Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc červenec.

VÝCHODNÍ EVROPA

Červencový vývoj ukrajinské krize

Situace na bojišti

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se v atmosféře vzájemného obviňování se z útoků rozhodl neprodloužit unilaterálně vyhlášené příměří, a kyjevská vláda tak na počátku měsíce znovu zahájila ofenzívu proti pro-ruským separatistům. Jednu z do té doby nejhorších ztrát ukrajinská armáda utrpěla 11. července, kdy si separatistický raketový útok vyžádal život devatenácti vojáků, a kolem sta dalších bylo zraněno. „Za každého našeho padlého vojáka zaplatí (pro-ruští) ozbrojenci desítkami a stovkami svých,“ nechal se Porošenko v reakci na incident slyšet. Nejméně čtyři lidé pak zahynuli následujícího dne při ostřelování separatisty kontrolovaného Doněcku, obě strany se odmítají přihlásit k zodpovědnosti.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil kyjevskou vládu z provokací poté, co granát vystřelený z Ukrajiny dopadl na území ruského města Doněck, jednoho člověka zabil a dalšího zranil. Ukrajinští vládní představitelé vinu odmítli a incident označili za „provokaci ze strany pro-ruských teroristů“.

Boje se následně přesunuly do blízkosti Luhansku, další ze separatistických bašt. Podle Igora Strelkova, velitele rebelů, se podařilo odrazit čtyři až sedm desítek vládních tanků, které se snažily prorazit do města. Luhansk dle informací ukrajinské strany posléze utrpěl pět vzdušných úderů, vládě se navíc podařilo osvobodit tamní letiště a několik přilehlých vesnic. Separatisté dosáhli úspěchu v podobě sestřeleného armádního transportního letounu AN-26, posádka nicméně přežila. Jedenáct mrtvých civilistů přinesl raketový útok na rebely ovládané město Snižne – separatisté viní ukrajinskou vládu, ta odpovědnost odmítá.

Nad územím východní Ukrajiny byl 17. července sestřelen civilní let MH17 mířící z Nizozemí do Malajsie, žádný z pasažérů ani členů posádky nepřežil. Průzkum černé skříňky potvrzuje domněnky, že letadlo bylo sestřeleno, dosud však není jasné, kdo za incident nese vinu – vyšetřování komplikují především probíhající boje i chaotická situace v oblasti. Další informace a odborný komentář naleznete v našem článku Let MH17: Tragédie nad východní Ukrajinou.

V samotném závěru měsíce ukrajinská vláda oznámila úspěch v podobě obsazení „strategicky významného“ města Avdijivka nedaleko rebely ovládaného Doněcku. Dále se ukrajinské armádě podařilo vstoupit do měst Šachtarsk a Torez ve stejné oblasti a Lutuhyne v Luhanském regionu.

Politická situace

Ukrajinská vládní koalice se v posledních červencových dnech rozpadla poté, co ji opustily strany Udar a Svoboda. Předmětem sváru se stala neschopnost ukrajinských orgánů přijmout legislativní opatření, která vyžadoval Mezinárodní měnový fond (IMF). Premiér Arsenij Jaceňuk posléze oznámil rezignaci na svůj post. Navzdory očekávání předčasných voleb v říjnovému termínu ovšem ukrajinský parlament premiérovu rezignaci odmítnul – podpořilo ji pouze šestnáct zákonodárců, proti se vyslovilo sto devět a zbytek čtyř set členného parlamentu absentoval nebo se zdržel hlasování. Mimoto parlament schválil legislativu, kterou Jaceňuk označil za klíčovou pro financování proti-separatistických aktivit na východě země.

Žádost generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze závěru měsíce o jednodenní přerušení bojů byl ukrajinskou vládou vyslyšen. Díky tomu bylo umožněno, aby se mezinárodní tým vyšetřovatelů dostal na místo dopadu sestřeleného malajsijského letu MH-17. Skupina dorazila bez incidentů a první den věnovala především vyhodnocování situace.

