeny pouze Spojenými státy, Ruskem a Francií. Britský parlament odsouhlasil vyslání čtyř stíhacích letounů Tornado ze základny na Kypru k bombardování strategických cílů využívaných džihádisty. Podle všeho se Britům podařilo zasáhnout ropná území pod kontrolou ISIS ve východní Sýrii.

V doznívající reakci na pařížské útoky také německá vláda odsouhlasila pomoc mezinárodní koalici na Blízkém východě. Tamní armáda uvolnila šest stíhacích letounů Tornado určených pouze pro průzkumné účely, společně s 1 200 vojáky. Německo tak dalo jasně najevo, že se nehodlá vzdušných útoků účastnit, nýbrž pouze zpravodajsky vypomoci. Vláda dále posílá fregatu k ochraně francouzské letadlové lodě Charles de Gaulle a tankovací letoun doplňující palivo za letu. Podle nejnovějších průzkumů 58 % Němců podporuje vojenské nasazení v boji proti ISIS, 37 % obyvatel této země se vyjádřilo proti. Nasazení německého vojska přišlo i přesto, že je 63 % Němců přesvědčených o vysoké pravděpodobnosti teroristického útoku na Berlín.

Nejaktivnějším hráčem v boji proti ISIS na blízkovýchodním poli zůstávají stále Spojené státy i přesto, že je válka s džihádisty vyjde denně na 11 milionů dolarů. Američané poslali do Perského zálivu letadlovou loď Harry S. Truman, která se přidala k již operující francouzské lodi Charles de Gaulle. USA dále nabídly zasaženému Iráku vrtulníky stejně jako další vojenské poradce, irácká vláda však zatím váhá s přijetím nabízené pomoci. Místo toho oslavuje znovudobytí velké části okupovaného města Ramadi, které společně s dalšími městy jako Rakka patří mezi bašty Islámského státu. Podle iráckých představitelů tak džihádisté utrpěli velkou porážku a Iráčané zároveň věří, že rok 2016 je rokem velkého a konečného vítězství nad touto radikální organizací. Irácké síly se dále zaměřily na město Mosul v severním Iráku.

Doposud se k Islámskému státu přidalo na 31 000 lidí z více než 80 zemí světa, čímž se jejich počet od léta 2014 více než zdvojnásobil. Pět tisíc zahraničních bojovníků pochází z Evropy – jen 3 700 z Francie, Německa, Belgie a Velké Británie. Z bývalého Sovětského svazu pak dorazilo přes 4 700 naverbovaných.

Spojené národy s podporou Ruska posílily sankce proti těm, kteří obchodují s Islámským státem. OSN požaduje, aby země popsaly, jaké kroky podnikají k prevenci dostupnosti peněz pro teroristické organizace, včetně mezinárodního obchodu s ropou. Rovněž se schyluje k dalšímu kolu vyjednávání o budoucnosti syrské vlády. Podle všeho je Sýrie připravena vést v Ženevě na konci ledna další diskuze na téma svobodných voleb v zemi. Dosavadní rezoluce OSN obsahuje tyto body:

• Klid zbraní a rozprava o politické tranzici bude na začátku ledna;
• Skupiny a jednotlivci označeni za teroristy budou vyloučeny;
• Ofenzivní a defenzivní akce (Ruska a USA) proti teroristům budou pokračovat;
• Ban Ki-moon bude informovat 18. ledna jak monitorovat klid zbraní;
• Politická tranzice bude vedená Syřany a povede k ustanovení důvěryhodné vlády během šesti měsíců;
• Svobodné a spravedlivé volby pod dohledem OSN během 18 měsíců;
• Syrská a čínská vláda se zatím dohodly na třech principech – mírové řešení, syrský lid rozhodne o osudu země a OSN bude mít klíčovou roli ve vyjednávání.

Severní Amerika

USA umožní ženám sloužit v bojových jednotkách

Ministr obrany Spojených států amerických Ash Carter oznámil zrušení bariér pro ženy v ozbrojených složkách USA. Ty by podle něj měly mít naprosto stejné příležitosti sloužit u bojových či přímo speciálních jednotek jako muži. Kritériem pro službu u takových jednotek nebude gender, ale fyzické limity. Krok ministerstva obrany ocenil i prezident Obama. Na toto konto poznamenal, že se jedná o historický krok vpřed, který posílí ozbrojené síly USA. Námořní pěchota (jedna ze samostatných složek ozbrojeních sil USA) však toto nadšení nesdílí a volá po výjimkách. Ty podpořil i náčelník generálního štábu generál Dunford. To, že jsou obavy námořní pěchoty opodstatněné, dokazují výsledky nedávných výzkumů, které prováděla americká armáda i námořní pěchota. Ty ukázaly, že během vojenských cvičení, zvláště těch, kde je užíváno těžké vybavení, dochází u žen k mnohem většímu výskytu úrazů. Ministerstvo však připomínky nevyslyšelo a ženám, které splní stejné fyzické limity, bude umožněno sloužit u bojových jednotek.

