Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za druhou polovinu měsíce listopadu.

Západ a ukrajinský konflikt

Litva nabídla Ukrajině vojenskou pomoc

Litevský ministr obrany Juozas Olekas oznámil, že jeho země je připravena nabídnout Ukrajině vojenskou pomoc i s možností dodávky zbraní. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaite potvrdila tuto iniciativu se svým ukrajinskou protějškem Petrem Porošenkem na společné tiskové konferenci při příležitosti její návštěvy v Kyjevě. Dle Porošenka má pomoc zahrnovat dodávky zbraní, které však dosud nebyly specifikovány, a poskytnutí výcviku ukrajinským ozbrojeným silám. Litva již dlouhodobě patří k největším podporovatelům Ukrajiny v jejím boji za větší sblížení se Západem a v konfliktu proti proruským separatistům. Vilnius s Kyjevem navíc pojí stejná hrozba zásahu Moskvy kvůli ruské menšině a závislost na energetických dodávkách. I z toho důvodu Litva urychlila výstavbu terminálu na zkapalněný zemní plyn, který ji má ochránit proti potenciálnímu odstřihnutí od plynu ruského a který s největší pravděpodobností stojí také za touto asertivní politikou vůči Moskvě.

Irácká krize a Islámský stát

V boji proti Islámskému státu se začaly hlouběji angažovat Kanada a Velká Británie, které se ke koalici přidaly již v minulých měsících. Britové naplno od 10. listopadu využívají k leteckým útokům své bezpilotní letouny MQ-9 Reaper a stíhací letouny Tornado. Kanadské bojové letouny zase zničily bunkry IS v severním Iráku, a znemožnily tak islámským ozbrojencům nadále využívat těchto pozic. Touto akcí se proto rozšířil bezpečnostní nárazník mezi IS a iráckými silami. Přestože je kanadská přítomnost v koalici je prozatím omezena pouze na Irák, kanadský premiér Stephen Harper prohlásil, že země je připravena vést útoky také v Sýrii, ovšem jen za předpokladu, že nebudou interpretovány jako válka proti syrské vládě. Kanadské letectvo rovněž dokázalo úspěšně zasáhnout 22 ropných rafinérií, a snížit tak Islámskému státu denní příjem ropy o 11 000 barelů denně. Kromě oficiálních vojenských sil se boj proti IS rozhodli podpořit také kanadští veteráni, kteří utvořili skupinu s názvem First North American Expeditionary Force a budou spolupracovat s kursdkými silami Peshmerga.

Další etapu boje proti IS zahájila také americká strana. Americký ministr obrany Chuck Hagel oznámil, že USA startují program, který bude trénovat irácké ozbrojené síly proti IS v západní irácké provincii Anbar. Jedná se o devět iráckých brigád a tři kurdské Peshmerga brigády. Tento záměr byl oznámen již na počátku listopadu, nicméně dosud 1 500 amerických vojáků neopustilo své domovské základy. Nový tréninkový program se bude rovněž týkat vyzbrojování syrské opozice, kterou čeká nejdříve tzv. screening, což znamená zaznamenání biometrických údajů každého bojovníka do americké zpravodajské databáze. K tomu dochází nejen z obav o infiltraci do programu ze strany bojovníků IS, ale také kvůli zpřehlednění situace na bojišti. Tímto způsobem se Spojené státy dále snaží předejít tomu, aby bojovníci nepoužili zbraně na civilisty. Velkou otázku také vyvolaly nedávné letecké útoky koalice v Sýrii, neboť začalo sílit podezření, že syrský režim lstivě využívá těchto náletů ke zničení své opozice, a tak používá útoky na civilisty jako záminku boje proti IS. Toto nařčení však syrská vláda razantně i přes narůstající počty mrtvých odmítá. V neposlední řadě se představitelé USA po sérií setkání s tureckým prezidentem dohodli na posílení spolupráce boje proti IS v Sýrii i Iráku, kde obě země vidí případně i eventuální konec syrské vlády prezidenta Bashara al-Assada.

