Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc březen.

Honduras

Zajat drogový lídr „Chepe“ Handal

Úspěšne skončila akce honduraské vojenské policie, která zajala drogového lídra Jose Miguela Handala zvaného „Chepe“. Handal byla na seznamu USA předních osobností obchodu s drogami od roku 2013. Jeho organizace dovážela kolumbijský kokain největším mexickým drogovým kartelům Sinaloa a Los Zetas. Honduras je významnou křižovatkou pašeráckých cest a zároveň zemí s proporcionálně největším počtem vražd.

Honduras a Guatemala

Bilaterální pohraniční komando

Podpis Memoranda o porozumění, který se uskutečnil 23. března 2015 představiteli Hodnurasu a Guatemaly, nechal vzniknout komandu Maya-Chorti, jehož úkolem je boj proti ozbrojenému zločinu v pohraniční oblasti mezi dvěma středoamerickými státy. 700 členů komanda je tvořeno policejními úředníky, armádními a zpravodajskými složkami a členy migračních agentur.

Guatemalský vládní zdroj uvádí, že USA výrazně přispěly vzniku komanda, konkrétně 46 vozidly J-8, devíti kamiony a 25 dodávkami. Jedním z cílů komanda je mimo jiné snížit počet migrantů do USA.

Přestože bezpečnostní situace v zemi vyžaduje podobné komando, Guatemala a Honduras připravují celní unii, která má umožnit volný pohyb osob a zboží s platností od 1. června 2015. Jak uvedl guatemalský prezident Otto Pérez Molina, cílem této bilaterální iniciativy je především vytvořit mechanismy spolupráce, které umožní koordinaci mezi agenturami pro bezpečnost a veřejnými ministry obou zemi k výměně formaci o boji proti ozbrojenému zločinu.

Komando Maya-Chorti bylo vybudováno podle vzoru guatemalského projektu s Mexikem zvaného El Milagro, který byl spuštěn v říjnu 2013 s cílem napomoci v boji proti obchodu s dogami a zbraněmi, ilegálním adopcím a organizovanému zločinu. Na území Guatemaly již existuje 11 komand zaměřených na vraždy, vydírání, únosy, loupeže či napadení. Jedná se vždy buď o vyšetřovací, nebo operativní skupinu. V budoucnu by mělo ve Střední Americe vzniknout více takových projektů, jak přiznal Honduraský prezident Juan Orlando Hernández, další komando by rád vytvořil ve spolupráci s El Salvadorem a Nicaraguou.

Kolumbie

Nelegální převoz zbraní čínskou lodí 

Kolumbijské úřady zadržely kapitána čínské lodi pro podezření z obchodu se zbraněmi. Lodní záznamy uváděly převoz obilných produktů a ropovodní potrubí, na palubě však bylo nalezeno i sto tun střelného prachu, tři miliony rozbuškového materiálu a tři tisíce kanónových pouzder. Podle itineráře lodi, která patří největší čínské lodní společnosti Cosco Shipping, mířil náklad na Kubu. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí tvrdí, že se jednalo o běžnou vojensko-obchodní spolupráci.

Incident je spojován s událostí z roku 2013, kdy byla zajata severokorejská loď za nelegální převážení vojenského materiálu, tentokrát z Kuby to KLDR skrz Panamský průplav.

Důležitý pokrok ve vyjednávání s FARC

V průběhu března uskutečnili Kolumbie s guerillovou organizací FARC dvě zásadní rozhodnutí. První vzešlo z mírového vyjednávání probíhající od listopadu 2012 na Kubě v rámci kola věnovanému problematice vyrovnání obětí. Strany se dohodly na společné operaci, jejímž cílem je odminování těch oblastí země, kde docházelo od 60. let k bojům. Kolumbijští vojáci budou pracovat po boku členů FARC a na operaci budou dohlížet experti z Norska, které je jednou ze zprostředkovatelských zemí.

Druhý zásadní krok přišel ze strany vlády, která rozhodla vyhovět dlouhodobému naléhání FARC a ukončit bombardování guerillových základen. Vláda tak učinila v reakci na složení zbraní, které FARC jednostranně vyhlásila v prosinci 2014 a jež od té doby neporušila. Přestože vláda prozatím omezila přerušení bombardování na jeden měsíc, jedná se o velmi důležitý průlom ve vyjednávání. FARC často zdůrazňovaly jejich požadavek pro zastavení útoků na jejich složky a neústupnost vlády v tomto ohledu ohrožovala možnost dohody v dalších bodech agendy. Neochota k ukončení bombardování FARC pramenila z obavy, že guerillová skupina začne znovu zbrojit, jakmile k tomu dostane prostor.

Strany se od začátku vyjednávání zatím shodly v otázce pozemkové reformy, politického začlenění FARC a obchodu s drogami.

Mexiko

Nalezeno bezhlavé tělo kandidátky na starostku

Ve státě Guerrero, kde v září 2014 došlo k únosu a zabití 43 studentů, bylo nalezeno bezhlavé tělo političky kandidující na starostku. U oběti byl zanechán vzkaz od kriminálního gangu Los Rojos upozorňující ostatní politiky, že jejich životy skončí stejným způsobem, nebudou-li jednat po vůli zločinecké skupiny. V roce 2014 byl zavražděn manžel oběti, jejich syn byl v témže roce unesen a je dosud nezvěstný.

Tragická událost se odehrála několik dní po té, co se mexickým bezpečnostním silám podařilo polapit lídry dvou drogových kartelů, Los Zetas a Templářští rytíři. Za informace, které by vedly k zajetí čelního představitele kartelu Los Zetas, Omara Trevina, vypsaly USA odměnu až 5 milionů dolarů. Mexický prezident Enrique Peña Nieto, který při nástupu do úřadu na konci roku 2012 deklaroval za jeden z hlavních cílů zlepšit bezpečnostní situaci v zemi, zatím z tohoto hlediska neslavil velké úspěchy. Především pak případ 43 unesených studentů se stal impulsem pro protivládní lidové protesty, a to nejen ohledně bezpečnostní situace země, ale i postupu ve vyšetřování případu.

