Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za druhou polovinu měsíce února.

Západ a ukrajinský konflikt

Vyslání západních jednotek na Ukrajinu

Britský premiér David Cameron oznámil záměr země vyslat na Ukrajinu část svých ozbrojených sil. Nebude se však jednat o bojové jednotky, ale o výcvikové instruktory. Až 75 britských vojáků bude cvičit ukrajinské jednotky zejména v činnostech jako je zdravověda, logistika, průzkum nebo pěchotní dovednosti. Zdravotnický výcvik poskytne rovněž až 10 příslušníků ozbrojených sil Spojených států. Bude se jednat o druhou rotaci instruktorů, neboť již minulý rok se USA podařilo vycvičit tři stovky ukrajinských vojáků v bojové medicíně. Příklad Spojených států a Velké Británie bude pravděpodobně následovat i Polsko, nicméně v jeho případě zatím nedošlo k ustanovení konkrétního počtu potenciálních instruktorů či ke specifikaci výcviku poskytnutého ukrajinským složkám.

Další uvažovanou formou pomoci Ukrajině ze strany Západu jsou dodávky zbraní. Zatímco Velká Británie odmítla zbraně této zemi dodat, americký prezident Barack Obama se v této otázce stále ještě nerozhodl. Kyjev nicméně tento měsíc obdržel první dodávku bývalých britských obrněných vozidel Saxon čítající 20 kusů. Jedná se však o obchod uzavřený mezi Ukrajinou a soukromou britskou společností, který byl sjednán ještě před vypuknutím konfliktu v zemi. Ukrajině by mělo být dodáno ještě dalších 55 vozidel Saxon.

Irácká krize a Islámský stát

Italský ministr vnitra Angelino Alfano naléhá na Severoatlantickou alianci, aby vojensky intervenovala v Libyi pro dobro celého západního světa. Libye je v současnosti zmítána chaosem mezi dvěma oddělenými vládami a množstvím ozbrojených skupin, z čehož nejvíce těží Islámský stát (ISIS). Ten považuje Libyi za strategickou kvůli ropě a hlavně za stěžejní bod k projekci síly do Egypta, Tuniska a Alžírska. Nemluvě o faktu, že k evropským hranicím je to z Libye již pouze pár stovek kilometrů. Nepokoje v této severoafrické zemi  navíc vyhnaly z domova tisíce uprchlíků, jen v loňském roce jich Itálie zaznamenala na 170 000, letos jich k evropskému pobřeží připlulo prozatím 6 500. Je také veřejně známo, že se ISIS zmiňoval o Římu právě jako o dalším místě, kde chce šířit svůj vliv. Kvůli extremistické hrozbě byly dokonce zpřísněny bezpečnostní opatření okolo papeže.

Francouzský prezident Holland telefonicky kontaktoval svého egyptského protějška al-Sisiho, aby společně prodiskutovali libyjskou situaci. Egyptský prezident následně, podobně jako italský ministr, vyzval mezinárodní společenství k intervenci v Libyi. Roznětkou současné situace byla poprava 21 egyptských koptských křesťanů, které pomstily egyptské letecké nálety na ISIS v severní Africe. Nicméně i přesto, že Aliance oznámila, že se nyní bude podílet na poradenství v bezpečnosti Libye, je zde spíše tendence řešit situaci politicky a diplomaticky, než vojensky.

Mezitím mezinárodní koalice pokračovala v útocích na cíle ISIS. USA zároveň zveřejnily seznam nejvíce podezřelých teroristů světa, na jehož přední příčce figuruje právě vůdce ISIS, Abu Akr al-Baghdadi. Mezi nejhledanějšími je rovněž britský občan zvaný Jihadi John nebo Jalman al-Britani, který má na svědomí řadu mediálně zveřejněných poprav.

Vojenští velitelé z 26 zemí zapojených do koalice se pak potkali v polovině února na již pátém setkání, tentokrát v Saudské Arábii. Cílem bylo vyměnit si názory na taktiku boje proti ISIS. Co se arabských států týče, Jordánsko, Bahrajn, Spojené arabské emiráty či Saudská Arábie představují zlomek států účastnících se vzdušných náletů, kdežto například Katar či Kuvajt zase poskytují své základny. Velitelé rovněž diskutovali o neutichající občanské válce v Sýrii, kde bylo za poslední čtyři roky zabito více jak 220 000 lidí.

