Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za měsíc srpen.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA 

Situace v Xinjiangu se přiostřuje, Čína si bere na pomoc drony

Čína má novou zbraň v boji proti terorismu. Ozbrojené složky v prefektuře Kashgar v Xinjiangu začaly používat drony, pomocí kterých chtějí stopovat a dle záběrů následně usvědčovat teroristy. Podle Ujgursko-Americké asociace, skupině z Washingtonu monitorující situaci v Xinjiangu, jde o narušení soukromí a drony prý mohou přispět jedině k eskalaci konfliktu.

Čína drony využila v konfliktní situaci už dříve. V září minulého roku se její bezpilotní letadla vznášela nad spornými ostrovy Diaoyu/Senkaku na což Japonsko zareagovalo negativně a dle nové vyhlášky může sestřelit každé bezpilotní letadlo v jeho exkluzivní ekonomické zóně (do níž Diaoyu/Senkaku spadají), které nebude reagovat na výzvy k opuštění této zóny.

Podle blogu Sinosphere Čína rozhodla o použití dronů v Xinjiangu po erupci násilí v provincii Kashgar na začátku srpna. Během jednoho týdne zde při atentátech bodnými zbraněmi a následné střelbě zemřelo téměř sto lidí. Statistiky Čínských médií uvádí, že při útocích bylo zabito 39 Hanů, na něž připadá 59 policií zastřelených „teroristů“ ujgurského etnika.

Situace v provincii je nyní nejhorší od roku 2009, kdy při povstáních zemřelo na dvě stě lidí. Čínská protiteroristická politika kontinuálně přiostřuje. Všichni, kdo očekávali uvolnění poměrů po nástupu Xi Jinpinga do úřadu, byli zklamáni, do oblasti míří stále více vojáků a opatření jsou přísnější. Byl to právě Xi, který na konci května předznamenal užití dronů, když oficiálně volal po „roztažení sítí od země po oblohu“ v boji proti terorismu.

Incident u Hainanu: nebezpečné čínské manévre, nebo americká špionáž?

Poměrně odvážně zablokoval čínský stíhací pilot trasu amerického letounu nad Jihočínským mořem. Svými manévry se snažil 19. srpna dostat americký průzkumný letoun z oblasti poblíž Hainanu, kterou Američané vnímají jako mezinárodní vzdušný prostor, zatímco Čína jako svoji exkluzivní ekonomickou zónu.

Shenyang J-11 několikrát prolétl ve velice těsné blízkosti Boeingu P-8A Poseidon, a to až na vzdálenost šesti metrů, přičemž některé manévry znemožňovaly pilotovi sledovat trasu amerického letadla. „Zákrok byl proveden příliš z blízka, byl nebezpečný, dost agresivní a velice neprofesionální“, komentoval událost mluvčí Pentagonu John Kirby.

Podle mluvčího ministra obrany ČLR Yanga Yujuna pilot zareagoval standardně a profesionálně. Naopak časté přelety amerických letadel v oblasti popsal jako nebezpečnou špionáž. „Pokud USA nechce ovlivnit bilaterální vztahy, musí s těmito průzkumy okamžitě skončit“, vyjádřil se Yang.

Obě strany se nakonec shodly na tom, že ve Washingtonu povedou bilaterální rozhovory o pravidlech chování ve vzdušném i námořním prostoru. O průběhu jednání zatím nejsou zprávy.

Blokace byla provedena asi 220 km od ostrova Hainan, kde se podobný incident udál v roce 2001. Čínský pilot tehdy prolétl kolem amerického letounu tak blízko, že se nevyhnul kolizi a při nehodě zemřel. Američtí piloti dokázali nouzově přistát na čínském území, kde byli drženi jedenáct dní, zatímco Čína požadovala od USA oficiální omluvu.

Letouny Poseidon začalo americké námořnictvo používat teprve loni. Nyní operují na vzdušné základně Kadena na Okinawě.

Indie a Čína kooperují, nedůvěra ale zůstává

Indická armáda a Čínská lidová armáda se pokusily o větší uvolnění vztahů, které jsou napjaté (mimo jiné) kvůli spornému území v severovýchodním Kašmíru. Obě strany se potkaly 15. srpna na indické straně tzv. Linie kontroly (LAC), která odděluje území pod čínskou a indickou správou ve východním Ladakhu. Vyslanci zde oslavili Den indické nezávislosti a zúčastnili se jednání, ve kterých se obě strany zavázaly zachovávat mír a dodržovat vzájemné dohody, především Smlouvu o pohraniční obranné kooperaci (BDCA). Rozhovory byly soustředěny především na vojenskou stránku vztahů.

