Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc srpen.

ZÁPAD A UKRAJINSKÝ KONFLIKT

Americká asistence Ukrajině

Pentagon začátkem měsíce oznámil, že v příštím roce plánuje poskytnout ukrajinské Národní gardě výcvik a výzbroj v hodnotě 19 milionů dolarů. Asistence je určena čtyřem rotám a jednomu taktickému velitelství. Přestože tento krok není oficiálně spojován s prohlubujícím se konfliktem mezi Západem a Ruskem, jeho načasování lze jen stěží považovat za náhodné. Koncem minulého měsíce uvalily Spojené státy i Evropská unie na Rusko nové a doposud nejtvrdší sankce. Návrh ještě musí schválit Kongres. Bílý dům zároveň přislíbil osm milionů dolarů k posílení ukrajinské pohraniční stráže. Připomeňme, že i přes ostrou kritiku Moskvy za její roli v ukrajinském konfliktu, se americké vojenská asistence Ukrajině doposud omezovala pouze na neletální pomoc, především v podobě zdravotního a technického vybavení.

Akvizice lodí Mistral EU?

Třetí vlna sankcí uvalených Evropskou unií na Rusko koncem července rozvířila opět diskusi kolem dodávky francouzských lodí třídy Mistral do Ruska. Zakázka v hodnotě 1,2 mld. euro čelí kritice nejenom ze strany Spojených států, ale také Británie, Litvy, Polska, Švédska nebo Japonska. Francie se přesto rozhodla v zakázce pokračovat a již dříve se nechala slyšet, že první loď Vladivostok bude Rusku dodána a s druhou, Sevastopolem, bude naloženo dle ruského chování. Jednou z aktuálně diskutovaných možností, jak přimět Paříž k zrušení kontraktu, by mohl být odkup plavidel Evropskou unií. První loď by mohla zůstat střídavě v přístavech Belgie a Nizozemí, druhá pak v oblasti Středozemí. Alternativním kupcem může být také NATO, která má na rozdíl od EU potřebnou infrastrukturu k využití těchto plavidel. Německo podpořilo myšlenku evropského odkupu, nicméně poznamenalo, že provozování obou plavidel není ve finančních možnostech pouze jednoho státu. Alternativou je také možností, že druhou loď by si ponechala Francie a poskytovala by ji EU pro její potřeby.

Švýcarsko se částečně připojuje k sankcím proti Rusku

Švýcarsko se rozhodlo částečně připojit k sankcím proti Rusku za jeho údajnou roli v konfliktu na východní Ukrajině. Seznam sankcionovaných subjektů byl převzat od EU a zahrnuje momentálně 87 jednotlivců a 20 organizací. Opatření Bernu jsou nicméně mnohem mírnější – jejich cílem je pouze zabránit sankcionovaným subjektům obcházet existující sankce Spojených států a EU tím, že přesunou své obchodní aktivity do Švýcarska. Zároveň se na ně vztahuje cestovní zákaz, protože země je členem Schengenského prostoru. Švýcarská vláda ale kvůli své neutralitě odmítla převzít sankční opatření EU úplně, či uvalit své vlastní sankce. Země, která momentálně předsedá OBSE, jež se snaží konflikt na Ukrajině vyřešit, je také populární destinací pro mnohé zámožné ruské občany, kteří mají v jejich bankách uložené nemalé prostředky.

Východoevropské země chtějí protiraketový štít i proti Rusku

Polsko a Pobaltské státy chtějí, aby byl plánovaný protiraketový štít Severoatlantické aliance, který má chránit Evropu před hrozbami z Blízkého východu, určen taky proti Rusku. Většina členských států, v čele s Německem, ale tento návrh odmítá jako zbytečnou provokaci Kremlu, který považuje projekt protiraketové obrany za vážnou bezpečnostní hrozbu. NATO navíc Moskvě dlouhodobě slibuje, že systém není určen proti Rusku. Téma by mělo být diskutováno na nadcházejícím summitu ve Walesu.

Německá kancléřka Angela Merkelová před několika dny také navštívila Lotyšsko, kde potvrdila, že NATO bude v případě potřeby bránit Pobaltí. Vyloučila ale vybudování stálých základen Aliance v regionu, které by bylo v rozporu s dohodou mezi Aliancí a Ruskem o rozmístění sil v Evropě z roku 1997.

Týdenní ultimátum EU pro Rusko

V reakci na další eskalaci bojů na východní Ukrajině dala Evropská unie Rusku týdenní ultimátum na změnu svého jednání, jinak bude čelit novým sankcím. Západní státy i ukrajinské vláda obviňují Rusko z přímého nasazení svých jednotek na ukrajinském území, což Moskva popírá.  Nečekané úspěchy povstalců a těžké ztráty vládních sil v posledních dnech ale vyvolávají řadu otázek ohledně úrovně ruského zapojení do konfliktu.