Druhou stranou mince je přibývající počet německých občanů bojujících na straně IS. Úřady odhadují, že číslo rapidně vzrostlo na 550 osob a okolo 180 občanů se vrátilo zpět, což v zemi vyvolalo určité obavy o jejich dalším působení. Islámský stát ovšem bojuje na všech frontách, což dokazuje také nedávno zveřejněná nahrávka džihádistů pálících francouzské pasy a volajících po rozpoutání teroru v ulicích evropských měst. Francie nyní operuje ve Spojených arabských emirátech s 8 stíhacími letouny Rafale a plánuje vyslat dalších 6 letounů Mirage na základu v Jordánsku.

Severní Amerika

Obamovo výkonné nařízení týkající se imigrace

Americký prezident Barack Obama oznámil rozsáhlé změny v imigrační politice Spojených států, kdy chce využít svých exekutivních pravomocí k dočasnému odkladu deportace více než pěti miliónů přistěhovalců bez potřebných dokladů. Tato iniciativa by imigrantům umožnila vyjít ze stínu a svobodně žít a pracovat v USA. Základními podmínkami udělení tohoto odkladu a získání tříletého pracovního povolení je žít alespoň pět let ve Spojených státech, mít dítě, jež je americkým občanem či má legální status rezidenta, a projít aplikačním procesem zahrnujícím ověření daných osob a jejich trestního rejstříku a kontrolu placení daní. Obamovo výkonné nařízení by se rovněž mělo vztahovat na některé mladistvé imigranty, kteří byli do země přivedeni již jako děti. Prezident byl ze strany Republikánů obviněn ze zneužití svých pravomocí a obcházení Kongresu. Obama se však brání tím, že tzv. executive orders využívala řada předchozím prezidentů, ať již republikánských či demokratických, takže jsou jeho akce v souladu s legálními pravomocemi. Právě Kongres, v němž bude brzy mít v obou komorách po nedávných volbách většinu Republikánská strana, má před sebou dlouhodobě diskutovanou imigrační reformu, které však Republikáni primárně oponují.

Obama rozšířil roli amerických jednotek v Afghánistánu

Barack Obama autorizoval rozšířenější verzi vojenské mise amerických ozbrojených sil v Afghánistánu, než bylo původně plánováno. Ještě v květnu letošního roku Obama ujišťoval, že cílem amerických jednotek po roce 2014 budou pouze výcvik afghánských bezpečnostních složek a operace speciálních jednotek proti zbylým členům al-Kájdy. Nově však americká vojska mají alespoň jeden další rok vést akce proti Talibanu a dalším militantním skupinám, které ohrožují americké vojáky nebo afghánskou vládu. Daná autorizace rovněž umožňuje amerických stíhacím letounům, bombardérům či bezpilotním letounům podporovat afghánské bojové mise. Dosud ale není jasné, zda tato změna bude mít vliv na počet nasazených vojáků v Afghánistánu, kterých má být na 9 800. Jedním z důvodů tohoto rozhodnutí může být nový afghánský prezident Ghaní, jenž údajně požádal Spojené státy o pokračování v boji proti Talibanu a nedávno také zrušil limity na americké nálety, které zavedl jeho předchůdce Karzáí.

Americká přítomnost v Polsku a pobaltských státech i v roce 2015

Američtí vojáci zůstanou v Polsku a pobaltských zemích i následující rok, aby odstrašovaly ruskou agresi. Velitel americké armády v Evropě generál Ben Hodges uvedl, že budou nadále probíhat rotace jednotek, jako tomu bylo doposud. Dle Hodgese je dále důležité, aby disciplína a jednota aliančních spojenců byla zachována, aby nějaký malý incident nevedl k něčemu, co se nemělo stát. Spojené státy poslaly v dubnu do regionu na 600 vojáků v reakci na napětí s Ruskem ohledně ukrajinské krize. Stejně tak evropští členové Severoatlantické aliance vyslali v posledních měsících stovky svých vojáků na řadu vojenských cvičení a NATO také posílilo svou vzdušnou přítomnost v této oblasti.

Odstoupení amerického ministra obrany

Americký ministr obrany Chuck Hagel rezignoval na svůj post po méně než dvou letech svého působení. Tento veterán z vietnamské války, což ho dělalo prvním svého druhu v této roli, v krátkém prohlášení řekl, že „bylo jeho velkou ctí vést a sloužit mužům a ženám v rezortu obrany“. Hagel se údajně s prezidentem Barackem Obamou dohodl na svém odstoupení, kdy oba došli k závěru, že nastal čas pro nové vedení. Příčinou však může být i to, že Hagel byl poslední dobou kritický vůči americké strategii proti Islámskému státu a ve vztahu k syrskému režimu. Hagel zůstane ve své pozici do té doby, dokud nebude jmenován jeho nástupce, který musí být schválen Senátem. Mezi potenciální kandidáty patří bývalý zástupce ministra obrany Ash Carter, senátor Jack Reed, který je v pořadí stát se členem senátního Výboru pro ozbrojené složky, či bývalá šéfka Pentagonu Michele Flournoy.