Západní energetické firmy čelí kybernetickým útokům z východní Evropy

Západní energetické firmy jsou v ohrožení, tvrdí americká společnost Symantec zabývající se internetovou bezpečností. Počítače více než tisícovky podniků nacházejících se zejména ve Španělsku, Spojených státech, Francii, Itálii, ale i Rumunsku nebo Srbsku měly být úspěšně nakaženy v rámci činnosti skupiny Dragonfly (jinak známé jako Energetic Bear). Ta má operovat z oblasti východní Evropy minimálně od roku 2011. Celkem bylo zasaženo asi osmdesát čtyři zemí. Ačkoli mělo dosud docházet pouze ke kybernetické špionáži, podle analýzy Symantecu je celá operace velice sofistikovaná a disponuje i potenciálem k sabotážím, jež by v některých zemích mohly narušit dodávky energetických komodit. Vysoká úroveň technického zabezpečení hackerské skupiny by navíc mohla znamenat, že je finančně podporovaná některým státem – například komentátor CNN Jose Pagliery Dragonfly rovnou ztotožňuje s Ruskem. Dle jeho závěrů by Moskva mohla nabyté informace využít třeba v rámci závodu o surovinová ložiska či vybudovanou kybernetickou infrastrukturu použít k rozpoutání ekonomického chaosu nebo během případné války. Nicméně třeba Rob Cotton, ředitel společnost NCC Group pohybující se v oblasti informatiky, zvyšující se frekvenci a sofistikovanost kybernetických útoků přesto stále chápe pouze jako znepokojující, nikoli jako důvod pro paniku mezi běžnými spotřebiteli.

RUSKÁ FEDERACE

Izolovat Rusko se nedaří, ukazuje Putinovo turné po Latinské Americe

Návštěva ruského prezidenta Vladimíra Putina zemí Latinské Ameriky a následující summit BRICS přinesl jak zřejmé, tak i méně zřetelné výsledky, jejichž strategická důležitost ovšem nemusí být zanedbatelná. Kromě úspěchu v podobě několika dohod ekonomického rázu, mezi kterými lze zmínit například smlouvu s Argentinou o ruské účasti na výstavbě jaderné elektrárny Atucha 3, se podařilo Moskvě získat body i na politickém poli. Zatímco prezident Nicarague Daniel Ortega označil Putinovu návštěvu za „paprsek světla“, v Havaně ruská hlava státu předvedla gesto v podobě odepsání 90 % kubánského dluhu (téměř 32 miliard dolarů) vůči bývalému Sovětskému svazu a v Brazílii diskutovala se svým protějškem o potenciálním prodeji protiraketového systému v hodnotě 1 miliardy dolarů. Zvažovaný obchod koresponduje s rozcházejícími se vztahy Spojených států a největší latinskoamerické země.

Následující setkání Vladimíra Putina s hlavami Brazílie, Indie, Číny a Jihoafrické republiky v rámci summitu BRICS a jeho úspěšný výstup v podobě založení společné rozvojové banky pak připomíná, že i navzdory americkým a evropským sankcím není Rusko v mezinárodním prostředí tak osamělé, jak by se mohlo zdát. Názory analytiků na skutečnou váhu tohoto spojenectví se ovšem liší. Zatímco prezident Centra pro mezi-americký dialog Michael Shifter odhaduje, že země Latinské Ameriky budou vůči Rusku zachovávat nanejvýš neutrální postoj a Putinovy možnosti jsou v této oblasti velice limitované, Stephen Blank, přispěvatel Jamestown Foundation, nabádá, aby Washington přestal přehlížet aktivity Moskvy na území svých jižních sousedů.

Obchodní válka mezi Ruskem a Západem přechází na další úroveň

Podle ruského poslance Jevgenije Fjodorova má být vládě předložen návrh nového zákona, který bude rozlišovat tzv. „agresorské země“. Těmi mají být ty státy, které uplatňují sankce proti Ruské federaci, ruským občanům nebo ruským firmám. Nové legislativní opatření by mělo vytvořit mechanismus, jenž umožní pozastavit činnost na ruském území působících podniků, které jsou k těmto agresorským zemím přidružené či na nich závislé. Restrikce by se měly týkat auditorských a konzultačních firem, jmenovitě mezinárodních společností Deloitte, KPMG, Ernst and Young, Boston Consulting Group a McKinsey.

Tento krok je pravděpodobně reakcí na další vlnu sankcí Spojených států a Evropské unie. Ta by například podle analytičky Jamestown Foundation Margarity Assenové mohla vážně ohrozit schopnost Gazpromu financovat dlouho připravovaný plynovod South Stream, jehož výstavba působí jako výrazná štěpící linie mezi evropskými státy. Avšak i zde možná nakonec bude nalezena společná řeč: Evropská unie nyní zvažuje další sankce, které se mají týkat technologií související s těžbou a přepravou ropy a zemního plynu, na kterých je South Stream závislý. Evropská komise navíc nadále považuje tento kontroverzní projekt za neslučitelný s evropskou legislativou o hospodářské soutěži, neboť neumožňuje účast třetích stran. Pro výstavbu plynovodu South Stream se vyslovuje zejména Itálie, Rakousko, Bulharsko, Srbsko, Makedonie, Chorvatsko, Slovinsko a Maďarsko.

