Stručný přehled nejdůležitějšího bezpečnostního a politického dění v rámci ukrajinského konfliktu v průběhu července a srpna.

UKRAJINSKÝ KONFLIKT

Situace na bojišti

Jednotky proruských rebelů se 3. července jednostranně stáhly z okolí vesnice Širokino, která leží v blízkosti strategického přístavního města Mariupol. Jejich ústup potvrdili pozorovatelé OBSE. Separatistický vůdce Denis Pušilin se posléze nechal slyšet, že obdobný postup nyní očekává i od Kyjeva. Hlasy ozývající se z provládní strany jsou ale ke kroku separatistů skeptické – na situaci jako takovou prý nemá žádný vliv, dokud v okolí zůstávají přítomny tanky a dělostřelectvo. Nyní by Širokino mělo čekat odminování a následné zřízení pozorovacího stanoviště OBSE.

Město Mukačevo ležící u západních hranic Ukrajiny se stalo dějištěm ozbrojeného střetu mezi členy polovojenského ultrapravicového uskupení Pravý sektor a vládními bezpečnostními jednotkami. Příslušníci Pravého sektoru přitom patří k dobrovolnickým skupinám, které se podílí na bojích proti proruským separatistům. Přestřelka se tak stala zásahem do již tak ne zcela stabilního politického uspořádání země, pro které rebelující nacionalistické oddíly mohou do budoucna představovat vážnou hrozbu.

Osm ukrajinských vojáků, dva proruští rebelové a jeden civilista se stali ve dnech 14. a 15. července obětí znovu sílících bojů a ostřelování na východě Ukrajiny – a to navzdory tomu, že je používání artilerie zapovězeno minskou dohodou. Podle ukrajinské bezpečnostní rady v těchto dnech došlo k nejintenzivnějšímu ostřelování za posledních šest měsíců, na zdvojnásobené množství útoků ze strany vládních jednotek upozornila ale i strana separatistů. Pozorovatelé z OBSE uvádí, že ve skutečnosti ani jedna ze stran dosud nestáhla dělostřelectvo tak, jak to požaduje únorová dohoda o příměří. Obě strany konfliktu se ale o týden později, 22. července, dohodly na vytvoření třicetikilometrového nárazníkového pásma, ze kterého mají být staženy tanky i artilerie.

Více než 1800 vojáků z 18 různých států se od 20. července na západě Ukrajiny účastní letošního ročníku každoročního vojenského cvičení Rapid Trident. Cílem manévrů je především posílení schopnosti vzájemné taktické spolupráce jednotek zúčastněných zemí, mezi které patří někteří členové Severoatlantické aliance a programu Partnerství pro mír. Ruské ministerstvo zahraničí akci odsoudilo jako jasnou ukázku provokativní strategie NATO.

Ukrajinská pohraniční stráž 26. července údajně zajala ruského důstojníka převážejícího v nákladním voze přibližně 200 krabic s granáty a municí. Ruský voják ani jeho spolujezdec, který se identifikoval jako pro-ruský rebel, u sebe neměli žádné doklady. Podle mluvčího ukrajinské armády se muži pravděpodobně ztratili po cestě na separatisty ovládaná území, a omylem narazili na checkpoint kontrolovaný vládními vojáky. Tam je zastavily až varovné výstřely.

Velitel jedné z hlídek OBSE byl 27. července zraněn poté, co se skupina pozorovatelů čítající dvě vozidla dostala pod palbu ve vesnici Širokino. Ve stejný den mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko upozornil, že došlo k dalšímu zintenzivnění bojů – separatisté měli podle informací ukrajinského ministerstva obrany během 24 hodin celkem 86krát ostřelovat vládní pozice, což vyústilo ve smrt jednoho z vojáků. Dle vyjádření pro-ruských rebelů k žádné změně v intenzitě bojů nedošlo.

Čtyři parkující obrněná vozidla pozorovatelů OBSE sídlících v Doněcku se 9. srpna v brzkých ranních hodinách stala terčem žhářského útoku. Tři z nich byla zcela zničena, jedno velmi vážně poškozeno a další tři utrpěla škody menšího rozsahu způsobené okolním žárem. Incident, ze kterého se navzájem obviňují obě strany probíhajícího konfliktu, přišel jen dva dny po demonstraci asi tří set lidí, kteří před hotelem pozorovatelů protestovali proti „mlčení a slepotě“ OBSE.

Podle informací ukrajinské armády měly 10. srpna vládní jednotky opevněné u vesnice Starohnativka ležící 50 km severně od přístavního města Mariupol čelit útoku asi 400 proruských rebelů podporovaných deseti tanky a stejným počtem obrněných transportérů. Ukrajinská strana zároveň separatisty obvinila z dalšího zintenzivnění ostřelování, které mělo překročit červencovou úroveň. Separatisté útok na vládní pozice popřeli a obvinili Kyjev z bombardování svého území. V reakci na tuto událost vládní strana oznámila opětovné nasazení dělostřelectva, které bylo v předchozích týdnech z dotčené oblasti staženo v rámci plnění minské dohody.

Čtyři dny po poslední eskalaci konfliktu bylo na internetu zveřejněno video zachycující premiéra tzv. Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka, ve kterém uvádí, že síly separatistů byly posíleny o 1200 mužů, kteří podstoupili čtyřměsíční výcvik v Rusku. Dále měli dle jeho slov proruští rebelové získat 150 obrněných vozidel, z toho třicet tanků.

