Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za měsíc říjen.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Hongkongské protesty neutichají

Protesty v Hongkongu, o nichž vypuknutí jsme informovali minulý měsíc, pokračovaly i v říjnu. Konec tzv. deštníkové revoluce se zdá být v nedohlednu.

Na začátku měsíce stovky studentů a příznivců hnutí „Occupy Central with Love and Peace“ stále blokovaly ulice Hongkongu. Nejvíce lidí se shromáždilo 1. října, v  Národní den Čínské lidové republiky. Oslavy výročí založení státu však byly narušeny jenom v této Zvláštní administrativní oblasti, zbytek země od dění distancovala cenzura.

Čínská vláda označila protesty za ilegální a policejní složky se v průběhu měsíce opakovaně snažily ulice vyklidit. Za použití obušků a pepřového spreje policisté začali demonstranty vyhánět a pomocí bagrů a motorových pil odstraňovat barikády, avšak většina lidí i zátarasů se po několika hodinách na místě objeví znovu.

Střety se dosud obešly bez úmrtí, avšak lehká zranění jsou běžná. Mezinárodní žurnalistická federace potvrdila zranění už dvaceti čtyř novinářů. Počet zadržených není známý. Policie začala zatýkat i uživatele sociálních sítí, kteří vyzývají k účasti na demonstracích.

S pokračujícím konfliktem se v ulicích zrodil další aktér, a to desítky až stovky lidí nesouhlasících s protesty. Ti s prodemokratickými demonstranty několikrát vyvolali násilné potyčky, které musela rozehnat policie. Odpůrci Occupy Central žádají nejen politické ústupky, ale především okamžité ukončení demonstrace, která téměř paralyzovala dopravu centrem města a působí finanční ztráty menším podnikatelům.

Jednání, o které se od začátku protestů vláda i zástupci protestního hnutí několikrát pokusili, opakovaně selhala. Zatím poslední pokus dostat se z mrtvého bodu se odehrál 22. října a vyústil v pochod dvou set studentů k domu pro-pekingského šéfa eekutívy Leunga Chun-yinga. Vláda označuje demonstranty za nekonstruktivní; protestující studenti naopak obviňují vládu z neochoty učinit ústupky v podstatných záležitostech a zvažují eskalaci protestů. O dalším postupu demonstrantů při vyjednáváních měli rozhodnout občané Hongkongu v elektronickém hlasování v prvních dnech listopadu, avšak studenti celou akci zrušili ještě před jejím začátkem oficiálně pro nedostatečnou informovanost občanů o problematice.

Protesty trvají už od 22. září, kdy stovky hongkongských studentů začali s bojkotem výuky. Demonstranti odmítají nařízení Pekingu, který sice ustanovuje přímou volbu šéfa exekutivy Hongkongu pro rok 2017, avšak až po preselekci kandidátů komisí složené z prorežimních kádrů.

Čína na Měsíc a zpět

Čína vyslala na Měsíc svoji první bezobslužnou kosmickou loď určenou k návratu. Její osmidenní misi vědci zahájili 25. října startem z kosmického centra Xichang v Sichuanu. Lunární orbitér přezdívaný Xiaofei měl za úkol obkroužit Měsíc, přistát na jeho povrchu, sesbírat zde vzorky a především – bezpečně se vrátit zpět na Zemi. Xiaofei byl totiž pouze pokusným zařízením, hlavní mise je plánována na rok 2017, kdy má na měsíci přistát taktéž bezobslužná vesmírná loď s názvem Chang’e-5. Čínští vývojáři tak nyní pouze ověřovali schopnosti techniky zabezpečující navigaci, kontrolu a technologie umožňující návrat.

Dle zprávy agentury Xinhua z 1. září byla mise úspěšná. Xiaofei bezpečně přistál 500 kilometrů od Pekingu pomocí sovětské zpomalovací techniky tzv. „odrazu od atmosféry“.

Čína vyslala do vesmíru své první astronauty v roce 2003 jako třetí národ za Spojenými státy a Ruskem. Její první dvě bezobslužné sondy byly na Měsíc úspěšně vyslány minulý rok, ale nebyly naprogramovány k návratu. V současnosti Čína vyvíjí raketu Long March 5, která by měla být schopna vyzvednout do vesmíru o mnoho těžší, permanentní vesmírnou stanici Tiangong 2.

Čína pomůže Afghánistánu. Pro vlastní bezpečí

První zahraniční cesta čerstvě inaugurovaného afghánského presidenta Ashrafa Ghaniho směřovala 28. října do Číny. S prezidentem Xi Jinpingem podepsal hned čtyři dohody týkající se obchodu, bilaterálních ekonomických vazeb, humanitární pomoci a cestovních povolení. Čína se také zavázala k vyzbrojení Afgánských národních ozbrojených složek a jejich tréninku. Posílit chce i afghánskou infrastrukturu.

