Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc říjen.
VÝCHODNÍ EVROPA
Říjnový průběh ukrajinské krize
Situace na bojišti
Deset lidí bylo zabito 1. října při neutuchajícím bombardování Doněcku, a to i navzdory uzavřenému příměří. Jedním ze zasažených míst bylo školní hřiště. Následujícího dne zemřel i pracovník Mezinárodního výboru Červeného kříže. Organizace prohlásila, že bombardování obytných zón je nepřijatelné a v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. Z těchto incidentů se viní obě strany navzájem.
Zároveň zintenzivňují boje o doněcké letiště, které je pro separatisty důležité především z hlediska obrany svých pozic ve městě i pro další postup. Při sobotním útoku pro-ruských rebelů na vládní pozice zahynulo dvanáct mužů. Podle tvrzení ukrajinské vlády publikovaného 10. října provedli separatisté 35 útoků na vládní pozice během uplynulých 24 hodin.
Ruský prezident Vladimír Putin 12. října zavelel stažení 17 600 ruských vojáků, kteří se dosud pohybovali v pohraničí s Ukrajinou v rámci letního cvičení.
Politická situace
Strana ukrajinské vlády hlásí, že od 5. září, kdy bylo uzavřeno příměří, zemřelo nejméně 75 ukrajinských vojáků a civilistů. Zároveň obvinila pro-ruské separatisty z porušování příměří. Ani jedna ze stran ovšem nepřikročila k odvolání klidu zbraní. OSN ve své zprávě hovoří o 331 zabitých lidí od uzavření příměří a celkový počet padlých za posledního půl roku odhaduje na minimálně 3660 osob. Nejvíce civilních obětí si vyžádalo bombardování obytných oblastí, které podle zprávy mají na svědomí obě strany.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko žádá, aby monitorovací mise OBSE byla rozšířena minimálně na počet 1500 vojáků a 29 bezpilotních letounů. Jen den předtím přitom na Ukrajinu dorazily první dva drony, které mají monitorovat třicet kilometrů široké nárazníkové pásmo mezi znesvářenými stranami. Nad bojištěm zároveň od 20. září platí vyhlášená bezletová zóna, která se ale právě strojů OBSE netýká.
Ukrajinský prezident 9. října podepsal lustrační zákon, který má „navrátit důvěru ve vládu a vytvořit podmínky pro vybudování nového systému vládních těles podle evropských standardů“. Zákon má úředníkům napojeným na minulý režim Viktora Janukovyče znemožnit práci ve veřejné správě. Proces prověřování se má týkat až milionu lidí.
Valerij Heletej, ukrajinský ministr obrany, skončil ve svém úřadu čtyři měsíce po svém jmenování, poté, co prezident Porošenko 13. října přijal jeho rezignaci. Heletej odstoupil pod tlakem kritiky, která dosavadnímu ministru vytýká neúspěchy vládních vojsk na východě Ukrajiny, kvůli kterým Kyjev musel přistoupit na příměří se separatisty.
Pavel Gubarev, jeden z předních představitelů Doněcké republiky, byl 13. října hospitalizován poté, co na jeho auto havarovalo při útoku neznámého střelce. Žádná ze střel Gubareva zřejmě nezasáhla.
Prezidenti Putin a Porošenko dosáhli v rámci setkání v Miláně dohody o ceně plynu pro letošní zimu. Až do konce března 2015 by Kyjev měl platit 385 dolarů za 1000 kubických metrů. Porošenkovi se tak podařilo ujednat o sto dolarů nižší cenu než Julii Tymošenkové v roce 2009. Podle ukrajinského prezidenta však země přesto bude nejspíš potřebovat zahraniční pomoc, aby si dodávky plynu mohla dovolit. Dohodu ovšem ještě čeká dlouhý formální proces.
Podle informací, které přinesla německá rozvědka, jsou za sestřelení letu MH-17 zodpovědní pro-ruští separatisté. Podle důkazů, jež má k dispozici, měli rebelové ukořistit protiletadlový systém BUK na ukrajinské vojenské základně a 17. července použít proti prolétajícímu Boeingu. Při tragédii zahynulo všech 298 pasažérů.
Premiér samozvané Doněcké republiky Alexander Zacharčenko 23. října vyhlásil konec příměří s ukrajinskou vládou. Dle jeho slov to byli pouze separatisté, kdo jej dodržoval, a proto je nyní čas reagovat. Cílem má být znovudobytí Slavjansku, Kramatorsku a Mariupolu. Podle premiéra Ukrajiny Arsenije Jaceňuka se rebelové snaží překazit parlamentní volby, které se mají konat v následujících dnech.