IRÁCKÁ KRIZE A ISLÁMSKÝ STÁT

Spojené státy zahájily letecké údery na Islámský stát

Vojenské úspěchy bojovníků Islámského státu (IS) a rostoucí násilí proti místním obyvatelům největšího křesťanského města Qaraqosh přiměly Spojené státy začátkem srpna k zahájení leteckých úderů v Iráku. Desítky tisíc lidí na severu Iráku byly nuceny opustit své domovy a ukrývat se před jistou genocidou ze strany ozbrojenců IS. V ohrožení se ocitli nejenom křesťané, ale také menšina jezídů. Uprchlíkům, uvízlým na hoře Sindžáru, se snaží pomoci britské a americké letectvo shazováním balíků s potravinami, vodou a dalšími zásobami nutnými k přežití. Letecké údery ze strany USA byly první od roku 2011. Američané se nechali slyšet, že v aktivních útocích budou pokračovat podle toho, jak se bude vyvíjet situace v zemi.

Několik dní po zahájení leteckých úderů rozhodl Pentagon také o otevření cesty pro dodávky zbraní semi-autonomním kurdským silám, které se snaží zastavit postup ozbrojenců IS. Zbraně bude dodávat pod krytím CIA. Spojené státy tak reagovaly na nebývalou míru vybavení a organizace ozbrojenců IS. V minulých týdnech si příslušníci IS v rekordním čase dokázali poradit s kurdskými vzdušnými sílami. Kurdové požádali Washington o pomoc, protože samy se svým vybavením nemohou převaze islamistů čelit. Po sedmnácti náletech amerických jednotek se navíc radikálové stáhli mezi obydlené oblasti a jejich zasažení se tak stává velmi obtížným úkolem. Spojené státy své vojenské útoky označily pouze za dočasné řešení problému. Washington také přislíbil dodávky zbraní libanonské armádě po jejích střetech s islamisty na východě země.

Washington rovněž vyslal do oblasti 130 vojáků, kteří mají vyhodnotit humanitární situaci uprchlíků. Ministr obrany Chuck Hagel zdůraznil, že jednotky nebudou plnit žádné bojové úkoly. K dočasné humanitární misi se přidala rovněž Velká Británie a britský premiér Cameron potvrdil, že spolu se Spojenými státy pracují na vytvoření bezpečnostního plánu pro uprchlíky. Bílý dům také zvažuje vyslání dodatečných 300 vojáků k posílení bezpečnosti své diplomatické mise v Bagdádu. Počet amerických jednotek v zemi by tak vzrostl na 1 150.

Postoj Evropy k irácké krizi

Poté, co Spojené státy začaly bombardovat cíle bojovníků Islámského státu (IS) v Iráku, rozeběhla se v Evropě diskuse o přístupu k této krizi a o případné pomoci místním v boji proti islámským radikálům. K první odezvě došlo ve Francii, která se rozhodla poslat zbraně Kurdům a také Jezídům, kteří byli po dlouhou dobu obklíčeni a uvězněni na hoře Sinjar. K rozhodnutí došlo ve chvíli, kdy Spojené státy oznámily posílení své role a vyslání 130 vojenských poradců do konfliktem postižené oblasti. Mezitím se Velká Británie podílela na přepravě jordánské vojenské techniky do Kurdistánu a zapojila se do humanitární pomoci Jezídům skrze zásobování ze vzduchu. Britský premiér David Cameron byl rovněž pod nátlakem zapojit zemi do leteckých úderů proti IS, nicméně tato možnost prozatím zvolena nebyla. Došlo pouze k vyslání stíhacích letounů Tornado pro průzkumné lety a vrtulníků Chinook pro další případné potřeby. Britská vláda také zvažovala vyzbrojování Kurdů, kterým poskytují zbraně již Spojené státy a Francie. Naopak Německo se k této možnosti zatím chová spíše zdrženlivě a oznámilo, že se bude držet svého principu nevyvážení zbraní do konfliktních oblastí či válečných zón. Kvůli irácké krizi se sešli také ministři zahraničí Evropské unie, kteří uvítali dosavadní kroky evropských zemí a dohodli se na poskytnutí humanitární pomoci uprchlíkům. Francie v tomto kontextu vyzvala EU k mobilizaci a vyslání zbraní Kurdům k boji proti islamistům.

Další kroky západních států

Německo a Itálie se rozhodly v druhé polovině měsíce přidat k Francii a Velké Británii v otázce vyzbrojení iráckých Kurdů v boji proti IS. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier prohlásil, že v úzké spolupráci s bagdádskou vládou by země byla ochotna kromě dodávek humanitární pomoci a vojenského materiálu poskytnout další prostředky včetně zbraní. V případě Německa se jedná do určité míry o přelomový okamžik, neboť země se kvůli své minulosti od konce druhé světové války vyhýbala přímému zapojení do vojenských konfliktů. Steinmeier obhajuje tento krok tím, že Německo má morální povinnost poskytnout vojenskou podporu proti IS, přestože 63 % Němců je dle průzkumů proti dodávkám. Itálie již určila lehké automatické zbraně a střelivo pro vývoz a o dalších krocích se má jednat v následujících dnech.

Mezitím Velká Británie posiluje svou roli v Iráku a kromě humanitární pomoci se její stíhací letouny zapojily do monitoringu pozic bojovníků IS. Země po získání zpravodajských informací spolupracuje jak se Spojenými státy, které pokračují v leteckých útocích, tak i s kurdskými a iráckými ozbrojenými složkami. Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen se navíc nechal slyšet, že žádost ze strany irácké vlády o vojenskou pomoc by byla „konstruktivně zvážena“, neboť „mezinárodní společenství má povinnost zastavit postup Islámského státu“. V kontextu těchto bojů nabídl syrský ministr zahraničí Walid Muallem pomoc USA proti IS, který se rozprostírá i na části syrského území. Na druhou stranu však varoval, že se USA musejí dohodnout se syrskou vládou před zahájením případných leteckých útoků proti IS v Sýrii. Spojené státy ale tuto nabídku odmítly a naopak začaly provádět průzkumné lety nad Sýrií pro možnou přípravu na útok. Stejně tak Velká Británie odmítla spolupráci se syrskou vládou s konstatováním, že by to nebylo „praktické, rozumné a ani užitečné“.