Společné vzdušné cvičení USA s evropskými partnery

Ve Spojených státech se uskutečnilo po dlouhé době letecké trilaterální cvičení USA s letectvem Velké Británie a Francie. „Bok po boku“ byly nasazeny nejmodernější letouny zmíněných zemí, konkrétně americký F-22 Raptor, britský Typhoon a francouzský Rafale. Cílem cvičení bylo seznámení se s technikou spojenců a zdokonalení spolupráce. Roli „nepřátelských“ letounů sehrály stroje F-15E Strike Eagle a T-38 Talon letectva Spojených států. O důležitosti cvičení svědčí slova náčelníka vzdušných operací Velké Británie Pulforda. Ten zdůraznil, že více než deset let se letectvo Velké Británie zaměřuje na protipovstalecké operace, zatímco dnešní bezpečnostní prostředí zaznamenalo rovněž nárůst konvenčních hrozeb. Stejně tak se bezpečnostní prostředí potýká s proliferací moderních systémů protivzdušné obrany. Dle náčelníka americká letectva Welshe se dnes ve světě vyskytuje sotva deset pokročilých systémů protivzdušné obrany, které by dělaly Spojeným státům a spojencům potíže. Do deseti let však předpokládá nárůst až na 25 takových systémů. Z tohoto důvodu bylo cvičení zaměřeno kromě vzdušných soubojů také na pronikání složitou protivzdušnou obranou protivníka.

Kontinentální Evropa

Výroční zpráva SIPRI o zbrojních dodávkách

Dle Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI) roční objem prodeje zbraní klesl o 1,5 % na úroveň 405 miliard amerických dolarů. Největší pokles zaznamenávají západní producenti, zatímco prodejci zbraní z Ruské federace zisky takřka zdvojnásobili. Z evropských producentů zaznamenaly nárůst hlavně německé společnosti, a to i přes postoj státu, který je proti exportu zbraní. Dle SIPRI je to zapříčiněno hlavně domácí poptávkou a uskutečněním dlouhodobých kontraktů, které byly uzavřeny několik let zpět. Největším prodejcem zbraní na světě se stala společnost Lockheed Martin, u které se dále předpokládá nárůst zisků díky nákupu společnosti Sikorsky. Hned za Lockheed Martin se umístil Boeing a třetí místo patří BAE Systems. V hodnocení SIPRI se však neobjevuje Čína,  a to kvůli špatné dostupnosti přesných dat. Má se však za to, že Čína patří ke zbrojním gigantům a zejména její dvě společnosti by se objevily v TOP10. Jedná se o společnosti Norinco, zabývající se hlavně pozemní technikou, a AVIC zabývající se letectvím.

Pařížská konference o změnách klimatu

Hlavní město Francie hostilo konferenci OSN zaměřenou na boj proti změnám klimatu. Poprvé v historii bylo na takovéto konferenci dosaženo významné shody. Zástupci 195 zemí souhlasili s připojením se k dohodě, která si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů až o polovinu, a tím omezit globální oteplování. Plán je držet globální oteplování na hladině 2°C, některé země se dokonce dobrovolně zavázaly ke snahám tuto hladinu snížit na 1,5°C. Dohoda rovněž stanovuje unikátní kontrolní mechanismy, podle kterých budou země kontrolovány bez rozdílu, jestli patří mezi rozvinuté či rozvojové. Velkým úspěchem je hlavně shoda Spojených států a Číny, neboť tyto země patří mezi největší producenty skleníkových plynů. Na dohodu je však nahlíženo i z ekonomického pohledu. Její implementace by měla podpořit zdroje, které mají nízké nebo žádné emise, tudíž lze očekávat investice do solární, větrné či jaderné energetiky.

Akviziční plány Německa a Polska

Německý Bundestag schválil plán na dodávku dalších 131 kolových obrněný vozidel Boxer. Cena kontraktu byla vyčíslena na 654 milionů eur, z čehož 566 milionů připadne na nákup samotných vozidel a 47 milionů bude využito na nákup zbraňových stanic. Nová vozidla by mělo Německo obdržet v rozmezí let 2017 až 2021 a mělo by se jednat o modernizované verze A2, které jsou opatřeny vylepšenou ochranou. Německo rovněž zvažuje náhradu svých stíhacích letounů Tornado. Za tímto účelem zahájí v letošním roce jednání s evropskými partnery. Letouny používá Německo již od roku 1981 a okolo 2025 by jim měla vypršet technická životnost. Není však známo, jakou podobu by měl mít jejich nástupce a které úkoly by měl po Tornádech převzít, ani to jestli půjde o pilotovaný či bezpilotní stroj.