Pouliční nepokoje napříč Spojenými státy

Násilné protesty se rozpoutaly v několika amerických městech poté, co porota shledala nevinným bělošského policistu, který zastřelil v srpnu neozbrojeného černošského teenagera ve Fergusonu. Přestože toto státní šetření je uzavřeno, pokračují nadále federální vyšetřování ze strany ministerstva spravedlnosti ohledně případného porušení občanských práv během daného činu a možné diskriminace ze strany policejního oddělení ve Fergusonu. Ulice Fergusonu a přilehlého St. Louis zaplnili demonstranti, kteří považují zastřelení Michaela Browna za rasově orientovaný čin a proti kterým musela zasahovat policie mimo jiné slzným plynem. V ulicích se rovněž ozývaly výstřely a bylo poničeno několik okolních obchodů. Guvernér státu Missouri v tomto kontextu vyhlásil stav nouze, kdy byla proti protestujícím nasazena Národní garda. Další nepokoje se udály například v New Yorku, Los Angeles, Bostonu, Seattlu či Oaklandu a kromě posledního zmiňovaného města se nesly v mírovém duchu. Prezident Barack Obama odsoudil násilné protesty a následně požádal Kongres o 263 miliónů dolarů na vylepšení policejního výcviku či zavedení nošení kamer pro policisty. Obama  tak chce obnovit důvěru v policii, kdy stávající situaci považuje na národní problém, který se však dá vyřešit.

Britské ostrovy

Dodávka prvního letounu A400M Atlas

Britské Královské letectvo (RAF) oficiálně převzalo první z transportních letounů A400M Atlas, který po dokončení procesu přijetí bude sloužit k přípravě výcviku pilotů. Jedná se o doručení jednoho z celkových 22 kusů, které si Velká Británie objednala u společnosti Airbus. Následující dva letouny by měly být doručeny ještě do konce tohoto roku, kdy první letka má být připravena v průběhu následujícího léta. Dané letouny mají v příštích letech nahradit stávající letouny C-130J a připojit se ke transportním letounům Boeing C-17 a transportním a tankovacím letounům Airbus A330 MRTT. Velká Británie se tímto krokem přidala k Francii a Turecku, kteří již s A400M operují. Do tohoto pan-evropského projektu je dále zapojena například Belgie, Lucembursko, Německo či Španělsko.

Zapojení britských jednotek do cvičení v Polsku

Velká Británie vyslala 1 350 vojáků a na 100 ozbrojených vozidel do Polska, kde se tyto jednotky zapojily se svými polskými protějšky do aliančního cvičení s názvem Black Eagle. Dané cvičení mělo za cíl prověřit schopnosti reakce a posílení interoperability obou armád v rámci poskytnutí nejnáročnějších scénářů pro řízení malé a střední obrněné a mechanizované pěchoty. Ze strany Velké Británie se cvičení zúčastnila 3. obrněná divize včetně například Královských husarů (KRH), kteří operovali s 20 bojovými tanky, či 1. velšského královského praporu, jež poskytl pozemní jednotky. Od roku 2008 se tak jednalo o nejpočetnější zapojení britských ozbrojených sil v dané oblasti, jejichž účast je součástí alianční demonstrace síly vůči Rusku a jeho angažování se na Ukrajině. Dle britského ministerstva obrany bylo cvičení významnou ukázkou podpory regiony ze strany Velké Británie a schopnosti země nasadit své jednotky k podpoře spojenců ve velmi krátké době kdekoliv na světě.