SEVERNÍ AMERIKA

Senár schválil další peníze na Iron Dome

Senát schválil 225 milionů dolarů k podpoře izraelského protiraketového systému Iron Dome. Návrh byl původně součástí legislativy, jež měla také přidělit 3,7 miliard dolarů na posílení bezpečnosti hranic s Mexikem. Zákonodárci ale Obamův požadavek smetli ze stolu a nebylo jasné, zda se s blížícími parlamentními prázdninami podaří včas schválit samostatně opatření k podpoře Iron Dome. Senát ale během nočního jednání nalezl konsenzus a příslušnou legislativu schválil. Zákon ještě musí projít Sněmovnou reprezentantů, kde se ale žádné obstrukce neočekávají, a poté poputuje k podpisu prezidentovi.

Iron Dome je jedním s nejúčinnějších protiraketových systémů na světě, často ale bývá kritizován za své přemrštěné náklady. Náklady na výrobu jedné rakety v pásmu Gazy se odhadem pohybují v řádech stovek dolarů, zatímco vypuštění jedné střely Kassam ze systému Iron Dome vyjde na 35-50 tisíc dolarů.

Návrh zákona o imigraci prošel Sněmovnou reprezentantů

Američtí republikáni ve Sněmovně reprezentantů prosadili návrh zákona v hodnotě 694 miliónů dolarů, který má posílit hranici s Mexikem před vzrůstajícími počty uprchlíků ze Střední Ameriky. Na základě zákona má dojít k nasazení Národní gardy do této oblasti a urychlení deportace téměř 60 000 osob, převážně dětí z Guatemaly, El Salvadoru a Hondurasu, které od loňského října překročily hranici většinou bez doprovodu dospělých. Demokraté namítají, že legislativa by příliš rychle navrátila děti do nebezpečných podmínek v domovské zemi. Prezident Obama, který sám požadoval balíček na řešení této krize ve výši 3,7 miliard dolarů a neuspěl, označil tento návrh za „extrémní“ a „nefunkční“. Další vývoj v této oblasti lze očekávat nejdříve v září, kdy Senát opět zasedne po pětitýdenním volnu. Ve stejném období Sněmovna rovněž prosadila návrh zákona, který může zvrátit Obamovu politiku z roku 2012 o pozastavení deportace zletilých, kteří byli do Spojených států přivedeni ilegálně jejich rodiči.

Americko-africký summit (3. až 6. srpna)

Spojené státy poprvé v historii hostily americko-africký summit, na který bylo pozváno 50 lídrů afrických států. Summit se soustředil jak na rostoucí ekonomický potenciál afrického kontinentu, tak i na rozvoj míru a regionální stability. Hlavní agenda se primárně týkala prohlubování vzájemného obchodu a investičních vztahů. Spojené státy se do určité míry snaží dohnat spolupráci mezi Afrikou a Čínou či Evropskou unií, za kterými v posledních letech pokulhávaly. V průběhu summitu se americké společnosti zavázaly k investicím ve výši 37 miliard dolarů. Americký ministr zahraničí John Kerry se nechal slyšet, že tyto investice mohou být nástrojem proti regionálnímu extremismu, neboť na jejich základě dochází k rozvoji infrastruktury, růstu bohatství či zlepšení životní úrovně místních obyvatel.

Summit se rovněž zaměřil na problematiku bezpečnosti a korupce, které Spojené státy považují za hlavní překážky pro své investice. V tomto kontextu se USA zavázaly pomocí 110 miliónu dolarů v následujících 3-5 letech vybudovat africké „síly rychlé reakce“, které by mohly být v rámci OSN či Africké unie užity k odvrácení vojenské hrozby či jiné krize. Na těchto složkách by se měly podílet Senegal, Ghana, Etiopie, Rwanda, Tanzanie a Uganda. Hlavním důvodem vytvoření těchto sil se jeví růst militantního islamismu, který je hrozbou pro africké státy již několik let a kvůli kterému je na africkém kontinentě vedeno několik misí. V rámci zmiňovaného plánu by také mělo dojít k posílení bezpečnostních institucí v Ghaně, Keni, Mali, Nigeru, Nigérii a Tunisku.

Navzdory uskutečnění americko-afrického summitu je americký prezident Barack Obama nadále kritizován za pomalé rozvíjení vztahů s tímto kontinentem, který během své funkce navštívil (kromě svého „turné“ v roce 2013) pouze dvakrát.