K vojenskému tlaku proti ISIS přispěla rovněž Francie, která se svou letadlovou lodí Charles de Gaulle zahájila operace z Perského zálivu. De Gaulle vyplula třináctého ledna od francouzského pobřeží a vydala se na pětiměsíční misi, která zahrnuje osm týdnů operací v Zálivu a následné přesunutí do Indie, kde se v polovině dubna zúčastní plánovaného cvičení. Tato letadlová loď nese na své palubě 12 stíhacích letounů Rafale a 9 Super Étendard, kterým se zkrátí dolet na irácké území zhruba o polovinu oproti dalším francouzským letounům Rafale umístěným na základnách v Saudské Arábii a 6 letounům Mirage v Jordánsku, které také operují na území Iráku.

Spojené státy se nyní soustředí na výcvik umírněných syrských rebelů, kteří by měli být nápomocni vzdušným silám v identifikaci pozemních cílů. USA v současnosti prověřily na 1 200 uchazečů, kteří budou umístěni ve výcvikových centrech v Turecku, Saudské Arábii a Kataru. Tyto osoby projdou základním vojenským výcvikem, jenž má začít v březnu nebo dubnu tohoto roku. Na výcvik celkem 5 000 rebelů americký Kongres schválil 500 milionů dolarů. Turecko však podepsalo se Spojenými státy dohodu o výcviku Syřanů na svém území teprve nedávno. Kromě základen poskytne také personál, který bude společně s americkými instruktory cvičit ozbrojence.

Nadcházející irácká ofenzíva k vytlačení ISIS z druhého největšího iráckého města Mosul ovšem otevřela otázku, zda by americké jednotky neměly v oblasti hrát větší roli, a to i přes riziko zatažení do války. Pokud totiž Iráčané Mosul ztratí, bude se jednat o obrovský krok zpátky a američtí poradci mají velmi omezené pravomoci, aby případně tento scénář zvrátili. V současnosti je v Iráku nasazeno 3 000 amerických vojáků včetně stovek instruktorů a poradců. Na kolik bude naléhavost pozemní operace vyslyšena, je prozatím nejasné. Obama totiž nedávno požádal Kongres o schválení omezení svých pravomocí jakožto vrchního velitele ozbrojených sil tak, aby Spojené státy neměly možnost odstartování pozemní bojové operace, což je považováno za předělový moment v americké zahraniční politice od schválení přesně opačného konceptu Georgem Bushem mladším po jedenáctém září 2011.

Severní Amerika

Konference o boji proti extremismu

Bílý dům v polovině února pořádal třídenní summit o boji proti násilnému extremismu, jenž měl za cíl prodiskutovat konkrétní kroky Spojených států a jejich partnerů v rozvoji komunitních přístupů zaměřených proti nenávistným extremistickým ideologiím, které radikalizují, provádí nábory či podněcují k násilí. Mezi účastníky byli jak lokální, federální, tak i mezinárodní představitelé z více než 60 zemí světa, včetně například pařížské starostky Anne Hidalgo či generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona. V důsledku teroristických útoků v Paříži, Sydney, Kodani, Ottawě a pokračujících bojů mezinárodní koalice proti Islámskému státu se konference z velké části věnovala extrémistickým aktivitám vycházejících z muslimské komunity. Americký prezident Barack Obama však ve své závěrečné řeči upozornil, že „Západ není ve válce s islámem, ale s lidmi, kteří islám překroutili“. Obama ve svém proslovu dále uvedl, že je třeba bojovat proti extremismu a jeho propagandě také na internetu, kdy by země měly pomoci muslimským podnikatelům a mládeži spolupracovat se soukromým sektorem ve vyvinutí vhodných nástrojů pro tento boj. S tím souvisí také prohloubení mezivládní spolupráce proti zahraničním bojovníkům a zastavení toku financí těmto extremistickým skupinám podněcujících k nenávisti.

I přes tato tvrzení bylo ustanoveno, že pojmy „násilný extremismus“ či samotný terorismus nemají být spojovány s žádným náboženstvím, národem, kulturou či etnickou skupinou a iniciativa boje proti nim má vycházet napříč těmito uskupeními. Summit také potvrdil vedoucí roli OSN a její zevrubný přístup k této problematice, včetně globální protiteroristické strategie. Kritici však o této konferenci tvrdí, že byla „dlouhá na slova, ale krátká, co se konkrétních kroků týče“.  Účastníci se mají následně setkat v září tohoto roku v New Yorku v souvislosti s jednáním Valného shromáždění OSN, kde mají sdílet dosažený pokrok a oznámit strategie a konkrétní programy a iniciativy zaměřené na řešení tohoto násilného extremismu.