Kontinentální Evropa

Prohloubení spolupráce Polska a Rumunska se Spojenými státy

Krize na Ukrajině a stále více asertivní chování Ruska utvrdilo Polsko a Rumunsko v nutnosti posilování svazků se Spojenými státy v rámci Severoatlantické aliance. Oba evropské státy se proto rozhodly urychlit zavedení amerického systému protiraketové obrany Aegis Ashore na svém území, a to včetně americké posádky, která bude tento systém obsluhovat. Základna Aegis by v Rumunsku měla být dokončena ke konci tohoto roku a v roce následujícím by měla vstoupit do plného operačního nasazení. Tato protiraketová obrana má v Rumunsku má zajistit ochranu jihovýchodním státům Aliance před hrozbou balistických střel ze strany potenciálních nepřátel. Polská základna, která je součástí další fáze tohoto obranného programu, by měla být dokončena v roce 2018. Na rozdíl od Rumunska sdílí Polsko s Ruskem pevninskou hranici, tudíž se jím cítí více ohroženo. Konkrétní hrozbu představují ruské taktické balistické střely Iskander-M, které jsou schopny z území Kaliningradu zasáhnout Varšavu. Další ohrožením z této oblasti je výstavba ruského radaru Voronež DM, který disponuje dosahem 6000 km s možností sledovat až 500 cílů najednou a k jehož dokončení má dojít letos v prosinci.

Podepsání dohody o radaru AESA pro Eurofighter Typhoon

Velká Británie, Německo, Itálie a Španělsko podepsaly v Edinburghu dohodu s firmou Selex ES o vývoji a montáži typově nejdokonalejších radarů AESA pro své stíhací letouny Eurofighter Typhoon. Tento program, jehož cena byla vyčíslena na jednu miliardu eur, znamená významné oživení celého projektu a má zajistit potenciál pro pokračování dodávek letounů i v budoucnosti. Možnost nabídnout Typhoony se schopností radarů známých pod názvem Captor E-Scan má vylepšit i exportní vyhlídky těchto evropských letounů, a to hlavně proto, že doposud byly Typhoony jediné západní stroje, které tyto radary neměly. Jejich radary se budou navíc od svých západních protějšků vyznačovat schopností měnit sklon antény, čímž budou moci snímat širší prostor. Export strojů je klíčový pro pokračování výroby těchto stíhacích letounů, a proto se snaží koncern Eurofighter porazit své západní konkurenty, jakými jsou americký Boeing či francouzská firma Dassault Aviation. Mezi potenciální zákazníky patří Bahrajn, Malajsie, Kuvajt, Katar či již stávající provozovatelé těchto strojů jako Saudská Arábie, Omán či Rakousko. Zmíněná smlouva je součástí snah o komplexní rozšíření schopností Typhoonů, které projdou v následujících letech také integrací nové výzbroje.

Francouzská objednávka tankovacích letounů Airbus A330

Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian oznámil podepsání dohody s firmou Airbus o dodávce 12 tankovacích a transportních letounů Airbus A330 MRTT v hodnotě tří miliard eur. První stroj by měl být dodán v roce 2018. Tyto letouny mají postupně nahradit všechny americké tankovací stroje Boeing KC135 a některé starší typy letounů Airbus. Schopnost tankování za letu je pro Francii důležitá zejména v možnosti autonomně vykonávat svou politiku jaderného odstrašení. Objednané stroje Airbus A330 MRTT se řadí do kategorie „multirole tanker transport aircraft“, což v praxi znamená, že letoun může být libovolně upraven pro plnění dalších funkcí. Airbus A330 MRTT je například schopen přepravit až 271 osob, nést 50 tun nákladu, sloužit jako Medevac, plnit průzkumné úkoly či fungovat jako velitelské a kontrolní stanoviště.

Francie pozastavila dodávku lodí Mistral Rusku

Francouzký prezident Hollande na začátku listopadu deklaroval, že se během tohoto měsíce rozhodne, zda dodávku lodí Mistral Rusku země uskuteční nebo ne. Toto rozhodnutí mělo být stanoveno na základě potenciálního vyhrocení situace na Ukrajině a politické dohody mezi Moskvou a Kyjevem. Podle OSN zemřelo na východní Ukrajině více než 4 300 osob rukou proruských separatistů a situace se stále nelepší. Francouzský prezident se proto zakázku za 1,2 miliard euro podepsanou roku 2011 rozhodl na neurčitou dobu pozdržet. Ruský náměstek ministerstva obrany Jurij Borisov uvedl, že Rusko je se vším spokojeno a jsou to pouze Francouzi, kteří stále nejsou, takže musí trpělivě vyčkat. Borisov dále řekl, že situaci budou řešit v souladu s kontraktem jako civilizovaní lidé. Mezitím se francouzský ministr obrany sešel s polským protějškem, aby spolu prodiskutovali dodání 70 víceúčelových transportních vrtulníků v hodnotě tří miliard euro. Polsko má kromě těchto vrtulníků zájem také o útočné ponorky a protivzdušný obranný systém středního dosahu v rámci svého programu Visla. Francie s Polskem navázala mimo tuto obchodní spolupráci i kooperaci vojenskou – v následujících týdnech pošle do Polska ozbrojené jednotky na společné cvičení.