Spory kvůli zveřejněním zprávy o vyšetřování CIA

Plánované zveřejnění zprávy o vyšetřování programu CIA pro zadržování a vyslýchání osob podezřelých z terorismu z dob vlády prezidenta George W. Bushe, které bylo odhlasované Senátním výborem pro zpravodajství začátkem dubna, se komplikuje. Hlavním sporným bodem je obsah a charakter informací, jež mají být zahrnuty v téměř 500 stránkovém shrnutí, které bylo schváleno k zveřejnění (kompletní zpráva pak čítá na šest tisíc stran). Podle předsedkyně Výboru, senátorky Dianne Fennstein, redakční úpravy textu provedené Bílým domem a CIA mlží fakta a podkopávají hlavní závěry a nálezy vyšetřování. Podle představitelů CIA text určený k zveřejnění obsahuje řadu utajených informací, jejichž zveřejnění by mohlo vést k identifikaci některých pracovníků agentury či zemí, které se na programu podílely. Úřad ředitele pro národní zpravodajství oznámil, že bylo zredigováno a odstraněno „pouze 15 % textu“. Členové výboru se nicméně domnívají, že tyto škrty jsou dostatečné k tomu, aby podkopaly závěry vyšetřování. Senátorka Fennstein napsala prezidentu Obamovi kvůli celé záležitosti oficiální dopis, jehož obsah ale není známý. Zároveň prohlásila, že dokud nebudou tyto neshody vyřešeny, Výbor zprávu nezveřejní.

Připomeňme, že začátkem měsíce prezident Obama přiznal, že americké zpravodajské služby krátce po teroristických útocích z 11. září použily některé metody, které mohou být klasifikovány jako mučení. I přes kontroverzi, kterou vyvolalo prohledávání počítačů senátního výboru agenty CIA v polovině března, ale Obama vyjádřil svou důvěru v současného ředitele, Johna Brennana. Ten se den před prezidentovým vystoupením Senátnímu výboru za incident oficiálně omluvil, přestože ještě v březnu tato obvinění kategoricky odmítal.

Rozsáhlé nepokoje ve Fergusonu

Americkým městem Ferguson ve státě Missouri otřásly během srpna rozsáhlé nepokoje, které byly reakcí na smrt černošského mladíka Michaela Browna. Ten byl 9. srpna za doposud neznámých okolností zastřelen bílým policistou. Následující dny se ulice zaplnily místními obyvateli, kteří považují smrt osmnáctiletého chlapce za rasově motivovaný zločin. Demonstrace přerostly ve vandalismus a rabování. Plně vyzbrojená policie proti protestujícím nasadila slzný plyn a guvernér Jay Nixon vyhlásil zákaz nočního vycházení. Vzhledem k nezlepšující se situaci, která byla navíc vyhrocena zveřejněním videa, na kterém Brown před potyčkou vykrádá obchod, bylo rozhodnuto o nasazení Národní gardy. Vyšetřování celého případu převzal do své jurisdikce Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

V kontextu těchto událostí má předseda senátního Výboru pro ozbrojené složky v plánu přezkoumat převody nepoužívané vojenské techniky na místní policii, které má na starost ministerstvo obrany, aby zbraně byly užívány „zamýšleným způsobem“. Tento program byl původně vytvořen z reálné obavy před místními ozbrojenými gangy či teroristickými útoky, nicméně ve světle událostí z Fergusonu se stal terčem kritiky především kvůli navazování důvěry mezi místní komunitou a policií. Národní garda se 21. srpna začala pomalu stahovat z města se signálem, že místní úřady do značné míry obnovily pořádek. Případem se nadále zabývá FBI.

Americká teroristická databáze

Podle informací z uniklého tajného vládního dokumentu ze srpna 2013 čítá americká teroristická databáze přes jeden milion osob, z toho kolem 25 000 amerických občanů. Na seznamu pasažérů, kteří nesmí létat (tzv. „no-fly list“) se nachází 47 000 osob (800 amerických občanů). Z dokumentu připraveného Národním protiteroristickým centrem také vyplívá, že obsah databáze se téměř zdvojnásobil po neúspěšném teroristickém bombovém útoku na let z Amsterdamu do Detroitu z prosince 2009, který americké zpravodajské služby nebyly schopny odhalit. Podle stanice CNN nový únik nasvědčuje tomu, že Spojené státy mají dalšího Edwarda Snowdena. Tyto domněnky potvrdil také nejmenovaný vládní zdroj, podle kterého se teď americká vláda snaží vypátrat, odkud úniky pocházejí. Informace jako první zveřejnil server The Intercept (původní celý článek zde), který publikoval také dokumenty vynesené Snowdenem. Existenci nového informátora naznačil v červenci na svém Twitter účtu i sám Gleen Greenwald, zakladatel The Intercept.

Pentagon možná přehodnotí obranný rozpočet na rok 2015

V reakci na krizi v Iráku a probíhající kampaň proti Islámskému státu, bude Pentagon možná muset přehodnotit svůj návrh na rozpočet pro příští rok. Na tiskové konferenci o tom informoval ministr obrany Chuck Hagel a náčelník generálního štábu Martin Dempsey. Současný návrh základního rozpočtu, který počítá s 496 miliardami dolarů, byl představen Kongresu v březnu. Koncem června pak Pentagon požádal o dodatečných 58,6 miliard pro nepředvídané zámořské operace (OCO – overseas contingency operations). Celkově by tam rozpočet Pentagon pro příští rok měl dosáhnout 555 miliard dolarů. Dempsey zároveň informoval, že od 8. srpna provedly americké vzdušné síly 89 leteckých úderů proti jednotkám Islámského státu a doručily na 636 balíků s jídlem, vodou a zdravotním materiálem.