Parlamentní volby konané 26. října drtivě vyhrály proevropské strany. Na prvním místě se umístil Blok Petra Porošenka se ziskem 132 mandátů. Na druhém místě skončila strana premiéra Arsenije Jaceňuka Lidová fronta s 82 mandáty. Čtyři další místa s 33 až 19 mandáty obsadily subjekty Svépomoc, Opoziční blok, Radikálové a Otčina. Kontroverze vzbuzující samostatné volby pro-ruských separatistů se mají konat 2. listopadu.
Poslední říjnový den došlo k dosažení finální dohody o dodávkách ruského plynu. Ukrajina má platit 378 dolarů za 1000 kubických metrů po zbytek roku 2014 a 365 dolarů v první čtvrtině oku 2015. Finančně jí pomůže Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.
Podrobné zprávy můžete den po dni sledovat na časové ose Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Lukašenko kritizuje Rusko: uznat anexi Krymu nehodlá
Podle běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka Bělorusko nehodlá uznat anexi Krymu Ruskem a přispět tak k překreslování hranic Evropy. V rozhovoru pro kazašskou internetovou televizní stanici 16/12 dodal, že nynější hranice evropských zemí jsou vytvořené a posílené mnoha mezinárodními smlouvami, které nesmí být ignorovány a neměly by být nikým anulovány. Tvrzení Moskvy, že Krym by měl patřit Rusku je podle Lukašenka nepřijatelné. Pokud tímto způsobem Rusko přemýšlí, tak by mělo Kazachstánu a Mongolsku vrátit značná území, která v minulosti ovládali tatarští chánové a Mongolové, domnívá se.
Na tiskové konferenci pořádané 17. října upozornil Moskvu, aby na něj s uznáním anexe Krymu nevyvíjela tlak. Lukašenko připomněl, že ruskému premiérovi Dmitriji Medveděvovi vysvětlil, že sankce západních zemí trestající uznání anexe by pro Bělorusko byly zničující. Poté se zeptal, zda by mu Rusko pomohlo odčinit následky – pozitivní odpověď ze strany Ruska prý nepřišla.
Ačkoli Lukašenko potvrdil svoji podporu Ukrajině a její územní celistvosti, zopakoval své předešlé tvrzení, že ukrajinská strana nebyla schopná bránit své území a poskytla Rusku pro své akce záminku.
Na otázku, proč Rusko a Bělorusko nevytvořily proti Ukrajině společnou frontu, Lukašenko odpověděl, že Ukrajina není nacistické Německo, aby se proti němu vytvářela fronta. Co se týče doněcké a luhaňské lidové republiky, bez podpory Ruska by podle jeho názoru tak dlouho nedokázaly existovat.
RUSKÁ FEDERACE
Rusko expanduje na Arktidu
Díky globálnímu oteplování se Arktida stává stále dostupnější pro těžbu přírodních zdrojů. To je příčinou zvyšujícího se zájmu mnohých zemí o vliv v této oblasti, tedy i Ruska. Moskva si činí nárok na oblast o rozloze přes 1 milion čtverečních kilometrů. Na jaře roku 2015 plánuje podat obnovenou žádost OSN v otázce rozšíření hranic v arktické oblasti (první žádost Rusko podalo již v roce 2002). Ruská vesmírná agentura Roskosmos 6. října uvedla, že plánuje zprovoznit dvě meteorologické družice Arktika-M, které budou tuto oblast monitorovat. V budoucnu lze také očekávat zvýšenou vojenskou přítomnost Ruska v tomto regionu. Krátkodobým plánům pro těžbu přírodních zdrojů ruskými plynárenskými společnostmi by ale mohly zabránit západní sankce. Mluvčí Vladimíra Putina Dmitrij Peskov nicméně podotkl, že ani negativní vliv západních sankcí, nedokáže Rusy zastavit.
USA nezvládají svou roli, prohlásil Putin na letošní Valdajské konferenci
Letošní setkání Valdajského klubu proběhlo 22. až 24. října v Soči. Zúčastnilo se jej 108 odborníků, historiků a politologů z 25 zemí. Letošní konference se oproti předchozím ročníkům tematicky lišila: diskutovalo se o světovém řádu, přičemž se odborníci pokusili zodpovědět otázku, zda se v dnešní době jedná o hru s novými pravidly nebo hru bez pravidel.