Boje se mezitím přiblížily k Mariupolu, cílem ostřelování, které přineslo i civilní oběti, se staly zejména vládou kontrolované obce Sartana a Lebedynske ležící asi 20 km severně od strategicky důležitého přístavního města. Obdobným útokům čelilo i separatisty ovládané město Horlivka nacházející se severně od Doněcku, kde rovněž došlo k civilním ztrátám. Obě strany ale podíl na ostřelování popírají a navzájem se obviňují z útoků na civilisty obývané zóny.

Pokračující ostřelování a další prohřešky proti příměří, které přináší oběti na obou stranách, mají podle nově uzavřené dohody mezi separatisty a zástupci ukrajinské vlády skončit k 1. září. Dohodli se tak 26. srpna pod záštitou OBSE.

Politická situace

Po neúspěšném vyjednávání ruská i ukrajinská strana potvrdily informaci, že společnost Gazprom přestala k 1. červenci dodávat Ukrajině plyn. Zatímco ukrajinská státní plynárenská firma Naftogaz tvrdí, že nákup komodity přerušila sama ze své iniciativy poté, co se selhalo jednání o nových podmínkách dohody, ruská strana přišla s tvrzením opačným: Ukrajině následující měsíc nic nedodá, dokud za plyn nezaplatí předem. Spory se vedou zejména o ceně – ta je pro Ukrajinu v posledních dvou rocích velmi proměnlivá a odvíjí se mnohem více od situace v politice než na trhu.

Kyjevem 3. červenci pochodovala asi tisícovka příznivců Pravého sektoru. Najevo chtěli dát především nespokojenost se současným postojem vlády vůči situaci na východě země. Minskou dohodu, proti níž protestovali, označují za frašku, a požadují, aby Kyjev od příměří odstoupil a vyhlásil Rusy podporovaným separatistům válku.

Do služby během prvního červencového týdne nastoupily první dva tisíce nových policistů cvičených americkými a kanadskými protějšky. Nové jednotky jsou součástí reformy, která se snaží navrátit této instituci důvěru ztracenou zejména během závěrečných týdnů vlády prezidenta Viktora Janukovyče.

Ukrajinským parlament 16. července v rámci předběžného hlasování prošel návrh ústavních změn ve věci decentralizace země, která byla jednou z podmínek druhé minské dohody. Reforma by měla posílit vlády jednotlivých regionů, a to včetně území ovládaných separatisty. Těm se ale míra devoluce nezdá dostatečná a v této podobě ji odmítají. Návrh zákona byl po předběžném hlasování postoupen Ústavnímu soudu, který posoudí, zda není v rozporu s Ústavou země. Posléze bude parlament hlasovat znovu. Aby byl zákon přijat, bude ve finální fázi potřeba hlas 300 poslanců – při předběžném hlasování mu však ze 450 vyjádřilo podporu jen 288 zákonodárců.

Příznivci Pravého sektoru se 21. července shromáždili na kyjevském Náměstí nezávislosti, aby dali najevo svou nespokojenost s vládní politikou. Poslanec a vůdce organizace Dmytro Jaroš při té příležitosti oznámil zahájení kampaně na podporu konání národního referenda, které by mělo rozhodnout o čtyřech otázkách: vyjádření nedůvěry vládě a impeachmentu prezidenta Porošenka, oficiálním prohlášením stavu mezi Ruskem a Ukrajinou za válku, úplné blokádě území ovládaných separatisty, a legalizaci dobrovolnických vojenských útvarů.

Ministerstvo zahraničí Spojených států oznámilo, že do konce roku začnou američtí instruktoři cvičit příslušníky ukrajinské armády. Jedná se tak o rozšíření již probíhajícího výcvikového programu, který se ale dosud vztahoval pouze na dobrovolníky z Národní gardy spadající pod ministerstvo vnitra.

Ukrajinské ministerstvo kultury v srpnu zveřejnilo seznam čtrnácti ruských umělců, kteří jsou od nynějška považování za „hrozbu národní bezpečnosti“, a mají proto odepřen vstup na ukrajinské území. Na seznamu se nachází i původem francouzský herec Gerard Depardieu nebo poslanec a zpěvák Iosif Kobzon. Ten kvůli podpoře separatistů čelí sankcím i ze strany Evropské unie.

Ukrajinské vládě se v závěru srpna podařilo po pěti měsících jednání dosáhnout dohody se svými hlavními soukromými věřiteli, kteří nyní svolili zemi odpustit 20 % státního dluhu. Pro Ukrajinu, která dosud stále balancovala na pokraji bankrotu, se jedná o důležitý milník na cestě ke znovunastartování ekonomiky.

Ústavní zákon o decentralizaci země, o kterém poslanci předběžně hlasovali v červenci, úspěšně prošel prvním čtením. Podporu mu však vyjádřilo jen 265 zákonodárců, proti se postavili i někteří poslanci z koaličních stran. Aby byl zákon schválen, musí nyní absolvovat ještě jedno čtení – hranice pro schválení je ale v tomto případě 300 ze 450 hlasů. Hlasování se však neobešlo bez incidentů: proti schválení zákona před parlamentem protestovaly davy lidí vedené představiteli Radikální strany a ultranacionalistické strany Svoboda. Demonstrace se následně zvrhla ve střety s policií, které vyústily v přibližně sto čtyřicet zraněných a tři mrtvé příslušníky Národní gardy, kteří podlehli zraněním způsobeným vrženým granátem.

Podrobné zprávy můžete den po dni sledovat na časové ose Centra pro strategická a mezinárodní studia.

Autor: David Rypel, student magisterských Bezpečnostních a strategických studií a bakalářské Politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.