FBI prověřuje kybernetické útoky proti bankám

Podle všeho se kybernetický útok týkal dvou až pěti velkých amerických bank, mezi nimiž je také gigant Wall Streetu – JP Morgan Chase. Zástupci banky útok nepřímo potvrdili, ovšem vzápětí také dodali, že se s podobnými ataky setkávají prakticky denně. Vyšetřovatelé z FBI nicméně zdůraznili, že tento útok byl neobvyklý nadprůměrnými schopnostmi hackerů, kteří se dokázali dostat hned přes několik ochranných vrstev – tedy dále, než kterýkoli jiný běžný útočník. V souvislosti s napětím mezi USA a Ruskem ohledně Ukrajiny se také objevily dohady, že útok mohl přijít právě z Ruské federace. V tomto případě si však mnozí kladou otázku, proč šli hackeři cíleně pouze po datech, a nechtěli spíše vyřadit systém z provozu, jak je u státních kybernetických útoků spíše obvyklé. Vedoucí technologického oddělení bezpečnostní firmy Imperva pak poznamenal, že mu přijde zvláštní, když někdo se schopnostmi dostat se do systému banky, netouží po vlastním obohacení. Větší krádeži důležitých dat nečelí Spojené státy v tomto roce poprvé. V květnu bylo obviněno pět čínských důstojníků z průmyslové kybernetické špionáže.

BRITSKÉ OSTROVY

Britská diskuse o armádním exportu do Izraele

Britští vládní ministři diskutovali možné pozastavení vojenského exportu do Izraele, pokud by příměří v Gaze skončilo a v bojích se pokračovalo. Britská vláda již přezkoumávala své vývozní licence a od počátku izraelské operace v pásmu Gazy nebyly žádné další pro potřeby izraelské armády vydány. Ministři se nakonec dohodli na varování, že tyto licence budou suspendovány v případě, že dojde k obnovení bojů. Celá debata o exportu armádních prostředků Izraeli vyvolala na britské politické scéně mnohé rozbroje. Vládní koalice ve svém názoru nebyla jednotná a například konzervativní baronka Warsi odstoupila ze své funkce na ministerstvu zahraničí kvůli nesouhlasu s dosavadní britskou politikou vůči aktuální izraelsko-palestinské krizi. Tato rozporuplná kauza však nekončí, neboť vláda čelí předvolání k Nejvyššímu soudu ze strany jedné z britských právnických firem, která tvrdí, že vládní exportní politika vytváří bezprecedentní právní krok, který může být v potenciálním rozporu s kurzem Evropské unie a který je tak potřeba soudně přezkoumat.

Tři nové hlídkové lodě pro Royal Navy

Britská vláda potvrdila dohodu s firmou BAE Systems ve výši 348 miliónů liber na vybudování třech velkých hlídkových lodí pro své námořnictvo. První z těchto pobřežních hlídkových plavidel by mělo být doručeno v roce 2017, zbylé dvě do konce roku 2018. Lodě jsou určeny k provádění operací nejen v domácích vodách, ale také v rámci protipirátských, protiteroristických či protipašeráckých misí v globálním měřítku, které byly dosud vedeny fregatami a dalšími většími loděmi. Stavba těchto plavidel je určitou výplní mezery v práci mezi dostavěním letadlových lodí a fregat Typu 26 – v opačném případě by Velká Británie musela dle dřívější smlouvy platit dělníky v podstatě za nic. Budoucnost námořních lodí však není vzhledem k plánovanému referendu o skotské nezávislosti jistá, neboť BAE Systems mají hlavní loděnice na území Skotska v oblastech Govan a Scotstoun a sám britský ministr obrany Michael Fallon oznámil, že plavidla budou postaveny pouze v britských loděnicích.

Nová opatření Británie proti radikálům

Britská ministryně vnitra Theresa May oznámila, že britská vláda zvažuje zavedení nových opatření pro boj proti extremistickým skupinám. Ta by mohla zahrnovat kupříkladu zákaz skupin, o kterých se věří, že podněcují k terorismu, v případě, že je jejich činnost v rozporu s britskými zákony. Návrh vznikl poté, co se zjistilo, že vrah amerického novináře Jamese Foleyho, byl s velkou pravděpodobností britský občan. Případ vyvolal také kritiku britské vlády ze strany britské Muslimské rady, jejíž člen Harun Khan řekl, že strategie prevence, která je součástí britské protiteroristické politiky, selhala, neboť odcizila mladé muslimy, kteří se následně přidávají k radikálním skupinám. Ve Velké Británii došlo v těchto dnech vzhledem k prohlubující se krizi v Iráku rovněž ke změně úrovně teroristické hrozby, která přešla ze „značné“ na „velmi pravděpodobnou“, tedy na druhý nejvyšší stupeň.

Přestože neexistuje žádný důkaz o tom, že by nějaký teroristický útok byl přímo „na spadnutí“, britský premiér David Cameron upozorňuje, že teroristická hrozba představovaná islámskými extrémisty je starostí jak Velké Británie, tak i kontinentální Evropy. Cameron také v rámci nových opatření požaduje, aby byl britským džihádistům působícím v Iráku a Sýrii dočasně zakázán návrat do země či aby bylo možné jednodušeji zabavit pasy potenciálním bojovníkům, snažícím se odjet do oblastí konfliktů. Detaily týkající se připravovaných opatření by měly být oznámeny v nejbližší době.