Ruský prezident Vladimír Putin ve své řeči kritizoval zejména americké snahy o změnu světového systému ve svůj prospěch. USA dle něj nezvládаjí roli, kterou na sebe vzaly, čímž způsobují chaos v mezinárodních vztazích. Kritizován byl také západní postoj v ohledu invaze teroristů do Ruska a Střední Asie, jeho nezájem tento problém prý pouze prohloubil. Ruský prezident se nevyhnul ani tématu sankcí mířených proti Rusku: domnívá se, že za nimi stojí snaha o izolaci země vůči okolnímu světu. Rusko se ovšem ekonomickými sankcemi dotčeno necítí a absence ekonomických vztahů se Západem
k jeho uzavření se se před světem nevede. Zdůraznil však také, že partnerské vztahy Ruska s asijskými zeměmi neznamenají odklon od Evropského trhu.
Rusko podporuje Irán v boji proti Islámskému státu
Zpráva libanonského deníku Al-Mustaqbal uvádí, že jsou ruští vojenští experti ochotni spolupracovat s iráckou armádou v boji proti Islámskému státu (IS). V íránském tisku se také objevila informace o momentální přítomnosti šedesáti ruských vojenských pracovníků v Bagdádu, kde mají provádět školení týkající se ruských vojenských technik. Rusko však tuto informaci nepotvrdilo. Nikolaj Patrušev, tajemník Rady bezpečnosti Ruska, pouze prohlásil, že Rusko „vždy podporovalo a nadále podporuje úsilí iráckých a syrských orgánů v boji proti extremistickým skupinám.” O blízkosti vztahů nasvědčuje také nedávná ruská zásilka humanitární pomoci pro obyvatele Iráku, jež byli postiženi v důsledku ozbrojeného konfliktu s IS. Nikolaj Patrušev dále uvedl, že „akce jakékoli koalice na území suverénního státu musí být založeny na mandátu OSN.“ V přísném souladu s mezinárodním právem by měla probíhat také ruská spolupráce v rámci íránského jaderného programu.
KAVKAZ
Oslavami v Grozném otřásl sebevražedný útok
Pět mrtvých a dvanáct zraněných policistů si vyžádal útok sebevražedného atentátníka v Grozném, hlavním městě Čečenské republiky. K incidentu došlo 5. října před halou, kde se měl konat zahajovací koncert oslav dne města. Ty se letos konají v rámci narozenin čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova. Útočníkem měl být jeden z místních, devatenáctiletý Opti Mudarov. Podle prohlášení ministerstva spravedlnosti se odpálil v okamžiku, kdy ho přítomní policisté chtěli pro podezřelé chování legitimovat. Podle výpovědi Kadyrova byl Mudarov přestrojen za policistu a držel zbraň. Navzdory prvotnímu prohlášení čečenského prezidenta, že se jedná o izolovaný čin jednotlivce, který nereprezentuje nikoho jiného, vyšetřovatelé v následujících dnech oznámili, že se jim podařilo vystopovat předpokládané organizátory útoku. Během zatýkání byl posléze policií zastřelen třiatřicetiletý Aslan Alischanov podezřelý z plánování dalšího bombového útoku.
Ačkoli se k útoku nepřihlásila žádná teroristická skupina, není podle analytika Jamestown Foundation Mairbeka Vatchagaeva zcela jasné, zda se nejedná o první akci nějaké nové organizace vyrůstající vedle Kavkazského Emirátu, jehož působení se v Čečensku pomocí nástrojů represivní politiky podařilo utlumit. Jeho nový vůdce Ali Abu Muchammad, který nahradil loni zabitého Doku Umarova, navíc sebevražedné útoky považuje za zapovězené.
Jedná se o první sebevražedný útok na území Čečenska od září loňského roku.
Prezidenti Arménie a Ázerbájdžánu se sešli v Paříži
Představitelé Arménie a Ázerbájdžánu, Serž Sargsjan a Ilham Alijev, se 27. října setkali už potřetí během posledních tří měsíců, tentokrát na pozvání francouzského prezidenta Francoise Hollanda. Jednání v pařížském Elysejském paláci označil arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian za „konstruktivní, užitečná a upřímná“. Diskutována byla témata spojená s přetrvávajícím spory o území Náhorního Karabachu, o které Ázerbájdžán přišel ve válce s Arménii na začátku 90. let. Ačkoli francouzský prezident prohlásil udržování současného statutu quo za nepřijatelné, soustředily se rozhovory především na budování důvěry mezi znesvářenými stranami. Ta je pro řešení konfliktů zcela klíčová, a to zejména v atmosféře nedávného nárůstu obětí vzájemných pohraničních přestřelek, ve které by společně s nesprávně pochopenými informacemi nebo špatně odhadnutými kroky protivníka mohlo dojít až k plnohodnotnému oživení dosud zamrzlého konfliktu. Obě strany se dohodly na pokračování výměny informací o pohřešovaných obětech konfliktu pod záštitou Mezinárodního výboru Červeného kříže a jsou rozhodnuty nadále hledat řešení sporu mírovou cestou.