Počet ruských vojáků na ukrajinské hranici znovu vzrůstá

Prezident Vladimír Putin varoval Severoatlantickou alianci před dalším posilováním svých pozic blízko ruských hranic. Alianční protiraketovou obranu totiž chápe jako součást amerického ofenzívního systému rozmisťovaného v periferních oblastech svého vlivu. „Na přibližování vojenské infrastruktury Severoatlantické aliance k našim hranicím zareagujeme adekvátně a koherentně,“ prohlásil na červencovém zasedání ruské bezpečnostní rady. V reakci doporučil navyšování ruského obranného potenciálu, který by měl zahrnovat i Krym a Sevastopol. Se slovy ruského prezidenta koreluje zpráva, kterou 30. července přinesl na tiskové konferenci v Pristině vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Philip Breedlove: Moskva zvyšuje počet vojáků u hranic s Ukrajinou. Dle jeho hlášení vzrůstá množství jak pěchotních, tak i protivzdušných a dělostřeleckých jednotek. Jejich počet odhadl na zhruba dvanáct tisíc, přitom ještě v červnu jich mělo být v této oblasti rozmístěno jen kolem tisícovky. Podle slov generála Breedlovea je navíc možné sledovat přesun vojenského materiálu z ruského vnitrozemí do oblasti Rostova, kde probíhá jeho montáž a instruktáž k jeho použití, aby pak pokračoval dále až přes hranici na Ukrajinu. Nejčerstvější zprávy hlásí, že počet ruských vojáků u ukrajinské hranice už dosahuje dvaceti tisíc.

KAVKAZ

Přední ázerbájdžánská lidsko-právní aktivistka zatčena

Na základě podezření z vlastizrady, finančních podvodů, ilegálního podnikání, krácení daní a falšování úředních dokumentů byla zadržena Leyla Yunus, ředitelka ázerbájdžánského Institutu pro mír a demokracii. Ve vazbě má nyní strávit tři měsíce. Podobným obviněním čelí i její manžel Arif, kterému bylo prvotně pro špatný zdravotní stav nařízeno pouze domácí vězení. To se nicméně několik dní později proměnilo rovněž ve vazbu. Podle vyšetřovatelů manželé Yunusovi využívali zahraniční granty k náboru ázerbájdžánských občanů, které měli zapojovat do neformálních občanských diplomatických vztahů se znesvářenou Arménii – tyto aktivity měly zároveň fungovat jako krytí pro špionážní činnost sloužící sousednímu státu. Utajované informace, které se dařily páru získávat, měli předávat ázerbájdžánskému novináři Raufu Mirkadirovi, který byl zatčen už v dubnu letošního roku. Lidsko-právní organizace Humans Right Watch považuje obvinění za smyšlená, americké ministerstvo zahraničí je označilo za hluboce znepokojivé.

Západ znepokojují obvinění vznesená proti exprezidentovi Gruzie

Kancelář gruzínského nejvyššího státního zástupce oznámila, že proti bývalému prezidentu Michailu Saakašvilimu a čtyřem někdejším vysokým úředníkům vznáší obvinění týkající se zneužití pravomocí. Konkrétně se jedná o případ rozehnání protivládních protestů z roku 2007 a policejní razii a následné obsazení nezávislé televizní stanice Imedi TV. Současná gruzínská opozice ale celou kauzu považuje za další pokračování „honu na čarodějnice“: za poslední dva roky, co předchozí vládu nahradil Gruzínský sen Bidziny Ivanišviliho, byly zatčeny „tucty“ bývalých úředníků, a to včetně Saakašviliho předsedy vlády. Dřívější prezident, který od konce svého mandátu přebývá v zahraničí, záležitost označil za „frašku“ a již podruhé během čtyř měsíců se odmítl dostavit k výslechu. Obvinění jsou dle názoru Saakašviliho politicky motivovaná a mají souviset s jeho aktivitami na Ukrajině, kde působí jako poradce současné kyjevské vlády a otevřeně vystupuje proti Rusku. Spojené státy americké i Evropská unie vyjádřily obavy nad objektivností obvinění a žádají co nejvyšší míru transparentnosti při vyšetřování.

Autor: David Rypel, student bakalářských oborů Bezpečnostní a strategická studia, Mezinárodní vztahy a Politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.