Polsko plánuje modernizovat 128 tanků Leopard 2A4 na standard Leopard 2PL. Modernizace bude provedena zejména polskými společnostmi PGZ a BumarLabedy, nicméně jako strategický partner bude zahrnut i původní výrobce tanků, kterým je německý Rheinmetall. Přesné specifikace nejsou známy, ale modernizován bude hlavně systém řízení palby, optické zaměřovače a samotný kanón. Změn by mělo dostát i pancéřování tanku. Program je naplánován v rozmezí let 2018 a 2020, kdy by mělo dojít k přestavbě všech Leopardů 2A4. Zároveň plán počítá s možnou modernizací zbylých tanků standardu Leopard 2A5 v roce 2021. V letošním roce má dojít rovněž k dokončení dohod týkajících se modernizace polského dělostřelectva. Jde o programy Rak, v rámci kterého má dojít k nákupu samohybných minometů, a Homar, jenž má poskytnout komplety raketového dělostřelectva. Oba programy se však potýkají se značným zpožděním. V programu Homar nebylo např. dosud ukončeno výběrové řízení a v otázce samohybných minometů Rak nebyl zatím udělen konkrétní kontrakt, i když první dodávky jsou naplánovány již na rok 2017.

Severoatlantická aliance

Jednání aliančních ministrů zahraničních věcí

Během setkání ministrů zahraničních věcí Severoatlantické aliance na začátku prosince v Bruselu došlo na dlouhodobá témata jako je např. mise v Afghánistánu. Ministři se dohodli na prodloužení výcvikové mise pro tamní ozbrojené vládní složky do roku 2020. Jednotky operují ve městech jako je Kábul nebo Kandahar. Návrat k původní bojové operaci nebyl vůbec diskutován. Dvoudenní setkání neopomenulo ani téma Ukrajiny – ministři potvrdili pokračování politické a praktické podpory Ukrajině, a zároveň mírumilovné a diplomatické dořešení konfliktu na východě země.  Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg opětovně zdůraznil nutnost dodržení dohod z Minsku.

V Bruselu se rovněž diskutovalo o samozvaném Islámském státu, opatřeních po pařížských teroristických útocích a vídeňských mírových jednání o budoucnosti Sýrie. Stoltenberg naznačil, že hlavní pozornost se točí kolem Turecka, které je jako členský stát přímo na hranicích konfliktu. Rovněž zdůraznil, že Aliance pomáhá partnerům na Blízkém východě a v Severní Africe k rozvoji jejich obranných kapacit, kde zmínil příklad Jordánska a Iráku. Aktivity obsahují například trénink proti explozivním zařízením, kybernetickou obranu a reformu bezpečnostního sektoru. V neposlední řadě NATO rovněž spolupracuje s Tuniskem v boji proti terorismu včetně výcviku speciálních sil. Během jednání ministrů zahraničních věcí v Bruselu bylo jednomyslně odsouhlaseno přizvání představitelů Černé Hory ke vstupním pohovorům jakožto nastávajícího 29. člena.

NATO posílí protivzdušnou obranu Turecka

Severoatlantická aliance se dohodla na vyslání letounů a lodí k posílení tureckého protivzdušného systému na hranicích se Sýrií. Diplomaté doplnili, že přijatý balíček cílí především na prevenci dalších sestřelení ruských letadel. Zmíněný balíček by měl obsahovat letouny NATO se systémem AWACS a hlídkující lodě, jež budou poskytnuty Německem a Dánskem, které mají cvičení ve východním Středomoří. Podle Stoltenberga byla mise připravována více než 10 měsíců, tedy dříve než došlo k incidentu s Ruskem.

První let aliančního bezpilotního letounu

První z pěti bezpilotních letounů NATO Global Hawk absolvoval premiéru svého startu v polovině prosince. Ve vzduchu se udržoval po 2,5 hodiny. Po nákupu letounů AWACS z 80. let tak půjde o další ze společných nákupů Aliance. Bezpilotní letouny mají sloužit k lepšímu přehledu na bojišti a budou řízeny z hlavní operační základny v Sigonelle v Itálii. Mezi 15 státy, které se podílely na jeho existenci, je rovněž Česká republika nebo Slovensko. Dalším krokem je začlenit také pokrokový radar a sensor, který umožňuje neustále detekovat a sledovat objekty na bojišti.