Rozvolnění pravidel pro export bojových bezpilotních letounů

Americké ministerstvo zahraničí vydalo nová, volnější pravidla pro prodej různých druhů útočných bezpilotních letounů spojencům, které mají pomoci nejen americkým zbrojním společnostem, ale také Washingtonu ve formování „globálních norem chování“, co se těchto strojů týče. Plný rozsah změn této americké politiky zůstává poněkud nejasný, neboť výsledky vnitřní revize zůstávají tajné. Ministerstvo zahraničí se však ve svém prohlášení zavazuje, že bude provádět nové prodeje pouze v případě, že obchod „posiluje operační schopnosti a kapacity důvěryhodných partnerských zemí, zvyšuje interoperabilitu mezi USA a těmito partnery pro koaliční operace, zajišťuje zodpovědné využívání těchto systémů a zmírňuje nátlak na americké síly poskytující tyto schopnosti“. Tento krok navíc přichází v době, kdy Obamova administrativa klade značný důraz na výcvik a vybavení svých spojenců, zejména těch v Severoatlantické alianci, kteří mají převzít větší roli v zajištění regionální stability a humanitárních či protiteroristických operacích.

Obama vetoval zákon o Keystone XL

Americký prezident Barack Obama vetoval návrh zákona o stavbě ropovodu Keystone XL, jenž má vést z kanadské Alberty do Nebrasky, kde by se napojil na potrubí vedoucí do Texasu. Tento projekt postavil proti sobě na jedné straně republikány a další příznivce, kteří tvrdí, že vytvoří tolik potřebná pracovní místa, a demokraty a ekology na straně druhé, kteří varují před nárůstem emisí uhlíku, jež přispívají ke globálnímu oteplování. Návrh na výstavbu Keystone XL byl podán již před více než šesti lety, nicméně čekání na povolení ze strany federální vlády vzhledem k jeho vedení přes mezinárodní hranici a jeho rostoucí kontroverze tento projekt postupně oslabovaly. Přestože Republikánská strana zastává většinu v obou komorách Kongresu, nemá na své straně dostatečný počet členů pro přehlasování prezidentského veta. I z tohoto důvodu se tak dá předpokládat, že se republikáni pokusí začlenit Keystone XL do jiné, důležitější legislativy zabývající se energetikou či výdaji na infrastrukturu v naději, že by Obama nedokázal tyto priority vetovat.

Britské ostrovy

Pokrok v programu fregat Type 26

Britská vláda se dohodla se společností BAE Systems na postupu do další fáze programu vybudování nového typu fregat pro Královské námořnictvo. Britský premiér David Cameron oznámil podpis kontraktu ve výši 859 miliónů liber, který zahrnuje stavbu pozemních testovacích zařízení a investice do potřebných součástí fregat jako jsou plynové turbíny, dieselové generátory či převody řízení potřebné pro první tři lodě z celkově třináctičlenné flotily. Tato „demonstrační“ smlouva navazuje na prvotní posuzovací fázi a představuje další významný krok k samotné fázi výroby. Ta měla být dle původních plánů započata již na konci roku 2014, nicméně kvůli vyjednáváním nad sérií rizik spojených s výrobou došlo k jejímu posunu, pravděpodobně do roku 2016. Dle analytiků je tento vládní závazek vítaným  krokem před květnovými všeobecnými volbami, po kterých by však program mohl být ohrožen předpokládanými obrannými škrty a novou strategickou koncepcí. Dodávka první z těchto protiponorkových válečných fregat „Type 26“, které mají nahradit stávající „Type 23“, je plánována na rok 2022.