STŘEDNÍ ASIE
Turkmenistán se chystá na hrozbu z Afghánistánu
Vláda Turkmenistánu podniká důrazné kroky k zabezpečení hranic s Afghánistánem. Obává se totiž talibanských sil, které mají stavět pozice blízko turkmenských hranic. Pocitu bezpečí nepřispívá ani zámět Spojených států a NATO stáhnout vojáky z Afghánistánu, což by teoreticky mohlo ohrozit bezpečnost okolních zemí.
Hrozba nestability z Afghánistánu je silně medializována ze strany vlád sousedních zemí, konkrétně Tádžikistánu a Uzbekistánu. Tyto země používají strach z radikálního islámu k ospravedlnění tvrdých zásahů na politickou opozici a také přitahování zahraniční podpory. Situace v Turkmenistánu je ale od těchto zemí odlišná. Tato země je respektovaná pro svoji neutralitu a nezávislost na ostatních. Také má vlídný vztah s Talibánem, který napomáhá Turkmenům žijícím v Afghánistánu pohybovat se mezi těmito dvěma zeměmi svobodněji než obyvatelé Tádžikistánu a Uzbekistánu. Nicméně přítomnost Talibánu na severních hranicích Turkmenistánu se v posledních letech pravidelně zvyšuje. Proto poté, co několik z jeho hraničních hlídek bylo zabito po střetu s talibanskými silami, začala vláda posilovat hranice a zahájila vojenská cvičení poblíž problematické hranice. V září dokonce vojska hranici přešla, aby začala stavět obranné zařízení, příkopy a ploty.
Spojené státy a NATO oznámily snížení vojsk na území Afghánistánu ze 41 tisíc na pouhých 15 tisíc vojáků, kteří nebudou nasazování do bojů, ale budou plnit poradní a výcvikovou funkci. Předpokládaného vakua po odchodu sil USA a NATO se rozhodla využít Čína prostřednictvím Šanghajského paktu a Rusko skrze CSTO. Nyní se sami sebe deklarují jako ochránci stability Střední Asie. Čína je v bývalých post-sovětských státech Střední Asie v posledních letech velmi aktivní a její cíle s tímto územím jsou spojeny s ochranou obrovských nalezišť nafty a zemního plynu, kterou by mohla pokrýt vlastní narůstající ekonomiku. Také Rusko se v této oblasti velmi angažuje. Poslední rok ji pod záštitou CSTO podpořilo balíčkem vojenské pomoci o hodnotě 1,1 miliard dolarů, který by měl pomoct proti talibanské hrozbě. Lze se tedy domnívat, že Rusko zvyšuje svůj vliv právě skrze CSTO, jejíž jednotky udržují mír na tomto území.
Tádžická vláda po protestech blokuje internetové a mobilní služby
Začátkem října podnikatel Umarali Kuvatov z opozičního hnutí „Skupina 24“ vyzval obyvatele hlavního města Dušanbe, aby vyšli do ulic a protestovali proti dlouho vládnoucímu prezidentovi Emomali Rahmonovi. Kuvatov, který je už dlouhé roky od neshody s Rahmonem v exilu, použil slogany jako např. „Tádžikistán bez Rahmona“ a také vyzval své příznivce, aby pochodovali náměstí Dusti (přátelství) v Dušanbe.
Kuvatov a jeho hnutí neměli na sociální síti mnoho příznivců, ale i přesto vláda na výzvu reagovala rychle a znemožnila přístup k velkému množství oblíbených internetových stránek. V den plánovaného shromáždění vláda zablokovala také mobilní textové služby.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) prohlásila, že blokování internetu v Tádžikistánu je porušování základních lidských práv a svobod, a vybídla vládu k zajištění neomezeného internetového přístupu. Pár dní poté byly zablokované stránky znovu přístupné.
Autoři: David Rypel, Hračja Gjulzadjan a Anna Huláková, studenti bakalářských oborů Bezpečnostní a strategická studia, Mezinárodní vztahy a Politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