KONTINENTÁLNÍ EVROPA

Německý špionážní skandál

Po tom, co Německo odhalilo v červenci dva americké špiony, otřásá zemí další zpravodajský skandál. Tentokrát ale není Berlín obětí, nýbrž pachatelem. Německá média získala totiž informace, podle kterých německá zpravodajská služba BND také špehovala své vlastní spojence z NATO. Podle týdeníku Der Spiegel BND odposlouchavala amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, jeho předchůdkyni Hillary Clinton a také turecké představitele. Zatímco v případě Kerryho a Clintonové se podle dostupných informací podařilo BND zachytit jejich komunikaci jenom náhodně a nahrávky byly údajně okamžitě zničeny, v případě Turecka se již o neúmyslném špehování mluvit nedá. Podle uniklého interního vládního dokumentu z roku 2009 bylo Turecko sledováno dlouhodobě a Ankara byla dokonce hlavním cílem německých zpravodajců. Turecké ministerstvo zahraničí v reakci na článek předvolalo německého velvyslance a požaduje od Berlína vysvětlení. Několik dní na to pak přišel magazín Focus se zprávou, podle které provádí Německo špionáž proti Turecku již konstantně od roku 1976. Podle týdeníku Der Spiegel byla cílem německé špionáže také další členská země NATO, Albánie.

Německá vláda odmítla na obvinění oficiálně reagovat, nyní je ale spojenci i opozicí obviňována z pokrytectví. Připomeňme, že Berlín již od zveřejnění dokumentů NSA Edwardem Snowdenem Washington ostře kritizuje. Po odhalení, že NSA odposlouchávala také její telefon, prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, že „špehování mezi přáteli nelze vůbec akceptovat“. Odhalení dvou amerických špiónů v červenci pak vyústilo v ještě ostřejší kritiku a vypovězení nejvyššího představitele amerických zpravodajských služeb ze země. Nejnovější události ale nyní vládní reakci v očích veřejnosti i spojenců mírně zdiskreditovaly, byť se v případě USA nejspíš skutečně jedná o náhodné zachycení komunikace. Na druhou stranu dlouhodobé monitorování Turecka by nemělo být až tak velkým překvapením. Turci jsou největší menšinou v Německu a z Turecka do Evropy proudí řada nevojenských bezpečnostních hrozeb, především v podobě organizovaného zločinu, pašování nelegálního zboží či obchodu s lidmi.

Džihádismus v Evropě na vzestupu?

Stále více Evropanů se přidává k organizaci Islámského státu. Nejvíce zaznamenaných případů hlásí Nizozemí, Francie nebo Německo. Právě ve Francii žije nejpočetnější muslimská komunita, čítající odhadem přes 5 milionů lidí. Francouzská vláda hlásí přes 800 občanů bojujících na Blízkém východě, Nizozemí přes stovku. Na konci srpna byla například na francouzském letišti zadržena šestnáctiletá dívka, která se snažila dostat přes Turecko do Sýrie a přidat se k IS. Policie později zadržela dvacetiletého muže, podezřelého z její rekrutace. Nizozemská a německá policie zase uvalily do vazby dva muže a jednu ženu původem z Haagu, kteří v Německu především pomocí internetu rekrutovali mladé lidi do války v Sýrii a Iráku. Rakousko zase hlásí zadržení devíti Čečenců s ruským občanstvím a poskytnutým azylem v Rakousku. Ti jsou rovněž podezřelí z úmyslu přidat se k militantní skupině v Sýrii. Evropou v předešlých měsících otřáslo několik hrůzných aktů těchto radikálů, posledně kupříkladu zabití čtyř Židů v Bruselu francouzským islamistou navráceným ze Sýrie. Velkou pozornost vyvolala také poprava amerického novináře Jamese Foleyho v Sýrii, jež byla s největší pravděpodobností provedena britským občanem. Francouzská policie dokonce zřídila horkou linku pro rodiče, kteří u svých dětí vypozorují podezřelé chování. Orgány obdržely téměř 300 tipů, 45 procent z nich se týkalo zapojení žen nebo mladých dívek do aktivit IS.

Důvodů, proč podobných lidí stále více přibývá, je hned několik. V první řadě za to může neutěšené postavení mladých přistěhovalců do Evropy, zejména muslimů, kteří si nemohou najít práci a často ani uznání ve společnosti. Nemalou roli pak hrají moderní média, která nabízejí snadnou cestu k šíření ideologie a propagandy mezi širokými masami. Výrazné zhoršení situace hlásí zejména Nizozemsko, jehož představitelé mluví o „znovuzrození džihádismu“. Bojovat do Sýrie odcestovalo od konce roku 2012 odhadem 130 nizozemských občanů a podle informací nizozemských zpravodajských služeb jich nejméně 14 padlo. V současnosti nizozemské zpravodajské služby sledují pozorně na 30 svých občanů, kteří bojují v Sýrii, a důrazně upozorňují, že jakékoli pokusy cestovat do Sýrie nebo Iráku mohou skončit zabavením pasu a následným vyšetřováním. Islamisté navíc tajným službám znesnadňují činnost svým „rojením“ mezi běžnými obyvateli a tak se jejich dopadení stává velmi obtížným.