Hrozba ruských bombardérů pro civilní letectvo

Vrchní letecký maršál a bývalý velitel britských ozbrojených sil lord Stirrup varoval, že ruské bombardéry létající v blízkosti britského vzdušného prostoru by mohly zasáhnout civilní letadla. Dle Stirrupa možnost kolize narůstá v důsledku stupňující se agresivity ruských letounů, které testují britské obranné schopnosti a využívají „hru na kuře“. Tyto dlouhé lety jsou dle něj tréninkové mise, kterými chce ruský prezident Putin ukázat, jak jsou západní státy slabé. I z tohoto důvodu Stirrup nabádá britského premiéra Camerona, aby obranný rozpočet země zůstal i nadále nad hranicí 2 % HDP. Poslední takový incident se stal v polovině měsíce, kdy britské stíhací letouny Eurofighter Typhoon vystartovaly k dvěma ruským bombardérům, které letěly těsně vedle britského vzdušného prostoru nad Cornwallem, a eskortovaly je mimo oblast zájmu země. Den poté se britský ministr obrany Michael Fallon nechal slyšet, že ruský prezident Putin představuje „reálné a přítomné nebezpečí“ pro baltské státy, neboť by mohl zahájit tajnou kampaň s cílem destabilizace těchto tří zemí. Fallon dále ostře dodal, že Putin „je tak velkou hrozbou pro Evropu jako Islámský stát“ a „Severoatlantická aliance musí být připravena na jakoukoliv agresi ze strany Ruska“.

Integrace nových zbraňových systémů pro Typhoon

Britské ministerstvo obrany oznámilo nový kontrakt ve výši 165 miliónů liber, který zajistí posílení schopností stíhacích letounů Eurofighter Typhoon. Tato smlouva, jež byla podepsána na Mezinárodní obranné exhibici v Abú Dhabí, poskytne nejen modernizaci systémů avioniky letounů, ale také integraci střely Brimstone 2 široce užívané v boji proti pozemním cílům. Tento plán má být dokončen ke konci roku 2018, kdy každý letoun bude schopen nést až šest střel Brimstone 2 na dvou nosičích. Tento kontrakt je součástí dlouhodobější iniciativy Velké Británie získat pro své letouny Typhoon schopnosti pro boj proti pozemním cílům, neboť Typhoon byl ve své původní podobě veden primárně jako stíhací letoun pro vzdušný boj. Mezi další integrované systémy patří střely Storm Shadow, Paveway IV, Meteor či radar Captor-E.

Kontinentální Evropa

Finský odklon od vojenské spolupráce s Ruskem

V polovině roku 2013 byla Finsku nabídnuta ruským ministrem obrany dohoda o spolupráci mezi ruským a finským obranným průmyslem. Tato dohoda cílila na jednu stranu oslabení finského zájmu o vstup do Severoatlantické aliance, na stranu druhou se snažila usnadnit pozici ruských firem při nadcházejících výběrových řízeních, ve kterých má být například vybrán nový stíhací letoun jako náhrada amerických strojů F-18 nebo nové víceúčelové lodě pro finské námořnictvo. Jakákoliv možná spolupráce však vzala za své, když Rusko anektovalo Krym a začalo posílat vojáky a zbraně na východ Ukrajiny. Finsko se totiž přiklonilo k západním zemím a podpořilo sankce proti Rusku. Současný finský premiér rovněž zastává jasnou pozici pro vstup Finska do NATO. Ministr obrany Haglund se navíc vyjádřil velice nelichotivě na adresu potenciálních nákupů ruské techniky. Podle něj mohou jejich systémy obsahovat „zadní vrátka“ využitelná v případě potřeby Ruskem, a ruská technika se tak stává nedůvěryhodnou.

Své vztahy s Ruskem upravuje rovněž Norsko. Přestože norská ministryně obrany zdůrazňuje nutnost pragmatických, funkčních vztahů s touto velmocí a existenci komunikačních kanálů, nadále apeluje na Alianci k rychlejší implementaci sil rychlé reakce, tzv. „spear-head force“. Dle jejích slov je NATO špatně připraveno proti podobným akcím, jakých byl svět svědkem v Gruzii či nyní na Ukrajině.

Slovensko nakupuje vrtulníky Black Hawk

Spojené státy schválily prodej devíti strojů UH-60 Black Hawk Slovensku, které tak obdrží náhradu za své staré vrtulníky Mi-17, o jejichž údržbu se starala ruská firma Rostec. Zatímco Slovensko plánovalo koupit nové helikoptéry za cenu 348 miliónů amerických dolarů, podle Agentury pro obrannou a bezpečnostní spolupráci by se cena mohla vyšplhat až na 450 miliónů dolarů. Je tedy otázkou, zda to bude pro Slovensko problém a dojde k případným úpravám objednávky. Podle firmy Sikorsky, která vrtulníky vyrábí, je Slovensko první zemí východní Evropy, která si tyto vrtulníky pořídila. Společnost také doufá v další obchodní úspěchy, mimo jiné například v Polsku či České republice.