Podle serveru Defense News však neohlášené čínské vojenské jednotky okolo stejného data vniknuly na sporné území, kde umístily transparent s nápisem „Toto je čínské území, vraťte se.“ Čínské vojáky ihned konfrontovaly indické jednotky. Situace ale byla vyřešena mírově a Indové se po domluvě vraceli na základnu v Burtse i s čínským nápisem.

Toto není první incident podobného charakteru. Čínské jednotky překročily LAC už v dubnu minulého roku a na sporném území postavily tábor. Následoval třítýdenní spor s indickou armádou, který taktéž vyústil dohodou. Vztahy mezi zeměmi se od té doby zlepšily, vzájemné podezření však zůstává. Podle serveru Global Security obě strany i nadále posilují vojenskou přítomnost podél hranic, situaci zhoršuje také neustálé strategické a ekonomické soupeření. Konflikty nízké intenzity můžeme očekávat navzdory jednáním a dohodám i v budoucnu.

Čína a Taiwan válčí. V kyberprostoru

Taiwanský ministr výzkumu a vědy Simon Chang obvinil Čínu z vedení kyberútoků. Navzdory tomu, že se vztahy napříč úžinou oteplují, zde dle Changových slov probíhá kyberválka. „Čínské IT jednotky se konfrontují s těmi taiwanskými téměř každý den, jednou za několik měsíců přicházejí vážné útoky“ uvedl ministr. Obránci ostrovního počítačového systému ale těm pevninským podle něj nestačí.

Číňané se prý snaží především získat tajné informace, které by proti Taiwanu mohly využít při vyjednáváních. V době sporů mezi státy pak Čínská republika opakovaně čelila útokům typu DDoS, tedy přetěžováním serverů.

Především zkušenosti šesti předních amerických společností z oblasti energetiky a zpracování kovu dokazují, jaké jsou schopnosti čínských hackerů. Těm se při květnovém útoku podařilo od firem ukrást data, čímž dle Washingtonu poškodili americkou ekonomiku. Operace byla prý iniciována čínskou vládou.

Z pokusu o kyberšpionáž obvinil Čínu také Nový Zéland, a to letos v červenci. Kyberútok cílený na superpočítač v Národním institutu vody a atmosférického výzkumu (NIWA) byl podle vyšetřovatelů veden z čínské IP adresy.

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Odkud proudí severokorejská ropa?

Dostatek ropy je v dnešním světě nepostradatelným předpokladem pro stabilní fungování jakéhokoli státu a Severní Korea není žádnou výjimkou. Tradičního severokorejského dodavatele ropy do konce minulého roku představovala sousední Čína, nicméně ta do KLDR prvních sedm měsíců tohoto roku oficiálně nevyvezla ani kapku ropy. Přesto se nezdá, že by v zemi došlo k jejímu ochromujícímu nedostatku a energetické krizi. Odkud se tedy ropa bere?

I když papírově Čína do KLDR nevyvezla ani kapku ropy, neoficiálně dodávky do určité míry pokračují ve formě ekonomické pomoci, která se do oficiálních obchodních statistik nedostane. Serveru NK News se podařilo zaznamenat alespoň jeden severokorejský tanker Nam San 8, který byl několikrát pozorován na trase Nampho (mateřský přístav) – Dalian (čínský ropný terminál). I když asi nepůjde o tolik ropy jako obvykle (500 tisíc tun za rok 2013), nepůjde ani o zrovna zanedbatelné množství.

I když jsou vztahy Pekingu a Pchjongjangu od popravy Jang Sung-taeka dosti poškozené, Čína si nemůže dovolit uzavřít Severokorejcům své ropné terminály. Pokud by taková situace nastala, KLDR by čelila existenční hrozbě, což by nutně vyústilo v nestabilitu na Korejském poloostrově a to je přesně to, co Čína nechce. Peking tímto zdánlivým přerušením exportu ropy do KLDR dává jasně najevo svou nelibost s vnitřní i vnější politikou Kim Jong-una, ale zcela svého souseda na holičkách nechat nemůže.

Dalším zdrojem severokorejské ropy je v posledních letech i Rusko, které usiluje o obnovení svého vlivu v zemi. K tomu využívá nejen investice do infrastruktury, ale také své bohaté zásoby ropy. NK News odhaduje, že z KLDR z Ruska odebírá o zhruba o 55 % více ropy, než z Číny.

Přesto je ovšem zřejmé, že KLDR ropy na rozdávání opravdu nemá. To dokazuje například výzva k severokorejským motoristům, kterým bylo údajně poručeno omezit užívání svých vozidel na ráno a večer (tzn. cesty do práce a z práce). Také to vypadá, že KLDR láká i investory z energetického sektoru, čímž by opět o něco zlepšila svou ropnou situaci.