Etnické potyčky v Calais

Přes 50 nelegálních afrických imigrantů se dostalo do potyček v přístavním městě Calais ve Francii při vyřizování národnostních sporů. Násilí bylo vyvoláno skupinou Súdánců proti Eritrejcům a Etiopanům. Útočníci v bitce házeli kameny a použily železné tyče a hole. Eritrejci a Etiopané, kteří tvoří zhruba jednu třetinu imigrantů tvrdí, že přístavy v Calais jsou ovládány albánskými gangy, které začaly vybírat poplatky okolo dva až tři tisíce euro za umožnění transportu do Velké Británie a přislíbení zaměstnání. Ovšem Súdánci, jenž jsou v početné většině, jsou od těchto poplatků osvobozeni. Imigranti se snaží dostat na parkoviště nákladních aut, odkud se po jejich střechách dostanou až na trajekt. David Cameron vyvíjí tlak na francouzskou stranu, aby situaci začala neprodleně řešit a ve snaze znesnadnit ilegálním imigrantům přechod hranic navrhl zavést v Calais skenování transportních aut. Tento návrh však Francie nepodpořila. Počet imigrantů se za poslední měsíce zvýšil o 50 %, v pohraničních táborech jich nocuje přes 1 300. Do Francie se dostávají nejčastěji skrze Itálii. Jelikož s přibývajícím počtem roste rovněž zoufalé násilí, začínají se vyzbrojovat také řidiči kamionů.

Nová vlna uprchlíků ve Španělsku

Po selhání marockých pobřežních hlídek se během dvou dnů dostalo do Španělska přes 1200 uprchlíků. Přispělo k tomu také dobré počasí, které se za špatných podmínek stává imigrantům často osudným. Od pondělí španělské hlídky zachránily okolo 126 menších plavidel, na kterých se tito imigranti dostali do Evropy. Tisíce dalších uprchlíků pak žije v táborech v severním Maroku a čekají na svou šanci. V únoru tohoto roku zdolalo šesti metrový plot ve Španělsku 200 lidí, v březnu ostnatými dráty prolezlo dokonce 500 uprchlíků. Situace se nestále zhoršuje a středomořské státy Evropské unie nadále posilují pobřežní hlídky. Vůbec nejhorší situace je v italské Apulii a Kalábrii, kam se ze severní Afriky snaží dostat hlavně Eritrejci a Súdánci.  V březnu italské hlídky dokázaly během pouhých 48 hodin zachránit na 2000 uprchlíků plujících na zchátralých lodích. Tito uprchlíci následně hledají práci po celé Evropě. Začátkem srpna právě eritrejská a súdánská skupina nelegálních imigrantů vyvolala násilný střet v přístavu Calais, odkud se za pomoci albánských gangů snažili dostat do Anglie.

Švédsko nakoupí nové stíhací letouny bez partnerů

V květnu letošního roku švýcarská vláda odhlasovala nákup nejnovějších Gripenů, avšak opozice si vynutila referendum, ve kterém obyvatelé odmítli švédské stíhačky. Země měla objednáno 22 strojů z celkových 60 a Švédsko tak ztratilo hlavního partnera, který se měl se severskou zemí rozdělit o náklady na vývoj Gripenů. Ve světle ukrajinského konfliktu a zvyšujícím se napětím mezi Ruskem a Západem ale Švédsko koncem srpna oznámilo, že odkoupí také 22 strojů určených pro Švýcarsko a ponese tak břímě nákladů samo. Už v dubnu země oznámila významné navýšení ročních výdajů na obranu, které by měly stoupnout na 604 milionů eur. Kromě nákupu šedesáti JAS-39E, které mají být dodány do roku 2018, plánuje Švédsko také k současným třem ponorkám dokoupit dvě další a zrekonstruovat své lodě. V souvislosti s napjatou situací zvyšuje Švédsko také svou bojovou připravenost v některých klíčových oblastech, jako kupříkladu sběr zpravodajských informací. Vláda také vyslala dvě stíhačky Gripen na ostrov Gotland, který leží blízko ruské oblasti Kaliningrad. Švédský premiér vyjádřil obavy ze současného chování Ruska, které se velmi podobá tomu za Studené války.

SEVEROATLANTICKÁ ALIANCE

Cameron volá po změně vztahu NATO k Rusku

Britský premiér David Cameron varoval ve svém dopise ostatním lídrům Severoatlantické aliance před potřebou Aliance přehodnotit svůj dlouhodobý vztah s Ruskem, které ji vidí jako „protivníka“. Cameron je přesvědčen, že ve východní Evropě je nutná „robustní přítomnost“ NATO kvůli „ilegálním“ akcím Ruska v této oblasti. Britský lídr se v tomto kontextu vyjadřoval především o anexi Krymu a obvinil Rusko z nelegálního vyzbrojování proruských separatistů na východní Ukrajině. Cameron také upozornil na potřebu posílení schopnosti rychlé reakce na jakoukoliv hrozbu, ujištění spojenců obávajících se o svou bezpečnost a zabránění jakékoliv ruské agresi. Tomu by se údajně dalo předejít mimo jiné rozmístěním zařízení a materiálů do klíčových oblastí a posílenými Silami rychlé reakce. Dopis přišel pár dní poté, co obranný výbor Dolní sněmovny upozornil na nedostatečnou připravenost NATO v případě ruského útoku na jeden ze členských států. Celá problematika krize na Ukrajině a vztahu NATO s Ruskem bude jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu NATO na počátku září ve Walesu.