Peking má hned několik významných důvodů, proč s Kábulem úzce spolupracovat. Vojenské složky USA a Severoatlantické aliance se z Afghánistánu rychle stahují, což v zemi vytváří znatelné bezpečnostní vakuum, rizikové nejen vzhledem k současným aktivitám Islámského státu. Pakliže by se Afghánistán destabilizoval, ohroženy by byly jednak čínské energetické zájmy jako jednoho s největších odběratelů ropy z regionu, a také zájmy bezpečnostní. Afghánistán sdílí sedmašedesáti kilometrovou hranici s čínským Xinjiangem obývaným muslimskými Ujgury, kteří se dopouštějí teroristických útoků proti Číňanům (etnickým Hanům). Čína se tak právem obává proliferace džihádistické ideologie a zbraní. Nebezpečí je o to hmatatelnější, že se Al-Kajda na konci října přidala k Islámskému Státu a za represivní politiku vůči Ujgurům vyhlásila Číně džihád.

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Další čistka stranických funkcionářů

Není příliš jasné, co všechno Kim Čong Un dělal během své více než měsíční absence (kromě potvrzené operace kotníku), nicméně jisté je, že nezahálel. Necelé tři týdny po svém návratu ze zákulisí totiž došlo k další čistce v řadách stranických kádrů. První informace o popravě 12 funkcionářů, kteří měli být potrestáni za neplnění Kim Čong Unových příkazů, přinesl server Asia Press s tím, že k popravám mělo dojít na začátku října.

Další zprávy o popravách vysokých představitelů režimu potvrdil i poradce jihokorejského poslance. Mělo jít o zhruba deset veřejně popravených (zastřelením) funkcionářů, kteří byli obviněni z široké škály prohřešků, od sledování jihokorejských pořadů až po úplatkářství.

Jihokorejský think-tank North Korea Intellectuals Solidarity také přišel s prohlášení, že mezi popravenými byl i Kim Kyong Ok, první náměstek ředitele Oddělení pro organizaci a vedení (OGD – Organization-and-guidence-department), a několik jeho poradců. Zatčení a popravu měl mít na starosti Kimův blízký spolupracovník, Choe Ryong Hae.

Pokud je taková informace pravdivá, jde o zásadní argument proti teorii některých prominentních expertů na KLDR (včetně bývalých defektorů), kteří věří, že je to právě OGD, která Severní Koreu řídí, a ne Kim Čong Un.

Pravdivost této zvěsti o Kim Kyong Okově popravě se však nemusí potvrdit, jelikož jde o člověka, který se většinou drží v pozadí a ve státních médiích příliš nevystupuje. Tudíž je těžké podobná tvrzení ověřit a je dost dobře možné, že během následujícího měsíce se Kim ukáže po boku Kim Čong Una během některé z inspekcí.

Kromě veřejných poprav a likvidací stranické opozice Kim Čong Un obrátil svou pozornost i na armádu, kterou také postihly čistky. Ty se týkaly Kimovy nespokojenosti s dělostřeleckou jednotky, kterou Kim v dubnu navštívil a s jejíž bojovou připraveností byl značně nespokojen. To vyústilo v rozpuštění celé jednotky a degradování 167 důstojníků, jejichž jména byla zveřejněna ve státních médiích.

JAPONSKO

Révizia americko-japonských aliančných smerníc vo finálnej fáze

Tokio a Washington 8. októbra vydali priebežnú správu o revízii smerníc pre aliančnú spoluprácu. Tento dokument stanovuje podobu vojenskej spolupráce dvoch krajín a bol naposledy revidovaný v roku 1997. Minulý rok v októbri sa obe strany dohodli na aktualizácii dokumentu. K vydaniu finálnej verzie by malo dôjsť niekedy na začiatku budúceho roka.

Priebežná správa naznačuje budúce smerovanie aliancie. Skloňuje sa predovšetkým jej „globálny charakter“ a nutnosť posilniť kooperáciu v oblasti kybernetickej bezpečnosti a tzv. incidentov v šedej zóne, pri ktorých sa neprekročí prah ozbrojeného konfliktu. Počas bilaterálnych rokovaní k revízii Smerníc sa práve otázka takýchto incidentov stala sporným bodom. Washington totiž váha pracovať  s konkrétnymi scenármi týkajúcimi sa sporných ostrovov Diaoyu/Senkaku, kde sa Tokio obáva čínskych snáh o ovládnutie ostrovov napríklad pomocou vylodenia špeciálnych jednotiek prezlečených za rybárov. Príčinou americkej neochoty je snaha zbytočne neprovokovať Čínu. Peking na margo prebiehajúcej revízie apeloval na obe strany aby pristupovali k obranným plánom „rozvážne“.

Revízia Smerníc prichádza v čase prelomových zmien v japonskej bezpečnostnej politike. Kabinet premiéra Shinza Abeho prijal v júni zmenu interpretácie práva Japonska na kolektívnu sebaobranu, ktorá bola dovtedy považovaná za protiústavnú. Tokio operuje s pojmom „aktívneho prispievania k svetovému mieru“. K realizácii tejto vízie by mala prispieť i transformácia aliancie so Spojenými štátmi.