FILIPÍNY

Filipínští islámští radikálové podporují Islámský stát

Dvě islámské militantní skupiny operující na Mindanau, Abu Sayyaf a Bangsamoro Islamic Freedom Fighters (BIFF), skrze videa na Youtube přísahaly věrnost Islámskému státu (IS, dříve také ISIS/ISIL) a jeho vůdci Abu Bakr al-Baghdádímu. Ve videích vystupovali vysoce postavení činitelé těchto skupin obklopení ozbrojenci a ve svých projevech vyjádřily podporu IS a jeho myšlenkám.

V obou případech nejde o klasické teroristické organizace blízkovýchodního typu, ale spíše o guerillové skupiny bojující proti centrální vládě ze svých táborů v džungli. Mezi jejich metody nepatří sebevražedné útoky, ale spíše cílené likvidace místních úředníků, policistů a vojáků, drobnější bombové útoky a zejména pak široká škála kriminální činnosti, od vydírání, únosů až po pirátství.

V posledních měsících se objevují zprávy o expanzi (zatím zřejmě čistě ideové) IS do států v regionu jihovýchodní Asie, které se s islámským radikalismem, více či méně úspěšně, dlouhodobě potýkají. Kromě Indonésie a Malajsie jde nyní zřejmě i o Filipíny, které s islámisty na Mindanau bojují přes čtyřicet let. Pokud by IS v jihovýchodní Asii investoval lidské, materiální a finanční zdroje do podpory místních radikálních organizací, jako na konci 90. let učinila Al-Kájda v Indonésii, mohlo by dojít k rozdmýchání nové vlny teroristických útoků.

Na rozdíl od konce devadesátých let jsou však státy v regionu na podobné situace mnohem lépe připraveny a protiteroristické kapacity jejich bezpečnostních složek jsou na mnohem vyšší úrovni, než tomu tak bylo před patnácti lety. Vzhledem k charakteru IS a jeho přístupu k „nesunnitům“ mohou úřady najít spojence i v umírněných islámistických skupinách, které se s myšlenkami či metodami IS neztotožňují.

V případě Filipín jde o Moro Islamic Liberation Front (MILF), která na začátku tohoto roku složila zbraně a po dlouhých letech vyčerpávajících bojů s filipínskou vládou uzavřela příměří. MILF na svých stránkách zveřejnila článek, ve kterém IS odsoudila a zavázala se k zastavení jeho šíření v muslimských regionech Filipín.

JAPONSKO

Nová Biela Kniha o obrane

„Bezpečnostné prostredie v okolí Japonska nachádza sa ďalej zhoršuje“, konštatuje nová Biela Kniha o obrane vydaná japonským Ministerstvom obrany. Dokument cituje vypätú situáciu v súvislosti s teritoriálnymi spormi v regióne, posilňovaním vojenských kapacít a tzv. incidentmi v šedej zóne, t.j. situáciami kde dochádza ku konfliktu pod úrovňou priameho vojenského stretu. Smerom k Číne dokument očakávateľne nešetrí kritikou. Vo všeobecnosti Biela Kniha reflektuje náhľad Tokia na bezpečnosť, ktorý môžeme sledovať už dlhodobo a neprináša nič nové.

Pokračuje aj trend (aj keď relatívne nedávny) zvyšujúcich sa výdavkov na obranu. Ministerstvo obrany na ďalší rok požaduje historické navýšenie rozpočtu o 2.4 percent, ktoré by mali pokryť nákup nových hliadkovacích lietadiel PC-3 ako náhradu dosluhujúcim Kawasaki P-1, konvertoplánov Osprey, dronov, šesť stíhačov F-35A a nové torpédoborce vybavené systémom AEGIS z triedy Atago.

Primárnou bezpečnostnou hrozbou z japonskej perspektívy je čínsky nárok na sporné ostrovy Diaoyu/Senkaku. Japonsko sa snaží svoju kontrolu and ostrovmi potvrdiť i ich pomenovaním. Päť ostrovov Diaoyu/Senkaku je medzi 158 japonskými ostrovmi, ktoré získali svoje názvy. Čína tento krok odsúdila.