Litva obnoví povinnou vojenskou službu

Prezidentka Litvy oznámila zavedení povinné vojenské služby poté, co ji země před sedmi lety zrušila. Podle prezidentky se jedná o způsob, jak si malý stát jako Litva může zajistit bezpečnost tváří v tvář vzrůstající agresi jejího východního souseda – Ruska. Povinná vojenská služba v Litvě bude zavedena na budoucích 5 let, počínaje letošním zářím. Ročně by se služba měla týkat kolem tří tisíc litevských mužů ve věkovém rozmezí 19-27 let, kteří budou sloužit v délce devíti měsíců. Výjimku dostanou studenti vysokých škol a samotní otcové. Branci tak podpoří malou armádu, která čítá kolem 15 000 vojáků a nevlastní tanky či bojové letouny. Tento plán však potřebuje ke své implementaci ještě schválení litevského parlamentu.

Itálie nakupuje další bezpilotní letouny

Italské letectvo se stane prvním zákazníkem bezpilotních letounů P.1 HH Hammer Head od firmy Piaggio Aerospace. Jedná se o bezpilotní verzi letounu „Piaggio P180 business jet“ vybavenou průzkumnými systémy. Italské letectvo objednalo 3 kusy těchto letounů spolu s kontrolními a ovládacími stanicemi. Letouny by měly být dodány do konce roku 2016. Firma Piaggio Aerospace byla dříve státním podnikem, nicméně v současné době je z 98,08 % vlastněna investiční společností sídlící v Abú Dhabí.

Severoatlantická aliance

Zapojení NATO do bezpečnosti Libye

Severoatlantická aliance se chystá zvýšit svou přítomnost v Libyi skrze umístění bezpilotních letounů na místní letecké základny, jež mají zajistit zvýšený bezpečnostní dohled. Tento krok, který má být realizován od příštího roku, ve své podstatě znamená, že se NATO stane součástí rozhodování v libyjských bezpečnostních otázkách. Právě bezpečnostní situace v zemi je od pádu Kaddáfího režimu v roce 2011 mimo kontrolu, a to hlavně kvůli existenci dvou vlád a rozličným ozbrojeným skupinám, z nichž některé jsou napojené na Islámský stát. Poslední zahraniční mise skončila v Libyi v roce 2011, kdy Organizace spojených národů poskytla NATO  mandát k ochraně civilistů a ustanovení bezletové zóny společně se zbrojním embargem. Situace v Libyi, na Blízkém východě a Ukrajině podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ukázala, že Aliance potřebuje kriticky navýšit svůj obranný rozpočet, neboť dle jeho slov se  „svět změnil a nyní máme nové hrozby a nové výzvy“.

Námořní velitelství v Bulharsku

Bulharské město Varna se brzy stane součástí aliančního programu Readiness Action Plan vzešlého ze summitu NATO ve Walesu v září loňského roku, neboť Aliance zde plánuje umístit velitelskou a řídící námořní základnu. Toto velitelství bude financováno ze společného aliančního fondu Security Investment Programme (NSIP) a projde si dvěma stádii. První z nich se bude týkat renovace stávajících budov, zatímco druhé stavby zcela nových, nezbytných zařízení pro fungování velitelství. Jedná se již o druhý významný alianční projekt v Bulharsku poté, co byl v únoru oznámen záměr vybudování velitelského centra v Sofii.

Příslib navýšení obranných výdajů ignorován

I přes společné rozhodnutí ministrů obrany na summitu NATO ve Walesu v září loňského roku o postupném navýšení obranných výdajů členských států, bude celkem šest zemí NATO snižovat v roce 2015 výdaje na obranu. S touto informací přišel britský think tank European Leadership Network, který označil Bulharsko, Velkou Británii, Kanadu, Německo, Maďarsko a Itálii právě za ty, jež nedodrží velšský závazek, a to i přes kontext ruské agrese na Ukrajině, násilí ze strany Islámského státu nebo nepokojů v severní Africe. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga snížily v loňském roce členské státy Aliance své obranné výdaje celkem o 3 % HDP, což je dle jeho slov vysoce nevhodné, zvláště v současném měnícím se bezpečnostním prostředí. Například Itálie snížila letos svůj obranný rozpočet o jednu miliardu euro, Velká Británie zase vydá na obranu nejméně za posledních 25 let. Objevily se však i státy, jež zvyšují své obranné výdaje, i když se nepřiblíží doporučené hranici 2 %. Jedná se o Litvu, Lotyšsko, Nizozemí, Norsko, Polsko a Rumunsko. Jediný stát, který v současnosti po Spojených státech splňuje hranici 2 %, je Estonsko.