Zpráva o porušování lidských práv USA a NATO v Afghánistánu

Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv obvinily USA a NATO z úmyslného zatajování páchání násilí a zabíjení civilistů v Afghánistánu. Zpráva s příhodným názvem „Left in Dark„ detailně rozebírá deset případů, kdy byla jednoznačně porušena lidská práva afghánských občanů. Přináší 125 rozhovorů s oběťmi, rodinnými příslušníky či očitými svědky, které popírají oficiální závěry vyšetřování americké vlády ohledně násilí na civilistech.  Dokument zaznamenává útoky mezi lety 2009 až 2013, během kterých bylo zabito na 140 afghánských obyvatel a mezi nimiž jsou události, které by mohly být považovány za válečné zločiny. Nicméně ISAF se brání, že násilí na civilistech prokazatelně v posledních letech kleslo o 77 %, a že jakékoli případné nejasnosti pečlivě vyšetří.

NATO plánuje rozmístění sil ve východní Evropě

Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen oznámil, že NATO má v plánu poprvé rozmístit své jednotky na základny ve východní Evropě. Aliance tímto krokem reaguje na pokračování ukrajinského konfliktu a agresívní politiku Vladimíra Putina. Nová opatření nicméně nemají vést k vytvoření stálých základen v této oblasti, tedy možnosti, po které volají například Polsko či pobaltské státy. Rasmussen také prohlásil, že Aliance vytvoří posílené síly rychlé reakce s velmi vysokou pohotovostí, které mají být součástí nového Akčního plánu připravenosti a které by byly schopny reagovat na bezpečnostní hrozby (nejen) z Ruské federace. Celá tato problematika bude jedním z hlavních témat blížícího se summitu NATO ve Walesu.

NATO rovněž obvinilo Rusko z „do očí bijícího“ narušení ukrajinské suverenity skrze přímé zapojení svých jednotek do vojenských operací na straně proruských separatistů. Kreml tato obvinění odmítá. Rasmussen se také nechal slyšet, že NATO bude respektovat jakékoliv ukrajinské rozhodnutí ohledně budoucího směřování bezpečnostní politiky země. Prohlášení přišlo poté, co ukrajinský premiér oznámil úmysl směřovat v budoucnu ke členství v NATO. Spojené státy mezitím plánují v rámci tříměsíční rotace vyslat do východní Evropy tankovou jednotku, která by se zde měla účastnit rozsáhlých spojeneckých cvičení. Ta mají za cíl nejen zlepšit koordinaci jednotek členských států NATO, ale především ujistit východní členy o přetrvávajících bezpečnostních zárukách.

Švédsko a Finsko posílí vazby s NATO

Finsko a Švédsko vyjádřily zájem na nadcházejícím summitu NATO ve Walesu začátkem záři podepsat s Aliancí pakt o poskytnutí vojenských jednotek v krizových situacích, jako přírodní katastrofy či narušení a ohrožení bezpečnosti. Pakt také počítá se společnými cvičeními obou zemí a aliančních armád. Iniciaci podpisu dokumentu vyvolala finská ministryně obrany Mika Varvikko, ke které se přidalo také švédské ministerstvo obrany. Obě země však zdůraznily, že se nejedná o krok směřující blíže ke členství v NATO, nýbrž o užší kooperaci.  Švédsko a Finsko jsou od roku 1994 součástí Partnerství pro mír a aktivně se účastnily některých misí (např. SFOR, KFOR, ISAF) a cvičení (např. Steadfest Jazz). Přesto je v obou zemích dlouhodobé veřejné mínění hluboko pod hranicí kladného výsledku případného referenda – ve Finsku kolem 18 % a ve Švédsku 36 %. Negativní názory na připojení se k Alianci panují rovněž mezi současnými stranami u moci. Na podzim tohoto roku čekají Švédsko parlamentní volby a případné vítězství Umírněné strany by dalo šanci nad novou diskusí o problému.

EVROPSKÁ UNIE

EU ochotna reaktivovat misi na hranicích Egypta a Gazy

V reakci na stávající nepokoje mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou Evropská unie uvedla, že je připravena opět zahájit misi na hranicích pásmy Gazy a Egypta, která by mohla přispět ke stabilizaci oblasti. Ministři zahraničních věcí EU se tak dohodli na schůzce v Bruselu, kde také nadnesli možnost rozšíření pravomoci EUBAM Rafah. Tato mise začala již v roce 2005 a v současnosti se v hraničním městě Rafah nachází čtyři zahraniční pracovníci a pět místních zaměstnanců. Evropská unie jako nezávislý pozorovatel a třetí strana nemá žádné pravomoci zasahovat do konfliktu nebo rozhodovat o otevření či uzavření hranice. Tyto náležitosti přísluší pouze stranám konfliktu. Rafah byl v minulosti několikrát uzavřen ze strany Egypta, který nebyl pozván na jednání v roce 2005, a tímto krokem zvyšoval tlak na Gazu, která čelila námořní i pozemní blokádě Izraelců. EU by ráda obnovení EUBAM podpořila zaškolením pohraničních příslušníků Palestinské samosprávy a policie.

Autoři: Juraj Nosál, Silvie Janičatová a Kateřina Lišaníková, studenti Mezinárodních vztahů a Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.