Napriek tomu, že situácia v sino-japonských vzťahoch je dlhodobo kritická, ukazuj sa šanca diplomatického prielomu. V mjanmarskom Naypiydaw sa na pozadí summitu ASEAN stretol japonský minister zahraničných vecí Fumio Kishida so svojím čínskym kolegom Wang Yim. Išlo o premiérové stretnutie ministrov od nástupu Shinzo Abeho do úradu pred takmer dvoma rokmi. Ukazuje sa i možnosť summitu medzi štyrmi očami čínskeho prezidenta Xi Jinpinga a Shinzo Abeho. K tomu by mohlo dôjsť počas novembrového summitu APEC v Číne. Xi je údajne stretnutiu, po ktorom Abe volá už dlho, otvorený. Pokiaľ sa však obe strany nevyhnú v najbližších mesiacoch kontroverzným krokom, môže sa vidina stretnutia na najvyššej úrovni veľmi ľahko rozplynúť.

Shinzo Abe na návšteve Latinskej Ameriky v stopách Xi Jinpinga

Ak niečo nemožno japonskému premiérovi vyčítať, je to jeho obdivuhodná aktivita na diplomatickom poli. Na prelome júla a augusta japonský premiér zavítal do piatich krajín Latinskej Ameriky. Agendou cesty bola najmä obchod a energetika. Abe za sebou zanechal viacero dohôd, medzi nim dohodu s Mexikom o spolupráci japonských a mexických firiem, ktorá by mala otvoriť cestu exportu LNG (skvapalneného zemného plynu) do Japonska vo výhľade zhruba 10 rokov. Latinská Amerika pre Japonsko predstavuje veľké investičné príležitosti. Abe navštívil región krátko po čínskom prezidentovi Xi Jinpingovi. Prirodzene sa tak objavili predstavy o súperení Číny a Japonska v regióne. V prípade Latinskej Amerike však môže ísť len o súperenie v ekonomickej sfére, čím sa Čína a ďalšie krajiny, ktoré predstavujú pre Japonsko konkurenciu, zas tak veľmi neodlišuje.

Rusko-japonský détente ohrozený

Ešte pred pár mesiacmi sa zdalo, že Tokio a Moskva konečne prekročia prah minulosti. Prospekt vyriešenia otázky teritoriálneho sporu a uzavretia mierovej zmluvy, ktorý by otvoril cestu hlbšej spolupráci, však už dnes znova vyzerá ako beh na dlhé trate. Dôvodom je ukrajinská kríza. Japonsko totiž v tradícii svojej zahraničnej politiky stojí pevne za Spojenými štátmi a ruské konanie na Ukrajine nielen odsúdilo ale uvalilo na Moskvu aj sankcie.

Tokio 5. augusta oznámilo už tretie kolo sankcií voči Rusku. Konkrétne ide o zmrazenie japonských účtov dvoch organizácií a 40-tich jednotlivcov  „podieľajúcich sa na destabilizácii Ukrajiny“. Moskva opätovala vytvorením zoznamu japonských občanov, ktorým nebudú udelené víza na cestu do Ruska. Ešte jednoznačnejšou odpoveďou Ruska však bolo vojenské cvičenie na sporných Južných Kurilách, ktoré Japonsko ostro odsúdilo.

I keď Japonsko sleduje líniu Západu, nerobí tak entuziasticky. Japonské sankcie sú miernejšie než tie uvalené západnými krajinami. Tokio nechce úplne zablokovať cestu pokračovaniu diplomatického otepľovania s Ruskom. Na jeseň mal Japonsko navštíviť ruský prezident Vladimír Putin a zatiaľ obe strany vysielajú nejasné signály, či k tejto návšteve skutočne dôjde. Pre premiéra Shinzo Abeho bolo vyriešenie sporu s Ruskom jedným  z priorít zahraničnej politiky. S Putinom sa stretol za rok a pol až 5 krát a ako jediný západný líder sa zúčastnil hier v Soči. Pre Japonsko je Rusko kľúčové ako energetický dodávateľ a to i v kontexte odstávke jadrovej energie po Fukushime. Vyriešenie sporu s Ruskom by tiež Tokiu uvoľnilo ruky voči Pekingu. Tokio sa tak bude pravdepodobne pokúšať minimalizovať negatívne dopady súčasnej situácie na vzájomné vzťahy a perspektívu ďalšieho dialógu.

VIETNAM

Vietnam uprostred veľmocenskej hry

V kontexte vyostrujúceho sa sporu s Čínou hľadá Vietnam externú pomoc. V tom nachádza ústretovú odozvu. Vietnam navštívil na prelome júla augusta japonský minister zahraničných vecí Fumio Kishida.  Tokio poskytne Vietnamu šesť vyradených námorných plavidiel v hodnote takmer 5 miliónov amerických dolárov, ktoré Hanoj bude môcť použiť na posilnenie námorných hliadok. Súčasťou japonskej ponuky je aj výcvik posádok a zariadenie.