Venezuela

Venezuela hrozbou národní bezpečnosti USA

K dalšímu zhoršení došlo v průběhu března ve vztahu mezi Spojenými státy a Venezuelou. Nová opatření stvrzující nesouhlas s politikami druhé země byla zavedena na obou stranách. Zatímco USA jsou nuceni snížit počet svých diplomatů v této latinskoamerické zemi ze sto na sedmnáct členů, na venezuelské vládní úředníky včetně jejich nejbližších rodinných příslušníků byly uvaleny sankce (tj. ztráta nároku na visum a zmražení amerických bankovních účtů). USA označily Venezuelu začátkem března za hrozbu národní bezpečnosti, důvodem sankcí je spojitost příslušných osob s korupcí, činností podkopávající demokratický proces a instituce, násilím či zneužíváním lidských práv nebo s trestáním svobody slova.

Venezuelský prezident Nicolas Maduro v reakci na americké sankce nechal kromě nařízení snížit počet diplomatů Spojených států schválit zákon, který mu do konce prosince 2015 umožňuje vládnout pomocí dekretů. Podle prezidenta Madura je to nutné opatření v boji proti americkému imperialismu, USA podle venezuelského prezidenta údajně spolupracují s opozicí s cílem svrhnout současnou vládu. Na Madurově straně stojí především jeho partneři ze  svazu ALBA (Bolívarský svaz pro lid naší Ameriky), který vznikl z iniciativy Venezuely a Kuby v roce 2004 a od té doby se rozšířil na deset členů. Na setkání svazu v polovině března členské země naléhaly na USA, aby zrušily prohlášení Venezuely za hrozbu americké národní bezpečnosti.

Jihoamerické země pomohou Venezuele přečkat potravinovou krizi

Ministři zahraničí zemí zapojených do unie UNASUR přislíbili Venezuele pomoc s potravinovou krizí. Do té se jihoamerická země dostala především díky ekonomické krizi, která Venezuelou již několik let zmítá. Situaci nepomáhají ani sankce, které na Venezuelu uvalily Spojené státy americké v reakci na vládní politiku prezidenta Madura. Problémem posledních měsíců jsou pak nízké ceny ropy, na jejímž vývozu je ekonomika země do značné míry závislá. Nespokojenost obyvatelstva se často promítá do protivládních protestů, které už si vyžádaly i několik lidských životů. Země skupiny UNASUR by měly do Venezuely dodat ty nejvíce potřebné a nedostatkové komodity, jakými jsou například mléko, hovězí a kuřecí maso, máslo, cukr, ale i některé léky a hygienické potřeby.

Brazílie

Statisíce lidí protestovaly za odvolání Dilmy Rousseff

Brazilskou společností silně osciluje korupční skandál, který byl před několika měsíci odhalen ve státní ropné společnosti Petrobras. V polovině března se do ulic brazilských měst vydalo podle některých údajů až milion lidí, kteří požadovali impeachment prezidentky Rousseff. Ta působila mezi lety 2003-2010 jako předsedkyně představenstva společnosti. Podle průzkumů je právě proto téměř 77% Brazilců přesvědčeno, že o korupci musela vědět. Její odvolání je ale i podle vyjádření jednoho z vůdců opozice, bývalého prezidenta Cardosa, nereálné. Některé z pořádaných protestů byly navíc mířeny na její podporu.

Dilma Rousseff nastoupila své druhé volební období relativně nedávno, když ve druhém kole prezidentské volby těsně (51,5% : 48,5%) porazila senátora Aecia Nevese. Hlavní výzvou je pro ni především obnovit a urychlit růst ekonomiky Brazílie, který se i přes velké investiční akce (například pořádání mistrovství světa ve fotbale) dostal v minulém roce do záporných hodnot. Právě skandál společnosti Petrobras ale ekonomiku země poškozuje.

Uruguay

Uruguay má nového prezidenta

Tabaré Vázquez se 1. března ujal funkce prezidenta Uruguaye. Na tomto postu vystřídal populárního José Mujicu, bývalého bojovníka proti uruguayské diktatuře ze sedmdesátých a osmdesátých let. Vázquez, který je stejně jako jeho předchůdce zástupcem středolevého uskupení Frente Amplio, a který v druhém kole podzimních prezidentských voleb porazil kandidáta pravicové konzervativní Národní strany (Partido Nacional – tradiční Partido Blanco) Luise Alberta Lacalle Pou, se prezidentem nestává poprvé. Úřad zastával už mezi lety 2005-2010, kvůli ústavním pravidlům ale mohl znovu kandidovat až nyní.

Chile

Ohňová země vyčištěna od pozemních min

Ohňová země, jižní cíp jihoamerického kontinentu, byla zbavena všech pozemních min, které zde byly rozmístěny v sedmdesátých letech minulého století chilskou armádou. Na ceremoniálu konaném začátkem března to potvrdili političtí zástupci Argentiny a Chile, ministři obrany Augustin Rossi a Jorge Burgos. Chilská strana zde miny nainstalovala v reakci na zvyšující se napětí na hranici se svým východním sousedem. Podobným způsobem se pokusila zajistit hraniční pásmo i s Peru a Bolívií – tamní minová pole na svá zneškodnění ale stále čekají. Chile tímto krokem plní své závazky, které přijalo přistoupením k Ottawské úmluvě, jež nabyla platnosti v roce 1999.