VIETNAM

Spojené štáty budú Vietnamu predávať zbrane

V 70-tych rokoch Spojené štáty ako porazená superveľmoc odchádzali z Vietnamu. Dnes však Washington a Hanoj zažívajú rozkvet bilaterálnych vzťahov. Zatiaľ posledným, a pravdepodobne najvýznamnejším smerom k ďalšiemu zbližovaniu bývalých nepriateľov, bolo rozhodnutie Washingtonu z 2. októbra zmierniť zbrojné embargo voči Vietnamu. Embargo na predaj zbraní sa po novom nebude dotýkať prostriedkov pre zaručovanie námornej bezpečnosti. Washington tým chce podporiť postavenie Vietnamu v Juhočínskom mori, kde naráža na čoraz asertívnejšiu Čínu. Posledným varovaním pre lídrov v Hanoji bola kríza z mája až júla tohto roku, spôsobená rozmiestnením ropnej ťažobnej plošiny v blízkosti sporných Paracelských ostrovov. Iniciatíva Washingtonu prichádza po tom, čo minulý rok v decembri prisľúbil americký minister zahraničných vecí John Kerry 18 miliónov amerických dolárov pre posilnenie vietnamskej námornej bezpečnosti. Vietnam bude mať záujem napríklad o hliadkovacích lietadlá P3 Orion.

Rozhodnutie o uvoľnení embarga nebolo prekvapením. Vo Washingtone bol za tento krok vedený usilovný lobing, ktorého prominentnou postavou bol John McCain ale napríklad aj súčasný veľvyslanec vo Vietname Ted Osius. Hanoj taktiež apeloval na Washington aby uvoľnil embargo, ktoré zabraňuje pozitívnemu vývoju bilaterálnych vzťahov.

Rozhodnutie uvoľniť zbrojné embargo bolo kritizované ľudskoprávnymi organizáciami. Autoritatívny režim vo Vietname je jedným z vážnych porušovateľov ľudských práv. Washington sa proti kritike bráni s tým, že Hanoju jasne zdôraznil prepojenosť ďalšieho pokroku vo vzájomných vzťahoch a zlepšenia ľudskoprávnej situácie. Vietnam navštívil na konci októbra námestník ministra zahraničných vecí Tom Malinowski, ktorý vyzval komunistickú vládu k dodržiavaniu práv vyplývajúcich z ústavy a medzinárodných obligácií. Vietnamské úrady v deň príchodu Malinowského prepustili uväzneného blogera Dieu Caya a posadilo ho do lietadla smerujúceho do Spojených štátov. Režim označil tento krok za „humanitárne gesto“.

S Vietnamom nebudujú užšie vzťahy len Spojené štáty. Krajinu navštívil na konci mesiaca indický premiér Narendra Modi a priniesol so sebou ponuku úverov v hodnote 100 miliónov amerických dolárov pre nákup indických hliadkovacích lodí. Vietnam Indii ponúkol práva na ťažbu ropy v sporných vodách Juhočínskeho mora. Dve strany rokujú aj o predaji indických protilietadlových striel BrahMos.

I keď posilňovanie väzieb na Spojené štáty a Indiu je jasnou snahou získať poistku proti Číne, vzťahy Vietnamu s jeho severným susedom ostávajú kľúčové. O tom svedčí rušná diplomatická aktivita z oboch strán počas minulého mesiaca, kedy Čínu navštívila vysokopostavená vietnamská delegácia vedená ministrom obrany a návštevou vo Vietname opätoval člen štátnej rady Yang Jiechi.  Obe strany vykazujú snahy normalizovať vzťahy narušené letnou krízou. Výsledkom rokovaní bolo napríklad zriadenie priamej linky medzi ministerstvami obrany oboch krajín.

Singapur

Singapur jako další člen koalice proti IS

Singapur se stane dalším státem, který se zapojí do vojenské kampaně proti Islámskému státu (IS). Stane se tak v rámci dlouhotrvajících snah Singapuru bojovat proti terorismu.

Do akce sice nebudou poslány bojové jednotky, ale singapurské letectvo nasadí důstojníky, kteří se budou podílet na plánování operací proti IS. Letectvo dá k dispozici také letoun Boeing KC-135R Stratotanker pro tankování paliva za letu.

Singapur sice nepatří mezi vojenské velmoci, ale díky své strategické poloze a ekonomické situaci jsou singapurské ozbrojené síly jedny z nejmodernějších v Asii.

Důvodem, proč se tento malý ostrov s 5,5 miliony obyvateli soustřeďuje na boj proti teroru, jsou zkušenosti z roku 2002, kdy indonéská teroristická skupina Jemaah Islamiyah plánovala útoky na západní cíle v Singapuru.

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Alžběta Bajerová, studenti mezinárodních vztahů, bezpečnostních a strategických studií a kulturních studií Číny na Masarykově univerzitě v Brně.