Vietnamu dvorí i pôvodný arcinepriateľ, Spojené štáty. Krajinu v auguste navštívili minister zahraničných vecí John Kerry a náčelník generálneho zboru generál Martin Dempsey. V prípade druhého menovaného išlo o prvú návštevu tak vysokého armádneho predstaviteľa od vietnamskej vojny.  V Spojených štátoch sa stále častejšie ozývajú hlasy volajúce po zdvihnutí zbrojného embarga na Vietnam.  Za zrušenie zákazu sa vyslovil i nominant na amerického post veľvyslanca v Hanoji Ted Osius a túto možnosť naznačil i samotný Dempsey počas návštevy vo Vietname. Problémom stále ostáva otázka ľudských práv, kde Washington požaduje nápravu nedostatkov.  Spojené štáty najnovšie vyjadrili znepokojenie nad odsúdením troch vietnamských aktivistov na tri roky väzenia.

I keď vietnamské budovanie partnerstiev je poistkou proti Číne, vzťahy Vietnamu s jeho čínskym susedom ostávajú dôležité.  Peking sa snažil napraviť následky krízy z predchádzajúcich mesiacov pozvaním vietnamského vyslanca do Číny. Čínsky prezident Xi Jinping pri stretnutí s vietnamských vyslancom zdôraznil, že „je v spoločnom záujme oboch strán byť k sebe priateľskí“.

THAJSKO

Šéf junty novým premiérom

191 za, 3 zdržania sa a 3 absencie. Tak vyzerala voľba nového thajského premiéra thajským Národným zhromaždením z 21. augusta. Predsedom vlády sa neprekvapivo stal šéf junty a organizátor májového puču Prayuth Chan-ocha. Do funkcie ho pritom dostal parlament, ktorý z väčšej časti tvoria jeho kolegovia z armády.  Predstavitelia junty tiež obsadili kľúčové pozície vo vládnom kabinete, ktorý bol zostavený 31. augusta. Nová vláda tak môže dať do chodu rozsiahle reformy, ktoré majú pretvoriť politický systém.

Podoba budúcej thajskej demokracie, ktorú Chan-ocha sľubuje, je však otázna.  Rozloženie politických síl totiž nahráva politickému táboru bývalej premiérky Yingluck Shinawatra. Populistické politické hnutie, ktorého bola expremiérka len jednou z predstaviteľov, má totiž v thajskej politike navrch už vyše 10 rokov. Konzervatívne sily, medzi ktoré patrí i armáda, vidia toto hnutie ako existenciálnu hrozbu pre svoju postavenie. Posledný puč bol len ďalšou epizódou v pokračujúcom politickom boji. Ak skutočná demokracia nahráva nepriateľom establishmentu, je otázne, do akej miery ju ten bude tolerovať.

Optimizmus však zatiaľ nechýba v ekonomickej oblasti. Po mesiacoch protestov sa junte podarilo stabilizovať ekonomickú situáciu a láka zahraničných investorov. Ešte na začiatku augusta junta odklepla projekt vysokorýchlostných železníc za 23 miliárd dolárov.  Tento čínsky projekt má prepojiť čínsku provinciu Yunnan a jeho centrum Kunming s juhovýchodnou Áziou až do Singapuru.  Cez Thajsko pôdu dve trate, ktoré majú byť dokončené do roku 2021.

AUSTRÁLIA

Americká vojenská prítomnosť v Austrálii spečatená dohodou

Sydney 12. augusta hostilo každoročné konzultácie ministrov zahraničných vecí a obrany Spojených štátov a Austrálie. Rokovania priniesli uzavretie dohody, ktorá dláždi cestu rozšíreniu súčasného rotujúceho kontingentu 1300 príslušníkov americkej pechoty v Darwine až na 2 500. Pôvodná dohoda o rozmiestnení amerických jednotiek v severnej Austrálii bola dohodnutá ešte na konci roka 2011. Prítomnosť amerických jednotiek v Darwine je považovaná za jeden z najhmatateľnejších pilierov americkej politiky ázijského pivotu.

BONUS

Thajsko zakázalo počítačovú hru Tropico

Vojenská junta v Thajsko preukázala cit pre irónu, keď zakázala počítačovú hru Tropico 5. V nej sa hráč ako vojenský diktátor chopí vlády v tropickej krajine, kde vládne tvrdou rukou a potlačuje akékoľvek túžby po demokracii. Podobnosť s thajskou realitou čisto náhodná…

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Alžběta Bajerová, studenti mezinárodních vztahů, bezpečnostních a strategických studií a kulturních studií Číny na Masarykově univerzitě v Brně.