Francie vyvíjí nové jaderné střely

Francie zahájila studii o nahrazení dosavadních jaderných střel ASMP novou generací střel založených na vlastnosti stealth a nadzvukové technologii. Nosiči dosavadních ASMP jsou dvě letky stíhacích letounů Dassault Rafale a Dassault Mirage, které doplňují čtyři ponorky s balistickými střelami v rámci francouzského jaderného arzenálu. Nové střely vzduch-země s názvem ASN4G byly představeny na oficiální konferenci a objevily se i jejich první fotky, nicméně s úpravou kvůli utajení informací. Podobné střely v současnosti vyvíjí také Čína, Rusko, Spojené státy nebo Indie, proto i Francie nezůstává s modernizací pozadu. Vývoj podobných střel ovšem s sebou nese dopady na budoucnost letectva jako takového – pokud by totiž střela dosahovala rychlosti Mach 7 a byla 20 metrů dlouhá (ASMP měří kolo 5,38m), letecký nosič byl musel být přiměřeně velký podobně jako například Airbus A400M. I z tohoto důvodu daná studie zvažuje dvě možnosti, a to novou generaci stíhacího letounu a bombardéru.  Úkolem také je, aby vybraný systém byl schopen proniknout obrannými systémy potenciálních nepřátel, které budou implementovány za 20 až 50 let.

Posílení seversko-pobaltské spolupráce

Političtí lídři severských a pobaltských států, kteří se setkali v polovině listopadu v Oslu, se obávají kromě nepředvídatelných kroků Ruska také toho, že rozhodnutí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka uspořádat v zemi referendum o vstupu do NATO pouze znepřátelí Kreml a prohloubí jak ukrajinskou, tak i regionální krizi. I z tohoto důvodu se tyto země rozhodly o hlubší vzájemnou kooperaci ve vojenských otázkách včetně sdílených úkolů a zadávání zakázek. Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström uvedla, že severské a pobaltské státy musí najít společnou řeč a unifikovaný přístup k bezpečnostní a obranné spolupráci k obraně individuálních i sdílených zájmů. Severské země mezi sebou dosud spolupracují v rámci programu NORDEFCO, který by se však na základě těchto nedávných jednání mohl rozšířit právě o tři pobaltské státy na nový program s názvem NORDBALDEFCO. Dle litevského ministerstva obrany by zapojení do této iniciativy umožnilo nejen snížit výdaje, ale také generovat nové schopnosti efektivnější cestou.

Severoatlantická aliance

Problémy s novými silami rychlé reakce

V reakci na nedávné události anexe Krymu Ruskem plánuje Severoatlantická aliance nasadit do pobaltských států, Polska, Bulharska a Rumunska své nové síly rychlé reakce, zvané spear-head force. Čelní představitelé členských zemí NATO se tak dohodli na summitu ve Walesu, kde upřesnili, že by se mělo jednat o bojové skupiny o celkové velikosti 5 000 vojáků z námořních, leteckých a pozemních sil k obraně bývalých ruských satelitů. Jednotky by měly být schopné reagovat na případnou hrozbu do dvou dní. Plná realizace tohoto konceptu je ale zatím pouze jednou velkou otázkou. Evropské členské země předpokládají, že by tento projekt iniciativně vedly, nicméně kvůli finančním škrtům ve svých obranných rozpočtech budou potřebovat pomoc od Spojených států, a to například s přepravou těžkého materiálu a průzkumem. Velení těchto sil má obstarat hlavně Velká Británie, Německo a Francie. Nejmenovaný diplomat uvedl, že největší debata se nyní vede okolo klíčových otázek, kdo tyto síly zaplatí a kdo poskytne výbavu a jednotky. Údajně se nedá předpokládat, že by jednotky byly schopny nasazení dříve jak v roce 2016.

Největší kybernetické cvičení spojenců

V polovině listopadu absolvovalo více než 600 technických, vládních a kybernetických expertů z desítek lokalit členských a partnerských zemí Severoatlantické aliance obranné cvičení s názvem Cyber Coalition. Dané cvičení bylo primárně zaměřeno na otestování rychlého sdílení informací o kybernetickém incidentu a schopnosti ubránit se preventivně podobnému útoku. Jednalo se již o sedmé výroční cvičení tohoto typu, nicméně vůbec poprvé byli přizváni také zástupci akademické půdy a průmyslu jako pozorovatelé. Na summitu ve Walesu se zástupci aliančních zemí dohodli na tom, že kybernetické útoky je nutné brát vážněji než kdy dřív a že kybernetický útok na členský stát NATO bude spadat pod článek 5 Washingtonské smlouvy, tedy kolektivní obranu, kdy útok proti jednomu členu je útok proti všem a může být na něj odpovězeno vojensky.

Evropská unie

Plánovaná změna v nasazení Battle Groups

Evropský koncept bitevních skupin o počtech 1 500 vojáků pocházejících z několika členských zemí Evropské unie a schopných nasazení až na šest měsíců, čelí kritice. Ta není směřována vůči samotnému pojetí potenciálních evropských sil rychlé reakce, ale k mechanismům, které ho uvádějí do praxe. Během krize v Mali a ve Střední Africe došlo totiž k selhání nasazení těchto Battle Groups, kdy zmíněné krize musela nakonec řešit Francie sama vlastními silami. Možnost nasazovat jednotky pod hlavičkou EU je jedním z pilířů společné evropské bezpečnostní a obranné politiky, a proto je v Bruselu snaha umožnit snadnější nasazení těchto skupin. Jednou z diskutovaných možností je nasazovat tyto jednotky pomocí aktivace článku 44 Lisabonské smlouvy, což by umožnilo jejich prakticky okamžité rozmístění. Potenciální operace by byla pod vlajkou EU, s mandátem EU, využívala by i unijní mechanismy pro své financování, nicméně by existovala mimo plánovací strukturu EU, což by urychlilo celý proces nasazení. Právě rychlost dislokovat bojové jednotky je v některých případech kritická. K této možnosti se přiklání také člen italské parlamentní komise pro bezpečnost Massimo Artini, který vidí článek 44 jako poslední šanci k zachránění konceptu Battle Groups, na něhož se vydává půl miliardy euro ročně i přesto, že dosud nedošlo k jeho aplikaci v praxi.

Organizace spojených národů

Další kolo íránských jaderných rozhovorů

Ve Vídni proběhla další jednání ohledně íránského jaderného programu, a to v obvyklém formátu mezi Íránem a skupinou P5+1 (5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN + Německo). Političtí představitelé měli za úkol dosáhnout podepsání dlouho vyjednávané dohody, jejímž cílovým datem se stal 24. listopad 2014. Nicméně s blížícím se konečným termínem postupně vzrůstaly obavy, zda k nějakému finálnímu řešení vůbec dojde. Americký ministr zahraničí John Kerry označil rozhovory s Íránem za „složité se závažnými mezerami“ a jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier popsal zbývající čas před finálním datem jako „hodiny pravdy“. Jednání však nedopadla dle očekávání a výsledkem bylo prodloužení termínu pro politickou úmluvu do 1. března 2015 a pro finální dohodu s technickými detaily do konce června 2015. Kerry odmítl sdělit podrobnosti, nicméně uvedl, že „došlo k pokroku v některých z nejvíce znepokojivých problémů“, kterým vyjednavači čelí, avšak jednání „nadále zůstávají složitá“. Íránský prezident Rouhání byl v této věci optimističtější a řekl, že „není pochyb o tom, že obohacování bude v Íránu pokračovat, stejně jako jaderná technologie“. Právě ono obohacování uranu je stěžejním problémem pro danou skupinu P5+1, která v něm vidí potenciál pro výrobu íránské jaderné bomby. Teherán však dlouhodobě tato nařčení odmítá a tvrdí, že se zajímá pouze o atomovou energii. Následující kolo rozhovorů by mělo dle dostupných informací proběhnout ještě během prosince.